kulatina
komentáře u knih
Šok
Robin Cook
(SPOILER) Čtivý příběh, kterému jsem do dvou třetin tleskala, pak obě děvčata udělala zcela nereálné a neuvěřitelné rozhodnuti, nasledovala serie scén, ktere by se v životě prostě stát nemohly, a protože je autorem knihy muž, obě děvčata najednou myslet technicky jako chlapi, a vymýšlet technické tak nereálné postupy, že jsem začala chvili fandit protistraně, že to přece holkám nemůže projít. Vadila mi i přirovnání autora typu "jeji podpadky klapaly jak výstřely automatické zbraně", nebo že se divala do zrcadla a viděla
"své bujné poprsí".
Les v domě
Alena Mornštajnová
(SPOILER) První kniha, kterou doporučuji nečíst. Tedy pro ty, kdo neradi čtou o dlouhodobém psychickém vydírání dítěte. Zde v "přímém přenosu" je vykresleno, jak vzniká v člověku trauma, tedy ztráta citového pouta k nejbližším osobám. Babička ani matka netuší, co to je láska, děda ji zneužívá, dcera (vnučka) je vnímána jako kus hadru. Kniha nemá jediný jasný bod, ani žádnou naději. Jen zlo a zlo. Už bych to nečetla, kdo si s chutí přečte knihu o týrání dítěte? Sama mám holčičku v pěstounské péči, a vím, že šťastné konce existují. Paní autorko, škoda, že jste aspoň na konci trochu štěstí nedala.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Originální, téměř neuvěřitelný příběh dívky, která prožila celý život v bažině, mimo lidskou společnost. Kniha psána ve dvou dějových rovinách, počínaje v cca padesátých letech min. stoleti. První třetina se četla dobře, pak až do konce velmi rozvleklé, mnoho stran soudniho procesu mne nudilo, dlouhé poetické básně o jsem přeskakovala, nutila jsem se knihu dočíst. Přesto dávám dobré hodnocení pro originalitu, a barevné popisy života v krásné přírodě.
Co zbylo z mojí sestry
Nuala Ellwood
Kniha ma 3 části, výpovědi sester. Na straně 140 jsem si prvně uvědomila, že příběh nemá vývoj, pořád jen pocity a vzpomínky novinářky z válečné mise. Za dalsich 100 stran jsem už skoro nemohla číst dál, pořád stejně, pocity zase druhé sestry, žádný vývoj příběhu. Obě ženy sedí v životě na místě, nikam se neposunuly, a bědují. Konečně nastal konec, kdy se objevila menší rychlá zápletka a byla vyřešena. Celkově nuda, denně jsem dokázala přečíst tak 10 stran, pak to bylo stale stejné a sáhla jsem raději po mobilu. Dávám za dvě, že jsem to vůbec dočetla.
Ranhojička
Ricarda Jordan (p)
První dvě třetiny pěkný historický příběh, poslední třetina se vlekla, velmi pomalý vývoj. Vadilo, že ač mají ženy děti, není o nich moc zmiňováno, prostě je předaly do "služby" a už o nich není téměř zmínka.
Krámek se starožitnostmi
Paula Brackston
Příběh psaný ve dvou dějových rovinach, současnost i přítomnost.. Mně se příběh libil, vše do sebe pěkné zapadlo, a uzavřelo.
Knihkupectví na Riverside Drive
Frida Skybäck
Zajímavý odpočinkový příběh dvou sester, psaný ve dvou dějových linkách. Nic zvláštního se vlastně neděje, i tak milý příběh se šťastným koncem jako oddychovka určitě čtenáře nezklame, ale potěší.
Krutá volba
Diane Chamberlain
Tak to bylo zajímavé téma! Příběh ženy a jejich dětí založený na známém rčení, že MINULOST TĚ VŽDY DOŽENE. A také o tom, že dětem se prostě vzdycky musí říci pravda, i když to stojí něčí život (a tady o život opravdu jde). Na příběhu je opět dobře vidět, jak dítě potřebuje znát kořeny svého života, a nemá smysl neco zatajovat, až vyroste, zasáhne osud, a pravda vyjde najevo ....
Utajená sestra
Diane Chamberlain
Pěkně podaný příběh, který ukazuje, jak silná je touha každého člověka znát své kořeny.
Našeptávač
Donato Carrisi
Knihu jsem do dvou třetin přečetla, dál uz to nedám. Sáhodlouhé popisy všeho, čímž se ztrácí vlastní děj, čtu pouze večer před spaním, a musím se vzdy vratit tak o 5 stran zpět, abych se chytla. Kniha mela byt poloviční a stručnější.
Mlčení
Diane Chamberlain
Zajímavý příběh se dvěma dějovymi linkami u kterého se nestačíte nudit. Nejvíc se mne dotknul popis hrůzných léčebných praktik v psychiatrické léčebně v padesátých letech, na kterém celý příběh stojí, dál neprozradím, jen to, že na konci do sebe vše zapadne jako kostičky lega, a hlavou se vám promítá, jak tohle dokázala autorka vymyslet. Tedy klobouk dolů!
Chůva
Gilly Macmillan
Zajímavý příběh babičky, dcery a vnučky s kriminální zápletkou nenudí, a kdyby holky ještě chvíli vydržely, mohly by žít s čistým štítem. Kdyby autorka napsala pokračování, skoro bych se bála Božích mlýnů.
Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
Někokagenerační příběh mnoha členů dvou rodin psaný stylem Simony Monyové mě vtáhl do děje, a do půlky mě s úsměvem a nadsázkou bavil. V posledni čtvrtině jsem se už ztracela v postavách, a ději, kde mi připadalo, že se pribeh nevyvíjí a stagnuje. Celkově lepší průměr.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
To byla jízda, nádhera. Tak jsem po dlouhé době viděla Simonu Monyovou v mužských šatech, a dobře jsem se bavila. Takhle ženský pohled na život bych od autora nečekala. Moc jsem se bavila, a fandila všem hrdinům, a téměř bych věřila, že tento scénář napsal život. Za mě nejvyšší počet.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Malebný román z malebného prostředí líčí životní osudy jedné obyčejné ženy, začíná v poválečné době v českem pohraničí. Člověk žasne, jak byla těžká doba, a co všechno nebylo ve srovnání, v jakém dnes žijeme přepychu. Při čtení se nudit nebudete, kdyby šlo, člověk by dal knihu na jeden zátah. Děkuji autorce za tak příjemný zážitek.
Hora mezi námi
Charles Martin
Zajímavě podaný příběh, v první třetině čtení zrovna dávali v televizi tento film, a já to nevydržela, a zkoukla jsem ho. Při jeho sledování jsem se na sebe zlobila, myslela jsem, že už knihu do ruky nevezmu, ale vzala jsem, opět zaplula do děje a vychutnávala si příběh až do konce. Hezky zpracováno, a člověk by tomu skoro uvěřil. Jak jsou krásně šťastné konce.
Dítě, které v noci našlo slunce
Luca Di Fulvio
Ano, dobře se to čte po všech Mornštajnovkách, opravdový relax u krásného historického románu se šťastným koncem. Libilo se mi propletení příběhu s historickými fakty, a mile mě potešilo setkaní hlavniho hrdiny s posledními dny našeho středověkého kněze Mistra Jana Husa. Nakonec láska vítězí a člověk nad pohádkou dojetím slzičku ukápne.
Muž, který chtěl být šťastný
Laurent Gounelle
Osobně nemám moc ráda motivační knihy, které člověku promlouvají do duše a radí, jak se má chovat a nahlížet na život. Pravda je, ze tyto rady jsou podány formou příběhu, který se dobře čte, a najde si svůj okruh čtenářů, kteří tyto rady potřebují pro svůj duševní rozvoj. Mě těch 94 stran stačilo tak akorát, a vrhnu se na jiný typ literatury.
Jeden z nás
Shari Lapena
Detektivní zápletka v satelitním městečku, v hlavní roli nekolik rodin. Hledá se viník, podezřelý je každý. Ačkoli nemam ráda dlouhé popisy prostředí, tak v této knize naprosto chybí. Jde pouze o vztahy manželů a protoze chybí popis jejich prostředí, neustále jsem lovila, kdo k
je kdo, či je tenhle manžel a kam zařadit tuto ženu. Závěr je podle mého názoru nesmysl, a to nechci nic prozrazovat.
Listopád
Alena Mornštajnová
Tedy klobouk dolů, Paní spisovatelko!! Jak moc jsem při čtení zavzpomínala na své pobyty ozdravovnách a lázních. Byla jsem do svých 17ti let 6x, naposledy v roce 1984. Jako dítě jsem svět okolo neviděla tak drsně, ale pamatuji si na nepřátelský personál, pokoje jako v nemocnici, pokyny nalepené na dveřích pokoje, nástupy, bodování... V 15ti letech jsem napsala třídílnou knihu, kterou četly všechny devitky v naší ZDŠ (1982), a když ji vyhmátl učitel, byl průšvih. Cenzuře školního sboru se zdála příliš zamilovaná. Chtěli mě vyhodit ze školy...atd., atd., brrr to byla doba, díkybohu za dnešní svět. Toto by měla být povinná četba pro všechny. Tohle je doopravdický dějepis.