Kyri komentáře u knih
Myslím, že od knížky nelze čekat, že to bude Gulik. A uznávám, že on to není a možná si spíš uškodil tím, že na něj chtěl navázat a využít tak jeho pověst.
Nicméně má výborně nastudované reálie a je to svižná detektivka plná mrtvol :) Není to žádný skvost, ale knihy téhle úrovně běžně čtu, ani se nečervenám. Na rozdíl od jiných detektivek, tam nejsou zas takové logické chyby v motivech padouchů. Fakt je, že tam jde hlavně o to vraždit, co to dá a tam se o motivech moc nemluví. Nicméně metody vražd jsou vskutku různorodé od jedu, šípu, nože po škrcení a topení...
Prostě: oddechová detektivka, nekomplikovaná, čtivá a ozvláštněná orientálními kulisami
Detektivka se odehrává v Pekingu. Dílem se mi líbí číst o prostředí, které neznám, částečně mi popis přijde až moc nekritický k režimu, který v Číně panuje.
Moc mě nezajímá vrcholový sport a už vůbec ne problém dopingu, takže mi trvalo, než jsem se začetla. Kniha mě víc zaujala až od druhé třetiny, ale pak jsem už dočetla velmi rychle. Zápletka a motivy se mi líbily. Někdo v komentářích psal, že se podle něj autor ve skutečnosti chtěl věnovat erotické literatuře, ale styděl se. Nesouhlasila bych jen s druhou částí souvětí :). Vztahové věci mě nerušily, protože krize ve vztahu nebyla pouze na romantických základech, ale dílem i na reálných. Drama v závěru knihy mi přišlo trochu moc vyumělkované a chyběl mi logický důvod pro chování zločinců. Autor chtěl asi na závěr nějaké napínavé drama, tak ho tam dal, ať to stojí, co to stojí.
Celkově je detektivka dobře napsaná a docela napínavá. Stojí za to ji číst.
Autorka píše dobře, děj upoutá. Motiv pachatele je nepravděpodobný. Představa policistky v terénu, která nerespektuje jediný příkaz nadřízeného mi moc reálná nepřijde. Pachatele opravdu nedáte na první dobrou. Ale všichni se tam tak nějak iracionálně potácejí, že ani není divu. I když hlavní hrdinky vědí, že oběti bývají zdrogované, samotné je nenapadne, že mají stejné symptomy. Zas ten romantický a hysterický vztah mezi hlavní hrdinkou a jejím nadřízeným... Je to spíš do ženského románu, než do detektivky. A ten závěr na věži je už vrchol ... doslova :) Už mě vidíš je proti této knize o řád výš. Přesto bych to znovu četla a zkusím i třetí knihu z této série.
Na detektivce se mi líbilo prostředí, v jehož vykreslení je autorka silná. Její styl, kdy dá většině podezřelých věrohodný motiv, láká z rychlému čtení. Uhádnout vraha je ale dost problém, protože se na konci vždycky objeví nový motiv, který vedl k vraždě. Knížku jsem začala číst po jiných, trochu "výraznějších", takže jsem se trochu pomaleji začetla. Lze říct, že je to ženská detektivka, která je spíš než na akčnosti založená na vztazích. Slabší stránka je, že i mužné myšlení je občas tak trochu ženské. Přesto od ní ráda přečtu další a jsem ochotná ji doporučit.
Námět z reality mi přišel zajímavý a dokreslení originální. Pachatele jsem sice tušila, ale celý kontext byl pěkně propracovaný. Moc mi nesedla milostná zápletka, protože paní mi sympatická nebyla ani trochu. Příběh by byl asi moc krátký, tak tam vyplnila prázdno. Za to, jak to dopadlo, jsem byla ráda.
Za mě zatím nejslabší z jeho knih. Nemám moc ráda příběhy, které běží na pozadí případu, tady to bylo také tak. Hlavní hrdina najednou dělá chyby, příběh se rozpadá. Lepší byla první povídka, to byla původní kvalita.
Ještě bych pro autora podotkla, že pasta znamená italsky těstoviny, takže je divné přidat si do italských těstovin pastu :).
Uvědomila jsem si, že jednotlivé díly nejsem schopná rozeznat. Je to vlastně pořád stejné: Lars je drsňák, najde si morální a sebevražedný úkol, v jehož rámci je dovoleno vše (i to nemorální), strašně všem nakope. Kolem toho ho ještě obletují ženy. Přidejme, že je tak chytrý, že si musí najít opravdu hodně pomalého soupeře, aby se mohl cítit, že má mentálně navrch. Zároveň ale musím říct, že je to pěkně napsané, akční, a přestože autor svého hrdinu vážně bere, my to dělat nemusíme :).
Historická detektivka, ve které má autor tendenci vysvětlovat různé historické podružnosti jako co visí na zdi a k čemu se to používá. Další moudra vysvětluje Fidelma ne tak intelektově obdařeným vedlejším postavám (nejčastěji její méně urozený manžel). Nakonec i její bratr, panovník, pochopí, že má Fidelma pravdu a konečně se jí omluví. UF. Navíc tatínci chodí se svými syny na procházky (v knize na vyjížďky) a starají se o pocity svých partnerek... Ve kterém že je to století?
K dobru se dá přičíst, že i přes neustálé vysvětlování se tam něco děje a občas je to napínavé.
Velmi užitečná kniha i pro začínající profesionály. Různé pohledy od lidí, kteří danou poruchou trpí, a těch, kteří je léčí. Závěr knihy je o reformě psychiatrické péče, ale i o sexuologickém a náboženském pohledu.
První díl se mi moc líbil, ale tady to autor přehnal s tou historickou linkou příběhu. Měla jsem pocit, že čtu "Na větrné hůrce", či jiný podobný blaf. Závěrečná část, kde převáží současnost, se mi opět velmi líbila. Motiv vraždy mi přišel vážně jak z té Hůrky. Přečíst se to v pohodě dá, ale kvalita značně nižší.
Hvězdičky si odpustím, protože jsem to asi v 10% vzdala. Myslím, že hlavní problém je, že alternativní realita není můj žánr. Navíc nerada čtu knížky o válce. Zároveň mi nebyla příjemná atmosféra, ale ani to české machrování :(
Prostě se nedá říct nic jiného, než je to zastaralé a dost smutné. Když to autor napsal poprvé, mohly to být poutavé zajímavosti. Ale stejně.... "Vyšetření" založené na tom, že vystresuje pacienta, a to jen proto, aby zjistil, jak to po tomto úrazu/onemocnění má, protože udělat pro něj nic nemůže, a pobavil čtenáře historkou... Přijde mi to takové entomologické: "To je ale krásný bouček, tak šup, přidusit a na špendlík". Skoro si myslím, že je lepší to nečíst, protože v současnosti je věda (doufám!) dál.
Musím se opakovat po lachtan77: "Co jsem čekala, jsem dostala." Super odpočinková kniha. Nepřekvapí, ale kdo by po něm to překvapení taky chtěl ? :)
Je to zatím nejslabší z toho, co jsem od autorky četla. Atmosféra je napjatá a nepříjemná. Hlavní hrdinka má pořád nějaké nepříjemné emoce, do všeho se vrhá sama. Přijde mi, že občas vypadává z děje, takže přejde do faktického shrnutí typu novinářského článku. Děj se uzavírá na víckrát, takže tam není žádné napětí. Je to sice autentické (v reálu se taky čeká, co vypoví obviněný a jestli se přizná), ale naprosto nudné.
No, tedy ufff. Možná to bylo tím, že jsem knihu poslouchala (i když čtené to bylo dobře, je možné, že v reálu bych si trochu pomohla přeskakováním, a neviděla bych to tak zle), ale bylo to hrozně utahané, nudné a iracionální. Je to nejhorší autorova kniha.
V úvodu hrdinové objeví letadlo na dně jezera. Pak autor hrozně dlouho vzpomíná na mládí hlavních hrdinů. Neděje se tam nic. Je to příšerná nuda: hráli spolu ve skupině, ten chodil s tou, ale pak se rozešli. Toho to mrzelo, ale ona na to nedbala. Oni se poprali.... Pak si odpustili, nebo ne? A takle se to vleče 2/3 knihy. Pak to najednou na konci chytne obrat a všechno se to vyřeší. Asi jsem musela přeskakovat, nebo být chvílemi duchem nepřítomná, protože se tam najednou řeší vražda, které jsem si ani nevšimla. Pravda je, že už mi to pak bylo jedno. Pochopila jsem, že už to budu mít brzy za sebou, a tak jsem si poslechla, co se to tam vlastně stalo. Stejně to autor celé zopakoval, takže mi vlastně ani nic neuteklo. I když emocionální projev u soudu, který by reálně nikdy neprošel a nejspíš by skončit trestem za pohrdání soudem, byl taky ubohý. Tuhle hrůzu nezachrání žádné popisy přírody. Je to prostě nuda.
Nejvíc se mi líbil závěrečný příběh, kterým byla kniha inspirovaná.
Jinak bych asi byla ráda, kdyby to byla spíš historická detektivka, než fantasy. Myslím, že fantasy prvky celou knihu spíš srážely a nezapadaly.
Jinak poměrně zdařilá prvotina.
Gulika jsem přečetla celého a líbí se mi, ale naprosto mi nevadí, že vzal jiný autor postavy a rozhodl se s nimi pokračovat. Ne všechny Lenormandovy detektivky jsou pěkné, ale tahle mě bavila. Byla akční, neotřelá tím podvodnickým chováním Tao Kana i postoji První dámy a od čtení jsem se jen nerada nechala odtrhnout.
Pokud nemáte sentimentální vztah ke Gulikovi, doporučuji.
Pro mě klasický Heteša. Velmi zajímavá zápletka, pěkně propracovaný a napínavý děj. Četla jsem jedním dechem. Slabá stránka je závěr, mimozemšťani mě už moc nebaví, je to pořád totéž. Za ně dávám jednu hvězdu dolů.
Než jsem začala číst, prošla jsem recenze. Někdo tu psal, že ho to otrávilo, zejména to sek-pích v podzemí. Po přečtení první třetiny jsem si říkala, že třeba přečetl jen ten začátek a bude to v pohodě. Bohužel pak začalo převažovat líčení úvah Věci a přestala jsem se bavit. A když se hrdinové přesunuli do podzemí a pořád dokola vraždili automaticky vyráběné protivníky, přeskakovala jsem po stránkách. Mrzí mě to, ale byla to vážně nuda. Když vezmu nadzemní část knihy, tak má dobrý potenciál, ale ta podzemní to definitivně zabila :(
Tentokrát jsem úplně mimo názory ostatních. Shodnu se v tom, že to byla detektivka, tím to končí. První dvě detektivky od tohoto autora se mi líbily, teď nevím, jestli se nechám definitivně odradit, nebo mu dám ještě šanci.
Emoce cvičí s každým, kdo se tam objeví, o to je to chudší na rozum. Zmatená paní policistka, která se vyspí se svým podřízeným a pak řeší, že se to nesmí nikdo dozvědět. Pachatel, který pomáhá policii tím, že naprosto zapomenutý a neřešitelný případ označí novými stopami zcela zbytečných vražd, které zfušovaně předstírají sebevraždu... Druhý zloun, který se nechá vydírat tím, že s někým počal dítě? Přestože chtěl naopak vydírat svého zločinného šéfa? HM :(