Kopretinka784 komentáře u knih
Už od počátečního vysvětlení skvělé, pohodové čtení. Nejdřív jsem přečetla pár příběhů, ale pak jsem se rozhodla si příběhy dávkovat. Hrozilo totiž, že knihu zhltnu na jedno počtení. Tak jsem si ji vychutnávala a doporučovala známým.
Další velmi povedený případ. Krásná domácí detektivka. A navíc z krásného prostředí Beskyd. Holt Klevisová umí. Nejen, že to bylo pohodové čtení, navíc mě ještě nalákalo udělat si do Beskyd výlet.
Tak konečně se ke mně v knihovně dostal první díl série s Josefem Bergmanem. A protože jsem s Domem na samotě i Zlodějkou příběhů byla dost spokojená, nečekala jsem, že by tato kniha byla jiná nebo dokonce horší. Někdy se to stává, ale v tomto případě ne. Takže plný počet hvězdiček a čekání, až se ke mně zase dostane další kniha s Josefem.
Před touto knihou jsem četla knihu Vrány od P. Dvořákové. A to byl tedy skok - v čase i prostředí. Do knihy jsem se hned začetla a těžko se mi od ní odcházelo, takže jsem využila každé volné chvilky a za dva dny jsem ji "zhltla". Příběh o nelehkém životě v prostředí uhelných dolů vyprávěný několika postavami se autorce (aspoň za mě) opravdu povedl. A pokud bude mít tato kronika pokračování, už teď se na ni těším.
Tak na mě v knihovně došla řada a dostala se mi do rukou tato kniha. Nečetla jsem nic o knize, ani komentáře a začala číst. Těšila jsem se na Bergmana a on nikde. Divila jsem se, že autorka změnila prostředí. Ale proč ne. Začetla jsem se a Bergmana se dočkala. A autorka opět nezklamala. Pohodové čtení, napětí - kdo vraždil teď, kdo v minulosti, proč .... . Nápovědy byly postupně odhalovány, tipy jsem měla, ale nakonec dopadlo všechno úplně jinak. Už se těším na další knihu.
Jedná se o moji první knihu tohoto autora. Vždy mě udiví, jaké zvrácenosti autoři čtenářovi předloží. Jak mu budou brnkat na nervy. Kdepak "pouhé " zatřelení nebo bodnutí nožem. Otrava ? To už nefrčí. Jakoby se v dnešní době předháněli, čí pachatel bude zvrácenější. A ne, že bych po přečtení anotace knihu odložila. Pustila jsem se do čtení. A neudělala jsem chybu. Po určité době jsem měla podezření, kdo je pachatel a můj typ vyšel. Přesto po přečtení určitých částí ( " Pod postel ses nedívala.") jsem měla problém jít se v noci do kuchyně napít. Shodou okolností při četbě této detektivky po bouřce v noci přestala jít elektřina a to byly zážitky. Přesto určitě po další knize tohoto autora v knihovně sáhnu.
Tak konečně jsem se dozvěděla, jak to s Josií začalo. A že to mělo spád už od prvního dílu. Většinou mi vadí, že nečtu série od začátku. Ale v tomto případě jsem už po dvou dílech věděla, kdo je kdo. Bohužel taky, jak to s některými postavami bude pokračovat. Ale nijak to neubralo na čtivosti.
Opět se budu opakovat, pět hvězdiček je málo. A tak se těším, až se ke mně v knihovně dostaně další knížka této autorky.
V knihovně mi odložili "něco od Klevisové". Těšila jsem se na Bergmana a on tam nebyl. Nicméně zajímavý příběh, který se krásně četl.
Co říct k autorovi ? Nejprve mě zaskočila brutalita a detailní popisy. Ale po přečtení informací o něm, je mi to jasné. Každý se "zamaže" tím s čím pracuje. Takže se vůbec nedivím. A zcela chápu změnu povolání v jeho životě.
Ale zpět ke knize. Přes počáteční zděšení velmi čtivé. Díky krátkým kapitololám a touze dozvědět se, co bude dál, přečteno za necelé dva dny. Určitě po čase vyhledám další příběh detektiva Huntera. Mám tu zkušenost, že po přečtení několika knih stejného autora za sebou se mi pak děje "slévají" v jeden a nemám z knih takový zážitek.
Moje druhé setkání s Josií. Bohužel v knihovně na mě vyšel v pořadí zájemců tento díl a ne první. Ale vůbec to nevadilo. Josií mě chytla už v Dívce beze jména. Ovšem tento díl, to byl adrenalin. Matka Josií (dá se vůbec takové ženě říkat matka?) jak to říct slušně, mi prostě dost zvedala tlak. Velice těžko se mi hledají slova pro ohodnocení tohoto příběhu. Pět hvězdiček je za mě žalostně málo.
Lov není první kniha, kterou jsem od Miniera četla. Příběhy s Martinem Servazem se mi líbí. Dost čtenářů tento příběh označují za slabý, já bych to netvrdila. Díky společenským a politickým otázkám mi v tomto směru přijde silnější. Někdo očekává klasickou detektivku, potoky krve, velké napětí, ale svým způsobem je politika taky detektivka. A zapracování politiky a covidu do příběhu se autorovi podle mě podařilo.
Několik knih této autorky jsem už přečetla (za mě nejslabší Listopád) a tak jsem byla dost zvědavána tuto už mediálně dost propíranou knihu. Ze zásady nečtu hodnocení knih před vlastním čtením. Chci si na knihu udělat vlastní názor.
A tak díky volnému odpoledni jsem četla a četla a večer dočetla. Skvěle napsaný těžký příběh se mi velmi dobře četl, hnala mě kupředu zvědavost, co se bude bude dít dál. A že se dělo, zvlášť závěr knihy. Já bych hodnotila klidně šesti hvězdičkami.
Třetí kniha od této autorky a za mě skvělá. Další důkaz, že v detektivkách nemusí téct potoky krve, části mozku a další nechutnosti.Někteří autoři to považují za neodmyslitelnou část detektivního příběhu. Naštěstí paní Klevisová ne.
Díky za její pohodové a napínavé čtení. Už teď se teším, až mi "cinkne" zpráva, že mám v knihovně odloženou její další knihu.
Už jsem se s Terencem setkala. Nerada čtu série knih od jiného než prvního dílu, ale jsem závislá na jejich přístupnosti v knihovně. Tak jsem se konečně dočkala Terencových začátků. Muž z chatrče i Děvčátko se mi líbily, tak mě ani nenapadlo očekávat, že by mě první díl Terence nezaujal. Už se těším na další díly.
Knihu jsem četla na doporučení kolegy z práce a musím potvrdit jeho názor. Opravdu se hezky četla. Určitě sáhnu po dalších dílech série. Po čtení severských a jiných detektivek, plných drsných popisů způsobů vražd - opravdu nenáročné čtení.
Tak na mě konečně v knihovně přišla řada a já měla po delší době možnost číst další příběh s Bergmanem. Bohužel jsem zrovna dočetla knížku M. Rejfové a byla dlouho silně ovlivněna jejím skvělým stylem psaní, takže mi zpočátku Drak připadal takový "nemastný neslaný". Díky delším přestávkám při čtení mi chvíli trvalo orientovat se v postavách, ale pak si to " sedlo" a autorka opět nezklamala.
Moje druhá kniha tohoto autora. Nadchla mě mnohem více než první díl o Mikovi. Kdybych mohla, dám za hodnocení těch hvězdiček 6. Styl psaní, dialogy - za mě perfektní. Místy jsem až zapomínala sledovat vyšetřování a zajímala se o dialogy a komentáře.
Bohužel na další díly musím čekat, protože v naší knihovně další díly zatím nemají.
Myšlenky jsem brala jako jednorázovou knihu bez pokračování (i když jsem si nové příběhy v duchu přála) a tak jsem nepátrala, jestli existuje druhý díl.
A najednou na mě vykoukl z poličky v knihovně. Hned bylo jasné, že tam nezůstane.
Zatímco u prvního dílu jsem vydržela si příběhy dávkovat, tady mi to nešlo. Ale přemohla jsem se a dala to jen na dva zátahy. A stejně jako u prvního dílu jsem i tento díl doporučovala známým.
Už teď doufám a těším se na třetí myšlenky.
Moje první setkání s Josii. Po malém nadšení z předcházející knihy (severská detektivka) byla tohle paráda. Napínavý příběh, sympatická délka kapitol. Žádné zbytečně dlouhé popisy... . Dost mi to připomíná tvorbu pana Bryndzy, takže hodnotím 5* a těším se na další příběhy s Josií.
Přestože jsem spíš "detektivkový" typ, kniha mě lákala už kvůli rozdílným názorům známých, kteří ji četli. Tak jsem si knihu zamluvila v knihovně a teď dostalo i na mě. Tloušťka ani drobné písmo mě neodradilo. Spíš naopak.
Po přečtení se přidávám na stranu těch, kterým se líbila. Moc hezky se mi četla. Žádné přeskakování ze současnosti do minulosti a zpět nebo několik různých vypravěčů a jiné proplétání děje. Prostě příběh - jak šel čas. A mírné napětí, jak si Aleš s určitou situací poradí, zde taky bylo. Chvílemi jsem se bála i o jeho zdravotní stav.
No a zakončení příběhu - za mě originální.