KnihovniceVěra
komentáře u knih
Pes baskervillský
Arthur Conan Doyle
Praotec detektivky to napsal tak dobře, že to lze v pohodě číst i po více než 100 letech.
Hana
Alena Mornštajnová
Silný příběh. Velmi čtivě napsáno, ale vzhledem k tématu smrt obecně a utrpení Židů za 2. světové války jsem četla po kouscích. Jinak bych už jen opakovala, co je tady v komentářích.
1984
George Orwell (p)
Velice silná kniha svým obsahem. Autorova vize totalitní moci ovládající všechny myšlenky je a bude lákavá pro mnohé mocipány, zejména v dnešní době, kdy lze zneužít internet, sociální sítě, kamery, drony, klonování ...
Přeji si jen každé ráno se svobodně nadechnout a věřit, že když mám vypnutou televizi, není v ní žádná skrytá kamera ani odposlech.
V ráji šumavském
Karel Klostermann
Klasický vesnický román, hlavně grunt a peníze ..... místy jako kdybych slyšela vyprávět a nadávat svého dědečka.
Kdyby jen Klostermann tušil, že šumavský les znovu naroste a kůrovcová kalamita se bude po více než 100 letech opakovat! Co by asi napsal o současném Národním parku Šumava, ekologických aktivistech, byrokratech, a o morálce těch, kdo na tom zbohatli?
Kámen a bolest
Karel Schulz
Tato perla mojí knihovny čekala skrytá za nenápadným obalem, zřejmě než jsem na ni čtenářsky dozrála. Najednou mi padla do ruky a od prvních stránek bylo jasné, že je to umělecký skvost. Nelze nic dodat, v komentářích ke knize už bylo napsáno všechno.
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Hodnotím celkově na 3,5 hvězdy, nakonec jsem se rozhodla jen pro 3, protože román působí jako románově zpracované Příběhy paměti národa napsané v duchu dnešní doby (každý kapitalista je klaďas).
Více bych knihu ocenila, kdyby autor uvedl nebo naznačil, zda postavy jsou aspoň v základu skutečně historické, nebo vymyšlené, jak už je zde v komentáři uvedeno.
Toulavý autobus
John Steinbeck
Jen výborný spisovatel dovede psát poutavě o obyčejných lidech v bufetu a autobusu, bavila mě ta psychologická sonda do jejích duší.
Slezské písně
Petr Bezruč (p)
Stálo za to si přečíst celou sbírku barda slezského národa, když ze školy jsem znala 2-3 básničky, které nám vtloukali do hlavy. Bezpochyby talentovaný a velmi vzdělaný básník (některé narážky na řeckou mytologii jsem nepochopila), ovšem hlavními emocemi jsou vztek a smutek, což na mě působilo depresivně. Nesporně černé zlato mé knihovny.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Na knihu se sneslo tolik negativních až posměšných ohlasů, že jsem tuto téměř povinnou četbu musela přečíst.
Jeví se mi jako nekonečný seriál v televizi. Celý příběh by se vešel maximálně na 50 stránek, ale to by šeď ztratila svých 50 odstínů a slila by se v 1 velký flek.
V tomto rozsahu mi vydržela jako příjemná četba před usnutím na dost dlouho. I když jsem ji odložila třeba na měsíc, v další kapitole měla Ana znova motýlky v břiše a vnitřní bohyně se začala protahovat, takže se vlastně nic nestalo a mohla jsem pokračovat v čtení dál.
Kniha má bezpochyby dobrý marketing, jinak by nebyla tak čtená, tak dobrá zase není.
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Vzhledem k naprosto odlišné mentalitě Karibiku nedokážu knihu docenit. Pro mě je to pel mel, salsa v pravém slova smyslu. Nejlépe ji vystihuje vlastní citát z knihy: literatura je nejlepší hračkou, kterou si kdo vymyslel, aby si z ostatních tropil šašky.
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Nadčasová novela o krátké lásce studenta Pavla a židovské dívky Ester vystihuje atmosféru Heydrichiády.
Čas žít, čas umírat
Erich Maria Remarque (p)
Velmi silná, pravdivá a aktuální kniha i v dnešní době (bohužel)
Svět podle Garpa
John Irving
Po dočtení mám dojem, že už autora znám dokonale a nic od něj nepotřebuji číst. Zřejmě povedená autobiografie.
Ano, získala jsem celkový pohled na Ameriku 70. let, kdy tam začínal feminismus a změny pohlaví, doprovázený brutalitou a strachem.
Do románu však autor narval jak americká feministická hnutí, tak hodně svých osobních zkušenosti studenta, zápasníka, spisovatele, milence, otce a dokonce i úryvky svých děl, celkově vytvořil dějově přeplácané dílo, místy trochu povrchní.
Vadila mi "ukecanost" a nechutné rozpatlávání detailů hlavně u smrtelných zranění jako z bulvárního tisku. Naopak mi místy velmi chyběl hlubší pohled do citového života postav, hlavní hrdina Garp byl dle autora ovládán hlavně strachem, dle mého hlavně ješitností sebe sama jako spisovatele (což někteří pochopili jakože si dělá sám ze sebe legraci - mně unavovalo číst, kolikrát byla vydána jeho první povídka...)
Slova hlavního hrdiny v 8. kapitole vystihují alespoň první půli románu dokonale:
Garp se vyjádřil, že žádné teoretické "poslání" v úmyslu vůbec neměl .....napsal "vážnou komedii o manželství, jen sexuální frašku".
Ano, je tam několik pěkných věrohodných kapitol, které se četly samy - autohavárie, kde Garp rozrušený z odhalené nevěry narazí do auta, v kterém je jeho žena s milencem, dále pak praktiky knižního nakladatele, jak využít lidského neštěstí k větší popularitě knihy.
Pak až do konce autor přehání s dotahováním osudů až do smrti všech postav.
Souostroví Gulag - 1. díl
Alexandr Isajevič Solženicyn
První díl Souostroví mě šokoval hned na začátku tím, že sovětský režim si plánoval počty vězňů na nucené práce a velmi obtížně jsem se prokousávala celou peripetií osudů od zatýkání, přes nelidské mučení při vyšetřování, bezpráví při stanovení rozsudku, transporty, věznice... Při čtení mě definitivně docvaklo, odkud pocházely ty inscenované procesy v 50. letech u nás, kdy se obvinění veřejně přiznávali, kdo vymyslel škůdce a že bez všeobecného strachu a udavačství komunistický režim nemůže existovat. První část trilogie mi připadá nejdrsnější.
Dvakrát sedm pohádek
František Hrubín
Knížka mého dětství, kterou jsem přečetla vnukovi, je nestárnoucí, a proto si zaslouží plný počet.
Knihonoš
Carsten Henn
Kniha začíná velice slibně, pak to trochu nesouvisle drhne, vzhledem ke kladnému hodnocení ostatních čtenářů jsem očekávala mnohem více, zejména poetičtější jazykovou stránku. Podle e-shopových listů knihkupectví se jedná o motivační literaturu, zřejmě protože obsahuje odkazy na další knihy a postavy z dětských i dospěláckých knih.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Z knihy mám rozporuplný pocit, autorka ve velké částí popisuje postup psaní diplomové práce a pátrání po dokumentech v archivech, navíc vkládá dokumenty z archivů StB, ovšem podotýká, že s pozměněnými jmény a daty - to už mě vůbec nebavilo číst a ztrácí to smysl. Zaujala mě svým románovým vyprávěním, pokud by se držela jen toho, byla by kniha sice tak o dvě třetiny kratší, ale zato strhující.
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Velmi poetické básnické vyprávění o nešťastné lásce, které se dá číst i po 200 letech, kdy tento první influencer začal působit.
Povídky aneb Nechci slevu zadarmo!
Miloslav Šimek
Naprostá klasika a v necenzurované podobě. Protože ty nejznámější znám zpaměti, úplně mi spadla brada, že některé nevinné věty a názvy z nich byly v komunismu vyškrtány.
