kristie komentáře u knih

Předpokládám, že k 5. dílu se dostanou pouze ti, kterým se styl a dlouhé opisy prostředí, řešení myšlenkových pochodů postav a jejich vztahů líbí stejně jako mě. Je to bichle, případ je zamotaný, je tu spousta postav, ale opět je to skvěle a čtivě napsané. Samotný případ je tu sice hlavní kostrou knihy, ale těžko by se na něm dalo postavit 1000 stran příběhu. Jak vychází další a další díly, je čím dál víc a víc jasnější, že tato série není ani zdaleka jen detektivkou. Je to vhled to lidských vztahů, Cormoran i Robin jsou tak reální a někdy i lidsky nemožní, že má člověk pocit, jako by to nebyli jen postavy z románu, ale skutečné osoby, které se na stránkách zhmotňují stejně jako se před více než 20 lety zhmotnil kouzelnický svět.

Na závěr ještě zpět k Neklidné krvi: bylo to opět fenomenální, vraha jsem neuhádla ani náhodou, teď budu mít opět problém se začíst do něčeho jiného a jdu dohánět domácí práce, které jsem od pátku zanedbávala.

19 22.06.2022

Bála jsem se ji číst, protože ty chvalozpěvy z okolí byly až otravné. Ale kniha je skutečně dobrá, paní Mornštajnová je bezpochyby nadaná spisovatelka a i mně se Hana líbila. A rozhodně by se tahle kniha měla dostat do rukou i mladším čtenářům. Myslím si, že vykreslení této doby je tak reálné a zároveň ne tak brutální (ano část děje se odehrává v koncentračních táborech, ale i v tomto krutém prostředí je příběh hlavně o lidech, lidskosti a touze žít), že by mohla a měla být knihou z povinné četby.

19 10.11.2020

(SPOILER) Po uvážení raději připínám upozornění na spoiler. Nechci někoho připravit o 100% zážitek z knihy mými nepřímými narážkami, ale pointu příběhu v komentáři neprozrazuji.

Opět a znova Král hororu ukázal, že největšími strašidly nejsou zombíci, Wendigo, upíři a jiná monstra, ale lidé a jejich myšlenky a činy samotné. Vzhledem k tomu, že jsem už od Kinga něco přečetla a zhruba jsem věděla o čem Řbitov je, jsem ho úmyslně odkládala "na někdy", až budu v tom správném módu. I tak mě to emočně úplně vyfluslo.

Letošní výzva na Kingovy knihy zláká i jeho nečtenáře a pokud si jako první jeho knihu vyberou Řbitov a čekají horor, kde jedna akční, nebo napínavá scéna střídá druhou a zpoza rohu vyskakují strašidla. Nejspíš budou mírně rozčarováni. Nicméně pro mě a myslím si, že i pro většinu těch, co hodnotí kladně (a že nás není málo), je Řbitov nejděsivější právě tak, jak je. Ta "akce" a napětí co tu některým v knize chybí tu v nějaké míře také je, jen to není to nejděsivější. Nejděsivější je sledovat myšlenky Louise. A pokud má být člověk sám k sobě upřímný, tak ještě děsivější je fakt, že já sama nevím, jestli bych se dokázala zachovat na jeho místě jinak.

Dočetla jsem to před dvěma dny. Pořád mi příběh leží v hlavě a nejspíš ještě nějakou dobu bude. A není mi z něj zrovna dvakrát veselo, ač mám pevný nervy a jen tak něco mě nerozhází.

17 08.03.2023

Na knihách od A. Marsons je neskutečně super, že v každém dalším díle se věnuje jinému problému. Ať to byly duševní choroby, rasismus, pomsta,... Navíc se nedrží čistě zajeté šablony a nebojí se do knih přidat něco nového. V tomto díle nepracuje Kim se svým týmem a je tu dán velký prostor Stacey. A ono to funguje. U detektivních sérií mám většinou problém, že po nadupaném začátku mé nadšení po pár dalších knihách vyšumí. S případy Kim Stoneové je to naopak. První díl mě nenadchl/neurazil. Kim mi přišla ledová a neosobní. Ale jak jsem četla další a další knihy, najednou jsem zjistila, že čtu už třetí díl po sobě a že se série stala mou letošní závislostí. Ani tady to nebylo jiné. Je to jednoduše skvělé. Myšlení lidí a skvělý vhled do situace očima Stacey mi zase dal něco dalšího k zamyšlení o dnešní společnosti...

16 14.07.2022

Tak a moje cesta se Strikem a Robin je prozatím pozastavena a teď už budu muset čekat jako všichni ostatní na další díly...

Tahle série prostě není jen čistá detektivka, spíš je to příběh dvou hlavních postav, který se odehrává v rámci jedné detektivní kanceláře. A mě to baví, konec konců, těžko člověk přečte 700 stránkovou bichli za pár dní, pokud by ho nebavila. Chápu, že pro člověka, který očekává detektivku, může být jistým rozčarováním, když hlavní zápletka přijde prakticky až po necelých 300 stranách. Nicméně pokud si Vás J.K. namotala stejně jako mě, budete hltat každé slovo. A na konci budete stejně nedočkavě jako já vyhlížet 5. díl a stejně jako mě Vás potěší zjištění, že v originále má Troubled blood přes 900 stran. Méně Vás ale potěší, že se knihy nedočkáme dřív jak za půl roku.

16 10.11.2021

Skvělé. Zajímavý námět, člověka nutí číst dál a dál (nebo poslouchat, tak jako v mém případě. audiokniha je skvěle namluvená a pan Písařovic má opravdu skvělý hlas, jako dělaný pro psychopata). Hned po doposlouchání jsem si koupila další díl, protože tohle je těžce návykové. Vyšetřovatelé jsou sympaťáci, normální parta lidí, s normálnimi lidskými pocity. Zároveň to ale není jedno velký hrabání se v pocitech, takže má člověk pocit, že postavy zná, ale nelezou mi krkem sáhodlouhé popisy jejich pocitů.

Ze začátku na mě dýchla atmosféra kultovního filmu Sedm, námět s balíčky je podobný, podobně jako film vás kniha také chytne a nepustí. Rozdělení kapitol na deník a vyšetřování mi taky sedlo.

16 05.02.2021

Hlavní plus knihy je rozhodně originálně pojatý vyšetřovatel. Frost není vyhořelý čtyřicátník, který buď chlastá nebo chlastal a hned jsem si ho oblíbila. Kocour cestovatel je takové milé zpestření příběhu. Samotný námět s pamětí je zajímavý a děsivý zároveň. Nakonec do sebe vše zapadne a dává to smysl.

Trochu nelogické bylo chování Frankie, která měla potřebu vše řešit sama. Ale to je jen taková malá výtka k jinak velmi povedené detektivce.

16 18.01.2021

Tohle je ono, můj šálek kávy, ale tentokrát v českém prostředí. Rampušák, slovanské božstvo, nadpřirozeno a život v horách v poměrně malém kolektivu obyvatel, kdy si vidí všichni do talíře... A k tomu mizející děti. Zhruba první dvě třetiny knihy jsem byla naprosto nadšená, ale pak mi přišlo, že kniha ztrácí dech a motáme se pořád na místě... Neuškodilo by knihu o něco zkrátit, pak by to bylo na plný počet hvězd. I přesto patří autorce obdiv, prvotina a ještě takto povedená, navíc zrovna horor není moc doménou českých spisovatelů a něco takového mi tu dlouho chybělo.

15 15.06.2023

King má jiné knihy, které ho proslavily, především hororové. Nicméně horor pro mě v jeho knihách hraje druhé housle. To, co na jeho knihách (a určitě nejsem sama) mám úplně nejraději, je jeho schopnost dát postavám duši a jeho dar vyprávění. Král hororu se mu sice přezdívá zaslouženě, ale jeho nehororová díla jsou stejně výborná.

Dolores Claibornová je poměrně odvážný počin, protože se jedná o čistý monolog postarší uklízečky. Nebudu lhát, dlouho jsem knihu přehlížela a vybírala pro mě zajímavější kousky. Ale teď, když ji mám za sebou. Musím jen opět napsat, že King má neskutečný talent. Bylo to parádní.

15 02.03.2023

Zařekla jsem se, že nejdřív dočtu všechny serie, co už rozečtené mám, ale když na m náhodou v knihovně vyskočil první díl s Kate, musela jsem po něm sáhnout. Chápu proč je tahle série tak opěvovaná a má tak vysoké hodnocení. Autorka píše skvěle, poutavě. Postavy jsou tu vykreslené jako lidé se svými problémy a minulostí (ano, máme tu detektivní klišé- vyhořelý detektiv alkoholik s hrůznou minulostí. Ale vzhledem k tomu, že kniha vyšla už před lety, je otázkou jestli to bylo klišé i tehdy). Když k tomu přidám zajímavé a originální amišské prostředí a brutální vraždy, vyjde mi z toho kvalitní a napínavý detektivní thriller. Jen vrahem jsem si byla jistá od poloviny knihy, ale jako první díl a úvod do celé série je tahle kniha pecka.

15 21.04.2022

Snažila jsem se jít do knihy s objektivností, jak jen to bylo možné. Ale to prostě nejde. HP mám přečteného od začátku dokonce a od konce do začátku, takže styl, jakým J.K. píše prostě znám a mám ho ráda. A jak se hned na první straně objevili "dlouhé rypáky zrcadlovek" , bylo mi jasné, že tohle bude můj šálek čaje.

Abych si knihu užila, nepotřebuji nonstop napětí, násilí a hektolitry krve. Potřebuji hlavní postavy, které mě nebudou lézt na nervy a v ideálním případě mi budou sympatické. Cormoran a Robin sympaťáci jsou, takže tento bod za mě splněn. Pokud je autor dobrý vypravěč, tak si také ráda přečtu i tu popisnou omáčku okolo. A J.K. to prostě umí. Popisovaná místa jsem si hledala na streetview a o to víc na mě doléhala celá atmosféra příběhu.

Přiznám se, že samotná zápletka se mi v hlavě vynořovala již během čtení, ale to jistě každému bystrému čtenáři detektivek, protože J.K. nám v příběhu nechává po celou dobu nenápadné nápovědi a prvoplánově před čtenářem netají nové informace.

Sečteno a podtrženo: pokud jste fanda klasické detektivky bez brutálních popisů mučení a zabíjení, nevadí Vám, že na každém rohu neleží mrtvola, rádi se necháte vtáhnout do děje vykreslením prostředí a postav. Pak Volání Kukačky vřele doporučuji. Pokud ovšem dáváte přednost krvákům, napětí a knihám, které jsou jedna velká adrenalinová jízda, nejspíš Vás Cormoran Strike příliš nenadchne.

15 31.08.2021

Osvícení je prostě klasika. I absolutní nečtenář zná minimálně filmovou verzi. (Scénu, kdy se Jack snaží dostat přes dveře k Wendy a jeho šilený výraz viděl minimálně jako meme snad každý.) Já ho dlouho přehlížela a vybírala jsem si jiné Kingovy knihy. Měla jsem pocit, že po filmu už mi kniha tolik nedá. Chyba!

Byla to jízda od začátku do konce. Naprosto chápu, proč se z Osvícení stal takový fenomén. Vše ostatní už bylo řečeno. Rozhodně doporučuji.

14 17.03.2022

Autorův styl psaní mě naprosto sedl. Hned od první kapitoly jsem se do knihy začetla. V knize se objeví opravdu hodně postav, ale i postavy, které měly poměrně málo prostoru, si mě dokázaly získat. (Ať už holčička s losy, Ráchel, nebo paní učitelka či Gabriel a další členové jednotky.)

I když je to severská krimi, nejde tu tak úplně o popisy brutálních činů, ale spíše o budování napětí. Autor si taky dost vyhrál s psychologií postav a někdy se v tomto ohledu dost rozepisoval. Je mi jasné, že někdo, kdo od knihy čeká akci a násilí, pro tenhle žánr tak typické, bude brát tohle nimrání v nitru postav jako rušivý element, ale právě tohle mě na té knize bavilo nejvíc.

Taky se mi moc líbily povahy dětských hrdinů. Pokud bych měla něco přeci jen vytknout, tak množství dějových linek, některé byly utnuty hned na začátku, jiné se rozvíjeli dál, ale ve výsledku i za tohle musím před autorem smeknout pomyslný klobouk, protože za mě to do sebe nakonec vše hezky zapadlo.

14 14.10.2020

Nevím proč, ale u Olsena mám vždy problém s prvními cca 100 stranami. Jak se do toho ale začtu, nemůžu přestat číst. Další případ z oddělení Q je za mě z prvním tří dílů nejlepší. Ano, je tu spousta klišé a až moc náhod, ale charaktery postav mi to naprosto vykompenzovaly. Kromě tria Carl, Asad a Rose se tu objevila Yrsa. A musím říct, že na mě v jejím případě Carl nepůsobil jako příliš bystrý vyšetřovatel, protože pravda o ní mi došla poměrně brzy, ale Carlovi to nějakou dobu trvalo.

Případ samotný měl opět zajímavou zápletku. Konečně také oběti nebyly jen loutky, které čekají na záchranu, ale měli vlastní hlavu. Ráchel a Isabela byly skvělé a stejně tak unesené děti. Oproti předešlým dvou dílům se tady člověk dokázal vžít i do vraha (ne že by ho to omlouvalo, ale člověk alespoň pochopil jeho pohnutky). Za mě 5/5 a uvidím jestli další díl laťku udrží.

14 19.08.2020

Pro mě (a dle celkového hodnocení i pro ostatní čtenáře) je tato kniha prozatím nejlepším dílem z celé série. V Skrytých kartách si A. Marsons posvítila na elitářství a pocit nadřazenosti vyšších vrstev. Obzvlášť v Anglii se pořád dost klade důraz na rozdělení do sociálních tříd, takže není překvapivé, že se autorka dotkla i tohoto tématu. A kde toto elitářství začíná? Na školách, na škrobených, drahých, soukromých internátech. Skvělé prostředí i téma. Konec šokoval a na napsání hodnocení, jsem si musela nechat týden čas na vstřebání všech faktů.

13 01.08.2022

Slibný rozjezd série. Zajímavý motiv a pohnutky vraha. Napínavé, ale zároveň ne překombinované. Sayer je mi sympatická a to je pro mě u detektivních sérii důležité. Stejně tak další postavy, které se v knize vyskytují mě bavily a zajímaly i jako osobnosti. Autorce se podařilo na něco málo přes 400 stranách napsat napínavý průběh vyšetřování zločinů opravdu vyšinutého vraha, zároveň nám k tomu dokázala nenásilně vykreslit postavy tak, že si je člověk dokáže oblíbit a už jen kvůli tomu sahám po pokračování hned co mi přijde z eshopu.

13 22.09.2021

Složka 64 je 4. Díl a zatím bezkonkurenčně nejlepší. Téma, které je v knize zpracované je temné, nechutné a byť se tváříme, že žijeme v zemích demokratických, kde má každý stejné právo na život, tak pořád aktuální.

Budu se opakovat, ale ústřední postavy jsou skvělé. Na první pohled pěkně podivná trojice, ale funguje dost dobře.

13 20.07.2021

Moje vůbec první kniha od Kinga, kterou jsem vzala v knihovně do ruky spíš náhodou, protože: pes v hlavní roli? To si musím přečíst. Rozhodně nelituji. Co napsat, abych nespoilerovala. Tak snad jen, pokud jste Cuja ještě nečetli, směle do toho. Protože King dokáže napsat skvělou knihu, ikdyž je celá postavená na jednom velkém a v jádru opravdu hodném bernardýnovi.

13 21.05.2020

První kniha série a díky výzvě i moje první kniha od Olsena. Jsem moc ráda, že jsem nakonec sáhla po další detektivce. Asada i Carla jsem si rychle oblíbila. U severských detektivek mám občas s hlavními postavami- detektivy/vyšetřovateli problém a nedokážu se s nimi sžít, takže knížky pak čtu hlavně kvůli danému případu. Tady to ale bylo naprosto jiné a bavili mě jak části z Carlova života, tak samotný případ (o Asadovi tu zatím moc nebylo, ale tuším, že v dalších knihách se o něm a jeho minulosti něco dozvím). Jsem zvědavá na další knihu a doufám, že mé nadšení z této série neopadne tak rychle, jak přišlo.

13 11.05.2020

(SPOILER) Tohle bylo opravdu psycho. Ten pocit bezmoci mě nutil číst dál a dál. Millie byla skvělá. Co mně osobně ale přišlo přitažené za vlasy, byla ta absolutní ignorace okolí. Kromě Ester si nikdo nevšímal, že Grace nikdy není sama, že se Jack klidně nacpe i na oběd, kde měli být jen tři kamarádky, nemá mobil, nemá emailovou adresu, když už se s ní a Jackem sejdete, tak je na ní nalepený jako klíště.
Možná jsem stejně jako Ester v tomhle ohledu víc podezřívavá a všímavá. Spíš mi ale zbytek postav, které měli k páru bližší vztah, připadal jako totální ignoranti... chápu že to mělo význam pro příběh, ale stejně mě to strašně rozčilovalo.

12 15.04.2022