kuruteku komentáře u knih

"Šel za námi mameluk, ptal se - zda-li máme luk. A my ten luk neměli, jen dva šípy... v prdeli"
Jo, Vodňanského slovní ekvilibristika, to je moje. Co na tom, že se v mnoha detailech opakuje, aspoň se potkáváme se známými. A s mnoha novými motivy. Takže buď nechápat, cítit se pohoršen nebo jásat. A já jásám.
---
JO a pro RyonMathrina ještě třetí sloka:
"šel poručík chodbou,
na konci se odbouch."

25 19.04.2023

Žádná extra literatura, ale krátký hezký příběh, jak s pomocí přátel přežít i velké životní útrapy. Na trampy moc uhlazené, na dívčí románek málo zašmodrchané, ale na jedno krátké odpoledne hezký příběh. Navíc s autorčinými ilustracemi.

13 19.04.2023

Ještě že Městská lidová knihovna digitalizuje a digitalizuje. Jásám. Konečně se dostávám k Setonovu odkazu pro české společenstvo. Ano, jasně, musíme se modernizovat, ale to jádro, být sám sebou a člověkem, v těch knihách je. I sepětí s přírodou. Takže vzhůru k dalším Setonovkám.

11 19.04.2023

Autoru absolutního verše: "jsou to koně mí, soutok oněmí," je odpuštěno neustálé ptaní se manželky, kdy a co se stalo, občasné opakování mnoha výroků. A když se k tomu přidá to, že hrál v Žebrácké opeře s Andrejem Krobem a hlavně, tedy pro mne, že hrál správcovou v Lijavci ("Nenávidím, všechny vás nenávidím - jetlita si tu dala sraz" jsou pro mne ještě výš než ti dva (debil a blbeček), co sedí vzadu), nemohu nemilovat útlou a vlastně velmi jednoduchou a prostou knihu. Život už tak prostý a jednoduchý nebyl, ale Hraběta ho umí podat, že vlastně byl. Díky za to.

23 19.04.2023

Předchozí díl jsem si pamatoval letmo, ale ve změti čínských jmen jsem se teď na začátku hodně ztrácel. Vlastně jen velký policajt Ta Š´ mi utkvěl v paměti. Takže čtvrtinu až třetinu knihy jsem se trápil. Pak už to začalo mít spád - postavy mediátorů, zvláště Luo Tije, mne velmi zaujaly. A dva vrcholy - totální beznaděj a jiskřička na konci tunelu (pardon - knihy). Jsem zvědav na poslední díl.
V každém případě zajímavý pohled na Čínu a její "hrdinné" policajty a vědce (prostě bez bázně a hany a žádných vnitřních nepřátel).

30 13.04.2023

Jasně, je to nadšenecké pokračování a nebudu hledat, kde se jak rozchází s jinými variantami, prostě kdo zná píseň Vontů a uctívá Rychlé šípy, bude spokojen, a kdo ne, tak ať to nečte. Líbilo se mi rozluštění Širokka a vlastně i Jana Tleskače. Takže ano, není to nejvyšší literatura, ale fanoušek je spokojen.

16 13.04.2023

Ojojoj, to byla jízda. Stein ukazuje, stejně jako Jaroš, svou lidskou tvář, fantastické prvky mizí a zůstává syrový, skoro detektivní příběh z dob Rudolfa II. Navíc v kraji, o kterém vím, že existuje, ale teď začíná být ještě živější. Nakonec i řešení ze strany Steina je velmi lidské, až se mu to skoro vymstí. Ještě že má s sebou Jaroše. A skvělou rodinu.

48 13.04.2023

Aha. Tak jsem začal posledním dílem, proto mi trvalo dvě třetiny, než jsem se trochu chytil. Moje chyba. Nicméně zdejší Zaklínači jsou omnoho hrubší než Sapkowského Zaklínač. A vampýři se asi liší od upírů tím, ženy rádi červenou plaketu, ale často jim to ujede. No nevím, jestli jsem zvědavý na předchozí díly.

13 06.04.2023

I když jsem měl dědy s jiným osudem, byl mi ten autorův sympatický. Celá složitost druhé poloviny minulého století, i když vychýlená na jednu stranu. A tím pádem i chápu autorův pohled na svět. I když bych mu rád dodal jiné barvy. Máme-li přežít, musíme dát Josefum nějakou perspektivu a šanci. I když občas máme pocit, že o to ani nestojí. Zajímavá byla i babička a strýc.

16 06.04.2023

Minimálně zajímavé. Pořád jsem čekal konec podle Shakespeare a ono ne. Ale i tak plné odkazů jazykových, situačních na Romea a Julii. A Šanghaj dvacátých let. Plná rozvratu, plná naděje, plná cizinců, gangsterů, komunistů, nacionalistů. A do toho příšera. Jenom nerozumím překladu titulu - že by název Naše násilné/násilnické vášně by tak netáhl? Ale byl by trefnější a přesnější. Konec naznačující, že bude další díl?

19 29.03.2023

Ponuré a smutné. Když už se zdálo, že si Eliška odpočine, dostane se ze svých temnot, nová rána, nová fantazie, nové nutkání drásat si duši. Ještěže ostrý střih na konec naznačuje, že se snad podaří...
Viktorka (znám jejího pohodového manžela, takže snad mohu familiárněji) si léčí své obavy a snad tím pomáhá i jiným. A za to dík. I když číst takové knihy jednu za druhou je spíše cesta do deprese.

40 29.03.2023

Ale ano, kvalitní kniha pro puboše. Takový mix Šóguna, Hraničáře a kdoví čeho ještě. Horác prokázal své kvality a hraničáři vyzkoušeli římskou falangu ve střetu s japonskými samuraji. A sice trochu neuvěřitelné příhody Alyss a Evanlyn, ale budiž. Kajak z papíru a střet s tygrem zabijákem. Vlastně se těším na další díly.

15 29.03.2023

Čtivé, napínavé, propletené, ale čím dál méně uvěřitelné. Sice celkové vyznění je pozitivní ("buď sám sebou a zlo na tebe nemůže"), ale cena za to jsou vlastně velký nešťastný osud (důsledek nadčlověka Jurka Waltra) a jatka v podobě osmi nešťastných, o to zbytečnějších a nechutných, vražd. A co příště? Koho ještě Jurek poznamenal? Ale znovu - čtivé to je.

44 20.03.2023

Klevisová po předešlé knize pochopila, že její čtenáři potřebují Bergmanna jako nestranou pozorovací a komentující osobu zvenčí. Takže už je to zase ten starý dobrý model - venkov, tentokrát s mokřady, ptáky, bylinkami a koňmi, tajemství z minula, které si najde cestu na povrch, a uvěřitelné postavy, které mají různé motivy. A mezi nimi i vrah.

65 20.03.2023

Nepřesné přirovnávání k Harrymu Potterovi mne chvilku vedlo k nepříjemným pocitům, že autorka je mimo. Ale čím víc jsem se dozvídal o fungování scholomancie (jak se "Bradavice" bez učitelů, kolejí a toho, jehož jméno se nesmí vyslovovat), čím víc hrdinka chápala, že lidé kolem ní nejsou lhostejní a zlí, tím víc se mi kniha líbila. Až do samotného závěru, který slibuje, že pokračování nemusí být marné. Na druhou stranu - veškerá ta omáčka s maly, se studiem, s enklávami by se dala velmi dobře nahradit reálným prostředím středních či vysokých škol, kolejí a internátů, chudých a bohatých. Jen by to možná některé víc bolelo.

17 20.03.2023

Tentokrát vyšetřuje sám Barbarič, krutosti ubylo (až na samotný zločin a vymáhání informací Jarošem), dějově to nijak ochuzené není. Naopak v odbě, kdy v západní Evropě se nesnášeli evangelíci s katolíky, z jihu se tlačili Turci až na Slovenko. A Juraj Červenák je skvělým vypravěčem příběhů z této doby. A hvězdička navíc i za doporučenou literaturu.

46 20.03.2023

Jako oddechová četba to splnilo svůj účel, pobavilo. Občas jsem se v rafinovanosti vazeb ztrácel, stejně jako v šéfech jednotlivých gangů a jejich motivech. Trošku jsem si u u čarodějky Tril vzpomněl na Ka-Poel, ale to je asi dáno prostředím a žánrem. Nebylo to špatné, i když hrdina byl superman, co si sám zašíval rány a noční můry plašil alkoholem, ze kterého by jeden dostal otravu. Vlastně pohádka pro dospělé.

24 12.03.2023

To, co Jiří Plocek zkoumal z pohledu lidské duše, probral Přemysl Rut z hlediska obsahu samotných písní. A doplnil obrovským zpěvníkem těch písní, které stojí za to poslouchat, znát a zpívat. Protože "dokud se zpívá, ještě se neumřelo". Začnu shánět předchozí díly, protože tahle kniha za to stála. I když vlastních písmenek přidal pan Rut pomalu.

13 10.03.2023

Vždycky, když mám pocit, že je život skvělý, že je všechno v pořádku, je na čase si přečíst Soukupovou. Jako učitel vidím spoustu Míšů a Máj, i když jejich podrobné osudy neznám. Dlouho jsem si říkal, jak to dokončí, ale konec mi přišel trochu useklý a trochu divný - terapie jako lék? Jsem skeptický.

33 09.03.2023

Čtivé, vtipné. Až si říkám, že na vandru je potřeba prozkoumat ten kout a víc si zjistit, co je dobové a co je přidané. Už se těším na další díl.

28 09.03.2023