kob komentáře u knih
Temný příběh s hromadou psychicky narušených nepříjemných postav. Přišlo mi to celé přehnané.
Inspirativní, ale trochu zdlouhavé, tak už jsem se asi od poloviny dost nudila.
Bezesporu velmi zajímavá kniha, hlavně ty pečovatelské pasáže. Jen bychom možná měli vědět něco o Markétině minulosti, abychom aspoň částečně pochopili, proč navazuje tak ujeté vztahy.
Ač fantasy nevyhledávám, vsadila jsem na oblíbené autory krimi. Námět je originální, ale v Přístavu to bylo hrozně zdlouhavé, a té krve tolik, že čtenář otupí a ani už ho to neděsí.
Tak sobeckou a nepříjemnou hlavní hrdinku románu hned tak nenajdete. Ona byla celá ta rodina jakási divná, taková studená. Moje sympatie měla asi jen Heda.
Takový tajemný, chvílemi drastický zmatek, který mi nedával smysl.
Tuhle knihu by měla dostat každá žena k šedesátinám, pozorně celou přečíst a pak se k ní často vracet. Je skvělá.
Ubírám hvězdičku za odfláknutou korekturu - ony jsou ty chybky docela rušivé, což je u tak pěkné knihy škoda.
Nechala jsem se nalákat vysokými hodnoceními, ale za mě to byl divný domotanec. Poslouchala jsem jako audioknihu a Regina Řandová, kterou mám jinak docela ráda, tomu dala korunu. Byla tak přehnaně dramatická, že mi z toho "volejzala" hlava, jak pořád řvala. Snad na ten zážitek rychle zapomenu
Poslouchala jsem na ČR2, ale přišlo mi to celé jakési divné. Rozhodně mě příběh nevtáhl a postrádala jsem napětí.
Obdivuhodná žena. Myslela jsem, že knihu jen tak prolistuji, ale nedalo se vynechat ani písmenko.
Děj byl zajímavý, ale to jejich dumání nad nekonečnem bylo už zdlouhavé a únavné. Příběh se odehrává ve dvanácti hodinách a já se s knihou docela trápila tři týdny ;)
Asi jsem na dávná mystéria nebyla zrovna správně naladěná.
Moc zajímavě napsané - úplně jsem ta dobrodružství s autorem prožívala.
Příjemné a zajímavé. Čtenář má pocit, že je rozhovoru přítomen a přes obláčky kouře si užívá vyprávění pana Kopeckého. A je o čem přemýšlet...
Napínavý příběh, ale příliš nereálný na to, aby se dal s hlavními hrdiny prožívat.
Tak jsem si představila, že bych se dostala k takové terapeutce. Pro jistotu raději nebudu riskovat žádnou ;)
Hlavní postava určitě nevzbuzuje sympatie, a tím, jak se pořád v sobě pitvá, ubírá příběhu na napětí.
Knížku jsem si přečetla na doporučení - sama bych po ní asi nesáhla - a byla jsem moc spokojená. Průpovídku - udělej prostě to, co je na řadě - jsem vzala za svou ;)
Oceňuji nápad napsat knížku společně s tatínkem, párkrát jsem se i nahlas zasmála, ale... Ráda poslouchám Sandru Pogodovou, když vypráví - je správně ulítlá, ale v písemné formě to na mě působí jako slohovky ze základky.