kuruteku komentáře u knih

Oproti první knize autor více získal na jistotě, zdrsněl. Je to smutnější o to více, že život přináší i temnou stranu a kdo ji nezvládne... Poslední povídka velmi pobavila. Skoro mám pocit, že mám o další partu víc. Po Kidově partě s Housetem, Bimbem, Jimákem je tu Česnek, Hároš, Hastrman. A Root a Kozina. Jó, když si vzpomenu na našeho policajta a jeho zmrzlé ruce ráno na vandru, na který si do sněhu vzal letní spacák...

8 09.01.2021

Trampská detektivka, resp. trampské psaní je svojský žánr, tady se prostě spisovně nemluví a nepíše. Ale na druhou stranu je tu hodně opravdového kamarádství, přiměřeného dobrodružství, romantiky. Nemůže to uspokojit všechny, ale trampové musí jásat. Já jásal nad tou druhou povídkou, protože jsem inspiraci oblastí poznal, navíc jde skoro o můj rodný kraj. Ještě že jsem koupil všechny tři knihy před Vánoci a k Vánocům si je dal na chalupě jako ňamku k snídani, obědu a večeři.

8 09.01.2021

Je to - bohužel - takový díl mezi díly. Navazuje na předchozí a jednoznačně bude něco navazovat. Na druhou stranu paradoxně v dnešní době pomáhá trochu pochopit americkou mysl. Zajímavý je záměr autora a jeho schopnost stvořit svůj svět (tedy svět podivných), propojit ho s tím naším. Někde se budu muset podívat, co stálo na začátku - fotografie nebo fantazie. V každém případě se těším na další.

9 09.01.2021

Nechal jsem si na povánoční čtení, kdy už jeden není přehlcen novinkami, ale ještě není pohlcen všedními dny. Radost číst. Samozřejmě, že jsou tu od všeho jen náznaky - náznaky odsunu, náznaky života na vesnici, který je svůj, občasný život na chalupě. Tajemství z minula. Tentokrát vyšetřuje Josef Bergman se Sylvou a jde jim to jedna radost. Není to ani úplný a dokonalý psychologický román, ani detektivka, kdy nemůžete spát, ale dohromady to dobře funguje a moc současných kvalitnějších spisovatelů detektivek tu dnes nevidím. S odstupem bych to tolik nepřeceňoval, ale když si vzpomenu na pocity při čtení, tak se neudržím.

55 09.01.2021

Tak nejsou všechny knihy pro všechny a tak, jako sci-fi a fantasy má své čtenáře, má své i trampská povídka. Není nad mnoho, máme divný, nekorektní humor, působíme primitivně a drsně, ale v jádru jsme dobráci. U ohynku se vášnivě přeme, abychom se vzápětí podělili o cokoliv. A tak má mezi námi místo Bond i Kloss, archeolog i kdokoliv, kdo jde kolem a slušně pozdraví. Bohužel ne každý pochopí, tak to někdy dopadne, jako teď v Roverkach. Díky za odtajnění, snad i v reálu se dočkáme stejně dobrého konce.

3 25.12.2020

Bohužel má očekávání byla větší, zvlášť po přečtení úvodu. Ale i tak jsem se bavil, jen mne kreslené vtipy a osud autora zajímají více než jeho beletrie. Z úcty k onému tři hvězdičky. A do měsíce povinně nějaká ta kniha kreslených vtipů za 5*!

4 22.12.2020

Nějak tomu začínám přicházet na chuť - šmodrchanice vztahů brodských občánků a občanek, do toho Pepík tentokrát se Soplíkem. Pivovar, povětrná žena a muži a ženy okolo ní, dost důvodů k vraždě. Děkuji za pana Kamberského s jeho německým kamarádem, oživili to, jen co je pravda.

8 22.12.2020

Tak ano, detektivka to není. Bohužel jsem začal tímto dílem, takže značně nepřipraven. Nečekal jsem to. Ale čtivé to je. Feministické taky. Nicméně uvěřitelné méně. Skoro mi připadá, že záměr šokovat byl silnější než záměr sdělit. Série detektivek si mi líbila více. Zaráželo mne, jak osudem pronásledovaná žena není tím osudem vůbec poznamenaná - důvěřuje tam, kde od začátku se dá čekat zrada. A nedůvěřuje tam, kde by důvěřovat mohla.

4 20.12.2020

Každoroční rituál adventního čtení Malé vánoční povídky Ludvíka Aškenázyho jsem před třemi lety rozšířil o tuto útlou knihu. A každý rok najdu něco nového. Díky ní jsem si přečetl Hamsunův Hlad (a nebyl spokojen) i Hemingwayova Starce a moře (a byl spokojen). Každý rok s kozlem Nezmarem, psem Leem jdu ve stopách Benediktových, každý rok hledám zabloudilé ovce, pomáhám svým bližním, mrznu, dýchám, žiju. Jak jsou věci prosté a jednoduché - přežít a pomoci.

13 20.12.2020

První Stařík byl bomba. Analfabetka krok jinam. Zabiják Anders úlet a druhý Stařík odvar. Tohle je hned za prvním Staříkem a Analfabetkou, na začátku hodně rozlítané do všech stran a ztřeštěné, na konci už jenom do sebe zapadávající a ztřeštěné. Musel jsem se přemáhat, abych se v tramvaji nesmál nahlas a jak se usmívám, nebylo pod rouškou vidět. Už je zase možné vzít autora na milost. Dobrá je ta šíře a seznámení s uměním Irmy Sternové, našel jsem si i Adolfovy obrazy, abych byl v obraze. Ale Ole Mbatian mladší moderní je Deus Ex Machina par excelance. Zase někdo exoticky uvěřitelný ;-) A podnikavec Hugo se Sladkou pomstou, to je až inspirující.

22 15.12.2020

Joj, to bylo podle mého gusta - duchařina zcela v duchu A. C. Doylea. Kdyby to stihl nebo chtěl, tak by ji určitě napsal sám. Cokoliv bych napsal navíc, už bych něco prozrazoval a to by byla škoda. Watson, přítel budoucí lord, spiritistická společnost, vražda, smrt, venkovští policisté, Holmes, místní farář, bývalý cestovatel a dobrodruh, Lestrade jako třešinka na dortu. A víc už ani slovo!

6 15.12.2020

Jako když se smíchá Stančík a alternativní historie. Rozhodně to má blíže k Saturninovi než dílo páně Macka. Na můj vkus je to hodně divoké, Mirek Dušín, Červenáček i Jarka Metelka nevyjdou úplně ze ctí, stejně jako Karel Čapek, ale zase - je-li to ku prospěchu věci, kterým není tak úplně obrana národa, jako spíše obrana státu. Pobavilo,občas šokovalo (chudák Adina s Lídou), ale konec dobrý, vše dobré. Jsem zvědav, kdo se skrývá za pseudonymem, zda se dočkáme pokračování a jak si kniha povede.

3 15.12.2020

Oddechovka, ve které si hodně zapátrá Rozárka. Nepohorší, potěší. Sice už je tu teď více slepých cest, ale spěje to k cíli, který se sice nedal úplně předvídat, ale není překvapující.

7 15.12.2020

Další díl série, další závěr série. Co mi to ten autor dělá - tři knihy za rok a mnohé se končí. SIce mi Enzo McLeod občas lezl na nervy, ale kuráž a výdrž měl, to se musí nechat. Tentokrát vzal dvě vyšetřování jedním vrzem a ukázalo se, že pod svícnem byla největší tma. Čekal jsem mnohé, ale takový konec patří k typicky Mayovským - nemožné se stává možným, trochu to sice tahá za vlasy, ale konec dobrý, vše dobré.

13 03.12.2020

Tak druhá rozjetá série od Kotlety a pořád si nejsem jist - tady to je něco mezi Pecinovského planetou Areston a Heinleinovou Hvězdnou pěchotou. Ale někdo jiný si tam najde i jiné vzory. A to jsem měl Poutníka z Mohameda docela rád. Ale ještě mu dám šanci. Přesto: velké plus za Hudsonské šífy zpívané jako pocta padlému důstojníku BIS, to opravdu cením. Občas i černý humor - kapitán Bouchač a Lord Mrdák - to přece ani emzáci nemohou pochopit. Tak jsem zvědav na další díly.

12 03.12.2020

Další díl do historické mozaiky, děj je pravda nenáročný, ale na druhou stranu ta historická přidaná hodnota - prostě výborná kniha pro nás, kdo nemáme čas a chuť na díla o pohřbívání na Velké Moravě, apod. Tady je to všechno v jednom i s náznakem detektivky.

6 03.12.2020

Tak to byla detektivka podle mého gusta. Trochu sice pro nás ateisty obtížná v rozmluvách s Bohem, ale dobře nám tak. Ty dvě linie - historická a současná - se výborně střídali a komisař Barbarotti s Emou Backmannovou se začínají blížit k Van Veeteranovi a Ewě Morenové. Ono vlastně o detektivky nejde, jen o hledání smyslu života, někdy úspěšné, někdy méně. Ale dá se učit i z chyb ostatních.

11 03.12.2020

Postavy jsou trošku kýčovité (Jáchym), trošku jednobarevné (Tom, Dorotka, snad Melichar), ale je to kniha pro děti. Ano, je psána podle nějakého jednotného schématu. Ale i tak je to napínavé. Jenom mne zklamalo, že nedošlo na setkání s Hanušem Nápravníkem. Ale srovnání s Foglarem, alespoň pro mne, selhává.

6 03.12.2020

Zase jsem dal hvězdičky dřív, než vložil komentář. Tak to by se Deaverovi nestalo, jeho knihy jsou jak stavby, naplánované do sebemenších detailů, žádný vlastní život hlavní postavy, žádné náhody, vše je promyšleno do detailů. Čte se to náramně, jako oddechová literatura s nějakým ponaučením. Zde - vypořádání se se sektou. Za mne plus navíc v dlouhodobějším příběhu Shawovy rodiny, kterou otec vedl k přežití v přírodě.

7 17.11.2020

Já to vidím na úspěšné zakončení série v dnešní době - nikdo se žádné spravedlnosti nedovolá, tak si ji Wolfram zjedná sám. Nejvyšší hodnotou není stát, ale vlastní rodina a nejbližší přátelé. Spojenci se mění s každou novou konstelací. To mne všechno napadlo z odstupu několika dní. Jinak se to četlo náramně, malé (Čeněk) a velké (Václav, budoucí Karel) dějiny se protínají, historická fakta neselhávají a v jejich rámci se může dít mnohé.

15 17.11.2020