kniznisvetsjiri
komentáře u knih
Kde je mi dobře
Emily Henry
Znáte tuhle knížku? V poslední době ji vidím všude, hezká obálka, ořízka a příslib lehkého letního čtení v tomto pochmurném počasí.
Můj optimismus vyprchal asi v první polovině knihy, kdy jsem se začala smiřovat s tím, že tohle asi nebude jedna z mých oblíbených knih. Čekala jsem víc romantiky, pořádnou zápletku a že mě kniha chytne za srdce. Ale ono nic.
Hlavní postavy jsou tak protivný, nedospělý a nejsou ničím zajímavý. Přidejte k tomu egocentrickou nejlepší kamarádku, které nemůžete absolutně nic říct, protože se ze všeho hroutí a má neustálou potřebu zasahovat do života jiných.
Bohužel ani druhá polovina knihy mě nijak neoslovila a upřímně jsem byla ráda, že už to celé končí. Jinak tento příběh zase potvrzuje mou oblíbenou větu. Komunikace je základ, ve všech směrech.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Další kniha z mé oblíbené série. Na tu jsem se tak strašně těšila.
Musím říct, že tento díl se oproti ostatním nese spíše v takovém klidném moodu. Čekala jsem víc akce a napětí. Také jsem si myslela, že kniha už je poslední, ale po dočtení mám pocit, že to pořád není uzavřené.
To ale neznamená, že jsem si knihu neužila. Autorka tentokrát bravurně popsala všechny erotické scény, to byla fakt jízda.
Nesta mě strašně štvala svou sebemrskačskou povahou. Na druhou stranu mě vážně bavil její progres. S každou další stránkou totiž můžete vidět, jak se Nesta mění. A nakonec jsem si její postavu oblíbila snad ještě víc než Feyre.
Cassian je zlatíčko, miluju ho, jako všechny muže na Nočním dvoře.
Knihu jsem si vážně užila. Ale možná bych ji malinkato osekala.
Co mně ale opravdu vytáčelo, byly neustálé chyby v textu. Snad každou třetí stranu ve slovech chyběla konečná písmena. Jako domyslíte si to, ale když už za ty knihy platíme, a za některé ne málo, tak by to měla být 100% práce.
Nejchladnější dívka ve Městě chladu
Holly Black
Na tuhle knihu jsem byla strašně natěšená, i když jsem úplně nevěděla, co můžu očekávat, protože jsem od autorky ještě nic nečetla.
A já vám prostě nevím.
Kniha se četla hezky, stránky ze začátku ubíhaly a já si užívala to, jak nás autorka hned první kapitolou hodí do děje. Začátek je samá akce a napětí, a vy doufáte, že i zbytek knihy se ponese ve stejném duchu.
No, jak kniha velkolepě začala, tak s každou další stránkou děj začal zpomalovat, až mi někdy přišlo, že stojíme na místě, autorka všechno strašně dlouho natahovala, k dost situacím se i vracela.
Cesta do Města chladu byla tak strašně dlouhá a unavující. A hlavně, nijak mě ten vytvořeny svět neoslovil.
Hlavní postava Tana byla celkem fajn, žádná naivní pipka, ale holka, které to pálí.
Gavriel, asi bych si ho oblíbila víc, kdyby měl v knize více prostoru a byla do děje zasazená trochu víc erotická linka. Takhle čtete a čtete a najednou jste na konci a zjistíte, že je z toho láska jako trám a to ani nevíte, kdy k tomu pořádně došlo.
Bylo to utahaný, byli situace, kdy jsem se i nudila, ale námět dobrý, jen možná špatně uchopený.
Moje velké řecké léto
Sue Roberts
Kniha mě upoutala svou obálkou a anotací. Řecko. Chtěla jsem pořádnou letní oddechovku, dávku moře, řeckou kuchyni a letní lásku. No, bohužel jsem nic moc z toho nedostala.
Hned od první strany víte, že hlavní hrdinka Mandy, je očividně alkoholička. Věty „Už se těším, až si dám víno“, „Nalila jsem si víno“, byly napsané snad na každé druhé stránce. Až mi to přišlo úsměvné, tohle bylo fakt moc. Neustálé utápění v minulosti a lehká povrchnost Mandy mě zvedala ze židle.
Druhá polovina knihy mě bavila snad ještě míň než ta první. Celé to motání okolo festivalu, nebylo nijak zvlášť záživné a zajímavé.
Hodně situací mi přišlo přitažené za vlasy.
Dost mi chyběla jiskra mezi Mandy a Costasem, rozhodně nečekejte žhavý letní románek, spalující pohledy ani pořádný erotický rodeo. Žádný romantický klišé. Což je celkem škoda, protože od letní romantické oddechovky očekávám, že budou lítat kalhotky a podprsenky vzduchem a u toho budou střílet ohňostroje.
Knihu bych celou seškrtala, zkrátila a hlavně ji dala na pořádnou korekturu, protože tohle se úplně nepovedlo.
Mrzí mě, že kniha nesplnila mé očekávání a jsem z ní opravdu zklamaná. A to ta obálka i anotace byly tak lákavé.
Zápisník abstinentky
Michaela Duffková
První díl této knihy se mi líbil, krutá realita alkoholismu bez růžového obláčku.
Proto jsem se s nadšením pustila do této knihy. Byla jsem zvědavá, jak se Míše daří, co se děje v jejím životě. No, bohužel jsem se toho moc nedozvěděla.
Myslím si, že je důležité zmínit, že o životě Míši už toho v knize opravu moc není. Místo toho na nás čekají příběhy lidí, kteří s alkoholismem bojovali a bojují.
Na první dobrou jsem byla lehce zklamaná, přece jen jsem čekala něco trochu jiného. Ale nakonec se mi i tato kniha líbila.
Některé příběhy byly zajímavější než jiné, leč ale všechny velmi smutné a poučné.
Obdivuji všechny, kteří nad svými démony dokážou zvítězit i ty, kteří si dokážou připustit, že je nějací sužují.
Tuhle knihu vám ráda doporučím.
Nikdy se nepřestala usmívat
Martin Štefko
ohle byl fakt bomba příběh, i když v hodně ohledech i dost smutný.
Autor nezahálí a hned první kapitolou vás odzbrojí, hodí vás okamžitě do akce. Musím se přiznat, že jsem vůbec nevěděla, co čekat a hned na začátku ve mně kniha zanechala hořkou pachuť. Já ty tresty smrti prostě nepodporuji a tady nám to autor krásně realisticky nastínil.
Příběh vás okamžitě vtáhne do děje. Je to extrémně čtivý, máme tu napětí, zahalené tajemství a hlavně, hodně vražd. Ale fakt hodně, a to s dost barvitým popisem, který vám umožní si celou tu scenérii živě představit.
Hlavní postavy Alexandra a Robert. Robert a Alexandra. Hmmm, za jiných okolností by jim to mohlo i klapat.
Robert mi byl fakt sympatický, takový doktůrek, se kterým si prostě chcete povídat. Cením jeho otevřenou mysl.
Alexandra byla strašně zajímavá a její postava ve mně bude rezonovat ještě dlouho. A taky to ve mně umocňuje názor, že takovým lidem by se po smrti měl pitvat mozek. Protože takový lidi, mezi námi vážně jsou.
Tohle prostě chcete číst. Doporučuji!
Deník šílenství
Veronika Saforková
Musím teda říct, že se ke mně v poslední době dostávají samé deníky a zpovědi o osobním životě a nevím, jestli už toho není moc. Protože zrovna tato kniha mě nijak zvlášť neoslovila.
Samozřejmě, co můžu napsat o reálném příběhu, který někdo prožil. Cením si a obdivuji lidi, kteří se otevřou před celým světem, a napíšou knihu o svém životě. Ale pořád si myslím, že některé knihy by vážně měli zůstat jen jako deníkové zápisky. Přesně jako tato kniha.
Nebudu vám tu házet žádné větší spoilery. Zkušenost autorky musela být bezesporu šílená, ale ani na konci knihy mi nepřišlo, že by přišel nějaký progres. Autorka vyměnila závislost na alkoholu za závislost na fiktivním vztahu. Který jsem teda absolutně nechápala. Tento vztah byl z celé knihy ten nejmíň uvěřitelný.
Tuhle knihu, už podruhé číst nebudu.
Vrátit se
Veronika Skalecká
Tohle si určitě musíte přečíst. Příběh dvou lidí, příběh lásky, příběh o odvaze, touze po svobodě, a o tom, jak jedno rozhodnutí dokáže ovlivnit celý náš život. To celé zasazené do roku 1968 a následných událostí.
Knížka má pro mě celkem pomalejší rozjezd. Na tohle tempo si budete muset zvyknout. Mě to celkem trvalo ale hned jak jsem se hodila do jiného moodu, tak jsem si příběh neskutečně užila. Super jsou i krátké kapitoly.
Kateřina i Pavel jsou ambiciózní lidé, studenti, co si myslí, že svým hlasem změní svět. Oceňuji odvahu všech lidí, co tenkrát vyšli do ulic, nebo se nějak svými činny snažily něco změnit. Kateřina a Pavel byli přesně takový, a i když postavy a jejich příběh je čistě fikce, věřím tomu, že nemá daleko od pravdy. Jako plus se dozvíte nějaké věci z historie.
Druhou polovinu knihy jsem zhltla skoro na jeden zátah. Pořad jsem v hloubi duše doufala, že to skončí jinak. Ten konec mě vážně dostal.
Během čtení se ve mně mísila řada emocí. Byla jsem frustrovaná, smutná, veselá a plná naděje, že to přece nějak musí dopadnout. Vůbec jsem nevěděla, jak knihu budu hodnotit. Musela jsem si své myšlenky nechat uležet. A jo, tohle bylo velmi dobré čtení.
Doporučuji.
Černý rytíř
Rina Kent
Čtvrtý a zároveň za mě nejlepší díl ze série Royal elite. Autorka si mně získala už prvním dílem a předešlé knihy jsem vždy zhltla na jeden zátah. Jinak to ani nebylo u Černého rytíře.
Přiznám se, že jsem se toho trochu bála. Končí nám příběh Elsa a Aiden a já si říkala, co nám asi tak autorka připraví? No a bylo jsem nadšená.
Kniha je za mě více zaměřená na psychické poruchy a taky nemá tak propracovanou zápletku jako předchozí díly.
Kniha je plná zvratů a napětí, nudit se určitě nebudete. V knize jsou zmíněny deprese a poruchy příjmu potravy, myslím si, že je to tak aktuální téma, že to celému příběhu dává ještě větší uvěřitelnost a snadno se dokážete vcítit do Kimberly, ale i do Xandera.
Čteme Dark romance, takže s tím počítejte. I když teda od předešlých dílů je Černý rytíř v tomto ohledu dost slabé kafe.
Xander je přesně takový ten týpek se zlatým srdcem, který ale potřebuje kotel terapie a příručku o tom, jak přestat lhát sám sobě.
Kimberley je na začátku taková šedá myška, ale i ta má ostré zoubky. Strašně mě baví její progres.
Celková zápletka možná není tak složitá, a i když přesně to, co se stalo v knize, jsem si myslela, přesto jsem si celý příběh strašně užila.
Těším se na další pokračování - Surový princ. Protože ani po tomto díle si úplně nejsem jistá, co si mám o Ronanovi myslet, a jsem strašně zvědavá, co si na nás autorka ještě vymyslí.
Obchodníci s dětmi
Hana Hindráková
Velmi silný a pro některé emočně náročný příběh, ze kterého vám půjde hlava kolem. V dobrém.
Příběh je psaný z několika pohledů a obsahuje strašně moc postav a jmen. Ze začátku jsem se bála, že se v tom všem ztratím. Ale neztratila. Kniha mě vtáhla okamžitě do děje a nepustila, dokud jsem neotočila poslední stránku.
Samotné osudy postav jsou velice smutné a jako matku malé holčičky mě celý příběh zasáhl. Ale, ač téma knihy bylo příšerné, a je k nevíře, že se v dnešní době ještě něco takového děje, tak mi kniha nijak zvlášť nepředala tu emoci, kterou jsem čekala a předpokládala, že se dostaví po takovéto smršti informací. Celou dobu jsem měla pocit, jako bych celý děj pozorovala z dálky a nijak extrémně se mě to nedotýkalo.
Dost velkou část knihy jsem měla velký problém s jednou postavou a tou je Izabela.
Cením si všech autorů, kteří píší o takových věcech. O věcech, které se z televize nedozvíme.
Děkuji autorce za doplnění informací, přimělo mě to k tomu, abych si o celé problematice zjistila víc a našla jsem velmi zajímavé věci.
Knihu vám ráda doporučím. Ale pozor, tohle není pro slabší povahy.
Deníček psychiatričky
Anna Moricová
Musím říct, že nejsem úplně příznivce dnešního trendu, kdy se z blogových příspěvků stane jedna kniha.
Někdy by prostě blog měl zůstat blogem a toto je přesně ten případ.
Kniha je rozdělená do blogových příspěvků, některé jsou kratší, některé delší, některé jsou nic neříkající, některé vtipné, u některých si říkáte WTF?
Hlavní hrdinka mi přišla lehce labilní. Úplně jsem s ní nesouzněla.
U čeho jsem se ale zasmála, to bylo nahlédnutí do našeho zdravotnického systému. Fakt. Přemýšlím, jestli je to vlastně k smíchu nebo k pláči.
Čtení je to nenáročné na přemýšlení, jednoduchý jazyk, obsahově žádný skvost, krátké kapitoly a lehká dávka sarkasmu a humoru.
Ale ani tak mě kniha nijak zvlášť neoslovila.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
To byl zase zážitek. Další láska od mého nejoblíbenějšího Roberta.
I přes to že jsem pořád tým Erika, tak tuto knihu s klidným srdcem doporučím dál.
Knížka se četla sama a já ji během 24h zhltla jedním dechem.
Takže za mě, určitě ANO!
Liliana
Anna Szafrańska
Jedním slovem pecka. Kniha mi byla velmi blízká tématem, jelikož jsem si něčím podobným sama v jedné své životní etapě prošla. Vyvolala ve mě spoustu emocí. Přečteno jedním dechem za jeden jediný večer. Knihu jsem nedokázala odložit.
Království z kostí
J. D. Kirk (p)
Abych byla upřímná, od knihy jsem čekala víc. Vůbec jsem se nemohla začíst. Některé části v knize mi přišli až zbytečné. Logan je docela sympaťák a vtipný, ale až moc velký svéráz, takže hlavní postava se mi v celku líbila. Pokud ale opomeneme moje pocity z knihy, tak je to velmi zajímavé téma. Bohužel to ukazuje krutou realitu únosů dětí a to že se toto denně děje, je ještě strašnější.
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Toto popíšu asi jen jedním slovem a to ZKLAMÁNÍ.
Na to, jak je kniha propagovaná, a všichni z ni šílí, jsem čekala daleko víc. Kniha neměla žádné napětí, děj, kde by se něco odehrálo. Zaskočil mě konec. Tohle jsem vážně nečekala.
Každopádně mě ale kniha přiměla přemýšlet, že vlastně takto se chováme my ke zvířatům a je mi z toho špatně. Už dlouhodobě bojuji proti týrání zvířat, pokusech na zvířátek, klecovým chovům a podobně. Také je tam krásně vyobrazené jak lidi ovládají peníze, a jsou pro ně schopni udělat cokoliv.
Autorka si vybrala výborné téma, ale zpracování bylo hodně pod průměrem.
Hlasy v bouři
Darcy Coates
Abych byla upřímná k této knížce jsem byla velmi skeptická. Série se strašidelnými domy mě vůbec nezaujala a proto jsem se bála i této knihy. Ale musím říct že mě mile překvapila. Samozřejmě, bylo tam za mě pár nedostatků, jako třeba strašné prodlužování děje. Také mi tam chyběla romantická linka mezi hlavními hrdiny, přišlo mi to takové odbyté. Je škoda že to autorka více nerozvedla.
O dalším díle této série ještě přemýšlím, jestli stojí za to číst.
Neonoví bohové
Katee Robert
Tak tohle byla pecka. Postava Háda mě dostala na plný čáře. Ani chvíli jsem se nenudila a nemohla se od knihy odtrhnout.
Moc se mi líbila mapa Olympu na přední straně, pár chvilek jsem u ní strávila. Doporučuji přečíst.
Kruh
Kodži Suzuki
K této knize jsem se dostala v rámci společného hororového čtení. Měla jsem smíšené pocity, protože film znám z dětství a zanechal ve mě semínko strachu do teď. Každopádně celkově kniha není špatná. Hlavní postava reportéra je mi teda děsně nesympatická. Začátek příběhu byl super, děj se krásně rozeběhl a já s napětím četla dál a dál. Pak ale začalo vyšetřování a polovina knihy byla hrozně utahaná. Za mě zbytečné prodlužování děje.
Konec mě překvapil. Chvilkami jsem se i přistihla že mi malém ukápla slza.
Do pokračování této série se ale asi už nepustím.
Hon na knížete Draculu
Kerri Maniscalco
Moje oblíbená @kerrimaniscalco a Audrey Rose s Thomasem. Miluju a miluju.
Po přečtení prvního dílu série jsem se do této neohrožené dvojce Audrey a Thomase naprosto zamilovala.
Celý příběh stejně jako u první knihy, je dokonale propracovaný a tak poutavý. Já jako milovník všeho zvraceného jsem velmi ocenila popisy pitvy. A ilustrace jen dodají na tajuplnosti celého příběhu.
Přiznám se že celou knihu jsem hádala kdo asi bude za hrůzostrašnými vraždami. No, konec mě velmi překvapil. Každopádně knihu si určitě “zamilují všichni kteří jako já trpí Arachnofóbií.
Doporučuji přečíst všem. Tohle za to opravdu stojí.
Utrpení těla
Monica J. O’Rourke
Já se musím přiznat že jsem knihu sháněla hrozně dlouho. Nakonec jsem ji za jeden večer přečetla.
První příběh, plný mučení, znásilnění. Trošku mi vadilo že hlavní hrdinka nebyla více popsaná takže jsem si k ní nedokázala vytvořit hlubší vztah. Za mě první příběh byl relativně v pohodě. Jestli jste někdy viděli BDSM porno, je to něco na ten způsob, s tím že v knize je to podrobněji popsané a nějaké pasáže víc brutální.
Každopádně co semnou jako s matkou hnulo, byla druhá povídka Jasmín a česnek. To byl za celou knihu jediný moment, kdy jsem myslela že to nebudu schopná dočíst.
Třetí povídka už se mi tolika nelíbila ale se zájmem jsem ji přelouskala.
Osobně si myslím, že by bylo fajn mít takových knih víc. Opravdový krvavý horor místo duchařiny.
Já s knihou byla spokojená, a jako nadšenec krvavých hororů a milovník všeho zvráceného, jsem nadšená, kniha obsahovala vše co jsem očekávala.