Květi62 komentáře u knih
I když historická knížka, napsaná velmi poutavě. První díl je věnován Kateřině Aragonské, Anně Boleynové a také Janě Seymourové. Těžká doba - 16.století - hlavně pro ženy, jejichž jediným úkolem bylo dát Jindřichovi VIII dědice. Velká úmrtnost dětí, žádná práva pro ženy. Hodně informací z historie podáno srozumitelně, zajímavě a přehledně. Doporučuji.
Knížka příjemně překvapila. Dva vyšetřovatelé, každý jiný, nemají mnoho společného, ale oba se shodují, že smrt nebyla nehoda, ale vražda. Společně krok po kroku shání důkazy a také cestu k sobě. Závěrečné odhalení vraha připomíná detektivku A.Christie. Již se těším na další díl.
Příběhy psích mazlíčků a také rady pro majitele. Určitě doporučuji přečtení knihy všem pejskařům. Každý si zde něco najde.
Knížku, která mě zaujme, přečtu za dva, tři dny. Tuto knížku jsem četla dlouho. Důvodem bylo, že jsem si chtěla "cestování" vychutnat, a proto jsem si čtení dávkovala po částech. Čtení bylo příjemné, vtipné a hodně jsem si ho užívala. "Navštívila" jsem místa, která jsem neznala a dostala hodně tipů na místa, která bych chtěla navštívit. Líbil se mi jedinečný humor a v neposlední řadě povedené ilustrace. Chybělo mi trochu více toho "cestování" po naší krásné Moravě. V každém případě, knihu ukládám do své knihovny a určitě se k ní zase vrátím.
Knížka, kterou jsem sháněla vnukovi k vánocům. Nyní jsem si ji od něho, kvůli čtenářské výzvě, půjčila a přečetla. Knížka je výborná. Hezké, trefné ilustrace, spousta informací, mnohé velmi zajímavé a pro mě neznámé. Doporučuji k přečtení nejen dětem, ale i dospělým.
Trny pravdy, knížka, kterou jsem si znovu přečetla, kvůli čtenářské výzvě, po více než 20-ti letech. Knížka volně navazuje na knížku Trny pravdy. Znovu se setkáváme s Rachel a Rose, s jejich rodinami a také s umírající Sylvií. Její "šílené rozhodnutí" a následný život ve lži, zamíchal osudem Rachel i Rose. A my se bojíme, že "Příliš dlouho uschovávané tajemství je jako zrezivělý visací zámek, který už nelze odemknou - nanejvýš urazit těžkým kladivem." A když se Sylvie, na smrtelné posteli, rozhodne neodejít se svým tajemstvím, zdá se, že je vše ještě horší. Ustojí Rachel, Rose, a všichni jejich blízcí toto poznání, budou opět šťastní? "Osud někdy člověku nabídne další šanci."
Za mě velmi povedená knížka. Dlouho jsem o ní jen slyšela, ale teprve nyní se mi dostala do ruky. Knížka velmi překvapila. Příběh "holky z bažiny", která si v životě musela poradit sama. "Zoufalý, osamocený a do kouta zahnaný člověk se vždy upíná k základním instinktům, jejichž hlavním cílem je přežít." A tak se Kya snaží přežít, v nehostinné přírodě, daleko od lidí, ale v souladu s přírodou a láskou k ní. Strhující, téměř neuvěřitelný příběh, který Kya prožívá, vás nutí číst stále dál. Toužíte, aby Kya nalezla své štěstí, blízkou osobu, bojíte se o ni, když je souzená za vraždu, a jste v závěru knihy překvapeni /a nebo vlastně ne, protože jste pravdu celou dobu tušili?/. Knížka, která vám určitě dlouho zůstane v srdci.
Pěkná knížka ze života. Karin to nemá vůbec jednoduché, v práci, ve vztahu, ani s dospívajícími dětmi. A aby toho nebylo málo, zdravotní stav její matky se rychle zhoršuje. Karin se musí rozhodnout. Přestěhuje se na vesnici za mámou... A tady zjišťuje, že: "Věci se nezmění, když se jimi budeme trápit. Akorát si tím ještě víc ubližujeme. Na všem se dá najít něco pozitivního a toho se držet." A tak Karin "zabojuje" pro sebe, pro děti, pro vztah a také pro mámu. A jak vše dopadne? Knížka určitě stojí za přečtení.
Na třetí díl série jsem se těšila a zároveň měla obavy, zda bude ještě o čem psát. Ale Corina Bomann opět nezklamala. Na pozadí boje mezi Helenou Rubinsteinovou a Elizabeth Arden, rozvíjí životní příběh Sophie. Sophie ví, že:"Někdy musí jít člověk oklikou, cíl je ale potom o to krásnější". A tak Sophie jde, poznává velké štěstí, obrovské zklamání, bolest, strach.... . Přes všechna úskalí jde za svým cílem a odměnou jí je velké setkání.
Nádherná trilogie.
A na závěr věta, která se připisuje Heleně Rubinsteinové: "Neexistují ošklivé ženy, jen některé jsou líné se udělat krásné"
Knížku jsem dočetla již včera a stále nevím, jak se k ní postavit. Bylo to smutné, kruté, depresivní. Byly zničeny tři životy a žádná naděje, pomoc, trest... Jsem ráda, že "cácora" zachránila aspoň ten poslední. Alena Mornštajnová vás knihou chytí a už nepustí, musíte číst dál a dál. Velmi silná kniha, ale podruhé ji číst už nebudu.
Útlá knížka plná emocí. Silný a smutný příběh Jarka, který hledá své štěstí, ale uvnitř cítí, že něco je jinak... "Klec je vždycky klec, ať je v ní zahrada, zvíře, nebo člověk."
Michaela Klevisová, spisovatelka, která umí psát nejen detektivní příběhy, ale i povídky.
Její "kočičí" povídky jdou od srdce. Útlá knížka obsahuje jen 11 povídek, ale mají v sobě hodně moudra, poučení a lásky. Lásky k životu, k lidem a hlavně k němé tváři.
Tak tuhle knížku jsem v dětství milovala. Nyní ji objevila v knihovně moje zvídavá vnučka. A tak jsem ji o jarních prázdninách četly. Teprve nyní mě překvapilo množství násilí, které jsem v dětství nevnímala. Ale pohádky vždy končí šťastně a vnučka byla nadšená. Starší vnuk /9 let/, se nejdříve tvářil, že ho "pohádky" přece už nezajímají, ale když babajaga letěla ve hmoždíři a odrážela se kostí, odložil ABC a poslouchal moje čtení. Když jsem dočetla jen pronesl," to bylo hustý". Ano některé pohádky byly skutečně "hustý", ale já jsem se vrátila do dětství a jejich čtení jsem si opravdu užívala.
Páni, tak to bylo zase počteníčko. Ani jsem nestačila zadat, že knížku čtu, a již ji mám přečtenou. Stejně, jako v předešlých knížkách, je i tady detektivní zápletka rozehrána tak, že v podstatě každý může mít k vraždě motiv. Jako velký bonus beru bravurně popsanou přírodu a hlavně lásku k ní. A vraní oko, jak dobře zvolený název knihy. Nechci nic prozrazovat, ale právě vraní oko, je tentokrát původce všeho zla.
Příjemné, odpočinkové čtení, láska, vztahy v rodině. Trochu přidaná detektivní zápletka, která se moc, dle mého, nepovedla. Hlavní hrdince jsem fandila a přála štěstí. Od Kataríny Gillerové si určitě ještě něco přečtu.
Hynek Grábl - alkoholik, který si myslí, že má pití pod kontrolou
- manžel, který se ve vztahu trápí
- otec, který miluje své děti, ale synovi nerozumí
- milenec, který si něco dokazuje, i když ví, že je to špatně
- syn, který obdivuje a váží si svého otce, a který těžce nese jeho ztrátu
a v neposlední řadě Chirurg. Lékař, které své povolání miluje. A právě kvůli lásce ke své práci se rozhodně jednat čestně, postavit se problému čelem a já mu jen držím palce.
Moje oblíbená spisovatelka Sandra Brown a opět velmi dobré čtení. Arden a Ledge. Arden se vrací do rodinného domu a snaží se zjistit, co se stalo před 20-ti lety. Arden se snaží také objevit pravdu, ale zároveň něco tají. A je to zase známá Sandra Brown, která tajemství odhaluje pozvolna, její hlavní hrdinové se navzájem přitahují, a závěr je velká jízda s nečekaným rozuzlením.
A ještě jeden citát, který mluví za vše: "Všechno, co kdy uděláme, s námi zůstane už napořád. Nemůžeme se toho zbavit ani od toho utéct. Je to s námi navěky i po smrti."
Zahrada lží, knížka, kterou jsem někomu půjčila a ten mi ji nevrátil. Knížka, kterou jsem si jako první proto znovu koupila, tentokrát na Databázi knih. Knížka, kvůli které jsem se zaregistrovala na Databázi. Knížka, která se mi letos hodí do výzvy. A v neposlední řadě knížka, kterou jsem znovu kvůli výzvě přečetla a vůbec mě nezklamala.
Rozhodnutí, které Sylvie po narození dcery udělá, změní život všech. Sylvie žije život ve lži. Rose cítí, že do "své" rodiny nepatří. Je ale silná a jde za svým cílem. Rachel také hledá svoji cestu. Jako lékařka se ocitne ve válce ve Vietnamu. Najde zde svoji velkou lásku. A potom se cesty Rose a Rachel protnou. Skončí život ve lži?
Já už vím, že si brzy přečtu i volné pokračování této knihy. A to je knížka Trny pravdy.
Michaela Klevisová opět nezklamala. Josef Bergman přijíždí do Norska strávit poklidnou rybářskou dovolenou. Když je nalezena neznámá mrtvá žena, opět propadne "kouzlu" kriminalisty. Začne na vlastní pěst "rozmotávat" nejasnosti kolem zavražděné. Nebyl by to Bergman, kdyby na vraha nepřišel dřív než místní policie. Jak už to Klevisová umí, podezřelých je mnoho /každý má nějaký motiv/, a přesto není vše tak jednoznačné, jak se zdá. K tomu krásně popsaná příroda, nedotčená člověkem, to vše dělá knihu ještě zajímavější.
Nečekala jsem, že se mi tato knížka bude tak líbit. Hlavní hrdinka Tessa musí dokázat, že chlapce, kterého našla v kuchyni, a který tvrdí, že je její syn, neunesla. Tessa, ale nechce jen prokázat, že není blázen, ale také najít pravdu. Pravdu, která zasadí hluboké rány, ale zároveň jí otevře nové "dveře", o kterých si myslela, že jsou pro ni nadobro zavřené.