Kryštofka komentáře u knih
Příjemná knížečka k průběžnému nahlížení a pomalému dávkování.
Poctivě napsaná kniha. Nejvíc mě fascinuje příběh rodičů Betty, obzvláště obdivuji vitalitu a činorodost otce.
Život Betty byl všechno jen ne nudný. A její humor mám moc ráda.
Rozhovor s autorem, který jsem nedávno poslouchala, mě zaujal víc než tato kniha. Jako inspirace ale určitě dobré počtení.
Jako dítě jsem na knihu nenarazila.
Při čekání zapůjčeno z knihobudky, přečteno a hned vráceno.
Jednoduchý příběh o kouzlu života na venkově očima městského kluka.
Přečteno opakovaně, určitě inspirativní v přístupu k sobě samé.
Vynikající nápad. Tak jako pravděpodobně každého čtenáře této knihy mě některé rozhovory oslovily nadmíru a četla jsem je opakovaně, jiné jsem pročetla bez většího zájmu a narazila jsem i na jeden, který bych do knihy vůbec nezařadila.
Největší sílu pro mě měly rozhovory s lidmi, pro které je smrt a umírání součástí jejich práce. Taky samota a utrpení některých zpovídaných daly vzniknout vynikajícím rozhovorům.
Tahle kniha se nedá uspěchat. Potřebuje čas.
Moje první setkání s autorem. Přímé a prodchnuté nesporným talentem. Tíživost a křehkost, hospodská primitivnost i hluboký smutek. Taky humor. Dobře okořeněná poezie.
Vynikající. Co se odehrává v mysli vzdělaného a kultivovaného člověka, navíc psychiatra, který se znenadání podivnou hrou osudu přesune do absurdního prostředí koncentračního tábora? Jakým vývojem prochází? Jak nastavit mysl? Každé rozhodnutí může být červený nebo modrý drátek na rozbušce. A jen někteří přežijí.
Vyzrálý a silný román odkrývající opomíjené téma z nedávných dějin naší země. Padesátá léta a komunistický režim v plné síle potírající víru všemi možnými způsoby. Jakého zla je člověk schopen? Je možné odpuštění?
Dvě místa v příběhu jsem velmi těžce rozdýchávala. Obě souvisela s praktikami vězeňských dozorkyň, obě mě šokovala tím, jaké krutosti a bezcitnosti je schopna žena.
Výborně vystavěný příběh.
Autorku považuji za jednu z mála našich skutečných spisovatelek.
Pro mě vynikající kniha se spoustou podnětných myšlenek, které jsou platné i dnes. Nic není černobílé. K demokracii se dá dospět jedině vývojem, ne každý je na ni připraven. Co může spoustu čtenářů odradit či znechutit je přílišné propojení s událostmi daného místa a doby, které nám nic neříkají.
Většinou čtou lidé průvodce před cestou, já jsem si u něj krásně zavzpomínala na letošní dobrodružné putování po Bulharsku.
Hodnocení píšu s menším časovým odstupem a zjišťuji, že po dvou měsících se těžce rozvzpomínám. Přitom příběh čínské dívky byl sám o sobě silný a tragický. To, jak byl předán, není úplně můj šálek kávy.
Kinga považuji za skvělého vypravěče s originálními tématy. Rozeznívá v nás dávno zapomenuté pocity. Mám ráda začátky jeho příběhů, kdy se všechno pomalu skládá. V okamžiku, kdy se příběh začne hemžit zabíjením, mrtvolami, krutostmi a zvrácenostmi, dostávám se do módu "hlavně rychle". Dočítám (zpravidla), ale vypravěčské kouzlo se s přibývajícími stránkami vytrácí.
Jednohubka sebevědomého a zručného s(e)pisovatele, která někoho pobaví a někdo jiný jí na chuť nepřijde. Já jsem se bavila.
Ano, v první řadě hrůza. Lidé dokáží přežít neuvěřitelná strádání a náhodná setkání a rozhodnutí je mohou, ale i nemusí vyvést z děsivě temných bludišť. Pro mě ale hlavně o bohatém vnitřním světě, o schopnosti zaměstnat a nastavit mysl. O pevné víře.
V jednoduchosti je síla, člověk se nemusí hned stavět na hlavu. Další střípky do mojí mozaiky. Výborná pro ty, kteří se vydávají na cestu.
Kniha naplnila velmi dobře má očekávání.
Tohle je moje srdcovka. V mládí mi vadily flosofické vsuvky, teď mi už nevadí nic a užívám si každé slovo. Jak tomu všemu rozumím, jak to všechno chápu. Autor projevil mimořádnou citlivost.