Kopretina komentáře u knih
Odpočinek mezi jinými knihami, mě zaujaly hlavně poslední dvě básně. Báseň "Nohy" jsem zadala v práci jako matematickou úlohu. Moc pěkné, veselé, moudré.
Dcera doporučila, tak jsem přečetla. Co na knihu říct? Jako náctiletá bych ji asi ocenila.
První kniha od autora, první do čtenářské výzvy, první letošní a druhá o trestu smrti. Příběh vede člověka k přemýšlení o spravedlnosti, o trestech, o síle odpuštění, a to jsem prožívala i já. Kniha je velmi čtivě napsána.
Moc hezké, prolistovali jsme s dětmi několikrát.
Letos jsem si nechtěla koupit tento diář a dokonce řekla Ježíškovi o jiný, který se opravdu objevil pod stromečkem. Ale pak jsem v Šumperku v knihkupectví na tento diář narazila, dvakrát si jej prohlédla a jiný Ježíšek mi jej nadělil. A jsem ráda, líbí se mi.
Četlo se mi to velmi těžce, slovní obraty, hrátky, germanismy mě nebavily. Děj mě také neoslovil. Nicméně jsem dočetla až do konce a dozvěděla se, jak kdo dopadl.
Pěkné. Občas si musíme znovu uvědomit, co je fakt důležité a potřeba.
Nenadchla mě, neporozuměla jsem poselství knihy. A to jsem se snažila opravdu číst slovo od slova a pochopit dialogy.
Srdce mi plesalo při některých pasážích radostí a Duchem?. Např. :
264. První motivací k evangelizaci je Ježíšova láska, kterou jsme přijali, zkušenost, že jsme byli spaseni, jež nás vede k tomu, abychom milovali stále více... Každý den potřebujeme prosit a žádat o jeho milost, aby on otevřel naše chladné srdce a otřásl naším vlažným a povrchním životem.
Nádech romantiky v městě sýrů. Ze začátku knihy jsem se strašně nudila, štvalo mě, jak se nejprve popsal výsledek a pak až děj k výsledku, někdy to úplně totéž nebylo.
Ke konci už to běželo rychleji a zajimavěji, hitparáda se nekonala.
Téma knihy mě zaujalo, ještě jsem o tom nečetla. Chápu, jak to musí být těžké, mít takové životní trauma.
Již v půlce knihy jsem si říkala, že hlavní hrdinka je ujetá, hlavně když studovala. Na konci se mi to potvrdilo. Není dobré si zahrávat s informacemi, s tím, co do sebe vpouštíme.
Jedním dechem jsem knihu přečetla a vyprávěla o ní několika lidem, které to zaujalo. Líbila se mi, i styl vyprávění. S výhodnými metodami by se dalo polemizovat, ale asi fakt měla úspěch. Těším se na druhý díl.
Nejprve si knihu po večerech četla má desetiletá dcera a tvářila se u toho tajemně. No, tak jsem knihu taky přelouskala a usoudila jsem, že si ji mohla přečíst ať za dva roky. Ale prý všemu rozuměla..
Kniha mě dostala! Měla spád, myšlenku i napětí. Každou volnou chvilku jsem po ní sáhla. I téma důležité. Bezva.
Za mě: naprostá spokojenost. Četli jsme jako šestý díl, a hodně se nám ozřejmil děj. Perfektní, škoda, že to není filmově zpracováno.
Téma pro mě nové a zaujal mě i začátek. Pak jsem se dlouho nemohla začíst a tak to trvalo do konce. Historický příběh smutný, zoufalý a naděje se objeví až po 60 letech.
Jsem moc ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Obdivuji autory, jak zvládli knihu napsat a uspořádat. Při některých kapitolách jsem se trochu nudila, asi proto, že je mi to jasné a je zde spoustu pojednání proč a nač. V některých jsem objevovala poklady, hltala slovo za slovem. Hlavně poslední kapitolu.