kofina komentáře u knih

Jak už tady níž někdo zmiňuje, do 3/4 je to pro poměrně zdařilý i zajímavý příběh.
Posledních pár kapitol to ale dost kazí..

2 29.01.2021

Ani od čtvrté knihy autorky jsem se nemohla odtrhnout. Její knihy jsou vždy napsané příjemně jednoduchým způsobem, vyloženě na odpočinek. Naopak příběhy mají vždycky něco zajímavého, tady je to pohled na dobu za diktatury ve Španělsku. Skvělé čtení!

3 09.01.2021

Příběh na mě působil nějak stručně. Kniha nepostrádá spád, ale celé je to napsané tak jako nudně. Vše je popsané krátkými oznamovacími větami bez jakékoliv nápaditosti.
Příběh to byl nicméně zajímavý a nebýt čtenářské výzvy, asi bych se k němu nedostala.

2 01.12.2020

"Tahle slova se nakonec stanou pouhými odrazy, jimž chybí pocity, jež slova vyjádřit nemohou. Snažit se psát o lásce je v zásadě stejné jako se snažit, aby slovník zobrazoval život. Bez ohledu na to, kolik slov obsahuje, nikdy jich nebude dost."

Tohle byla taková příjemná jednohubka. Trošku ve mně vzbuzovala dojem, že Jan Němec si pro své Možnosti milostného románu vzal inspiraci právě tady.

1 21.11.2020

Vzala jsem to do ruky jako oddechovku a moc jsem od toho nečekala. Vyplatilo se :)
Neurazí, ale k přečtení dalšího dílu nenadchne..

2 30.10.2020

Kniha svědčící o tom, že pocit štěstí je o přístupu člověka bez ohledu na to, co nám život přinese.

13 08.10.2020

Skvělý náhled do života s klinickou depresí. Paradoxně mi přišla méně depresivní než jiné knihy! :)

4 05.09.2020

Už jen to, že se to odehrává v Jižní Africe a ukazuje to naprosto odlišné prostředí, byl zajímavý čtenářský zážitek.

4 29.07.2020

Pro mě to bylo celé takové hezky uvěřitelné. Myslím tím celé to chování umírajícího člověka, vnitřní boj, občasné zkratkovité chování, "spratkovitost", někdy zádumčivost a deprese, jindy snahu o vytřískání z toho zbytku života ještě něco navíc.
Věřím, že je to kniha, která ve Vás něco probudí, ať už třeba uvědomění si vlastního zdraví nebo štěstí. Mě to donutilo přemýšlet i nad tím, jak bych se asi chovala a co bych chtěla v její situaci já.
A taky kdy se doopravdy cítíme naživu?

2 09.07.2020

Na rovinu, žádný literární skvost to není, ale kvůli tomu se takovýhle knihy stejně asi nečtou, ne? Tohle je prostě čistá zábava a oddechovka bez přidaný hodnoty. Každopádně je to poměrně napínavý a má to takovej spád, že se tím dá prosvištět bez skrupulí za 2-3 večery.

Jak mrkám do komentářů, nejsem jediná, komu všechny postavy přišly jako hrozně hloupý a nepřemýšlející jedinci, ale to už se tak občas stane.. :D Co mi ale vadí víc je, jak se to z tajemný první půlky přehoupne do tý kovbojky na konci....

2 05.06.2020

Já si nějak nemůžu pomoct, ale pro mě to bylo prostě jednostrannou verzí příběhu jednoho vztahu. Přišlo mi, že vyprávění mě až nutí nemít ráda Ninu, její počínání, chování, styl mluvy atd., a že mě to furt nutilo se na všechny situace dívat spíš z jejího možného pohledu. Celé vyprávění na mě působí hrozně sebestředně a Janek ufňukaně.

5 19.05.2020

Některé básně na můj vkus byly spíš rozkouskované věty.
Něco doopravdy chytne pomyslně za srdíčko, ale něco jiného působí naopak tak banálně.. Nevím, okolo tohohle dílka moc nechápu celý ten hype..

2 21.04.2020

Je hrozný, co si jsou lidi schopný navzájem dělat. :(

3 13.04.2020

Není to náhled do zákulisí spisovatelského povolání, ale pouze pohled do zákulisí Murakamiho. To z toho bohužel dělá nebetyčnou nudu pro všechny, kdo jeho knihy vyloženě nevyhledávají..

2 13.04.2020

Dlouho jsem nečetla něco tak dobrého. Něco, čemu by se tak snadno povedlo mě odnést z bezpečí bytu v centru města na suché, nehostinné pláně. U tohoto příběhu víc než jindy doufáte v alespoň trošku šťastný konec. Doporučuji!

1 02.04.2020

Pozor, má poměrně zavádějící název, neboť to není motivační kniha, která vás bude doopravdy učit, jak mít všechno u prdele.. :)
Ani bych to nebrala jako naučnou literaturu, spíš jako sérii myšlenek. Některé jsou zajímavé, jiné už méně. Lepší je k tomu přistupovat jako k blogu, k něčemu, co si přečtete, popřemýšlíte nad tím a buď si z toho vezmete něco nového, nebo to necháte jen tak proplout a brzy na to zapomenete.
Netřeba se tím nechat nějak unášet, ale zároveň bych to úplně nehanila.

1 30.03.2020

Kniha popisuje život několika lidí na maloměstě. Nic víc nic míň. Hlubší zápletku v tom nehledejte.

2 10.02.2020

Opět kniha napínavá i zajímavá, ale zatímco nápaditost je na 100%, literární hodnota někde na 5%... To zvěrstvo, co se v Carterových knihách odehrává, je naprostá originalita a každá z těch scén je poměrně unikátní. To, jak je příběh s tím zvěrstvem popsaný, je naopak naprostý béčko a skoro se to nedá číst...

1 30.01.2020

"Kolik kilo si s sebou asi vezu? Kolik z té hmotnosti mají na svědomí byliny a kolik šílenství?"
Tyhle dvě věty naprosto přesně vystihují celou knihu.

Sběr bylin pro mě byl novým zajímavým tématem, ale bohužel neschopnost se alespoň trochu vcítit do hlavní hrdinky a nějak pochopit její "přehnané" počínání a pro mě zkazilo celkový dojem z knihy. Je napsaná skvěle, okamžitě mě vtáhla, ale neskutečně mi vadila chybějící sebereflexe u hlavní postavy.

Vesměs je kniha přirovnávána k Houbařce, jsou podobně laděny a jejich ústředím je sběr. Ale zatímco v Houbařce pomalu odkrýváte původ podivínství hlavní postavy a nějaké vnitřní boje sama se sebou případně i nějakou snahu o změnu, tady není nic. Anna působí po celou knihu tak nějak ublíženě, ale o jejím předchozím životě se nedozvíme vlastně skoro nic. Kašle i na své vlastní zdraví a postupně k ní získáváte spíš averzi než určitou formu pochopení. V příběhu není žádná snaha, žádný vývoj postavy, jen to zmíněné šílenství a sběr bylin, za který položí i život.

5 22.01.2020

Za mě top. Budu se opakovat, ale prostě Doerr není napínavé čtení, které budete číst v desetiminutovkách v MHD po cestě do práce, protože toužíte vědět, co se stane.
Doerr je vhodnej na večer u krbu pod dekou a s kakaem. Je vhodnej, když se chcete zavřít ve svojí "bublině" a nechat se příběhem přenést jinam. Jen pak si to můžete užít. U Doerra totiž nenajdete žádnou výraznou zápletku, žádné zvraty a šokující momenty. Je spíš takovou poklidnou říčkou, po které plynule poplujete jen, pokud se na tuhle vlnu klidu dostanete taky. Když se naplno soustředíte a vypustíte svět okolo, podaří se Vám vnímat atmosféru každého odstavce, každé věty...
Myslím, že obecně u jeho knih záleží na rozpoložení, v jakém se do nich pustíte.

4 25.10.2019