Kory98 | Komentáře u knih | Databáze knih

Kory98 Kory98 komentáře u knih

Kočičí stopa Kočičí stopa Dominik Dán

Jeden z "klidnějších" dílů, ale zato s rozuzlením naprosto nečekaným. A to se případ nebo vlastně podezření táhlo tolik let. A kočičky mi bylo líto, vadí mi jakékoli týrání zvířat, ale chápu, že to k případu patří, je to přece kočičí stopa.

29.02.2024 4 z 5


Zrádci krve Zrádci krve Lynette Noni

Čtení třetího dílu Ranhojičky jsem dlouho odkládala. Po přečtení druhého dílu, kde jsme se opět dostali na úplný začátek, jsem si říkala, že už se tam nechci vracet. Skoro mě to bolelo. Ale čas všechno otupí a zvědavost je mocnější. Tak jsem to riskla a pocity po přečtení jsou nepopsatelné. A vůbec se nedivím autorce, že se do svých postav zamilovala, jak zmiňuje v poděkování - já je miluju také. Bylo to fascinující, úplně mě to dostalo a teď už budu jenom snít...

10.02.2024 5 z 5


Pekárna s vůní skořice Pekárna s vůní skořice Ruth Kvarnström-Jones

(SPOILER) Přečteno nahlas pro moji mámu. Byly jsme spokojené obě a taky překvapené, kolik zvratů spisovatelka vymyslela v osudech jedné rodiny. A sbíhaly se nám sliny, nad všemi těmi dobrotami... Nejdřív jsem si myslela, že kniha je typickou romantikou, ale zmýlila jsem se. Je to rodinná sága, příběh ze života, který pokračuje v dalších pokoleních. Moc mě potěšilo, že některé věci, které jsem předvídala a podsouvala je tajně při čtení paní spisovatelce, v knize opravdu byly :-) např. že Julie jednou stane v ateliéru Amélie a bude uchvácena nebo, že se oplakaný kocourek objeví. Bohužel u nás v knihovně nemají další díly, takže zvažuji že si je koupím, možná jako dárek pro maminku, abychom mohly ve čtení pokračovat.

02.09.2023 5 z 5


Mám tě ráda, nemám tě ráda Mám tě ráda, nemám tě ráda Jo Watson

Tak takhle knížka u mě od paní spisovatelky prozatím zvítězila. Smála jsem se tak, že mi až tekly slzy a rodinní příslušníci se chodili dívat, jestli mi náhodou nepřeskočilo :-). Zrovna třeba tuto knížku bych si přečetla, kdybych se potřebovala rozveselit, alespoň ta první polovina je bezvadná. Nevím, kam Jo Watsonová na ty nápady chodí. Její hrdinky jsou ztřeštěné, bláznivé, nepředvídatelné a hlavně se jim dost lepí smůla na paty. Ale přitom, si pořád dokážou zachovat tvář a jsou to v jádru vlastně obyčejné holky.

01.07.2023 5 z 5


Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá Jack Thorne

Sérii o Harrym Potterovi jsem objevila až ve svém dospělém věku a naprosto mě nadchla. Proto jsem si nemohla nechat ujít pokračování. Vůbec mi nevadilo, že je kniha psaná jako scénář, pár divadelních her jsem již přečetla. Scénář sice nedosahuje kvalit původních knih, ale umožnil mi alespoň částečný návrat do světa čarodějů. Myslím, že představení muselo být hezké. Bavilo mě to.

04.06.2023 4 z 5


To jsme, prosím, nebrali To jsme, prosím, nebrali Stanislav Rudolf

Vůbec jsem netušila, že pan Stanislav Rudolf napsal i příběh o studentech zemědělky. Slasti a strasti náctiletých umí popsat čtivým způsobem. Sice v mých očích kvalit Metráčka nedosahuje, ale i tak je velice zdařilý a ráda si ho zase někdy přečtu. Zvlášť proto, že studium zemědělské školy byl můj tajný, nesplněný sen.

19.03.2023 4 z 5


Čekání na kocoura Čekání na kocoura Michaela Klevisová

Milé povídání na dvě odpoledne. Už jenom tento první díl mi chyběl přečíst z "kočičářské" trilogie příběhů. Obyčejné příběhy obyčejných lidí a jejich neobyčejných koček. Já moc nemám ráda povídky, ale zjistila jsem, že v souvislosti se zvířetem mi vlastně vůbec nevadí a četla bych i dál.

05.02.2023 4 z 5


Na západní frontě klid / Cesta zpátky Na západní frontě klid / Cesta zpátky Erich Maria Remarque (p)

Na západní frontě klid
Kdo by si pomyslel, když jsem si vybírala knihy do Čtenářské výzvy, že mezitím co rozečtu knihu o válce, tak další válka vypukne. Musím přiznat, že jsem měla trochu problémy knihu dočíst a důvody jsou prosté. Možná, že kdyby si ti, kteří stojí za novou válkou přečetli některou z takovýchto knih, dopadlo by to jinak. A možná také ne, protože lidé jsou nepoučitelní. Dovolím z citovat z knihy pasáže, které mě zaujaly, o tom jak válka působí na člověka... Co dodat?

(spoiler)
Zvyk je také důvodem, proč zdánlivě tak rychle zapomínáme. Ještě předevčírem jsme byli v palbě, dnes děláme šaškárny a šmejdíme po krajině, kde bychom našli něco dobrého, zítra zase půjdeme do zákopů. Ve skutečnosti nezapomínáme nic. Pokud musíme být zde v poli. Tak frontové dny, jakmile pominuly, klesají v nás ke dnu jako kameny, protože jsou příliš těžké, než abychom o nich mohli hned přemýšlet. Kdybychom nad nimi hloubali, zabily by nás ještě dodatečně, neboť na to jsem už přišel; děs lze snést, pokud se člověk prostě přikrčí; ale usmrcuje, jestli o něm přemýšlíte. Přesně tak, jak se stáváme zvířaty, když jdeme dopředu, protože to jediné nás dokáže uchovat naživu, zrovna tak se z nás stávají recesisté a ospalčiska, jsme-li v týlu. Nemůžeme jinak, je to takříkajíc nezbytná nutnost, která se prosazuje bez našeho přičinění. Chceme žít – za každou cenu; proto se nemůžeme zatěžovat pocity, které snad jsou dekorativní pro mír, ale zde jsou falešné a nemístné. Kemmerich je mrtvý, Haie Westhus umírá, s tělem Hanse Kramera budou mít o soudném dni zatraceně práce, jak sesbírat to, co se pod přímým zásahem rozprsklo; Martens už nemá nohy, Meyer je mrtvý, sto dvacet rozstřílených mužů někde leží, je to zatracené, ale co je nám do toho, my žijeme. Kdybychom je mohli zachránit – to by lidé koukali, jak bychom sebou házeli; bylo by nám jedno, jestli bychom přitom sami pošli, neboť máme setsakra kuráž, když chceme; co je strach, to dohromady nevíme – víme arci, co je smrtelná úzkost, to však je něco jiného, to je věc tělesná. Ale naši kamarádi jsou mrtví, pomoci jim nemůžeme, mají to odbyté – kdoví, co ještě čeká na nás; chceme sebou seknout a spát nebo žrát, co se do nás vejde, a chlastat a kouřit, aby hodiny nebyly pusté. Život je krátký.

Toto je první člověk, kterého jsem usmrtil vlastníma rukama, kterého vidím zblízka, jehož umírání je mým dílem. … Mlčení bobtná. Mluvím a musím mluvit. Tak ho oslovuji a říkám mu to. „Kamaráde, já jsem tě nechtěl zabít. Kdybys sem skočil ještě jednou, neudělal bych to, kdybys i ty byl rozumný. Ale předtím jsi pro mě byl jen myšlenkou, kombinací, která žila v mém mozku a vyvolala předsevzetí – tu kombinaci jsem zabil. Teprve teď vidím, že jsi člověk jako já. Myslel jsem na tvé ruční granáty, na tvůj bodák, na tvé zbraně – nyní vidím tvou ženu a tvou tvář a to, co máme společné. Odpusť mi, kamaráde. Vidím to vždycky příliš pozdě. Proč nám neříkají znova a znova, že vy jste stejní ubožáci jako my, že se vaše matky trápí stejně jako naše a že vy i my máme stejný strach před smrtí, že stejné je umírání naše i vaše, stejná že je bolest. Odpusť mi, kamaráde, jak jsi mohl být mým nepřítelem? Kdybychom zahodili zbraně a stejnokroje, mohl bys být mým bratrem… Vezmi si ode mne dvacet let, kamaráde, a vstaň – vezmi si víc, neboť už nevím, co si s nimi počít.

Cesta zpátky
A zde pokračování o tom, jak těžké je pro přeživší válku, se začlenit do dalšího života v míru a to opět platí o každé době. Bylo to těžké po té první světové i po druhé a po všech dalších, protože kromě věcí majetkových a fyzických jsou zanechány horší stopy na duších.

08.03.2022 5 z 5


Panský dům Panský dům Anne Jacobs

Moc hezký příběh s poutavou zápletkou, který se mi dobře četl. Hlavní hrdinka Marie mi byla sympatická, protože to nebyla žádná ufňukaná holka i když jí osud nepřál, proto jsem jí držela pěsti, aby dosáhla svého štěstí. Kniha líčí životní osudy bohaté továrnické rodiny, jejich šťastné i hořké chvilky, má i nádech romantiky. Těším se na další díl.

03.03.2022 5 z 5


Harry Potter a Fénixův řád Harry Potter a Fénixův řád J. K. Rowling (p)

(SPOILER) Tento díl je odlišný od předchozích. Je vidět, že Harryho dostihla puberta. Ve svých 15ti letech už to není ten malý hodný chlapec, ale dospívá a je cítit ta revolta v něm - dobro samozřejmě převáží, ale mladý čaroděj má stále více své názory, začíná mít odpor k autoritám, má problémy s láskou, je krapet ješitný a taky nazlobený na celý svět a často i na své kamarády. Zkrátka není to vůbec lehké rozloučit se s dětstvím. Stále víc začíná chápat, že v příběhu o Pánovi zla má a bude mít svoje místo. Nejvíce ze všeho se teď musí naučit sebeovládání. Navzdory tomu všemu se mu podaří úspěšně složit zkoušky NKÚ a odstartovat tak svoji další kouzelnickou kariéru. A v neposlední řadě zažije další velkou ztrátu, se kterou se nemůže jen tak vyrovnat.

07.03.2021 5 z 5


Pohádky (26 pohádek) Pohádky (26 pohádek) Hans Christian Andersen

Pohádky z trochu jiného soudku, než jsou Češi zvyklí. Snad právě proto nás dokážou zaujmout a najdeme si v nich každý ty své klady i když nemusí nutně končit dobrem, tak jak jsme zvyklí. Možná je člověk víc ocení až je zralejší a více nad nimi pouvažuje. Takže jsem si je díky čtenářské výzvě 2020 vybrala a opět ráda přečetla.

16.01.2021 4 z 5


Námi to končí Námi to končí Colleen Hoover

Knihu jsem dostala jako dárek a byla jsem na ni moc zvědavá, přece jen New York Times bestseller, říkala jsem si kolik ji muselo přečíst lidí a doneslo se mi, že byla velmi pozitivně hodnocena. Musím upřímně přiznat, že začátek mě nijak neohromil a říkala jsem si co je na tom bestsellerového, příběh mi připadal normální, nic mě v něm extra nezasáhlo. Ale zase se vyplatilo neodsuzuj dokud nepoznáš, tedy nepřečteš. Děj se rozvinul takovým způsobem, že jsem se nemohla odtrhnout a dychtila se dozvědět, jak to dopadne. Je pravda, že domácí násilí je námětem mnoha knih a příběhů, ale myslím, že zde ho autorka velice pěkně vylíčila a člověku se vůbec nechtělo věřit, že agresorem je ten milý, krásný, vzdělaný a oduševnělý muž, který by si měl umět již i z titulu svého povolání uvědomit, co dělá. Ale je vidět, že například se vzděláním toto nemá vůbec co dělat. Je to dáno povahou člověka, výchovou, vlivem prostředí, prožitými skutečnostmi - ale nic z toho neopravňuje k tomu, aby se takto choval. Lily jsem držela pěsti, aby se jí podařilo být silná - udělat ten poslední krok a odejít, protože to jistě není lehké. V tomto případě mě "dobrý" konec velice potěšil.

27.01.2020 5 z 5


Prvok, Šampón, Tečka a Karel Prvok, Šampón, Tečka a Karel Patrik Hartl

Kdybych předtím ještě žádnou knihu od Patrika Hartla nečetla, tak by moje hodnocení bylo asi jiné. Navíc teď, když je mediálně známější, tak trochu víc chápu, proč třeba některé věci napsal. Kniha je vlastně jeden obyčejný život čtyř přátel na život a na smrt, což se ukáže během děje. Ukáže i to, že peníze zdaleka nejsou všechno, že odpouštět je potřeba, a že není dobré odkládat některé věci na později, protože pak už je nikdy udělat nemůžeme. Alespoň tolik jsem si já v příběhu našla.

06.12.2024 4.5 z 5


Rovnice lásky Rovnice lásky Helen Hoang

Velice zajímavá kniha. Zpočátku jsem si myslela, že půjde skoro o erotický román, ale není to pravda. Hlubší pojetí problému života lidí s Aspergerovým syndromem je zakomponováno do romantického příběhu, který je ale ze života. Četlo se mi docela dobře.

17.09.2023 4 z 5


Fotbalové kvízy Fotbalové kvízy Zdeněk Meitner

Knihu jsem koupila pro svého synovce, 14ti letého fotbalistu, který nečte (tedy umí číst, ale nebaví ho to a tvrdí, že na to nemá čas), abych ho trochu pozlobila, že dostane knihu k narozeninám. Nejde o klasickou knihu, ale spíš kvízy pro fotbalové "znalce". Tak jsem zvědavá, jestli bude mít znalosti, či si přečte alespoň nějakou encyklopedii o fotbale nebo to vyřeší "strýček" Google. Mě osobně se kniha líbí, jsou v ní i pěkné ilustrace, otázky se týkají fotbalu českého i světového. Akorát já bohužel fotbalový expert nejsem, takže bych zvládla bez pomoci asi 3 otázky :-)

08.09.2023 5 z 5


Bremeno minulosti Bremeno minulosti Dominik Dán

Břemeno minulosti tentokrát dostihne i takové neochvějné vyšetřovatele, jakými jsou Burger a Hanzel. A jakkoli by se mohlo zdát, že se příběh, který se vynořil už v předchozím dílu Ve stínu, tentokrát podaří vyřešit, není tomu tak. Přednost dostává čerstvější vražda a Burger s Hanzelem se rozhodují, zda vlastně chtějí ve vyšetřování pokračovat, teď v nové době a s podporou nových kolegů. Jsem celá napjatá, jak to vlastně dopadne. Dánovky jsou knihy, které chytnou a nepustí. Kdybych mohla číst celý den, jistě by za 12 hodin padla, ale déle než dva tři dny mi stejně nevydrží :-)

27.05.2023 5 z 5


Dopis ze záhrobí Dopis ze záhrobí Dominik Dán

Nebyla to lehká doba, když po amnestii byly ulice najednou plné bývalých pachatelů trestných činů a většina již řemeslo nezapomněla. Pro policii to znamenalo nebývalé zvýšení práce a určitě se udála spousta podobných případů jako řešili Burger, Hanzel a Krauz. V tomto dílu jim to šlo jako po másle.

17.03.2023 5 z 5


Země v troskách Země v troskách Kristýna Sněgoňová

První díl zaútočí na mysl čtenáře skoro děsivě, ve druhém už ví, co má očekávat. V tomto díle autorka ubrala na silných slovech a i bez toho příběh plyne poutavě dál. Ani jsem si neuvědomila jak, a druhý díl navázal na první a najednou všechno spolu souviselo. Závěr nás nechává v napětí, jaké bude pokračování. A hurá na třetí díl :-)

09.03.2023 5 z 5


Rudý kapitán Rudý kapitán Dominik Dán

Na konci by se člověku skoro chtělo křičet bezmocí. Krauz sice vypátral viníky, ti byli potrestáni jinak, než by si asi představoval, ale rozkrýt celou mašinérii se mu stejně nepodařilo (i když to vlastně nebyl jeho úkol). Na druhou stranu se mu ani nedivím i když jsem mu obrovsky fandila. V tomto dílu to skoro vypadalo, že má nějaké superschopnosti i když měl asi jenom štěstí. Takže na něho určitě nezanevřu a přečtu si další díl.

05.02.2023 5 z 5


Hudba z vedlejšího kupé Hudba z vedlejšího kupé M. K. Hardy

Vždycky mě mrzí, že jsou knihy M.K.Hardy tak krátké. Ale příběh je vypovězen a nač nabalovat další třeba už zbytečná slova. Tentokrát mi byli sympatičtí oba hlavní hrdinové i Emma měla naštěstí s nafoukanou modelkou málo společného a moc jsem jí fandila, že se jí podařilo splnit si životní sen. Nerada srovnávám, ale i když mému srdci je nejbližší Knihomolka, tak je tato kniha také velice vydařená a zase z jiného prostředí.

07.09.2022 5 z 5