kokrokr
komentáře u knih
Reputace
Maroš Caban
Čte se to celkem dobře a pobavilo mě to, děj není ukončen a má mít pokračování. Jde o dobrodružný příběh se středověkou tématikou, je to tak trochu rytířský epos ve stylu LitRPG. Autor tím zrychlil děj, je to napínavé a dynamické, dobrý průměr.
Čtvrtý protokol
Frederick Forsyth
Špionážní román s nevěrohodným námětem. Děj je popisný a místy až nezáživný a jen občas probleskne autorova kvalita.
Volper
Ros Per
Volper se probudí na základně virtuálního světa spolu s davy dalších replikantů. Prohledává podzemní tunely, budovy, ulice a odstřeluje různá monstra. Spolupracuje s vojenskou jednotkou základny a zvyšuje si prestiž, konto a úrovně. To je v podstatě děj této knihy, tak uvidíme co přinese další díl. Průměrný akční román za tři body.
Osamělá skála
Louis L'Amour
Dobře odvedená práce za tři a půl bodu. Podobný konec jsem očekával.
Pastvina zmizelých
Václav Erben
Tohle byla má třináctá kniha od pana Erbena a je zároveň ta nejméně povedená.
Dobrodružství doktora Haiga
Vladimír Henzl
Stejný komentář jako napsal pajonek, jen to byly vánoce 1967 a já dostal druhé vydání této knihy. Pro nás, tehdejší kluky, to bylo krásné dobrodružství. Představte si tu dobu bez PC, bez mobilů a v TV jen dva černobílé programy. Bylo tu informační embargo a dobrodružné příběhy odehrávající se v zahraničí byly o to přitažlivější.
V mrtvé zóně
Jakub Mařík
Sépianské kostry v inteligentních bojových oblecích útočí. Co na to jen říct?
Mě horory nudí, takže jen za tři.
Pouť vyděděnce
Alexej Osadčuk
(SPOILER) Olgerd i jeho zvířecí přátelé získávají nové schopnosti, rychle zvyšují levely a zažívají nová dobrodružství. To nejdůležitější v tomto díle je Olgerdova změna profese, z horníka se stává bojovník - armádní mechanik.
Černá hora
Laird Barron
Je to dobrý příběh, vyprávěný monotónním stylem, který teprve v závěru mění tempo a důraz. Autoři běžně upravují rychlost děje, občas odbočí od hlavní linky, zastaví se na místě a zase pospíchají vpřed, tady tomu tak ale není. Možná to je Barronův běžný styl či umělecký záměr. Nevím! Co se týká vtipných hlášek, řada českých autorů mě pobavila víc. Dávám tři a půl bodu.
Uchvatitel duší
Patricia Briggs
Knihu považuji za zatím nejslabší díl celé série. Děj tu prakticky žádný není, pouze jedna akce na začátku knihy a další až na konci. Mercedes pořád o něčem jen přemýšlí a spekuluje a místo akce se tu jen žvaní. Dozvíme se sice pár nových informací, ale v závěru je autorka stejně znovu probere. Škoda, tohle se nepovedlo, je to jen průměrný počin.
Odpočet
Michael Atamanov
Atamanov má dobré nápady a dokáže je přetvořit v zajímavý text. Jeho „Obránce perimetru a zejména „Temný bylinkář patří mezi nejlepší LitRPG ságy. To platí i pro „Ohýbače reality. Je to čtivé a zábavné a prvnímu dílu dávám tři a půl bodu. Pokračování je ještě zajímavější a tam už dám body čtyři.
Skryté dimenze
Jiří Mazurek
Někdo Samantě a Alexandrovi usiluje o život a ti dva většinu času prchají před vrahy. Nakonec skončí na Marsu a zjistí kdo je neznámé „Cé”. Předešlá autorova kniha „Polární záře” byla přece jen zajímavější. Jde o průměrný dobrodružný příběh se sci-fi zápletkou.
Poslední možnost
Clive Cussler
Nalákalo mě zdejší hodnocení. Bohužel ta základní pointa mi „sakra” zvedla mandle. Je to jedno velké klišé jak z béčkového filmu. Zrádný agent uteče z vězení a finguje svou smrt, najednou má miliony dolarů a sežene i zničené plány na postavení kopie lodi Oregon. Ze msty pak pronásleduje s touto lodí Cabrilla a pomáhají mu i další zločinci, na které si „Q” loď Oregon někdy došlápla. Ta pomsta šla pochopitelně provést jednoduše a levně, jenže potom by nebylo o čem psát. Tohle je spíše scénář pro novou bondovku, tam bych to skousnul, tam podobné hlouposti patří.
Tanec papírových draků
Petr Brožovský
Ten přechod z akcí tajné jednotky do akcí nesmrtelných duší mě zas tak moc nepotěšil. Jinak ale dobrý, číst se to dá. Za mě oddechovka na jedno přečtení.
Mrtvý cizinec
Louis L'Amour
ĽAmour napsal řadu lepších a povedenějších románů. Tento příběh je sice docela zajímavý, je to ale jen dobrý průměr.
Leopard nemění skvrny
Jarmila Pospíšilová
Průměrný příběh, který bude bavit spíše ženy. Hlavní aktérka získává drby o mrtvé a probírá je s kamarádkou a novinářem Mánkem. Občas se tu mihne i vrah plánující novou vraždu. Mánek zveřejní zjištěné informace a příběh končí.
Záhada dračího klíče
Petr Hugo Šlik
Je evidentní, že autor nacházel inspiraci u Foglara. Jeho styl je podobný, ale přece jen jsou tu rozdíly. Foglarův projev je často hodně poetický až snivý, naopak Šlik je věcnější a akčnější. To ale neznamená nic špatného. Když jsem dal těm nejlepším foglarovkám jen čtyři hvězdy, nemohu zde dát více než pěkné tři body.
Smrtící výstřel
Vince Flynn
Průměrný děj a jednoduchý jazyk. Takřka vše se děje v poklidném tempu, nemá to atmosféru a švih, schází tu napětí. To třeba Clancy, Cussler nebo Child, jejichž knihám jsem dal většinou také jen tři body, byli mnohem zábavnější a měli nápaditý slovní projev. Většina chytrých autorů používá v textech nespisovné výrazy, vulgarismy, sarkasmy, ironické hlášky a vtipné postřehy. Ve čtenáři pak takový text spíše probudí emoce a nutí ho číst dál a dál. Knihu jsem přečetl, slovní projev nudný , emoce žádné.