Knihy_nad_zlato komentáře u knih
Je to stejně dobrý, jako Kudy ke hvězdám? Ani zdaleka. Lituju ale přečtení? Vůbec ne.
Prostředí bylo pěkný. Malý přístavní městečko, proč ne. Ale na mě nebylo dostatečně popsaný, nebo možná nebylo dostatečně zajímavý.
Stejně tak i postavy. Byly fajn, to jo, jenže mě nezaujaly. Josie i Lucky se navíc často chovali divně. Lucky obzvlášť. A Josie byla zase hrozně naivní. A ty romantický city jim nežeru. Přátelství jo, ale na něco víc jim tu chyběla chemie. V předchozích dvou autorčiných knížkách to mezi hlavními hrdiny TAK jiskřilo, ale tady vůbec. Ovšem to, jak si k sobě po letech hledali cestu zpět se mi moc líbilo.
Přišlo mi, že se většinu knihy nic neděje, všechny ty zvraty a zajímavý momenty se odehrály na posledních asi tak 50-ti stránkách.
Kdybych neměla tak vysoká očekávání, líbila by se mi víc. Ale i přesto jsem si čtení užila. A až budou někdy další knížky v češtině, tak je určitě zkusím taky.
Po to výborným prvním dílu jsem měla dost vysoký očekávání. Škoda. Tohle totiž s prvním dílem mnoho společného nemělo.
Payton jsem měla v jedničce ráda, tady už jen ušla. Dominik byl ok, ale to je tak nějak všechno. Vývoj jejich vztahu nebyl nic moc. Nebo spíš prostě nebyl. Nevím, bylo to jak lusknutím prstů. Žádnej opravdovej vývoj. Navíc mezi nimi naprosto chyběla chemie. Fakt. Tam žádná nebyla. A ty jejich city jim taky nevěřím.
Začátek byl dobrej, ale právě jak mělo dojít na nějakej vývoj, tak to šlo akorát tak z kopce. Navíc, jako já chápu, že je to erotická knížka, ale přece i takové mají mít děj. A nejen ten v posteli. Ke všemu některý slova, který u toho používali byly fakt hrozný.
Jako asi jediný co můžu fakt vyzdvihnout, je, že se to čte prakticky samo. Jenže to mi nestačí.
A ano, až bude další díl, tak si jej přečtu, ale doufám, že se podobá spíše prvnímu dílu než tomuto.
Nic, absolutně nic jsem od toho nečekala. Maximálně tak, že to bude vtipný. A to rozhodně bylo.
Postavy jsem si neoblíbila. Na to, to bylo moc rychlý a nic tu o nich vlastně ani nebylo. Takže ani nemůžu říct, že by mi na nich něco vadilo, protože, když o nich nic nevím, tak jak by mohlo, že. Děj byl předvídatelný a zápletka neoriginální. Ne, že by mi to u tohohle nějak extra vadilo.
Ale bylo to mega čtivý. Neuvěřitelně vtipný a jednu originální věc jsem přece jen našla. Je to snad jediná romcom nebo contemporary pouze z pohledu muže, jakou jsem kdy četla.
U tohohle bych dost ocenila filmové zpracování. Myslím, že by bylo lepší než kniha. Nebo prostě já mám takovýhle příběhy radši jako film než jako knihu.
Moc vlastně nevím, jak tuhle knihu hodnotit. Postavy mě příliš nezajímaly, nezaujaly, ale bylo mi to jedno. Nezajímal mě dostatečně ani tak vývoj jejich vztahu, jako spíš proč se sbližují tak pomalu.
Nešlo mi o děj, nešlo mi o zápletku, ani o rozuzlení. Ne. Tady nic z toho nebylo to hlavní. Tím důležitým tu byly pocity.
I když se mi příběh vlastně líbil a postavám jsem přála všechno dobré, nebylo to pro mě to nejdůležitější.
Pro každou knihu je těžké ve mě vzbudit nějaké silnější emoce. Dokázat mě rozbrečet je téměř nemožné. Ale tahle to dokázala.
Rozhodně se na tom dost podílel styl, jakým to bylo napsaný. Střídaly se kapitoly z pohledu Tate z přítomnosti a z pohledu Milese z minulosti. S tím, že ta část z minulosti byla psaná tak nějak poeticky. Prakticky bez děje, jen tam Miles popisoval své pocity. A popisoval je nádherně.
A ten konec? Ten mě rozložil. Myslím hlavně ten z minulosti, ten přitomnej bych klidně trochu změnila (kdo mě zná, tak asi tuší proč).
Pořád moc nechápu jak se mi mohla tak šíleně moc líbit kniha, ve které jsem si neoblíbila snad žádnou postavu, ani mě neuchvátil děj. Nechápu. Ale to, jak je to napsaný… už kvůli tomu to stojí za to číst.
Jako u tohohle jsem fakt čekala, že to bude dobrý. A ono bylo!
Většinu důležitých postav známe už z prvního díle. A musím říct, že už v prvním dílu jsem měla radši ústřední dvojici ze Slibů než ze Začátků. Prostě mi Izzy a Will fakt sedli. I když tady byl Will dost v pozadí. Víc tu byl Cole než Will, což byla celkem škoda. Vím, Willa známe už z prvního dílu, ale Přiznejme si, že ne nějak moc. Tudíž jsem většinu času měla radši Colea. A fakt si myslím, že to bylo jenom proto, že byl v knížce víc než Will. A když už se Will objevil, tak se často choval divně/hrozně.
Takže vývoj vztahu mezi Izzy a Willem nebyl úplně podle mých představ, ale jako i tak se mi líbil.
Prostředí je samozřejmě dokonalý, jak v prvním díle. Já mám prostě ráda takovou tu samotku v nádherné přírodě. Takže za to veeeelkej palec nahoru.
Celá knížka a hlavně teda konec byla trochu moc rychlá, chtělo by to trochu víc rozepsat. Nejvíc ten konec. Vždyť právě až u konce byli dvě věci, které by si rozhodně zasloužily víc stránek, víc pozornosti.
Ale četlo se to úplně samo. A já si to moc a moc užila. Těším se na další díly. A možná i jiný knížky od autorky… snad. Doufám. Doufám, že někdy budou.
Myslela jsem, že to bude fantasy mixlý s romantikou. No tak to mě čekalo zklamání.
Ano je to jakože fantasy, ale tím způsobem, že „hele existuje tenhle magickej svět zároveň s lidským, existuje tahle magie a tyhle bytosti, ale co co je a jak to funguje to ti neřeknu, nejspíš to ani sama nevím“. Že by vám to nestačilo? Jo no, mě taky ne. Když už to je aspoň z nějaké části fantasy, tak to chci přece chápat, a ne jenom zmínit, že to má být fantasy.
I když jako cením prvek vizí možné budoucnosti. To, že to částečně vyspileruje, co bude někde dál v knížce, ale zároveň to nemusí být přesně, protože přece jen je budoucnost proměnlivá a navíc k ty vize jsou jen útržky, ke kterým není kontext, tudíž se dají pochopit úplně špatně. To bylo fakt zajímavý.
Postavy byly podle mě dost průměrný. Nemám je vyloženě ráda, ale ani mi nevadí. Prostě jsou takový nijaký.
Vývoj jejich vztahu asi celkem dobrý, ale taky mě to nijak neohromilo. Ale aspoň měli opravdu vtipné scény.
O prostředí radši vůbec mluvit nebudu, jenom bych se naštvala, protože fakt, prezentovat tohle mimo jiné jako fantasy je podfuk.
Zápletka asi ok, ale taky mě nenadchla.
Ale zase se to četla opravdu dobře. Asi bych klidně někdy zkusila něco dalšího od autorky, ale tahle knížka byla opravdu zklamání.
Navzdory skvělým recenzím jsem od téhle knížky neměla valné očekávání, protože anotace mě fakt nezaujala, to až ty recenze. Navíc, když jsem knížku prvně otevřela, překvapilo mě, jak je ten text nahuštěný oproti tomu, jak to bývá v knížkách častěji, takže jsem se toho trochu lekla, obávala se, jak se mi to bude číst. Ale byla jsem nakonec mile překvapena.
Postavy byly pro mě sice trochu nevýrazný, ale naprosto uvěřitelný a fajn. Líbilo se mi, že mají vcelku netradiční zájmy, mezi nimi třeba lukostřelba a matematika, což mám taky moc ráda, ale v knihách to nebývá zrovna často.
Ten jejich vztah… no nedokážu říct, že by mě tahle dějová linka nějak ohromila, ale byla tak neskutečně uvěřitelná. To je podle mě na téhle knížce obecně asi nejlepší. Že všechno, co v ní je, je naprosto uvěřitelný. Že při čtení víte, že je reálný aby se to stalo, ať už vám nebo někomu z vašeho okolí. Tak šíleně reálný.
Prostředí bylo nádherný. Úplně je najednou člověk hrdej na to, kde žije, jak tu máme v Česku krásná místa. Nebyly potřeba dlouhý popisy, jak to kde vypadá, protože si takové prostředí asi všichni dokážeme představit. Česká knížka, která se odehrává v Česku, která je fakt dobrá? Jo taky jsem moc takových nečetla, ale tahle to všechno splňuje.
Četlo se to výborně. Za necelý dva dny přečtený, ani nevím jak.
Zkrátka jo, moc pěkná knížka která nejen, že naplnila má očekávání, ona je i předčila. Přesto mezi mnou a touhle knihou tak nějak nepřeskočila jiskra. Ale až bude od autorky nějaká další kniha, tak si ji rozhodně přečtu.
Nevím moc jak hodnotit povinnou četbu, ale tahle se mi líbila. Mám ráda prózu, mám ráda poezii, ale drama ne. Navíc já blbá jsem si přečetla anotaci. Anotaci, která v tomhle případě vyspoileruje prakticky celou knihu. Ale tak stejně jsem se pustila do čtení, knihu už jsem měla doma a navíc mi důvěryhodný zdroj řekl, že mě by se tahle knížka líbit mohla, ke všemu má tak málo stránek, že bych s ní stejně neztratila zrovna mnoho času.
K postavám se asi pořádně vyjádřit nedokážu, protože bych asi vyspoilerovala jednu zásadní věc. No, a k ději taky ne, ze stejného důvodu.
Každopádně pokud máte Matku v povinné četbě a máte chuť na pořádně smutný příběh (mě jen tak něco nerozesmutní, ale tady mi málem i slza ukápla), pak velmi, velmi doporučuju.
Prostě další Penelope Bloom. Není to nic extra, žádné převratné dílo, ale čte se to skvěle.
Hlavní postavy jsem si sice nezamilovala. A pravda, ani neoblíbila, ale aspoň jsem na ně mohla nadávat. Jo, občas mi to stačí. Měli mezi sebou vtipné dialogy, což se cení. Ale i když mě hlavní postavy ani trochu neohromily, nedá se totéž říct o těch vedlejších. Ta dcera mě celkem bavila a řidič Dick byl skvělej.
Prostředí nijaký, děj tu moc nebyl a zápletka měla do dokonalosti taky daleko. Vývoj vztahu mezi hlavními postavami byl podle mě krapet divnej a tu ohromnou lásku jsem jim ani trochu nevěřila.
Ale přesto, že mám ke knize hodně výhrad, čtení rozhodně nelituju. Penelope Bloom má prostě tak střelenej smysl pro humor, že už kvůli němu hodlám číst i její další knihy. A navíc jsou neskutečně čtivý!
Měla jsem pocit, jako bych tam byla.
Tohle bylo tak dokonalý! Tak prvně k postavám. Rakeová - první ze dvou hlavních postav/vypravěčů - byla výborná. Hrozně moc by mě zajímala její minulost. Je fakt, že tu bylo pár průstřihů do její minulosti, a bylo to fakt zajímavý, ale já chci vědět víc. Bavilo mě jak řešila problémy, jak vedla svoji posádku, jak moc cítila vinu za… no za víc věcí. Cavalon - druhý ze dvou hlavních postav/vypravěčů - byl snad ještě lepší. Jo, a je asi jedinou postavou ze všech knih, které jsem kdy četla, kterou si nedokážu představit. Týpek, který mu je 27, fyzicky 34, chováním tak 5, a zároveň je neskutečně chytrej a kretén tomu. Fakt. Jak si ho mám jako představit? O něm, i o jeho minulosti bych mimochodem taky ráda věděla víc. Vedlejší postavy taky dobrý. Nikdo tam nebyl jen tak, každej tam má svoji minulost, a je vidět, že jim ji autorka vymyslela, i když třeba nenapsala.
Líbí se mi, že i když je tahle knížka pořádně akční scifi, přesto to není to jediné, o čem by byla. Velmi vkusně a citlivě zmiňuje třeba závislost, úzkosti, vinu, rozhodnutí o spoustě životů či smrti, lásce i přátelství, ztrátě blízkého člověka, politice… Tahle knížka má opravdu všechno. Všechno.
Prostředí bylo perfektní. Cestování vesmírem, rozhraní, viatorské technologie, vesmírné stanice i lodě. Nic z toho ve skutečnosti neznám, a přesto mám dojem jako bych tam byla. Pokud byste rádi na procházku vesmírem, tohle je ideální volba.
Už teď se nemůžu dočkat druhýho dílu. Navíc myslím, že by tam mohlo být víc politiky. než jen nějaký náznak, a to já ráda. Nechápu, jak někdo může svoji první knížku napsat takhle dokonalou. Tleskám autorce a doufám v další knihy od ní.
Agáta i Sophie byly fajn. Jen fajn. Nemám je vyloženě ráda, ale ani nemůžu říct, že by mi vadily.
Prostředí bylo opravdu zajímavý. I když mě fakt štvalo, protože to, jak tam jsou některý věci nastavený bylo fakt, no prostě k naštvání. Ale bylo dobře popsaný, přesně si dokážu představit, jak to tam asi vypadá.
Zápletka byla zajímavá a originální, ale mě se prostě nelíbila. Nelíbilo se mi, co ty „opačné“ školy dělali s Agátou a Sophií. Hlavně s Agátou. Měla jsem ji ráda. Na začátku. Ale u konce, jak se změnila, jak zapadla do školy dobra, tak už ne. Mám ráda, když mají postavy nějaký vývoj, ale tady mě vyloženě zklamaly. A to jejich „přátelství“ jim fakt nežeru.
Nicméně byli to zajímavý a originální a já jsem si čtení navzdory nejedné výtce opravdu užila. Ale jsem si jistá, že kdybych to četla ještě jako malá, nebo kdyby mi to mamka kdysi četla před spaním, tak bych z toho byla podstatně víc nadšená.
Tohle je jedna velká nálož smíchu. Fakt. Jedna z nejvtipnějších knížek, co jsem kdy četla.
Ale má to své „ale“. Ty postavy? Hlavní hrdinka je úplně vymletá. Hlavně na začátku teda, pak se aspoň trochu vzpamatovala. Hlavní hrdina je na začátku hajz a u konce je stejně blbej jako jeho láska. Cením, že postavy mají nějakej vývoj, jenom se teda nedá říct, že k lepšímu.
Aspoň ten vývoj jejich vztahu byl dobrej. Sice taky trochu na hlavu, ale i tak dobrý.
Asi si nevybavím knížku, která by končila tak klišoidně. Fakt. Ale opět, aspoň to bylo dost vtipný.
Je možný, že k tomu už nemám víc co říct? Jo asi fakt jo. Tuhle knížku plně charakterizuje výbornej humor a pitomý postavy.
Tohle bylo krapet delší než by se mi zamlouvalo. Některý části byly prostě zdlouhavý. Přesto jsem si tenhle díl užila stejně jako ty předchozí.
Jak Jaxe, tak Stellu jsem si dost oblíbila. Přesto mě oba hrozně štvali.
Některý věci byly rozepsaný až moc, o jiných bych se pro změnu ráda dozvěděla víc.
Každopádně stejně jako předchozí díly, tak i tenhle byl neskutečně čtivý a zábavný. Ty slovní přestřelky mě vždycky baví.
Celou tuhle bandu - fajn, tak hudební skupinu - jsem si oblíbila už v prvním díle. A mám je fakt všechny hrozně ráda a jsem nadšená, že je každej díl o jiným členovi, ale zároveň mě v každým díle víc baví vedlejší postavy, než ty hlavní. Možná kromě jedničky, protože tam to bylo všechno ještě takový nový.
Fakt to chtělo trochu seškrtat. Přesto jsem si čtení moc užila.
Prostě komu se líbil Idol a Manažer, tomu se bude asi líbit i tohle, ale je nutný počítat s tím, že se to krapet táhne.
A jako kde máme další díl? Chci vědět víc o Whipovi! Jo, jo, samozřejmě i o Ryeovi a Brenně. Samozřejmě. Ale o Whipovi prvně.
(SPOILER) Tak prvně k postavám. Zbožňuju je! Fakt, že jo. Líbí se mi vývoj každé z nich. Líbí se mi, že to s nimi nedopadá, tak jak bych si přála. Líbí se mi, že autor nemá problém je zabíjet. Zkrátka ohledně postav obecně v téhle knize, všechno dobrý. Hlavní postava, Vélin, mě bavil od první stránky - co od první stránky, od prvního odstavce - až do té poslední. Neskutečně jsem si užívala sledovat jeho cestu, jeho vývoj. Ale nejzajímavějším se pro mě stal, až v příběhu nebyl Nortah, protože ten byl pro mě na prvním místě.
Každopádně nevěřím Kennisovi. Nevím proč, ale nevěřím. Miluju tu rozmanitost postav. To, že tu jsou jak postavy, který zbožňuju, ty, který nenávidím, tak i ty, který nenávidím i zbožňuju zároveň.
Děj byl neskutečně akční. Na každé stránce se něco dělo. Nebylo tam nic vycpávkovýho, nic co by zdržovalo děj. A mě to prostě bavilo. Bavila má každá akce, která se tu udála. Píseň krve mě prostě dokázala do dění vtáhnout od první věty.
Svět byl výborně popsanej. Nádherně vystavěnej. A zajímavej. Hned bych tam jela na výlet, jen abych se dozvěděla ještě víc.
Líbí se mi, že autor dokonce věnoval takovou pozornost vymyšleným vírám. Všechny byly tak uvěřitelný! To se jen tak nevidí.
Styl písma, vyprávění, které mě tak vtáhlo! Měla jsem problém knížku odložit a jít spát. Kdyby byla kratší, přečetla bych ji na jeden zátah. I když by to byla škoda, tohle si zaslouží víc než jen jeden večer.
Jsem ráda, že má knížka pokračování, protože ten konec… Potřebuju vědět, co bude dál. I když příběh skončil celkem uzavřeně.
Doporučuju všema deseti.
Tady mi moc neseděly hlavní postavy, což je u mě dost problém. Protože, když mi nesednou postavy potřebuju, aby bylo všechno ostatní dokonalý. Což jaksi taky nebylo.
Jo, asi to bude částečně i tím, že se tahle knížka dost točí okolo Pomády, kterou já nemůžu vystát.
První půlka knížky mě docela dost bavila, protože tam do sebe ještě Noah s Charlee celkem hodně rýpali, ale pak s tím tak nějak přestali a mě to přestávalo bavit.
Navíc Noahovo chování často nedávalo smysl a Charlee mi přišla příliš ufňukaná a zahleděná do sebe. Ke všemu se ti dva furt točili v kruhu, což mě vždycky štve.
Ale rozhodně se téhle knížce nedá upřít, že je vtipná. Ze všech tří knížek od autorky mi právě tahle přijde nejvtipnější.
Každopádně u mě pořád suverénně vede Navždycky.
Čekala jsem fajn oddechovku, jako byl první díl. A jo, to jsem taky dostala, ale musím říct, že první díl se mi líbil asi víc.
Gabriela a Sophie jsem si sice docela oblíbila a většinu času chápu jejich jednání, ale prostě je tu na můj vkus až moc těch chvil, kdy se chovají nelogicky.
Začátek byl perfektní, trochu divnej a trhlej, ale perfektní. V jednom kuse jsem se smála (celou dobu, co byli v letadle), ale čím víc se poznávali a sbližovali, tím míň se špičkovali, což byla dost škoda. Autorka nejspíš téměř všechny vtipy vyplýtvala na začátku a pak jí prostě došly.
Nicméně ten vztah, ty city, jsem jim věřila, ale zase, tohle je tam hlavní, vztah mezi dvěma hlavními postavami. Tak proč mě daleko víc zajímaly ty ostatní vztahy (myšleno přátelský)? Proč mě víc než ústřední dvojce zajímaly vedlejší postavy? Proč?
Přišlo mi, že se Gabriel se Sophie točí v kruhu. I když se tam vyloženě nic nezopakovalo, bylo to prostě pořád tak nějak to stejný dokola. Navíc vývoj jejich vztahu byl pro mě dost nárazovej. Nesnášijou se. Maj se rádi, ale nepřiznají to ani sami sobě. Maj se rádi a sami sobě si to přiznají. Maj se rádi a konečně si to přiznají i navzájem. Ale mezi těma jednotlivýma stadiema není žádnej postupnej vývoj.
Navzdory tomu, že k tomu mám nejednu výtku, tak jsem si čtení užila, nejednou jsem se nahlas smála a prostě jsem u toho vypla.
Takže pokud chcete něco nenáročnýho, romantickýho, z pěknýho prostředí, s obstojnými hlavními postavami a úžasnými vedlejšími postavami, tak vřele doporučuju.
Čekala jsem víc. Hlavně mi asi nesedělo, že je to první díl série, ale je povídkový. Což znamená, že se nedozvíme nic moc o světě ani o postavách a zápletky jsou jen malé, celkem bezvýznamné, protože se každá musí vejít jen do jedné povídky.
Jakože asi kdyby to byla jen doplňková knížka k sérii, nebo by to bylo na konci série, tak asi proč ne. Ale prostě prvně potřebuju znát svět a postavy, aby se mi líbily tyhle krátké výběry z jejich života.
Takže nemůžu pořádně zhodnotit postavy ani svět, protože tam nic z toho nebylo pořádně popsaný.
Každopádně děj některých povídek mě bavil celkem dost, ale některých celkem dost málo.
„Fajn“ to podle mě vystihuje zcela přesně. Námět asi celkem originální a vtipnej. Kresby pěkný a jednoduchý (jakože tam není nic zbytečnýho, co by rozptylovalo pozornost). A některý scény i fakt vtipný. Ale zároveň tam jsou i scény, který jsem buď nepochopila, a nebo fakt nebyly vtipný ani trochu. Jsem ráda, že jsem si to přečetla (kór, když je to jen na pár minut), ale zároveň jsem ráda, že jsem si to nekupovala.
Začátek byl malinko pomalejší než by se mi líbilo, ale skvěle to postupně gradovalo. Hlavní hrdinka byla super. Byť není z těch, které bych si zamilovala, tak ji tak nějak ve všem chápu. Vedlejší postavy byly taky dost fajn, ale upřímně, tahle knížka není o postavách, ale o tý dokonalý zápletce! Některý ty menší záhady jsem sice odhadla, ale až do konce jsem neměla tušení, jak by se mohla vyřešit ta hlavní. To prostředí bylo výborný. Ale kdo by tam chtěl dobrovolně bydlet? Prakticky ze všech gotických staveb jde aspoň trochu strach. Nebo jsou prostě zvláštní a/nebo děsivý.
Taky bych ráda vyjádřila, jak moc se mi líbil děj, zápletka a to perfektní rozuzlení, ale mám dojem, že bych to nezvládla bez spoilerů, takže jenom řeknu, že děj a zápletka byly skvělý a konec ještě lepší.
On se může nějaký díl Bridgertonů vyrovnat tomu druhému (Vikomt, který mě miloval)?? Tohle bylo dokonalý!
Výborný hlavní postavy. Jakože fakt. Tyhle slovní přestřelky byla neskutečná zábava číst. Poppy a Andrew jsou prostě oba úplně stejní. A ten vývoj jejich vztahu? To jak i v tomhle byli nachlup stejní? To byli perfektní! Jak se ze začátku nesnášeli, pak je spíš jen otravovala přítomnost toho druhého, pak jak nechápali, že mají toho druhého tak nějak rádi… no prostě byla fakt zábava tohle sledovat u nich obou. A jak se za svoje pocity zlobili si na sebe.
K okolnímu dění se asi ani vyjadřovat nebudu, stejně nebylo podstatné.
Prostředí se mi líbilo a vůbec mi nevadilo, že to byla většinu času jen jedna místnost.
A ten závěr byl výbornej! Jo, tohle jsem rozhodně nečetla naposled.