kofina komentáře u knih
Tohle bylo tak hezký! Po dlouhé době kniha, jejíž vyprávění je naprosto poklidné a přesto tak vtahující do své atmosféry. Myslím, že nejsem jediná, koho donutila přemýšlet o životě.
Když budu hodnotit téma a jak je kniha čtivá, nelze než dát plný počet. Když ale budu hodnotit styl psaní, postavy atd., tak se nemůžu ubránit tomu, že tentokrát to bylo oproti ostatním knihám autorky velmi slabé. Vlastně z každé situace v příběhu čekáte, že z ní vzejde něco hlubšího, něco víc, než se nakonec stane nebo je napsáno.
Kniha se četla velmi dobře, příběh má spád a žádná hluchá místa. Ale je jen málo uvěřitelný a celé je to na můj vkus moc přitažené za vlasy.
Za mě jedno velké ne. Nebýt audia na Českém rozhlase, tak bohužel "nedočtu". Pořád jsem čekala na něco zajímavého, speciálního.... a nějak nic nepřišlo. Navíc je to napsáno naprosto šíleným způsobem, což buď milujete nebo nenávidíte, nic mezi tím.
Ta kniha má supr nápad, ale nějak zůstalo jen u toho. Kniha vůbec není rozvinutá, příběh je velice stručný. Jak je spousta knih zbytečně rozvleklá a mohla by být zkrácena o 100 a více stránek, tady bych skoro řekla, že by klidně těch 100 dalších stránek unesla.
Taková typická Hanišovina: depka až do samého konce, ale vždycky to stojí za to!
Tento žánr normálně nečtu a od autorky to pro mě byla první kniha, tak jsem nic moc nečekala, ale bylo to moc fajn! :-) Celá kniha dokáže opravdu skvěle navodit příjemný pocit, ač je trochu i "klišoidní". Hlavní hrdince začnete po několika stranách i celkem fandit a ten happyend jí vyloženě přát.
Za mě bezva oddechovka a do tohohle podzimního nečasu úplně super načasovaná. Navíc přiznávám, že patřím k těm, kdo si myslel, že hygge jsou přesně haldy svíček, knih, dek a horká čokoláda, tak jsem si trošku poupravila mínění :-D
Autor předvedl super práci. Jediný nedostatek knihy vidím v tom, že předkládá všechna fakta a informace tak, jak jsou a běžný člověk západního světa začne mít lehkou frustraci s mírnou depresí, i když má velmi mizernou možnost něco změnit a vlastně momentálně řešení neexistuje. Pokud se celý svět nebude oblékat víceméně jen v lokálně šitých kusech oblečení, jsme všichni součástí celého problému.
Já nějak nevím.. Chvílemi jsem byla naprosto vtažená do děje a vzápětí jsem vůbec nechápala, proč čtu dále. Námět je skvělý, to je bezpochyby, ale kniha obsahuje tolik hluchých míst, která nejsou ničím zajímavá, že mi to prostě kazí celkový dojem. Zkrácení by určitě ději prospělo.. A bohužel se musím přidat ke komentářům dalších čtenářů, že s tak nesympatickým hlavním hrdinou (a vlastně většinou postav) jsem se v žádném příběhu dlouho nesetkala.
Kniha moc dobře dokumentuje celou životickou tragédii, aniž byste se ztráceli v momentech, místech ani osobách, které zasáhla. Vynikající!
Příliš ale nechápu zdejší komentující: kniha je označena jasně jako Literatura faktu, proč si to tedy někdo kupuje a pak zklamaně hodnotí, že to není román?
Do téhle knihy jsem se od počátku zamilovala. Je smutná i veselá zároveň, je o životě i o smrti, o smíření i boji, o kráse života a taky o jednom, sice krátkém, ale přesto krásném a intenzivním přátelství.
PS: AnetaŠpageta (IG) má nejlepší knižní tipy!
Mně ten styl psaní prostě neskutečně sedí, takže já toto chválím moc i přes to, že samozřejmě nějaké mouchy kniha má a leccos by se jí dalo vytknout.
Lososem v kaluži jsem se seznámila s Markétou Lukášovou a určitě zkusím další knihy. Styl psaní mi sedl, spousta použitých slovních obratů a popisů mi byla dost blízká, jediné, co mně osobně nesedlo (ale patřilo to k příběhu samozřejmě), byla povaha hlavní hrdinky. Opravdu si za spoustu věcí mohla především sama a byla neskutečně zlá na lidi okolo sebe, jak jí bylo i nakonec vytčeno.. :D
Jako takhle, není to žádné hluboké veledílo, příběh je celkem o ničem, žádná výrazná zápletka v něm nefiguruje a konec je vyloženě useknutý (možná se záměrem v příběhu pokračovat další knihou?)...spousta důvodů, proč knihu vůbec nečíst nebo ji odsoudit.
Ale jako člověka podobně starého, vyrůstajícího za podobných podmínek (seriálů, pogů atp. :D) mě to neskutečně vtáhlo a navodilo skvělou melancholickou náladu. Hodnotím jako supr oddechovku. :)
Za mě spíš jedna ze slabších knihy autorky. Po celé čtení jsem čekala furt na "něco víc", na nějaké hlubší pocity beznaděje, nespravedlnosti nebo více ze života v komunistickém uspořádání země. V celé knize jste pouze tak nějak na povrchu, působilo to jen jako takový rozjezd s tím, že něco víc teprve přijde... no a ono nepřišlo.
Jako člověk, který nezažil komunismus, jsem doufala, že si čtením Listopádu přiblížím, jak se celkově lidé cítili, jak žili atp. Můj celkový dojem z knihy ale je, že příběh je pouze o smutném a nespravedlivém osudu jednoho člověka (potažmo rodiny).
Přišlo mi, že to má takový až useknutý konec. K celkem pomalému a takovému poklidnému toku celé knihy to bylo najednou poměrně rychle zakončeno.
Kniha je krásná a příběh je bezesporu originální. Moc mě bavily popisy bažiny, byl to takový romantický výlet do neznámého prostředí. Ale mám dojem, že příběh Kyi je až taková moc velká pohádka, poměrně obtížně se tomu věřilo, včetně toho konce.