Kopretina komentáře u knih
Bezvadný počin! Moc mě to bavilo. Příběhy všechny čtivé, vtipné, nové. Lepší, daleko lepší než od Palána Za oknem.
Lidské příběhy z Pošty pro tebe. Někdy těžké jindy úsměvné jindy dojemné.
Asi do půli knihy jsem se nemohla začíst, připadalo mi to podobné knize 1984 nebo Příběh služebnice. Začalo mě to bavit později, s napětím jsem čekala, kam příběh bude směřovat. Povinná četba pro všechny, kteří s láskou vzpomínají na socialismus. Já bych to nevrátila ani za nic.
Sv. Terezie z Avily je učitelkou duchovního života a člověk, když to čte, může se dotýkat jádra, hloubky, tady samého Boha. Po přečtení knihy mám novou touhu hledat a zvát do nitra toho, který můj život nepředělá na šťastnější, ale učiní mě šťastnější v obyčejném životě.
Příběh rozšířený v ději, který jsme již navštívili. Nemůžu si pomoct, ale moc hezky se to četlo. Doma poslouchali velcí i malí.
Po delší době jsem se k autorce vrátila a i když jsem měla předběžný tip, kdo je vrah, sáhla jsem těsně vedle. Svět, kde je každá osoba poznamenaná osudem, křivdou, nemocí.. není to tak mezi námi často také.. Jak je těžké a přitom jediná možnost, odpustit, vyříkat si to, nechat si pomoci od druhého..
Pěkné příběhy a nové téma. Kniha mě zaujala. I když já bych se nechtěla ani vrátit do minulosti ani navštívit budoucnost. Učím se řešit minulost v současnosti a na budoucnost se připravovat.
Jako z jiného světa, dotknutí bolesti, strachu, neštěstí ve své syrovosti. Zaujalo.
Něco mě zaujalo, něco vůbec. Vypůjčeno v práci.
Tolik jsem o knize (filmu) slyšela, ale nevěděla, co od toho čekat. Kniha se čte dobře, rychle stránka za stránkou běží, děj se ale vleče. Téma nadčasové, kdoví, co nás v budoucnosti čeká.. Stačí jeden..., který se bojí, mír je pryč, lidskost je pryč.
Kniha mě neoslovila a ani film mě nezaujal. Zmatené, syrové. Asi to není můj styl.
Co k této knize, která je tolik kritizována, říct? Mě vede hlavně k tomu, abych věřila, že Ježíš dokáže uzdravovat, a že víra v něj je to nejdůležitější. Máme takové možnosti, co se týče eucharistie.. Ale kde je víra, i věřící jsou skeptičtí.
Mě kniha zaujala, od autorky první. A myslím, že nebude poslední. Duchovní věci mi zde nevadily, myslím, že mezi nebem a zemí něco je. Příběhy zúčastněných se mi líbily, vidím tyto lidi kolem sebe a čím jsem starší, tím víc se zdráhám někoho soudit, vždyť nevím, co zažil, čím si prošel..
Mno, knihy od Monyové mám ráda, ale tato je velmi slabá, ani nemůžu uvěřit, že by ji psala ona. Přečteno jen kvůli bodu do čtenářské výzvy, že je to její 4. kniha.
S dcerkou jsme vždy přečetly kapitolu a pak si pustily patřičný díl. Bavilo nás to a odsejpalo to.
To je teda jízda! Kultovní dílo, na to se jen tak nenarazí. Unikátní oproti jakékoli jiné knize, je z něj patrné, jak autor psal a psal a kdysi jel a jel... Co se týče čtení, chvíli mě to bavilo, ale asi v půlce jsem toho měla plný brejle a nejradši bych s tím práskla. Silou vůle jsem to dotáhla do konce, ještě trochu děje tam bylo. Nerozumím tomuto způsobu života, vrchol je, že vypiju pár skleniček, a neláká mě prožít ani větu z knihy. Co si ale od "beatniků" odnáším, je aspoň někdy žasnout, užít si 'tady a teď' a dívat se na druhé jako rovný s rovným.
Perfektní díl, zase trochu jiný. Četli jsme s dětmi a naslouchali i ti náctiletí. Jo a 4 úkoly by dovedli vyjmenovat, zkoušeli jsme to snad před každým čtením.
Odlehčené čtení, často mě to fakt rozesmálo. Příběhy ze života slavných osobností jsou opravdovým pokladem. Nezapomenutelné: "Upozorněte Basse, ať zas nepropase to prase u Rabase!"