Ladis777 komentáře u knih

Tak nevím, proč tak vysoké hodnocení. Knížku jsem si přečetl v autobusu, na cestu dobré, ale nějak to postrádalo napětí a mozek k uvažování to moc nestimulovalo. Konec je trochu divný, spíš bych řekl, že takový zrychlený a nedomyšlený, otázka vlastně i je, jestli je to vlastně jediné možné řešení.

1 20.11.2024

Hrozná nuda. Celé mi to přišlo strašně o ničem, zbytečně dlouhé, otravné, slepé linky a neuvěřitelné postavy. Tiše jsem doufal, že to není ten "McBain", ale zjevně byl. Dávám dvě hvězdičky, protože asi za úplný odpad to nepovažuju, ale doporučit to teda fakt nechci.

1 02.10.2024

Příběhy Alenky/Alisy jsem měl rád už v dětství, než vyšla kniha, vycházelo něco na pokračování v Ohníčku. Je to trochu naivní a trochu ideologické, ale bavím se dobře i teď a líbí se to i dceři, což mě těší - ne vždycky vytáhnu knihy, které ji potěší.

1 28.08.2024

Kniha je roztomilá a naivní. Rozhodně nejde o velký detektivní příběh i jazyk občas pokulhává, ale text tak nějak neuráží. Asi spíš bude bližší pro lidi, kteří žijí v oblastech, kde jsou silnější sousedské vazby, prostě takový ten maloměstský způsob života. A do toho klidného stereotypního času se ozve výkřik a výstřel...

1 25.08.2024

Já nevím. Před lety, když byla série Kočka, která hit, jsem dvě četl a tehdy se mi líbily. Tahle mi přišla taková upocená, nastavovaná, ukecaná. Vlastně moc uvěřitelný příběh to nebyl, ubíraly tomu i zjevné chyby v překladu. Takže takový průměr až lepší průměr,

1 25.02.2024

Jo, byli jsme spokojení. Dcera měla konečně knihu, kterou ochotně četla, já si ji přečetl dřív než ona - byl jsem zvědavý na vývoj událostí. I když teda jasně, tuším hlavního představitele černé magie, ale rád se nechám překvapit. Má to ale spád, celkem dobré nápady a je to solidně přeložené.

1 03.02.2024

Knihu jsem přečetl celkem rychle, i když čtivá není a mám tu vlastně stejný pocit, jako jsem měl kdysi, když jsem načítal nějakou americkou literaturu. Prostě stejně, jako jsem nerozuměl tomu, co to znamená být Žid v Americe padesátých a šedesátých let, nerozumím té židovské problematice ani tady, v Polsku v meziválečném období. Hlavní hrdina je strašně rozpolcený, ať už v milostném životě, v náboženství nebo v politické příslušnosti, řeší spoustu existenčních otázek, do všeho se promítá judaismus, židovská kultura a židovské vnímání světa, které nemám nastudované, takže ta určitá osudovost, kterou neustále postavy řeší, mi přijde přehnaná až pózerská.
Jsou faktory, které určitou depresivnost knihy podtrhují, na druhou stranu je asi pro mě depresivnější skutečnost, co hlavní postavy čeká, pokud uvíznou v Polsku.

1 09.01.2024

Čekal jsem průměrnou detektivku a vyklouzl z toho solidně napsaný psychologický román. Čtení mě těšilo, proměna hrdinů pohled na ně, jak se postaví ke zločinu, byl velice zajímavý. Postava Alice vlastně spěje k závěru celou dobu - a závěr je stejně překvapivý a nečekaný. A je dost na nás, abychom se rozhodli, jestli autorovu hru přijímáme, nebo nás štve - z mnoha důvodů. Za mě dobré, ale oddechovka to prostě není. A není to detektivka, která by se přečetla za odpoledne, od poloviny bylo vše jasné a vlastně nuda.

1 18.11.2023

Nejsem věkově cílová skupina a podotýkám, že osmileté dceři se to líbilo, ale mně to přišlo nudné. Celkově je to strašně statické - snad kromě scén s domácím násilím u Eliotů, ty jsou naopak rádobyvtipné. Během hodně pomalého plynutí děje se rozehraje několik dobrých momentů, ale nějak se nedohrají, autor čtenáře šidí. Závěr je dost předvídatelný a nudný. Otázky se tu objevují spíš v duchu, proč autor nejde trochu hlouběji do příběhu, proč nerozehraje trochu víc akcí. Jestli někde píší, že Akademii zastínil H. Potter, není div, je prostě promyšlenější a uvěřitelnější.
Dost knize ubírá i překlad, úplně z nejzdařilejších není, teď čtu před spaním druhý díl, ale z pozdějšího vydání a ten je rozhodně povedenější.

1 03.11.2023

Některé básničky jsou moc pěkné a povedené, jiné jsou naprosto příšerné, zejména lituju Slováky. Dávám proto průměr. Dítěti se knížka asi líbí, ale samo si všímá, kde ty texty v pořádku nejsou, bohužel.

1 08.08.2023

Bavil jsem se celkem dobře, i když se připojuju k názoru, že kniha není sitcom, takže je mnohem vážnější, než si asi uvědomujeme. Ale ta vážnost je protknuta groteskními prvky, které tu vážnost dobře vyvažují. Bonus byl, že jsem si postavy představoval jako ve filmu, i když to možná vlastně bylo spíš záporem, že jsem je měl předdefinované. Knihu rozhodně ukládám, doufám, že se k ní jednou dostane dcera.

1 24.05.2023

Druhý díl jsem přečetl dřív, nevím, který bych hodnotil jako lepší a který jako horší, ale možná se mi tenhle jeví o něco lepší. Zase je jeden text přeložený hůř, jeden lépe, k tomu v knize zůstaly jazykové chyby (až směšné). Čtenář získává obraz římské společnosti sedmdesátých let s mnoha problémy sociálními - zneužívání moci, bující mafie, posilující levicové tlaky ve společnosti, prostituce, předčasné dospívání. K tomu mi zase naskakovaly myšlenky, jak se to tady v době normalizace muselo hodit jako "zrcadlo" prohnilému kapitalismu, i když i to je možná silnější ve dvojce.
Solmi je tu trochu upozaděn oproti dvojce, spíš je prostor dán Carrarovi. Ale čte se to dobře a jako oddechovka to jde.

1 11.04.2023

Film jsem viděl loni, tak bylo fajn si ho přes knížku připomenout. Je škoda, že tomu nedali formu románu, možná by se tam některé linky dotáhly, ale bylo to i tak příjemné čtení.

1 22.02.2023

Knihu si vybrala dcera v katalogu a doteď nevím, jestli náhodou nebo jestli to věděla, je autorkou maminka její spolužačky. Takže si ji teď čteme před spaním - tedy já jsem ji už přečetl.
Už jsme od autorky četli jednu knihu, tahle se mi ale líbila mnohem víc, hlavně první část. Má to nápad, spád, napínavá místa, ale i určitou nostalgickou náladu a klid.
Z hlediska jazyka hodnotím rozhodně kladně i to, že je celkem bohatý, z hlediska výchovného, že si dítě může uvědomovat stáří jinak, než jak na ně asi naráží ve svém běžném životě.

1 19.02.2023

Knihu hodnotím spíš pozitivně, i když mi přijde jako taková chabý pokus o intelektuálštinu. Kolísání mezi snem a lží na jedné straně a pravdou a skutečností na druhé je trochu divně vybalancované, postavy jsou až příliš typizované. Hlavní postava je takový nějaký pábitel, ale ne úplně povedený. Na druhou stranu jako určitý experiment, budiž.

1 31.01.2023

Po Domu v Umbrii jsem sáhl po této knize. Hodně jí ubírá obálka, nějak moc to implikuje červenou knihovnu, což kniha není ani omylem. Dostáváme se na maloměsto, kde výraznou roli v životě člověka hrají předsudky, drby, ale taky náboženská příslušnost a konvence. Štěstí člověka je až někde na posledním místě, takže jsme svědkem několika lidských tragédií, z nichž únik do vlastního světa představuje jen další vodu na mlýn maloměstské morálky. Prolínání časových rovin a náznakovost umocní prožívání a spád příběhu.

1 17.01.2023

Tak nevím. Dcera se u toho dost nudila. Střídání vážných pasáží s absurdními a křečovitě směšnými ji nezaujalo, mě upřímně taky ne. Spousta věcí je v té knize stereotypních a schematických - učitelka i ředitel jsou hysterické, vystresované a zakomplexované postavy, které se po dětech vozí, teta psychiatrička je magor, matka je neurotická - ženy v té knize obecně vycházejí velice špatně. Muže reprezentuje kromě ředitele tatínek jednoho z kluků a hajný, ti tak nějak představují dospělé chápající dětský svět. Příhody a průšvihy dětí jsou těžko uvěřitelné, stejně jako chování obou kluků - chvíli jednají až nedětsky. No, taky si myslím, že kdyby kniha nevznikla, nic se nestane.

1 20.10.2022

Příjemně depresivní čtení, povídky se krásně prolínají a dávají genezi průšvihů, v nichž se postavy objevují.

1 23.08.2022

Větrná Hůrka... taková povinná školní četba, o které se mluví strašně frázovitě. A jak se rojí spousty pokusů o pokračování všeho možného z klasické literatury, usoudil jsem, že si jich nebudu všímat. Ale najednou jsem na tohle narazil v knihobudce, takže jsem si řekl, že to zkusím. Hlavně ze zvědavosti, jak tu klasiku zprznili.
Z první části jsem byl hodně otráven, hlavně z chyb, které by se ve skutečném viktoriánském románu neobjevily, ve chvíli, kdy jsem pochopil, že se začíná protínat svět "života sester Brontëových" a svět Větrné Hůrky jsem se v duchu chytal za hlavu, pak jsem ale té knize dal šanci a musím říct, že nakonec nelituju. Byť obohacení příběhu o Janu Eyrovou mě znova zaskočilo. Ale nakonec musím říct, že to špatné nebylo. Ta mozaika, byť trochu násilná, dávala dohromady smysl, alternativní závěry popíchnou fantazii a otevírají otázky, kdo vlastně čtenáři lže. Autorka si prostě nakonec dovede čtenáře povodit, kam chce. Pravda, některé pasáže jsou trochu přehnané, překlad je dosti nedokonalý a nakladatel si zjevně řekl, že se obejde bez jazykového korektora, ale nakonec ve mně pozitivní dojem převládá nad negativními.

1 23.08.2022

Musím říct, že kromě povinné četby Starce a moře na základce (ano, nechápal jsem to) kdysi dávno jsem se k E. H. neměl čas a chuť dostat, takže tohle bylo mé první seznámení. No, napsané kloudně, příběh jako varianta na milostný "dobrovolný" trojúhelník, šílenství, hysterii, snad i hledání nějaké sexuální identity a konec lásky poněkud překombinovaný - člověk si taky nutně říká, kde končí autobiografičnost a začíná fikce. Zlatá nudící se a nečinná mládež je sama celkem nudná, Kateřina se jako magor projevuje hned od začátku a je to asi nejméně sympatická postava z celého trojúhelníku. Ale ani hlavní mužská postava nezískává příliš mnoho sympatií, hlavně proto, že nudí. Zajímavá je inkorporovaná povídka se slonem, to mi na příběhu přišlo asi nejsilnější.
Zase ale musím říct, že lituju, že to autor nedokončil, protože by mě celkem zajímalo, jak by to v dalších dvou třetinách knihy pokračovalo.

1 18.05.2022