Kyri komentáře u knih
Nějak nemůžu přijít na to, k čemu by kniha měla být.
Velmi nesrozumitelné členění kategorií psychosomatiky v úvodu. Pak autor probírá laickým jazykem nemoci, o kterých se domnívá (není jasné, z jakého zdroje vychází), že jde o psychosomatické choroby. Menierova choroba je tu prezentována jako Menicrova (vzhledem k tomu, že nejsem lékař, neumím odhadnout, jestli jsou tam další faktické chyby, nebo je tohle jediná).
Zdá se, že úvod a závěr se víceméně opakují, i s telefonním seznamem možných terapií.
Přijde mi, že pro laika je to moc složité a pro odborníka to jde zcela po povrchu.
Autorka komplexně provádí problematikou úzkosti. Bohužel nemohu říct "zvládáním úzkosti". Přijde mi, že některé části nabízejí inspiraci, co ještě by mohlo čtenáře chytit za potíž. Jiné zas nabízejí sugestivní líčení, jak věci špatně dopadají a jak vznikají bludné kruhy. Naštěstí jsou tu i části, které podporují úzdravné kroky. I když má autorka pocit, že napsala knihu laicky (to asi ano), tak mi přijde pro člověka trpícího úzkostí pořád ještě moc zatěžující, protože zřejmě bylo těžké se tomu vysvětlování, jak to špatně dopadá, vyhnout. I přesto silně vnímám autorčinu odbornost a dobrou vůli.
Autorka věnovala evidentně spoustu času práci se zdroji. Na jednu stranu je to fajn, protože provazuje spoustu zajímavých informací s dějem, na druhou stranu je knížka prostě moc dlouhá. Zasloužila by tak 1/3 promazat ... a prospělo by to. Tak by šlo knížku s sebou vzít na cesty, takhle je moc velká a těžká.
Text mi přijde často vtipný, se zajímavými zvraty. Kromě asi 3. čtvrtiny se pořád něco děje. Děj má hodně vrstev, pořád je něco, na co je člověk zvědavý.
Vychází docela dost českých historických detektivek. Takhle ale patří mezi nejlepší. Autorka se snaží pracovat s historickými reáliemi a zároveň vytvořila několik pěkných detektivních příběhů. Jediné, co mi moc nevyhovovalo, byly tři hlavní postavy, které vyprávěly svůj příběh v "ich formě". Mátlo mě, kdo to je zrovna tentokrát.
Nějakou dobu se snažím zpracovat si názor na léčbu a hlavně začátek léčby u schizofrenie. Slyším různé názory. Autoři je pojmenovali a diskutovali v kapitolách 8 a 9.
Kritizují snahu kontrolovat ve výzkumech všechny proměnné kromě jediné, protože pak lze výsledky těžko zasazovat do běžného života jako dobrou praxi. Za tohle dávám pět hvězdiček, které jsem nesnížila ani kvůli anticipačnímu rozhovoru, který ve mně oživoval nechuť ke skandinávskému zvyku zasahovat do rodin, i když to často není nutné.
Anticipační rozhovor je podle mě jeden z nástrojů, který se k tomu používá. Nicméně aspoň dává prostor pro vyjádření všem stranám.
Samotný otevřený dialog je zde popisován sice zevrubně, ale zbytečně široce. Stačilo by popsat základní otázky a následně v jakém provedení to pomáhá a čím to můžeme zkazit.
Trochu mě ničily zkratky, které autoři s oblibou užívají, ale jen jednou a na nezáživném místě vysvětlují.
Celkově ale velmi kvituji hlavně metodologickou část!
Myslím, že by kniha mohla soutěžit o nejméně uvěřitelný motiv vraha :). Přijde mi to docela praštěné. Ke čtení jsem se průběžně nutila, ale postupně jsem se trochu začetla, konec se mi líbil (asi už jsem si zvykla na autorčin divný pohled na svět).
Výborná kniha shrnující zkušenosti, které autor získal při pobytu v prostředí, kde praktikují šamani. Snaží se nacházet jeden rámec všech různých přístupů. Je znát, že už to není jen odborník, ale zároveň velmi zapálený věřící (za to ta hvězda dolů). Kniha obsahuje návody a postupy pro ty, kteří chtějí šamanské cesty také praktikovat.
Kniha mi přijde jako blábol. Autor se tak usilovně snaží racionálně vysvětlit to, o čem říká, že se to racionálně pojmout nedá, až je z toho nesmyslný guláš. Složité je to proto, že autor neví, co chce vlastně říct. Navíc mě děsí kontext s jeho psychoterapeutickou praxí. Zavádí si vlastní pojmy na pojmech už existujících psychologických teorií (v sotva středoškolském podání), přimatlá do toho budhismus s kvantovou fyzikou (!) a pak se v tom definitivně ztratí. .. Tak navrhne nějaké celkem povrchní a nicneříkající duchovní cvičení, které nemá nic společného se šamanismem, fyzikou ani budhismem. A uzavře to moudrem typu: "jestli si myslíte, že nejste závislí, tak se zamyslete znovu"
Kniha mi přijde velmi kvalitní. Je pozitivní, rozumná, podložená praxí. Řekla bych, že je to spíš svépomocná šamanská psychoterapie - ale v nejlepším významu toho slova. Autorka má evidentně zkušenosti s prací sama se sebou i se svými klienty. Nechává prostor pro vlastní přístup a zkušenost. Ten název mě odrazoval, ale kniha stojí za přečtení a pro někoho i za následování.
Velmi dogmatická kniha. Autor vlastní Pravdu a neváhá ji tlačit čtenáři a hrozit strašnými následky. Ladění knihy se mi prostě nelíbí. Navíc autor sice hovoří o různých výzkumech, které jeho slova dokazují, ale nikdy je konkrétně necituje, takže mu můžu věřit, nebo taky ne. Je tam spousta zajímavých informací. Nicméně velmi radím každému, kdo má podezření je že hypochondr nebo sugestibilní, aby to nečetl, protože taková kniha může spíš uškodit.
Autor popisuje svou snahu o prosazení vývojové traumatické poruchy jako oficiální diagnózy. Je tam spousta výzkumů, které ji mají potvrzovat, nicméně jsou to často výzkumy na malých vzorcích (mě osobně to nepřesvědčilo). Mám pocit, že kdyby se to podařilo, většina populace by se pohybovala po světě s diagnózou....
Autor spíš podporuje svoje přesvědčení, než že by to byla skutečně statisticky potvrzená vědecká argumentace.
Kniha je užitečná velkým množstvím kazuistik s postupy terapie. Najdeme tam taky různé koncepty, které autor pro terapii "vývojové PTSD" používá. Opět jsou tu postupy více i méně věrohodně potvrzené.
Je nutné říct, že autor je velmi zkušený v terapii traumatizovaných lidí a jeho individuální přístup je velmi inspirativní.
Jde o knihu, která zaznamenává výuku hypnózy. Jsou rozebírány jednotlivé věty a postupy, a jejich efekt. Potěší, že jsou tam i rozbory chybných kroků, nebo úvah. Je to velmi hutný text, který lze číst jen velmi pomalu, nebo naopak projít rychle oblasti, které Vás zajímají. Myslím, že všechno to pobrat ani nejde.
Text se věnuje hlavně způsobům vstupu do tranzu a principům, jak formulovat sugesce (přímé i nepřímé). Nejde o rozbor kazuistik, nenajdete tam terapii jednotlivých konkrétních obtíží.
Hodnotit si netroufám, je to prostě klasika, která popisuje práci mistra....
Po delší době knížka, kterou jsem nedočetla. Ty románky, kdy hlavní hrdinky chodí s upírem a je to hrozně sexy, mě opravdu otravují. Je to celé na mě moc emocionální, všechno se točí kolem hlavní hrdinky, která je hrozně cool. Tohle je na mě moc.
Knížka je čtivá, lehká a zároveň obsahuje spoustu informací o životě konkrétního indiánského kmene - Kwakiutlech. Je to vlastně detektivka o kulturních rozdílech. Rozuzlení vtipné. Vážně stojí za to.
Spíš populárně napsaná kniha, kde autor předkládá názor, že ADHD je porucha získaná deprivací bezvýhradné lásky v dětství. Nepřišlo mi, že by obhájil tuto diagnózu, spíš popisuje soubor příznaků, které lze tímto způsobem nahlížet a následně zvládat. Je tam hodně kazuistik, opakují se stále stejné informace z různých úhlů (cca 100 stran). Na terapeutické kroky přijde až v druhé polovině knihy. Přišel mi užitečný úplný závěr, kde autor popisuje svůj postoj k medikaci.
Myslím, že je dobré vědět, že je to kniha určená studentům a zájemcům o problematiku jedné z cest filosofického uchopení vědy (konkrétně konstruktivismu). Autoři zavádějí vlastní pohled na svět, takže to berou z gruntu (od buněk a definice života, až po sociální chování savců, lidí) zaváděním vlastních pojmů. Za mě je autopoieze pojem těžko zapamatovatelný a na jeho definici jsem se pro jistotu, že jsem pochopila jeho smysl, musela podívat do wiki... Shrnutí na konci kapitoly je volná obecná úvaha na dané téma, nepřišlo mi, že by se to zcela krylo s podstatným obsahem kapitoly, takže moc nepomáhá. Knížka je ukázka velmi pěkného logického myšlení, ale občas to tak nějak zahne (třeba důsledná úvaha o tom, že jde o uzavřený systém, a o odstavec dál se vysvětlí, že vlastně není tak moc uzavřený) - skoro mi přijde, že trochu zahulili.
Knížka mi dala zabrat, a přestože je zajímavá, pro mě vlastně moc nová není.
Jsou to tři pěkné detektivky.
Občas mě moc nebaví informace, jak to má koroner v Kanadě s procesy a návaznými úřady.
Četla jsem to papírově. Celou dobu mi šlo hlavou, koho napadlo to dát do jedné knihy. Můžete to číst leda doma, protože je to těžké (nějakých 700 stran) a nikam se nevejde. Navíc trpí vazba, protože je to moc tlusté a vázané v paperbacku.
Velmi užitečná, shrnující publikace. Pokud se s tématem potřebujete obecně seznámit, autorka už za Vás velmi slušně udělala rešerše a Vy to díky ní zvládnete v kratším čase.
Většina obsahu zahrnuje reklamní proslovy o tom, co všechno vymyslel, co všechno založil a řídí, a jak je skvělý (ale musím přiznat, že u amerických autorů podobné naučné literatury je to běžné). Pak jsou tam odstavce o tom, kdo mu co ukradl, kdo ho poškodil - u pozitivního psychologa nepřekvapí :).
Jinak metoda nijak objevná, bere si, kde jen může, co jen zafunguje, cokoliv nového a objevného postrádám. Občas opravdu zajímavá historka. Kdyby se mi to nedostalo do ruky, opravdu by to nebyla škoda. Což ale neznamená, že někomu může být cokoliv z technik fungovat. A potom je to užitečné jako kuchařka, ze které si oblíbíte i jen jediný dobrý recept, čímž byl její účel naplněn.
Tahle knížka je velmi užitečná pro lidi, kteří dělají výcvik v na řešení orientované terapii. Shrnuje to všechny informace, odpovídá to na mnohé otázky. Je to lehce psané a dobře srozumitelné. Ty různé "přehledné" tabulky mi moc užitečné nepřišly. Naopak ukázky různých techniky pro děti jsou skvělé a kazuistiky velmi zajímavé.