lailaj komentáře u knih
Zrovna jsem knihu dočetla a zanechala vě mně opravdu silné pocity. Knížku jsem přečetla jedním dechem a zároveň s hrůzou z vykreslovaného režimu a štěstí, že k tomu nedošlo. Tuhle knihu by si měl přečíst každý, kdo tvrdí, že za komunistů bylo líp. Tipuji, že spisovatelka se inspirovala režimem v Korei.
Kniha má hlubokou myšlenku, ale pořád mi něco chybělo, abych dala plný počet hvězdiček
Bohužel se nepřidám k fanouškům této knihy a jsem si jistá, že další díly číst nebudu. Styl psaní nebyl špatný, ale přišlo mi , že postavy byly povrchní a nešly do hloubky a některé věci prostě neřešily (objevím se 200 let zpět, nikoho neznám, styl života úplně jiný, ale pohodička a klídek, žádná panika ?!). taky mi tak nějak přišlo, že se autorka vyžívala v týrání Jamieho
Na začátku jsem si říkala, co to je, to asi nedočtu. A pak jsem se nemohla odtrhnout. Hrdinky byly skvělé a snadno jsem je chápala. Jen u Eda jsem si říkala, jestli skutečně takový muž může existovat, ten mi přišel nejméně realistický.
Nakonec jsem hltala knížku a říkala si: ať to není Jane, Madeline ani Celest. Konec mě trochu překvapil, měla jsem trochu jiné tipy
Knížku můžu jen doporučit
Z téhle knihy jsem dost v rozpacích. Na začátku jsem měla pocit, že se spisovatelka ženě k nějakému pěknému příběhu a tak jen shrne úvod , ale na to to bylo moc dlouhé. Jen jsem v knížce nenašla odlehčení, prostě nudné vyprávění o životě na farmě
zrovna jssem knihu dočetla a jsem z ní nadšená. Vysloveně mi sedla. Velmi zajímavý nápad a promyšlená psychologie postav i společnosti
Četla jsem kvůli výzvě, ale nečekala jsem, ze to bude hrozné a ze se to budu nutit dočíst. Hlavni hrdina je blbec a když se nad tím člověk zamýšlí, tak mu chybí v životě cíl. Relativně brzy vydělal spoustu peněz a mel úspěch a už nic nemusí. Tu slečnu Eriku jsem nepochopila, proč za nim běžela, když to melo byt na truc Alexovi. Vtipna byla situace jeho synů a nakonec ten chlapek s mladou zenou
Na začátku jsem si říkala, ježíši, co to je a pak mě kniha úplně pohltila a už nepustila a musela jsem si vzít další díl :-)
Nádherné napsaná kniha. Člověk musí mít na paměti, že hrdince je jen 12. Je vidět, jak se snaží zavděčit všem a napravit svoje chyby a hlavně jak je důležité aspoň sobě nelhat. Nakonec si uvědomí, co potřebuje a ostatní ji pomůžou s tím, co sama nezvládne
Líbí se mi námět a kombinace démonů s detektivkou, ale něco mi ve způsobu psaní nesedlo, nebyla jsem schopná se vcítit do hlavní hrdinky a vlastně kdybych nechtěla vědět, kdo byl vrah, tak bych to nedocetla.
Ač to téma je hrozné, kniha je čtivá a dobře napsaná, jen mi u ní něco chybělo. Příběh Ervína mi přišel takový nedotažený
Nejdříve jsem si musela zvyknout na styl psaní a na to, že kniha se nedá přečíst na jeden zátah, ale je dobré o jednotlvých myšlenkách přemýšlet. Ale teď ,když už jsem na konci, tak je mi to líto a uvažuji o přečtení dalších knih této autorky. Knížku můžu vřele doporučit
Knihu bych shrnula asi takhle:Nic složitého na přemýšlení, skvělý styl psaní, drsný zvrat a hustý zvrat na konci
úžasně napsaná kniha. Trochu jsem se bála temného příběhu, tak musím říct, že vzhledem k dobře popsané povaze Belly, jsem knihu neodložila (asi to zní divně) schutí dočetla
Knihu jsem dočetla, protože jsem si ji chtěla dát do čtenářské výzvy. Příběh není napsán špatně, ale na 27 je hrdinka příliš naivní trdlo, ještě bych zkousla 25. Celou dobu jsem si říkala, že je jasně vidět, že je to první kniha spisovatelky, že by to chtělo zavřít do šuplíku a napsat druhou a tu vydat, protože ta už by byla super. Co mě celou dobu neuvěřitelně vytáčelo byla neschopnost překladatele si zjistit pravidla hry dračí doupě a P.J. tedy pána jeskyně překládat jako dračí mistr
Velmi dobře napsané a hlavně čtivě. Začetla jsem se a najednou koukám, že mám 3/4 knihy přečtené. Zápletka není složitá, ale jako odpočinková kniha je super
jsem na rozpacích. Kniha má vysoké hodnocení. Je psaná čtivě, ale hlavní postavy se mi nelíbily, nedokázala jsem se do nich vcítit a občas mi přišly vyloženě protivné. Už v první třetině jsem si říkala, jestli knihu vůbec dočtu
v časopise jsem narazila na tuto knihu s dobrou recenzí i obsah vypadal slibně. Jsem velmi zklamaná. Autorka má dobrý styl psaní. S hlavní hrdinkou se nemůžu ztotožnit, ani soucítit, ani litovat, prostě je mi krajně nesympatická. Ale co mi kazí čtení je přeskakování obdoví, z kterého je kapitola psaná a protože kapitoly jsou poměrně krátké, tak je to velmi rušivé (např. 2015, 1997, 2012, 2017, v patnácti...)
Dobře napsané, četlo se to jedním dechem, i když člověku to moc dobré nálady nepřineslo, až na ten konec. ten se povedl
Děj zajímavější, než v prvním díle, ale Violet je mi pořád nesympatická