kotatkoz komentáře u knih

Neuvěřitelně krásně napsaná knížka. Obálka i anotace mě nijak nenalákaly, přeci jen tento kraj je mi na hony vzdálený, "obyčejný" příběh dějin a tamních lidí tedy nijak osobní, přesto jsem tomu dala šanci a jsem moc ráda. Je až neuvěřitelné, jak se dá právě ta zdánlivá obyčejnost napsat tak, že skrývá celou paletu emocí, krásné příběhy a vykreslené postavy, kterých je přesně akorát, aby jich nebylo ani málo ani moc, stejně jako zapojení místního nářečí, které nijak nerusí, ba naopak ještě knížku pozvedá (a to jinde mi podobné věci při čtení spíše vadí). Rozhodně oprávněně je knížka vysoce hodnocná, je to klenot a už se teším, až se vrhnu na další díl...

23 26.09.2021

Krásná knížka, dala bych plné hodnocení, ale přeci jen malou výtku bych měla - podobně jako Pistácie jsem měla pocit, jak kdyby některé části knihy napsal někdo jiný nebo to odflákl či jak to nazvat... Hlavní dějové linky jsou krásné, většina dílčích částí také, ale pak přijdou do očí bijící linky, kdy je nečemu dlouho dávám důraz a ono to vyšumí jako by to podstatné nebylo a přitom je. Jakmile čtenář zkonzumuje hlavní dějové linky, začne se ptát, co tedy ten diamant, co WP a další poměrně podstatné postavy atd. Až příliš mnoho nedokončených linek, u kterých se to nedá považovat za záměr, že měly skončit otevřeným koncem... A celý konec klidně mohl být o sto či dvěstě stránek delší, jen aby se nesl podobně jako celá kniha a ne horkou jehlou skončit válku, přidat pár drobných melodramat a hotovo :( Nicméně i tak je Doerr úžasný spisovatel a tato knížka je prostě nádhera, která se dobře čte, a času nad ní nejde litovat.

12 09.08.2022

Tenhle díl je druhým dílem v tom nejlepším slova smyslu - nese pokračování příběhu, tak krásně plynule, jakoby opravdu byla jen kronika rozkouskována na dvě knihy. Žádný balast, žádné zbytečné natahování a vymýšlení zbytečností... Opět knížka plná lidskosti, lidské surovosti i radosti, a když se k tomu přidá poselství jaké knížka nese (kdo nepochopí v průběhu, v doslovu je to vysvětloveno jednoznačně), pak jde prostě o naprostý skvost.
Tento díl je proti prvnímu obsáhlejší, možná i ještě drsnější, "smutnější" a tvrdší, až jsem si ke konci říkala, že snad je to poslední díl, aby se to nestupňovalo v dalším díle ještě kdo ví kam... Ale poslední řádky z Ostravy mě donutily lačně vyhlížet díl nový. A dokonce i s radostí a očekáváním, že snad poválečná léta konečně přinesou i do Karvinska trochu více toho veselého :)

11 05.11.2021

Uf, tak tohle bylo hodně "náročné" čtení. Pořád jsem čekala, kdy mi to dá nějaký větší smysl a dřív knížka skončila než mi to nějaký smysl dalo - čím blíže konci, tím míň je kniha zmatečná a alespoň nějak uchopitelná, první polovina je prostě úlet na lysohlávkách, druhá čtení víceméně o ničem. Asi ze mě milovník Třeštíkové nebude, její knihy pro mě balancují mězi odpadem a průměrem, ale sto lidí sto chutí a pokud to má masy čtenářů, jen ať dál píše a vydává :)

Cestopis psaný pro dnešní "masy" čtenářů se všemi z toho plynoucími klady i zápory. Předpokládám, že vášnivé, byť jen literární, cestovatele, tohle nemůže uspokojit - převládá lehce humorný a čtivý "balast" nad skutečnými cestovatelskými zážitky a místními fakty. Nicméně já nejsem vášnivý cestovatel a i cestopisy čtu jen jako zpestření, jedná se o pro mě okrajový žánr četby, a tak přesně styl vyprávění Sí, vole! nebo Zibury je jako dělaný pro mě. Líbily se mi i ilustrace a navíc ve mě vzbudil zájem nakouknout někdy do Polska, ty křížící se řeky mám teď pořád před očima, to prostě musím vidět :D Takže přidávám mé zcela subjektivní hodnocení, s vědomím, že jsem tím jedna ovce z pop stáda, a teším se, až dočtu i předcházející Ziburovy cestopisy :)

11 05.03.2020

Bohužel mě kniha nijak výrazně neoslovila. Námět je rozhodně zajímavý, ale to zpracování příliš rozředěné, jako kdyby bez života (ale třeba to byl záměr vzhledem k tématu). Byla to moje první kniha od této autorky, tak jí ještě někdy zkusím dát šanci s nějakou jinou knihou, ale tohle prostě nebyl můj šálek :)

10 09.12.2023

Musím souhlasit, konečně návrat ke kořenům a tento díl dosahuje kvalit prvního. Perfektně se čte, člověk se zasměje, chvílema snad i zasní... Paradoxně knize asi pomohlo i filmové zpracování, ač mi chvíli trvalo sladit moji představu postav a filmové obsazení, teď už je prostě vidím podle filmu a jak čtu, jako by se mi v hlavě odehrával další věrohodný díl filmu a přidával knize ještě o kousek navrch. A samozřejmě se nemůžu dočkat Aristokratky pod palbou lásky :)

9 25.11.2020

Naprosto souhlasím s komentářem kiwi - tohle je prostě zvláštní bizár :) Proti jiným thrillerům je tady nadbytek sexu, který děj nijak neposouvá a podle mého ani nedokresluje. Prokládaná Verity autobiografie je plná až opravdu nechutných a zbytečných drastických nápadů. Napětí v průběhu knihy je docela fajn, ovšem místo toho správného grády nabírajícího konce to spíš jen tak podivně cynicky vyšumí... Přijde mi, že větší thriller jsem si konstruovala při čtení ve svých myšlenkách, kdy jsem domýšlela linky Lowen, Jeremyho a Crewa... než co mi pak bylo servírováno v knížce :)
Tedy ve finále proč ně, ale jistě se v daném žánru najde kvanta lepšího čtení...

8 20.05.2022

Nečekaně krásná knížka. Pařížská švadlena nebyla špatná, ale tohle bylo z mého pohledu ještě lepší, vyváženější, postavy zajímavější, příběh vic dechberoucí a pohlcující. Po dlouhé době jsem se od knížky nepomohla odtrhnout. Skvěle propojený poklidný svět před a po válce s hrůzami války, kdy lidé žily jen vzpomínkami, neboť teď a tady bylo příliš bolestné a budoucnost nejistá. Zárověň tu pro mě bylo minimum rušivých klišé - to jak se kruh zúčastněných nakonec rozuzlí a zapadne do sebe jak dokonalé puzzle, to beru, že u tohoto typu literatury prostě "musí" být :) Ač je mé hodnocení velmi subjektivní, za mě je to prostě dokonalá knížka :)

8 17.07.2021

Za mě krásná knížka. Kdo má rád "humor" Dr. House a jemu podobných, s úsměvem zdolal Stoletého staříka a přitom netouží po akcemi nabytém ději, pak se jistě rád začte i do Oveho. Jediné co mi na knížce nesedělo byl Oveho věk, v mých představách je mu prostě tak o dvě dekády víc :)

8 21.11.2020

Neurazí, nenadchne. Po přečtení jsem si říkala, co tím chtěl vlastně autor říct? Prostě mi to přišlo tak nějak prázdné, bez překvapení, jen "milé" čtení o tom, jak zas všichni došli ke svým (snad) šťastným životům... Prvky thrilleru žádé, psycho prvky minimální, takže bych zůstala u toho, že je to čistě román pro ženy. Kdo tuhle knížku do ruky nedostane, rozhodně o nic nepřijde, ale musím uznat, že stejně jako existují zpěváci, co by mohli přezpívat telefonní seznam a bude to pro vás rajská hudba, Moriarty prostě ví jak psát, takže i když vcelku o ničem, stejně si to s úsměvem přečtete a vlastně vám to vůbec nepřijde jako ztracený čas - a i takových knížek je potřeba :)

8 14.03.2020

Správně zamotané a přitom jednoduché, dobře se četlo, napětí nechybělo, rozuzlení překvapilo, a tak to má u takových knížek být, takže super :)

7 16.11.2022

(SPOILER) Na základě vysokého hodnocení tady jsem čakala víc, a tak pro mě byla knížka spíš zklamáním. Poměrně povrchní, jednoduchá (i přes snahu zamotat do sebe postavy jak to jen šlo i nešlo) a kupodivu jsem až příliš brzy odhadla vraha, takže překvapením pak byl jen komplic. Asi se v tom odráží i fakt, že příliš nemusím detektivky a tohle k ní mělo velmi blízko. Navíc vše "thrillerové" působilo jak pěst na oko a vlastně to žádný větší smysl nedávalo (např. Raleighovo vloupačka s vyrušením, finále s Carmine,...). Ani epilog mě nijak "nevyděsil", nerozvířil myšlenky apod. což asi mělo být účelem, ale jen tomu přidal zbytečný nesmyslný balast.
Myslím, že v tomto žánru se dá najít spoustu lepších knížek, ale Shari Lapeně dám ještě šanci, zas tak zlé to nebylo.

SPOILER
Asi by dost pomohlo, kdyby se zmíňilo, že Adam o románku otce věděl, až na úplném konci knihy v rámci finálního rozuzlení - takhle přeci každému musí dojít, že pak je ideální vrah :) Stejně jako od začátku přespřílišné poukázovaní na to, že všechno směřuje k Amandy manželovi, to je jasný signál, že on to nebyl :)

7 03.09.2021

Nádherná knížka, krásně se čte a nenásilnou formou ukazuje jak může být úsměvný, ale hlavně těžký život s takovou poruchou (zmíněný autismus nebo asperger) - nejen pro onoho člověka, ale hlavně pro jeho okolí... Člověk by nejraději všechny tři (Remíka, Pamelu i maminku) objal a smekl před nima, nicméně až jednou někoho z "nich" potkáte na ulici, stejně si zas většina řekne, že ta máma je neurotická hysterka, co nezvládá svý dítě, dítě je nevychovanej spratek,... :( Jen víc takové osvěty a ještě víc síly rodinám, pro které je to každodenní chleba...

7 28.10.2020

S pocitem, že se jedná o poslední díl přimhouřím oko a hodnotím 4* :) Jinak už tam opravdu není moc kde brát a knížku drží především paní Tichá, kde se člověk chtě nechtě musí nahlas smát. Jedině dobře, že tímto série končí, než by se z toho stalo něco, co by vše předchozí dehonestovalo. Takto je Aristokratka prostě "boží", "cool" a "super" odpočinkové čtení :D

6 20.11.2022

Neurazí - nenadchne. Hezky vykreslené africké prostředí, nicméně styl psaní a zápletky jak z 50 let staré knihy (nebo že by tím africkým prostředím?). Čteno v rámci čtenářské výzvy, jinak bych po knize nesáhla, zpětně nelituji, ale další díly se číst nechystám :)

6 04.04.2022

Vlastně je mi jedno jak moc až byl bláznivý/nereálný příběh Aleše, Kurta, Jeleny i jejich superholek - prostě mě to v táhlo do děje a bavilo. Alespoň střípky ze svého života v tom našel asi každý, kdo má děti (obzvlášť dceru), a pak mi i bylo líto, že už knížka končí. Konec pobavil a hezky to uzavřel :))
Pro mě Hartl definitivně zaujal místo, které kdysi míval v české tvorbě Viewegh (držím palce, ať u něj dojde k uměleckému vzkříšení a zas se mu nějaká kniha opravdu povede) - poměrně mainstremová tvorba, čtivá, bez větší hloubky, s nádechem sarkasmu, přitom místy i vyloudí úsměv... jak ten český světem nechápaný obložený chlebíček :D

6 15.01.2022

Pro Ziburovi knížky bych komentáře mohla psát stylem Ctrl+C - Ctrl+V aneb pořád tak nějak stejné, ale v podstatě stejně dobré. Styl psaní, co chytne masy, ale samozřejmě se najde i pár jedinců, které nenadchne. Není to typický cestopis, prostě jen cesta mladíka určitým územím - tu zajímavá památka, tu střet se zvířetem, domorodcem nebo turistou, občas nějaký zádrhel nebo drobné překvapení. V cestě po Arménii a Gruzii mě zaujala předevsím závěrečná část o Karabachu, neboť jsem o něm neměla ani tušení... Myslím, že jako lehká inspirace, kam vyrazit to není špatné, jako oddechové čtení rovněž ne - já si frontu na novou Ziburovo knížku stoupnout nepůjdu, ale až se mi dostane do ruky, ráda si ji přečtu :)

6 08.09.2020

Knížku jsem zhltla za večer - krásná pohádka, milé postavy, originální děj a ilustrace i obálka co zaujme na první pohled. Velmi se mi líbilo protkání dvou věků, reálná pražská místa i osoby. Při čtení jsem si říkala, že je vlastně fajn, když knížka nemá jasné vymezení, není ani typickou YA, ani historickou, ani čtením pro ženy atd., ale prostě jen je a dává originální příběh, který se lehounce dotkne kde čeho. Příjemná lehká jednohubka na jedno odpoledne/večer, co vykouzlí úsměv na tváři a zahřeje u srdce :)

5 15.01.2023

Myslím, že jsem byla přesně tím cílovým čtenářem, neboť mi kniha sedla - přesně takový rámec, který potřebuji, aby pro mě byla historie stravitelná, uchopitelná a zapamatovalená - žádné lpění na přesných datumech, ale spíše znát souvislosti, celkový rámec, a pak co se kdy proč stalo a vidět v tom ať už tu příčinnost nebo paradoxy :) Dokonce i já, zarytý nedějepisec, jsem si chvílema říkala, že přeci jen to mohlo být o kousek obsáhlejší...
Podcast autorky mě neoslovil, ale knižní zpracování, byť jistě ne pro každého, je fajn :)

5 15.01.2023