kniznisvetsjiri
komentáře u knih
Milovaný nevlastní bratr
Penelope Ward
Tohle bylo tak milý a fakt dobrý čtení.
Anotace většinou nečtu a tady to nebyla výjimka, jelikož už sám název mi napověděl.
Jestli čekáte nějaké klišé, tak ho i dostanete, zlobivý kluk, plný démonů, složitý vztah s otcem a proti němu stojí holka, křehké nevinné stvoření.
Příběh vás okamžitě vtáhne do děje. I když víte, co bude dál, stejně chcete číst a číst, dokud nejste na konci.
Zaskočil mě velký časový skok, vůbec jsem to nečekala ale knize to dalo celkem slušnou odchylku od jiných klišé knih.
Elec a Gréta. Gréta. Proooč Gréta? Ty jo to jméno ji snad někdo dal za trest. (Hned jsem si představila Grétu s transparentem v ruce). Každopádně jsem si na její jméno musela dost dlouho zvykat.
Všechno, co se týkalo jejich vztahu, bylo tak strašně předvídatelný, ale i tak z toho byla cítit chemie jako prase.
Myslím si, že některé věci byli zbytečné, moc dlouhé a opakující se. Ale i tak, jsem si čtení šíleně užila a kniha se mi moc líbila. Jednou zase super romanťárna.
Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech
Karin Novotná
Máte rádi seriál Stranger Thinks? Jestli jo, tak si určitě musíte přečíst tuhle knihu.
Horory a děsivý věci, to já miluju. A tahle kniha byla celkem strašidelná. O to víc, když knihu čtete a v televizi hlásí prudké deště a bouře. Moje fantazie zapracovala na 100%.
Příběh mě vtáhl téměř okamžitě. Rebeka je tak miloučká a připravená ochránit všechny okolo sebe, i když ji samotný život kope do zadku den co den. Tím, že je Rebeka tak nevinná a milá, nemáte problém se do ní vcítit, hlavně i kvůli tomu, jaké problémy řeší.
Příběh o tom se nikdy nevzdat, příběh o hrdinství a lásce k blízkým. Bylo tam napětí, trochu akční scény, u kterých budete tajit dech, a doufat, že všichni přežijí. I vedlejší postavy byli hrozně fajn.
Konec mě, až dojal. To se fakt nedá popsat jinak než slovem miloučký.
Tohle čtení jsem si fakt užila a bude to asi první kniha ze série Zrnka temnoty, kterou s čistým svědomím doporučím i mladším čtenářům.
Spoutej mě
Hope Marks
Anotace zněla celkem lákavě. Pak ale přišel tvrdý náraz.
Celý ten nápad policajt a kleptomanka, je vlastně hrozně zajímavý. Ale pane bože, kontroloval někdo tuhle knihu? Tolik nesmyslů a věcí co absolutně nedávají smysl. A to nemluvím o hlavních postavách.
Bradley byl až na pár slabších chvilek celkem fajn. Takový ten klasický lamač dívčích srdcí. Za to Laura. No jako pardon ale asi mám novou kandidátku na první místo do mého seznamu nejprotivnějších knižních postav. Co tohle jako bylo? Chování patnáctky, názory že jsem si chtěla hlavou tlouct do zdi a její postoj ke kleptomanii? Neříkám, tahle nemoc asi nebude úplně ok, ale stavět se k tomu zrovna tak jako Laura, při možnosti různých forem léčení?
Celkem mě zarazil velký skok v čase kdy jsem jenom koukala jakože cože Lauro? To jako fakt? Můžeš být ještě hloupější?
Dost velký minus je za mě to, že kniha je šíleně dlouháá, 528 stran!!!!!!! Prooooč? To číslo je na romantiku neskutečný, jestliže to není fakt dobrý a propracovaný příběh. A tohle bohužel nebyl.
Pomiluj smrt
Veronika Fiedlerová
Další knížka z edice Zrnka temnoty. Poslední dobou se mi s nimi ve štafetách roztrhl pytel. A tuhle knihu jsem si fakt užila.
Aloisie to vůbec ale vůbec nemá jednoduché. Chvilkami mi jí bylo fakt líto a právě lítost a její tajemství vás nutí číst dál. Chcete se dozvědět jak to vlastně s tou Aloisií je. Tenhle příběh má všechno, aby vás držel až do konce..
Celkově všechny postavy mají dobře propracované charaktery a ani jednoho člověka v knize neberu jako 100% záporáka.
Ač má být kniha jako horor, já se teda u hodně věcí ze srdce zasmála a pousmála jsem se nad tím, jaká někdy karma dokáže být sviňa.
Jediné co mě trochu zklamalo, bylo, že na začátku knihy máme upozornění na strašlivé čtení, a ve finále to zase takový extrém nebyl. Asi už jsem zdegenerovaná z toho všeho co jsem za svůj život přečetla, že už mě jen tak něco nepřekvapí.
Každopádně i tak to byla skvělá kniha kterou jsem si náramně užila a momentálně patří mezi mé oblíbené z této edice.
A ta obálka, ta je topka.
Znásilnění: Milostný příběh
Joyce Carol Oates
Tragický příběh o tom, jak lidi dokážou být zlí. O tom, jak pomluvy hýbou světem a co vše dokážou způsobit.
Knížka je na začátku psaná celkem poutavě. Pokud jste ujetější čtenář, tak vás prvních pár stran vtáhne a budete chtít číst dál a dál. Bohužel čím dál se v knize dostanete, veškeré naděje na pořádný příběh vás opustí. Dost často jsem měla pocit, že děj stagnuje, nic se neděje. Chybělo tomu napětí a pořádný wow efekt.
Na druhou stranu si ale myslím, že je příběh poučný, s určitým poselstvím. Máme tu totiž zdárný příklad toho, jak škatulkování a pomlouvání dokáže ovlivnit víc životů, než bychom si byli ochotni připustit.
Bohužel jsem nebyla schopná si oblíbil ani jednu postavu z knihy. Všichni na mě působili zvláštně.
A i když mě kniha nijak zvlášť nenadchla, i tak jsem ráda že jsem si ji mohla přečíst.
Troll
Matthew A. Clarke
Tak jo, pojďme si říct že edice Zrnka temnoty jsou top, ale tahle kniha? To bylo boží, fakt. Celkem bizárek u kterého se ale zasmějete. Alespoň já to tak měla, neboť některé situace jsou tak absurdní až jsou vtipné.
Kniha je od samého začátku chytlavá a přečetla jsem ji za necelý den. To je totiž jedna z věcí které mám na těchto knihách ráda. Díky počtu stran nemáte problém knihu přečíst za jedno odpoledne a tím pádem si i tak užít celý příběh najednou a nacítit se.
!Máme tam napětí, akci a kyberšikanu. Ta se v knize objevuje hned od prvních stran a je zajímavé a děsivé, jak dokáže jeden člověk a písmenka na internetu ovlivnit dalších X lidí.
Hlavní postavy byli dobře napsané, a i když trollka byla fakt strašná, nakonec se mi ji bylo i líto. Vždyť přece zlo plodí zlo. Třeba to byl jen důsledek nějakého jiného zla.
Tuhle knížku si určitě přečtěte, pak se nad tím zamyslete víc do hloubky a vezměte si z toho něco k srdci.
Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Miluju a miluju tuhle sérii. Maasové jsem propadla na plné čáře a vždycky si její knížky užívám a nechci, aby skončili. A taky chci, abych se mohla vrtnout do příběhu a prožít to. S Rhysandem.
Co k tomu říct? Příběh je plný akce, napětí a zvratů. Byli chvíle, kdy jsem četla se zatajeným dechem a doufala, že vše dobře dopadne. Čeká nás válka a ta nenechá jediný dvůr bez poskvrny. Feyre mimo jiné bojovala i dost sama se sebou, se svými zásadami, aby ochránila své blízké.
Tahle kniha nebo spíš celá série vás vtáhne a už nepustí.
Miluju všechny postavy. Každá z nich je mi něčím sympatická a nakonec mi bylo celkem líto i Tamlina. Zasloužil si takový osud?
A Nesta? Bože Nestaaaa…
Nechybí nám ani peprné scény, u kterých se budete zaručeně červenat a Rhys vám nedá spát ještě dobrých pár dní po přečtení knihy.
Mohla bych vám tady psát ještě tisíc vět o tom jak je tahle série skvělá, ale tohle si prostě musíte prožít.
Takže jo, tuhle knihu vám doporučím všemi deseti. Tohle byli ty nejlíp utracený peníze za hodně dlouhou dobu.
Laura H.
Thomas Rueb
Tak jo, příběhy které napsal sám život je vždycky strašně těžké hodnotit. Nesoudím. Ale tady u této knihy mám prostě hroznou potřebu se vyjádřit. Ani ne tolik ke knize samotné, jako spíš k Lauře.
Díky knize se podíváme na dětství a dospívání Laury. Co předcházelo tomu že se z ní stala Muslimka? V knize se střídá příběh z minulostí, novinové články, výslechy, písemná korespondence a cesta novináře po stopách Laury do Iráku. Díky skvělému rozvržení celého příběhu, si jste v hlavě schopni udělat přesný obrázek událostí.
Celý příběh na mě působí až neuvěřitelně. To je vážně tak lehké člověka zmanipulovat?
Mám teorii, proč k tomu všemu došlo. Myslím si že Laura kvůli potřebě lásky, dělala věci za které se posléze tak styděla, že nasadit si nikáb pro ni bylo víceméně vysvobození. Mohla se schovat, před světem a hlavně sama před sebou. V tu chvíli se mohla stát kým chtěla.
Možná jsem ještě schopná pochopit, že islámská ideologie vás dokáže semlít, ta představa o světě v růžových barvách s jednorožcem na zahradě je pro hodně lidí lákává, ještě když žijete vedle člověka který vás v tom denně utvrzuje. Pokud chtěla odjet, měla jet sama. Nikdy nepochopím lidi, kteří vědomě vystaví své děti nebezpečí, a ještě na takovém místě jako je Mosul. Téměř v srdci samotné války.
Některé věci mi přišli přitažené za vlasy. Třeba to, že Ibrahim Lauru mlátil pánvičkou tak dlouho, dokud neztratila vědomí. Pár dní se z toho oklepávala ale byla v pohodě. To, že ji mlátil každý den, ale opravdu surově, a nikdy se ji nic vážného nestalo? Jak to všechno trýznění mohla přežít? Jasně, někdy se divím co vše naše tělo dokáže zvládnout ale stejně…
I když jsem věděla jak kniha dopadne, stejně jsem posledních 100 stran četla se zatajeným dechem a doufala že se jim podaří uniknout. Laura se v celém soudním procesu pasovala do role oběti. Víceméně v jistých ohledech jí i je, ale také je vinná. Věděla do čeho jde, věděla že IS ubližuje lidem, věděla že tam zuří válka a stejně tam odešla, vzala tam své malé děti které neměli na vybranou a vystavila je takovému nebezpečí, že je až k nevíře že celý ten útěk přežili.
Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
Moje milované dvory.
Vracíme se do Velarisu, oslavit Vánoční svátky.
Rozhodně od této knihy nečekejte nijak hlubší děj, na který jsme zvyklí z ostatních dílů. Příběh je více zaměřený na vztahy a démony našich hlavních hrdinů. Takže se rozlučte s akcí a napětím.
Jasně, kdybych tuhle knihu nečetla, o nic bych nepřišla. Ale když já ten svět a postavy v něm tak miluju, že se tam pokaždé ráda vracím, ať už v akčních chvílích, nebo pomalu plynoucí romantice. A ty pikantní chvilky s Rhysem jsou prostě topovka.
A kdo ví, třeba po přečtení dokážete najít cestu i k Nestě, nebo vám kniha pomůže trochu lépe ji pochopit. Tak jako mně.
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
S B.A. Paris se to má tak, že ji buď máte rádi, nebo ne. Já se popravdě začínám více přiklánět ke druhé skupině.
Nápad na tento příběh je určitě zajímavý, ale zpracování už mě tolik nenadchlo. Občas jsem měla pocit že to celé vlastně nedává smysl.
Kniha je rozdělená na minulost a přítomnost. Minulost mě bavila mnohem více, narozdíl od přítomnosti, kde Amelie neustále počítá stěny, kroky a spřádá plán útěku který jí prostě už z principu nemůže vyjít. Ale ok, pokus/pokusy se cení.
Vůbec ale vůbec mě nebavilo posledních 100 stran. Kdy se Amelie řídí pokyny únosců. Informace se v kapitolách pořád opakovali a přišlo mi to nekonečné, nelogické a ve finále ani nevíte proč to všechno.
Postavy v knize mi byli strašně nesympatický. Amelie chudá holčina v nesnázích, samozřejmě bez rodiny a Ned zbohatlickej parchant který si myslí že může vše. Kamarádky Amelie byli taky dost divný.
Úplný průser to nebyl, ale četla jsem lepší.
Pokoj
Emma Donoghue
(SPOILER) Ke knize jsem se dostala v rámci štafety a ještě že tomu tak bylo. Protože, i když mám takovéto příběhy ráda, nevím, jestli bych zrovna po této knize sáhla. Rozhodně mě nechápejte špatně, kniha není nejhorší, ale ani to není nic, co by mě rozebralo a to jsem na toto téma velice citlivá.
Příběh je celkem náročný na čtení, pro některé tématem, ale pro mě jazykem. Kniha je totiž psaná dětskou řečí. Celkem dlouho jsem si na to musela zvykat, luštila jsem, co jaké slovo znamená a jaký význam dané slovo má v dospěláckém slovníku.
Pozor, možný spoiler.
V první polovině knihy se Jack se svou mami snaží utéct a spřádají plán, jak vše provést. Musím říct, že zrovna tuto část jsem četla se zatajeným dechem. Člověk neví, jestli se dostanou ven, jestli zemřou. Takže jo, mělo to tu správnou dynamiku a napětí. Pak ale přišla druhá polovina a ta mě vůbec nebavila.
Všechny postavy do jedné byli těžce neempatické a děsně mně vytáčeli.
Možná mi chybělo větší zaměření na únosce. Proč a jak, co byl za člověka a trochu víc podrobností.
Jedno ale vím jistě, na tuto knihu dlouho nezapomenu, protože ta dětská řeč, byla fakt strašná.
Skryté obrázky
Jason Rekulak
Čekala jsem pořádný horor, díky kterému budu chodit čůrat s přítelem za ruku a s rozsvíceným světlem. To se bohužel nestalo. Ale za to tu máme super thriller s nádechem duchařiny, který vás nenechá vydechnout.
Kniha je strašně čtivá, děj utíká rychle a čím jste dál, tím víc se snažíte zjistit, jak to sakra vlastně je, protože příběh s každou další stranou vyplivne na světlo další a další nejasnosti.
Hlavní postava Mallory mi byla celkem sympatická. Holka s těžkým osudem, které nikdo pořádně nevěří a dá se říct, že se stydí sama za sebe. Oceňuji, že si dokázala zachovat zdravý rozum a úsudek.
Teddy je přesně takové to milé dítě, které by chtěl mít každý rodič.
Pozor, v knize jsou obrázky. Miluju obrázky v knihách, škoda, že se tolik do dospěláckých knih nedávají. (Komiks nečtu).
Bylo super sledovat, jak se Teddy zdokonaluje v kreslení a ještě více se mi líbilo, jak krásně obrázky znázorňují celý průběh hrůzného činu.
Musím říct, že hned od začátku knihy jsem měla několik teorií. Některé vyšli, jiné ne. Ale stejně jsem na konci byla překvapená a hltala každé slovo.
Takže pokud chcete dobrý thriller, u kterého se nebudete nudit, určitě sáhněte po této knize.
Odsuď mě
J. L. Beck
Hlavní hrdinové se střetávají hned na začátku knihy, takže žádná velká omáčka okolo. A hned v ten moment nastává průser. Otevřou se dveře, pohledy se střetnou a BUM, exploduje to jak sviň a láska jako trám je na světě. Hned, okamžitě, bez jediného slova. Láska na první pohled.
Elyse byla tak strašně naivní, že se mi chtělo brečet. Já chápu že my holky milujeme zlobivý kluky, čím větší parchant tím víc nás to bere. Třešničkou na dortu je když je k tomu ještě i sexy. A to Hrdina je. Ale představte si holku, křehkou květinku, vychovávanou fanatickýma pánbíčkářema, která se snad nikdy s nikým nedržela za ruku a pusu srovnává se sexem. Tak tahle naše Elyse, hned na prvních stranách knihy, po tom osudovém prvním pohledu, skočí Hrdinovi rovnou do náruče a div si to s ním nerozdá přímo v té místnosti.
Hrdina, to jméno je příšerný mimochodem a pokaždé když jsem si ho přečetla jsem se musela začít smát. Jak tohle někoho vůbec napadne? Každopádně teda Hrdina je neurotickej, zakomplexovanej psychopat který se snaží mít všechno a všechny pod kontrolou. Slušnej případ.
Příběh celkově mě vůbec nebavil. Na první stránce se seznámili, na dvacáté už spolu bydleli. V této knize bylo všechno tak hrozně rychlé, až to bylo neuvěřitelné a to i chování postav.
Třeba mi kniha jen nesedla, nevím. Ale tohle nebylo nic pro mě, a do dalšího dílu už mě nikdo nepřinutí.
Anděl smrti
Robert Bryndza
Máme tu další díl s Erikou Fosterovou. A stejně jako vždycky, se kniha četla sama.
Konečně jsme se dočkali většího nahlédnutí do osobního života Eriky. Tady teda musím říct, že jsem lehce zklamaná, protože Erika prostě patří k Petersonovi. Ale dobře teda no.
V knize máme kapitoly z přítomnosti, ale i z minulosti, kde se nám objasňuje, proč vrah dělá to, co dělá. Trošku mi vadilo všechno to politikaření, ale chápu, že k takovému případu to prostě patří.
Dávám plus za způsob a popis vraždy, takový zvrácenosti a nechutnosti já můžu.
Příběh je napínavý, stránky vám běží pod rukama a během mrknutí jste na konci, jelikož ani tahle kniha od autora se nedá odložit.
Tohle si chcete přečíst.
Barvy smyslnosti
Vina Jackson
Představte si trochu drsnějších 50 odstínů šedi. Průvodce BDSM světem. Vůbec mě nepohoršovali sexuální scénky, které byli celkem dost vytříbené. Troufám si říct, že z celé knihy vlastně byli nejlepší a asi jsem to četla jen kvůli tomu. Čekala jsem totiž co autorka ještě dokáže vymyslet.
Bohužel nic dalšího na knize není. Příběh je o ničem, nijak zvlášť propracovaný. Střídají se nám tu pohledy obou zúčastněných, kde dost věcí se opakovalo jak z pohledu Dominika, tak z pohledu Summer. Což mi přišlo zbytečné, nechci číst jednu a tu samou situaci dvakrát.
Chyběla mi nějaká pořádná zápletka, něco, co by mě vtáhlo do děje. To se bohužel nestalo.
Hlavní hrdinka Summer mně tak neskutečně vytáčela a to ani nevím, čím přesně to bylo. Asi trochu existenční problém.
I když má kniha ještě další pokračování, vůbec mě neláká si ho přečíst. Bohužel.
Neklidná růže
Monika J. Čapková
Kniha je psaná velmi barvitým jazykem a je rozdělená do několika povídek, které ale na sebe ne vždy navazují. Což si myslím, že je opravdu originální a ne zase tak častý. Autorka má velkou slovní zásobu a umí s ní sakra dobře pracovat. Díky tomu nám vzniklo vcelku poutavé čtení.
Bohužel díky tomu, že povídky nebyli seřazeny podle nějaké časové osy, měla jsem celkem problém se zorientovat. Často jsem přemýšlela, jestli jsme v minulosti nebo v přítomnosti a s jakým Marťasem Evelína zrovna randí.
Hlavní postava Evelína je neřízená střela. Sedla mi od první stránky a při některých situacích jsem se musela vážně smát. Evelína totiž hledá lásku života, ale to je sakra těžký úkol.
I když mi kniha stylem psaní moc nesedla, příběh jako takový jsem si vážně užila. Milé čtení, ze života, kde najdete super postavy a uvěřitelné situace, u kterých budete mít úsměv na tváři.
Po stopách Jacka Rozparovače
Kerri Maniscalco
Kniha je young adult a byla jsem k ní maličko skeptická. Naposledy jsem tento žánr četla asi před dvěma lety a od té doby jsem už po žádné takové knize nesáhla. Takže když ve společném čtení nakonec zvítězilo toto dílo, kroutila jsem očima. Ale… bože, tohle je vážně pecka!
Každopádně si budu muset koupit novou knihovnu protože další autorka co se rozhodla že z knih udělá sérii, a samozřejmě je musím mít všechny.