Lamanai komentáře u knih

Tak nějak děsivě aktuální. Skvěle napsaná sociální studie o tom, co jsme ochotni učinit pro svůj prospěch. Hvězdu strhávám za závěrečnou pasáž posledních zhruba sta stran, kde už jsou loutky rozhýbané a jejich setrvačné jednání je příliš předvídatelné. Jedno je však jisté - King je král. I statistika morčat uhynulých stresem po silvestrovské noci by v jeho podání byla strhující četbou.

6 05.03.2018

Dobře vybrané téma s velmi palčivým přesahem do reality. Tři čtivé, svým způsobem propojené příběhy. Linie z budoucnosti mi stylem připomněla Orwella, takové holé, bez rekvizit, občas mi přišlo, že se autorka trochu bojí přešlapu své fantazie a raději se v té rovině nepouští na tenký led. Ježíšek vyslyšel mé přání a já mohu knihu s klidným svědomím doporučit vaší pozornosti.

2 14.02.2018

Pokud jste členy nějakého teraristického kroužku, vaše srdce zaplesá. Háďata vystřídali varani. Promluvy obětí směrem k Malin mě v knihách MK dlouhodobě ruší, zejména po jazykové stránce - patos, nesourodost, fňukavý tón, neustálé omílání téhož. A navíc čtenáři poví i to, co Malin neslyší nebo si to nespojí. Vzniká pak taková plytká odpolední detektivka, kde se čtenář moc nevynervuje, může si v klidu dopít lattíčko a ještě u toho stihne zkouknout pár dílů nejnovější řady Ordinace. Kalentoft se přitom snaží, aby zabral ožehavá témata. Jenže jeho záběr je příliš široký, nesoustředěný, roztěkaný a pojmenovávání problémů černobílé a moralizující. Malin je navíc čím dál víc na zabití - sice už se snaží nepít, ale všechno je jí na obtíž. Pozitivní věci vyžadují otevření se, každá maličkost je pak na překážku a dovádí hrdinku až před práh hospody. Jako odpočinkovka ok, jinak slabota.

3 13.02.2018

Ještě jednou uvidím v knize MK slovo "háďata", a jde to na podpal. Jinak - celkem originální zápletka, jen ta struktura krimi slabá - už jsem četl napínavější návody na skládání origami. Zruinování Malin chlastem tomu ale aspoň dalo trochu šmrnc.

1 12.09.2017

Půvabné a vtipné. Knihu jsem koupil jako dar a s chutí si ji před věnováním přečetl a prohlédl. Nedávno jsem byl na výstavě Dalibora Nesnídala na zámku v Tachově (doporučuji, kdybyste na autorovu prezentaci někde narazili) a mám rádi jeho ilustrace ke knihám Josefa Formánka či ve starých vydáních Koktejlu.

1 12.07.2017

Ještě že má světové podsvětí Salanderovic rodinku. Ve jménu ztučnění Lagercranzova bankovního konta doufám, že do dalších knih vymyslí ještě pár zručných bratranců a tetiček z pátého kolena. Sorry, ale tohle bylo fakt dost špatný! Málem mě tedy obměkčil doslov, skoro jsem autorovi poslal korunu. Takže k věci. Za prvé, vůbec to není detektivka. Čtenář všechny důležité karty dostane rovnou na ruku a vidí je. Děj je totálně předvídatelný, vycházející z postav, jejichž nejdůležitější rysy pro vývoj děje autor pořád opakuje, aby se mu asi nedalo vytknout, že to nemá domyšlené nebo aby to všichni pochopili, nevím. Také mě uklidnilo, že to většina lidí v knížce, včetně nájemného vraha, myslí vlastně v jádru dobře, hned mám lepší spánek. Také mě štval autorův styl. Přepínání mezi postavami není tak neobvyklá technika, ale vracet se při každém přepnutí pohledu vyprávění kousek zpátky, abychom viděli, co dělala postava chvíli předtím, to bylo zničující. Jinak jsem to četl v anglické verzi a buď nebyl úplně na výši překlad, nebo už jen přenášel původní stylistiku. Suma sumárum, hodně vypočítavá záležitost, podle mého názoru. A vzhledem k vývoji děje je nasnadě, že další díl bude na pultech co nevidět. Mamma mía!

24.05.2016

Před hodnocením: Netušíte někdo, proč jsou tyto dvě knížky vydány jako minisérie?
A teď už ke knize:
Moderní pohádka. Nadsázka fajn, ale co je moc... přesto - líbila se mi převážná část příběhu, sedlo mi to tempo. Do chvíle, než to začalo "bejt blbý". Nesbo napíše čtivě i seznam do hobby marketu, ale příště by z hlediska zápletky mohl zkusit opravdu raději ten seznam. Je to každopádně lepší než jednička (Krev na sněhu), dokonce jsem si u ní musel dohledat anotaci, abych si připomenul, o čem to vlastně bylo. Dostala tři hvězdy, takže níž nepůjdu, ale asi budu muset lépe zvažovat svá hodnocení do budoucna.

1 27.11.2015

John Green je skvělý vypravěč. Mně se to líbilo i jako dospělému. Jasně, že tam už není, jestli z některých těch ideálních představ náctiletí v knize vyrostou. Ale právě proto! Je to především příběh o úžasném přátelství mladých lidí, kteří se vždy podpoří a nenechají ve štychu. I kdyby to byla jen pohádka, je to krásný! Líbily se mi slovní hry a přestřelky protagonistů, i když bych je možná čekal spíše od lehce starších lidí (osobně jsem v životě potkal jen několik lidí, se kterými se dalo takto jazykově blbnout a popustit uzdu fantazii). Mám rád Greenovy neotřelé příměry, jeho skvělou práci s rekvizitami materiálními i myšlenkovými (papírová města), práci s tajemstvím a napětím (hledání Margo, minidetektivka), jazyk, víru v dobro. A že je to trochu naivní (počestní teenageři a absolutní nezájem rodiny i detektiva Margo hledat, díky kterému mohl příběh vzniknout)? Už jsem viděl i mnohem hloupější nadsázku v daleko opěvovanějších dílech. Skvěle jsem se bavil, smál jsem se a také jsem býval posmutnělý. Green mi daroval tyhle čtenářské emoce a já mu za to děkuji pěti hvězdičkami. (aktualizace 10.10.: zkusili jsme se podívat na film a byli jsme hodně zklamaní, ani jsme to nedokázali dokoukat. Důvody můžeme rozebrat někde nad šálkem kávy, ale plyne z toho - přečtěte si to! :-)

3 07.10.2015

Není to úplně špatné. Dost mě štvala "příliš silná empatie" Malin ke všem a vlastně i všemu kolem. Líčení hrůz a strašidelnosti pak bohužel bylo natolik tlačené expresivními výrazy, že ta ostrá hrana úplně ztratila na hrůzostrašnosti a stala se během knihy něčím všedním. Dialog matky přesvědčující syny pak strhnul další body, najednou z poměrně dobře stavěné motivace bylo takové plytké, nepřesvědčivé nic a závěr knihy vyzněl dosti tupě. Osobně mě štval autorův vhled do všech postav, kde se čtenář o uvažování hrdinů vše do puntíku dozví, včetně "monologů mrtvoly". Nápad nebyl špatný, a třeba je v dalších knihách autor trochu vypsanější? Šanci mu ještě dám, má tam občas docela zajímavé myšlenky, hlavně sociálního rázu.

4 23.08.2015

Začátek se mi fakt líbil. V něčem mi to připomnělo třeba Briana Aldisse. Byly mi sympatické postavy, líbil se mi nápad udělat z toho jakousi antiutopickou záležitost, opřít se do reality show atd. Ale od chvíle, kdy začaly samotné Hry, už byl příběh velmi předvídatelný. Hlavní hrdince nahrálo vše do karet. Dalo se tušit, jak se vypořádá s celou řadou problémů, případně co se přihodí, aby se s nimi vypořádat nemusela (napříkad aby sama nemusela zabít ty, ke kterým pocítila náklonnost). Takže pak už přímočaré, ploché, mnoho postav jen doplňkových a nepropracovaných. Odpočinkovka ale dobrá, nápad též.

9 02.08.2015

Pohlcující. Foer vás vplete do řádků svých písmen, zamotá vás do klubka. A vy se při rozmotávání k nevíře bavíte, protože přes vlákna objevujete příšerně nové perspektivy a propojení. Bombardování Drážďan, Hirošima, 11/9. Americká traumata. Před sprintem na cílovou pásku mě to neustálé opakování začalo chvilkami nudit, proto si troufám strhnout hvězdu. Přesto velmi, velmi doporučuji k přečtení.

08.07.2015

Hm. 2,5 hvězdy by mi přišlo fér. Dobře se to čte, hrdina je vlastně docela sympaťák, ale jak je to předvídatelné! Tipnul bych si, že druhý díl bude psaný z pohledu té hluchoněmé slečny. Ale asi nebude, když jsem teď mrknul na anotaci :-)

1 06.07.2015

Příjemné překvapení. Od autorky už jsem něco četl, špatné to sice nebylo, ale ani nikterak úchvatné. Vlastní spravedlnost otevírá řadu sociálních témat, může se pochlubit velmi neotřelou zápletkou a také hloubka postav je po prvotním mělkém náhledu stránku od stránky lepší. Pobavily mě diskety, ty už se snad nepoužívaly ani v roce 2006, kdy měl vyjít originál :-D I když jsem podle některých vodítek tušil, kdo je vrah, zcela mi unikala motivace. Ta pak nebyla jen tak lehce odmávnuta, ale pěkně propracována. Zábavné jsou i linie dalších protagonistů, Mellberga mi bylo až líto, přestože to bylo od začátku jasné :-)

1 09.06.2015

Líbila se mi. Komplexní knížka s mnoha otevřenými tématy. A přestože jeto čitelné, líbí se mi i vyvracení předsudků, se kterým autor ve svých knihách pracuje. Mnohé čtenář odhadne docela snadno, ale postupně se v příběhu rozprostřelo docela hodně alespoň zčásti překvapivých rovin.

2 01.05.2015

Přišlo mi, jako by se Jo Nesbø v té knize příběhem vypořádal se vším zlým, s veškerou nespravedlností a záští, která ho trápí. Když justiční systém selže, je potřeba pomstít staré křivdy na vlastní pěst. A nechybí ani láska. Prostě ta knížka má všechno a já jsem z ní nadšený. Úžasná zpráva pro všechny, kdo si mysleli, že bez Harryho autorovy knihy nemohou fungovat.

6 05.04.2015

Dobří holubi jsou zpět. Vrátili se! Velmi hutná jednohubka. Vlastně je to knížka s otevřeným koncem, ale to je asi jasné, z její povahy to vyplývá. Po přečtení mám zase o něco větší starost o pár lidí kolem sebe. Přečtěte si, Josef F. se před vámi vysvlékne i z kůže.

9 16.03.2015

Asi bych tomu mohl dát i méně hvězd (mnoho postav jen doplňkových, plochých a nebarevných; hollywoodský scénář, takřka ihned natočitelný, i se všemi klišé). Jenže já jsem teď zrovna takovou jednoduchost a přímočarost potřeboval. Sedlo mi to na odreagování a dobře se to četlo. Takže jsem dal hvězdy čtyři, i když bych jinak mohl být přísnější.

1 08.03.2015

Vůbec to není špatné. Neotřelé téma mě zaujalo. Jen to bylo trošku moc přitažené za vlasy a v některých momentech takové nedospělé - jako by autorka nevěděla, jestli být laděna spíše hororově (na pomezí nechutnosti a děsivosti), napínat (jde jí to chvílemi) nebo bavit. Cynický humor fajn, ale epizoda s šestnáctiletým synem byla fakt moc (na mě taková mateřsky/citově moralistická a poněkud přestřelená v rámci dalšího děje). Jako by se YS snažila vše nacpat do jediné knihy (horor, thriller, detektivku, společenské drama, milostný román, grotesku). Ale těším se na další a koukám, že to má dobrá hodnocení. To je dobrá vizitka, když autor(ka) naladí publikum na další tvorbu.

2 27.02.2015

Taková zběsilá směsice stylů, asi psáno dost v lihu. Ale mně se to líbilo. Daleko silnější, než Mluviti pravdu, ale je to samozřejmě věc názoru. Tér, asfalt a další smradlavé přísady smrti. Důležitá tématika, odvážně pojatá. Formánek je rváč, přiznává hodně a nebojí se chytit do zubů ani kosatou. Mám ho rád. Formánka.

4 03.02.2015

Kvalita Theorinových knih má z mého pohledu klesající tendenci. Zatímco první příběh mne uchvátil, ve druhém byla silná hlavně atmosféra a třetí byl ještě slabší. Mlýny osudu mě hodně zklamaly. Z poměrně zajímavých reálií autor vykřesal dle mého soudu dost povrchní příběh. A hlavně - tohle přece není detektivka! Možná thriller nebo jakési drama. Vždyť od začátku známe identitu postav (přestože se někdy mění jméno na jejich "občance"), Theorin jen objasňuje motivace. Z vyprávění se úplně vytratila Oelandská poetika, atmosféra, která vás dokázala sevřít a nepustit. Je to škoda. Od jedné hvězdy z pěti zachránil dílko doslov, protože jsem si uvědomil, že autor k tématu hodně načetl a potěšilo mě, že se o "své místo činu" takhle zajímá. O to větší škoda je výsledné zpracování, kde se síla těch opravdových příběhů hnaných neúprosnou historií rozmělnila.

28.01.2015