Lamanai komentáře u knih

V pořadí druhá kniha tohoto autora se řadí k jeho slabším kouskům. I tady už se ale objevuje silná kritika islandského světa ztrácejícího na autenticitě a nakaženého neřestnými vlivy. Ačkoli někdy Indridason moralizuje až moc (napříč celou svou tvorbou), snaží se do příběhu zasazovat i postavy, které mají jiný pohled, což je zdravé, ale ne vždy úplně přesvědčivé. Dobrý je ale koncept detektiva, jehož dvě děti propadly drogám, respektive alkoholu, a jehož manželství skončilo nezdarem. Knihy s Erlendurem mám obecně raději nežli třeba příběhy postavené na Elínborg.

01.09.2013

Výtečné povídky. Dal bych čtyři a půl, kdyby to šlo. Pětku dát Faberovi nemohu kvůli tomu, že prostě od takového autora očekáváte ještě víc, těšíte se, co přijde. Překlad Viktora Janiše je už tradičně zárukou vysoké literární jakosti.

2 01.09.2013

Tak já nevím. Četlo se to snadno, prostě odpočinkovka. Ne ve všem však sedí příběh, v některých spojitostech je hodně uměle montovaný. Asi tři postavy jsou celkem propracované (občas až přetaženě) a zbytek jedná strašně mělce, předvídatelně a často dost hloupě (jako by žil každý navíc jen ve své vlastní oddělené komůrce). V knize to navíc vypadalo, jako by daná městečka neobýval vůbec nikdo normální. Jistě, lidé mají svá tajemství, bolesti a traumata, jenže záměrné ukazování postav jen z té zvrácené stránky mi přijde trochu chudé a pro mě jen jako takové ne úplně povedené kouzlo - kouzelník vám ukáže co nejvíc karet, aby měl, jak vás zmást, jenže mu při nemotorném míchání vypadávají z ruky. Také je vidět, že autorka psala román prakticky na mateřské.
Ještě bych měl malou výtku k jazykové redakci. Hned na úvodní stránce je v kraťoulinké sekci překlep (to působí fakt divně, hned vás napadne, jak moc se nakladatel zabýval opravami a jak vás to může v příběhu rušit) a při čtení narazíte ještě na pár dalších, někdy zábavných. Překladatelka pak používá někdy dost neobratně zvolená či dokonce neexistující slova ("vezmu si kafe" místo "dám si kafe" je poměrně častá prapodivnost, "s popiskováním odešel do kuchyně" má být něco jako "s pískáním"?).
Jedna věc je ale přes všechny tyto poznámky zajímavá - díky tomu, že jde o totálně relaxační, nenáročné čtení, si od autorky určitě ještě něco přečtu, možná dokonce docela brzy.

1 15.08.2013

Famózní kniha. Četl jsem ji dva měsíce, ale stálo to za to. Užíval jsem si autorovy psychologicko-sociologické sondy, udělal si pár jazykových poznámek a vezl se na vlně dechberoucího vyprávění nevšedního příběhu. Krása!

4 13.08.2013

Mně se Ukolébavka líbila hodně. Většinou mám u Palahniuka raději první část, ve které si připravuje půdu a filozofuje o civilizaci. Většinu jejích nešvarů pojmenovává velmi přesně, až z toho někdy mrazí. Ve druhé půlce knih už myšlenky většinou cyklí a opakuje, plus přidá nějaké takové zběsilé rozuzlení příběhu. To už mě tak nebaví, ale i z toho se dá vyzobat leccos dobrého. Ukolébavka není výjimkou, takže si spíš myslím, že u jednotlivých Chuckových knih jde hlavně o to, jak komu právě sedne téma, případně prostředí. Mimochodem, v pátek jedeme do Ústí do Činoheráku na Klub rváčů. Nejezdí s tím nikam na zájezdy, tak pokud to chcete vidět, musíte zajet tam. Ale opravdu to stojí za to. Pro mě jedno z nejlepších divadelních představení vůbec. Už jedu potřetí, přes celou republiku :-D

28.05.2013

Po zklamání z Ambasadova jsem si říkal, jestli jsem neudělal chybu, když jsem si vyžádal recenzní výtisk. Ale neudělal! Naopak! Narozdíl od chladné, odtažité Avice z Ambasadova vám Šam ap Súrap rychle přiroste k srdci. Tempo příběhu nebrzdí přehnané intelektuálské úvahy, ale rozhodně nejde jen o dobrodružné vyprávění bez hloubky. China Miéville navíc našel hravou polohu, která mu sekne. Budete se náramně bavit a rozhodně vám k tomu nemusí být -náct, i když je knížka orientována spíš na mládež.

2 22.05.2013

Bohužel nesdílím nadšení ostatních. Jako odpočinkovka ujde, ale humoru mi tam nakonec přišlo docela poskrovnu. Přijde mi to jako takový piedestal z mokrého písku pro Forresta Gumpa. Hold Paasiliinovi se také nedá přehlédnout. Čekal jsem víc.

3 09.05.2013

Podobně jako Gaara1 - čtivost potvrzuje to, že jsem ji i v tom rozsahu zhltl za necelé dva dny (do tří do rána :-). I když jde o cosi jako thriller, o nějakém strachu se moc mluvit nedá. Spíš je zajímavé, jak Theorin dovádí ad absurdum architekruru svých děl "nikdo není takový, jak se na počátku zdá". Některé linie příběhu jsou chatrnější. Theorin není popisný autor, takže řadu věcí nechává na čtenářově představivosti. Z větší části je to dobrý postup, ale někde pak ten pomyslný les zkrátka vrhá málo stínu a i když je úplněk, vy pořád vidíte na cestu, což je u thrilleru občas na škodu. Líbí se mi ale, jak autor pracuje s pohledem do temných zákoutí našich duší. Pokud přímo bagatelizuje nějaký problém, tak jen proto, aby vzápětí ukázal, že nic není černobílé. Zkrátka mi to chvílemi přišlo až na hranici psychologicko-sociálního dramatu, spíš než jako thriller.

7 09.05.2013

Mně se na knihách AI líbí, že je tam dost moderních témat, takže to někdy trochu chapadlí až do dramatu, ale Seance smrti byla dějově taková statická a řada věcí odhalena příliš brzy, což vedlo ke snadné odhadnutelnosti. Fajn je Indridasonova stavba románu prakticky podle staré detektivní školy, ale u této knihy mi přišla až moc konzervativní. Pokud se budeme bavit o tom, proč je například Nesbo úspěšnější, řekl bych, že má trochu větší vypravěčský dar. Indridason se občas zamotává do vlastních vysvětlení. Jo, a tykání mi nikterak zvlášť nevadilo, už jsem o něj zavadil v dalších jeho knihách a rychle jsem si zvykl. Je to jeden z možných překladatelských přístupů a netroufám si říct, že špatný.

05.04.2013

Jak už jsem psal na několika místech - jedna z nejkrásnějších knížek, jakou jsem četl. Přečetl jsem ji v angličtině, takže neumím zhodnotit, jak se povedl český překlad. Ale jsem rád, že ji teď mohu doporučovat a kupovta lidem, kteří angličtinou nevládnou. Protože tenhle příběh je nádherný a John Green je okouzlující vypravěč.

3 11.03.2013

Po úžasné The Fault In Our Stars od Johna Greena, která vyjde snad na jaře 2013 v Odeonu (a tady ještě není, protože teprve čeká na české vydání) jsem měl znovu šťastnou ruku. Neobyčejná kniha, poutavě vyprávěný a silný příběh. A přesto, že nás jím provází sama Smrt, je především o nezdolné lásce k životu.

8 16.08.2012

Co k tomu říct. Brrr. Krutost a zlo kořenící z nás samotných. To, že nejsvětlejším momentem je přijetí chlapce Rudou armádou je se znalostí historického kontextu hodně drsné (za Stalinismu bylo popraveno a zlikvidováno ještě mnohem více lidí než v německých koncentračních táborech). Ačkoli se tak na první pohled netváří, drsný je doslov - jen potvrzuje krutost a zlo ve skutečném světě, lynčování davem a vraždění nejen ve vlastním zájmu, ale zejména pod rouškou krytí ideologiemi. Koneckonců ani církev nedělala v dějinách nic jiného. V tom je román strašlivě silný, i přesto, že sám autor popírá, že by větší část díla byla postavena na autobiografických zážitcích. Snažíme se zlo potlačovat, v sobě i jiných, ale přesto jsme ho pod sebemenší záminkou schopni v sobě vzkřísit. Denní zprávy jen posilují tuto myšlenku (zneužívání a vraždění dětí klerikály, věznění žen a dětí ve sklepech, rozmach sekt, ponižování na videu na veřejných webech, svědectví o chování vojáků nejen okupačních, ale i osvobozeneckých vojsk v různých světových oblastech a válkách atd.).

7 10.09.2011

Poctivý kus literatury. Malevil mi připomněl de Exupéryho Citadelu, Camusův Mor, Tevisův Zpěv drozda nebo třeba Wyndhamův Den Triffidů. Je zajímavé, jak na "čistém listě" v "extrémních podmínkách" studie člověka vyniká. Zdařilo se to i v McCarthyho Cestě. Malevil je i přes vyslovovanou skepsi vůči liV mém žebříčku se kniha vyšplhala velice vysoko.

7 07.09.2011

Ze začátku pecka. Perfektně uchopené situace a zajímavé pohledy a názory. Potom už mi to přišlo, že to jede ze setrvačnosti. Škoda, že autor na konci vygumoval zajímavé postavy, zejména Dusseldorfa, a udělal z nich jen takové vedle si panáčkující alkoholiky. Vtipný mi přišel konec, hodně literární, bez kompromisu. Ale četlo se to parádně a opravdu jen škoda, že autor neudržel absurditu situace až do konce.

2 03.09.2011

V prvních dvou třetinách jedinečné čtení. Skvěle podchycené a vykreslené reálie a beznaděj. Pak se ale kniha překlopí do překombinované roviny, v některých momentech se náhle se objeviší naděje přelije až do naivity a konec je bohužel v zajetí patosu. I přesto moc doporučuji, i kdyby vás to mělo jen přivést k další literatuře a pramenům :-)

3 19.04.2011

teprve dnes jsem dostal tip na stránky, kde uvádí svůj pohled také matka obou chlapců, doporučuji všem, kdo knihu četli:
http://wherearewegoingmum.monsite-orange.fr/index.html
http://wherearewegoingmum.monsite-orange.fr/page1/index.html

4 15.03.2011

Naprávem opomíjená kniha, kterou doporučuji všem, kdo se zajímají o lidi jako takové, o druhou světovou válku a o židovskou otázku. Silné a skvěle napsané.

3 07.03.2011