laura laura komentáře u knih

☰ menu

Černé lekníny Černé lekníny Michel Bussi

Tak teda! Tenhle autor mě dostává... Nečte se snadno, to připouštím. Člověk se v tom tak nějak plácá a říká si, proč se na to nevykašle. Střípky zdánlivě spolu nesouvisejících skutečností, spousta náznaků, ale vlastně nic není řečeno přímo, spousta skrytých tajemství, které se před vámi vinou jak pavučinkové bludiště, do kterého se víc a víc zamotáváte...

Zpočátku jsem se v informacích o malířích zcela ztrácela, ale nakonec to začalo dávat smysl. A jakmile pochopíte, oč jde, jakmile vás příběh vtáhne do sebe a vy se stanete jeho součástí, už vás nepustí. Posledních sto stran jsem doslova zhltla...

Ale teda ten konec? Tak ten mě dostal. Čelist mi spadla bezmála až na zem. Existuje jen pár knih, které mě až takhle zaskočí - a tohle je jedna z nich. Tohle snad nemohl předpokládat nikdo. Takže za mě naprosto skvělý nápad, úžasná myšlenka a výborné zpracování. Jen si člověk musí zvyknout na autorův styl psaní - a pak už to jede jako po másle.

Krásné, smutné, bolavé - a plné hořké pravdy, zklamání, nenaplněné lásky i naděje. A ta přece neumírá ;)

Umím se ještě usmívat? Bylo to tak dávno...
Snažím se.
Projdu zrcadlem.

Můj Bože. Můj Bože...

Jenže Bůh nás nezachrání. To musíme udělat my sami...

27.09.2021 5 z 5


Hra Hra Elle Kennedy

Znáte to, jak si člověk řekne, že dočte ještě poslední kapitolu a jde spát? A pak se překulí půlnoc, vy pořád čtete, a v jednu ráno - jop, jop!

Tohle bylo zkrátka super :) Za mě nejlepší díl. Pablo Vejcobar? Naprosto božíííí :)

Nemám co vytknout. Vtipné, čtivé, silně návykové. Smála jsem se nahlas a ta jejich hra mě vážně bavila. Huntera jsem občas chtěla praštit pánvičkou přes palici, aby se probral, ale nakonec se mu rozsvítilo :)

Za mě skvělý příběh, u kterého jsem se nenudila a který mě na konci dokázal i překvapit. Jo, tohle se autorce moc povedlo ;)

08.01.2021 5 z 5


Poslední knihkupectví Poslední knihkupectví Madeline Martin

... je to jako vypravit se někam a nepoužít ani vlak, ani loď, odhalovat nové neuvěřitelné světy. Jako žít život, do kterého jste se nenarodili, mít možnost vidět všechno vybarvené z pohledu někoho jiného..

Příběh o jednom zaprášeném knihkupectví kdesi v Londýně, o lidech, kteří rádi čtou, o citech, o kterých se příliš nemluví, o lásce, která je důležitá v každé době - ale v té válečné, v té nejvíc...

Válka není nic pro jemné duše...

Krásné, silné, dechberoucí. Příběh o neskutečné odvaze, lásce ke knihám, i o naději. O bolesti, žalu, bezmocnosti a nebezpečí. O tom, že někdy stačí jen pár slov, abyste někomu změnili život. Abyste ho zachránili. Abyste mu dodali odvahu žít - v okamžiku, kdy nechce nic než jen umřít.

Nemůžete zachránit celý svět, ale můžete se o to snažit v maličkostech...

Příběh o obyčejných lidech, kteří musí čelit válečným hrůzám - a dělají to po svém. Mile, s neobvyklou vnitřní sílou a zarytou odhodlaností. Příběh mnoha těch, o kterých dějiny nemluví. Příběh statečnosti, obětavosti, něhy a prostého lidského porozumění. Příběh, který se dotkne toho místa ve vašem srdci, kam se moc často nedíváme...

V lidech je jakési světlo, které pohasíná, když si je odvádí smrt - jako svítilna, ve které dochází baterie...

Skvělé!

22.08.2022 5 z 5


Čtvrtá opice Čtvrtá opice Jonathan Dylan Barker

Zvrhlé, zvrácené, brutální, děsivé.

Napínavý příběh vraha, který nezná slitování, soucit ani svědomí. Ale kdysi byl chlapcem. Měl Matku a Otce. Rodinu, která ho formovala. Milující rodiče. Hm, vážně?

Napínavé, čtivé, mrazivé. Ta téměř hororová atmosféra, kterou autor stupňuje až do nesnesitelného napětí, vás pohltí od první strany. A s přibývajícími stránkami napětí houstne, tak jako soumrak, když se krátí den.

NESLYŠÍM ZLO.
NEVIDÍM ZLO.
NEMLUVÍM ZLO.

Kdo unáší mladé dívky a mučí je nepředstavitelně bolestným způsobem až je nakonec zabije?

A hlavně: Proč?

Detektiv Sam Porter poměrně brzy zjistí, že vrah tímhle zvrhlým způsobem trestá rodiny obětí. Už pět let v Chicagu řádí tzv. Opičí vrah. Už pět let uniká spravedlnosti. A děsí celé město...

...a pak zmizí další patnáctiletá dívka. A začíná boj s časem. Protože je tu ještě čtvrtá opice. Ta, na kterou se často zapomíná. Ta, která stojí v pozadí.

NEČINÍM ZLO...

Jenže je tu i někdo, kdo zlo činí. A toho musí Sam Porter zastavit dřív, než dívka zemře...

Chvílema to byl fakt nářez. Ty okamžiky, kdy jsem tajila dech a bála se otočit stránku. Ty chvíle, kdy jsem vědět nechtěla...

A pak taky přišly chvíle, kdy jsem si říkala: No ty kráso, jako fakt?

Nepředvídatelný, akční, drsný příběh o jednom detektivovi, jednom vrahovi, jedné pokřivené rodině (vlastně těch pokřivených rodin tu najdete víc), spoustě násilí, krutosti, zvrhlosti a hrůzy. Příběh o ztrátách, naději, vině, bolesti, zradě i lžích. Příběh o tom, že někdy prostě žádné zítra nepřijde...

SKVĚLÉ.
(Jestli se to dá říct o tak šílené knize :)

07.10.2024 5 z 5


S hlavou v oblacích (pejru) S hlavou v oblacích (pejru) Kateřina Petrusová

Oddechové, čtivé, trošku bláznivé, ale milé a hlavně vtipné. Smála jsem se nahlas.

Vůbec nevypadáš jako velryba. Maximálně jako kapustňák.

Příběh plný skvělého humoru o jednom letním víkendu, jedné lásce na první pohled (no dobře, možná na druhý nebo na třetí :), spoustě nedorozumění, koni, létání a ukradené kočce...

Příběh plný lásky, něhy, krásy a smíchu.

Měla jsem chuť mu ten jeho pobavený úsměv poupravit. Třeba pánvičkou.

Kniha na jeden večer, kterou nebudete chtít odložit. Bavilo mě to. Tak moc, že jsem si teď, téměř po deseti letech, dala repete. Nenáročné, svěží, předvídatelné, ale i tak skvělé. DOPORUČUJI!!!

27.05.2024 5 z 5


Strašidlo cantervillské Strašidlo cantervillské Oscar Wilde

O jednom nešťastném strašidle a spoustě lotrovin, o střetu dvou kultur, o prokletí, osamění a touze po pochopení, o jedné skvělé americké rodině a starobylém sídle, zakletém v čase...

Smrt musí být překrásná. Ležet v měkké, hnědé hlíně, nad hlavou mít vlnící se trávu a naslouchat tichu. Být bez včerejška a bez zítřka. Zapomenout na vše, odpustit životu, poznat mír a klid...

Milý, laskavý, vtipný a originální příběh o lásce, vině a odpuštění. Úsměvné, nostalgické, opředené pavučinami času, ale i po tolika letech skvělé. Co dělat, když jste duch, ale nikdo se vás nebojí?

Až zlatovláska jako květ
k modlitbám pohne hříšný ret,
až suchá mandloň rozkvete,
zalita slzou dítěte,
pak přijde doba šťastných chvil
a klidný bude Cantervill...

Krásné a nadčasové.

11.04.2023 5 z 5


Illuminae Illuminae Amie Kaufman

Věci nejsou důležité.
Tak se to říká.
Jestlipak ale ten, kdo to tvrdí, někdy přišel o všechno?

Famózní, jedinečné, skvělé! Originální zpracování příběhu o neskutečné odvaze, statečnosti, lásce i zradě, o špatných rozhodnutích, vině i ztrátách.

Po všech v někom zůstane prázdno...

Byla jednou jedna planeta. Kde se nelegálně těžilo. A jednoho dne tuhle planetu nepřátelská flotila rozstřílela na kusy...

Zázraky jsou jen statistická nepravděpodobnost. A osud je iluze, kterou se lidstvo utěšuje ve tmě. V životě není nic absolutního, jen smrt.

Boj o přežití, bolest ze ztráty domova, rodiny, přátel... Naděje i bezmocnost, strach i zoufalé odhodlání to nevzdat.

Pokud definicí šílenství je opakovat týž proces a očekávat jiný výsledek, pak je většina lidstva jistě nepříčetná...

Napínavé, čtivé, šokující i děsivé. Adrenalinová jízda, která vás od první stránky vtáhne do děje a na konci vyplivne naprosto nevěřící. Jakože cože???

Lidé se svými krátkými životy a titěrnými sny a nadějemi, které vypadají křehké jako sklo.
Ovšem jen dokud je neuvidíte ve světle hvězd...

Nečekané zvraty, život, smrt - a mezi tím neochvějná víra, že takhle to přece nemůže skončit...

...ve všech, kdo mlčí ke zvůli tyranie, umírá člověk...

01.03.2023 5 z 5


Dlouhý let domů Dlouhý let domů Alan Hlad

Září 1940

V Eppingu Susan a její dědeček Bertie připravují na tajnou válečnou misi své poštovní holuby. Z druhého konce světa přijíždí do Anglie mladý Oliver, aby se stal pilotem Královského letectva.

Originální a neotřelý příběh z válečné doby plný opravdového přátelství, něhy a lásky, oddanosti i víry, ale také nenávisti, zloby a beznaděje. Příběh, který nás zavede nejen do Londýna, zničeného nepřetržitým bombardováním, ale také do okupované Francie. Příběh plný neskutečné odvahy, bolesti, ztrát i křehké naděje.

Vévodkyně byla úžasná! Válka šílená...

Brala lidem všechno, ale něco jim přece zůstalo: Naděje a víra. A holubi...

Neskutečně krásná obálka...

21.02.2023 5 z 5


Lovkyně Lovkyně Kate Quinn

Když jsi lovec, pronásleduješ. Když jsi kořist, utíkáš...

Bývalá nacistka Lorelei Vogtová, přezdívaná Lovkyně, změní po válce identitu a před lovci nacistů se ukryje v Bostonu. Stává se z ní jiná žena. Ale jak moc zůstáváme stejní? Jak moc se dokážeme změnit?

Příběh o zradě, lásce a strachu. O ztrátách, bolesti i o neskutečné odvaze. O odhodlání nevzdat se a bojovat. Pátrat. Hledat. Chytit. O tom, že každý člověk má dvě tváře. Že často to, co hledáme, máme na dosah - jen to nevidíme.

Občas i netvoři potřebují s někým promluvit...

O dobru a o zlu. O tom, čeho je člověk schopný, když ho někdo zažene na samý kraj propasti. Válka, hrdinství, život a smrt. Noční čarodějnice a jejich neskutečná odvaha. Spousta těch bezejmenných mrtvých v neoznačených hrobech. Spousta zrazených, zklamaných, bolavých a opuštěných. Spousta jizev, které nejsou vidět a přesto nepřestávají bolet.

Za mě skvělý příběh, který sice nepřináší žádná překvapení, nicméně vás udrží v napětí až do konce.

Pochroumané duše jako ty naše, klopýtající mezi válečnými troskami, vždycky trpí nějakými výčitkami. Ale když jde člověk dál a přestane se ohlížet, dá se ta tíha unést...

Bolavé, kruté, napínavé, čtivé.

14.09.2022 5 z 5


Pravidla moštárny Pravidla moštárny John Irving

Je úžasná. Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla (a společně s Hotelem také ta nej od Irvinga). Bavilo mě to od začátku až do konce, nenašla bych žádná hluchá místa, která bych autorovi mohla vytknout. A že jde o pořádnou nálož stránek!

Četla jsem ji dlouho - a stejně tak dlouho ve mě příběh dozníval i po dočtení. Vzestupy a pády, věčný boj o štěstí, hledání sebe sama, snaha být užitečný, touha po obyčejné lidské blízkosti, po lásce, něze a pochopení. Homer Wells to v životě neměl snadné, ale nikdy to nevzdal. Krok za krokem mířil ke svému cíli - ať už byl jakýkoli. Měl můj obdiv, držela jsem mu palce, prožívala jsem s ním celý jeho život a přála si, aby to, co hledá, taky našel...

Hluboce lidský, bolestně syrový, nepřikrášlený příběh o tom, že někdy je důležitější podívat se do vlastního srdce, protože jen tam můžeme najít, po čem tak slepě toužíme. Příběh plný obyčejných reálií, plný těch každodenních, všedních radostí, plný toho neučesaného, rozpustilého štěstí a hlavně plný lásky. Nepochopené, nestálé, kruté a leckdy bolavé, a zejména osudové...

21.05.2020 5 z 5


Řbitov zviřátek Řbitov zviřátek Stephen King

Tohle byla jízda, ze které se vlastně ještě vzpamatovávám - a už to je víc jak 10 let, co jsem tuhle knihu četla :) Řbitov zviřátek vás bude trhat na kousky, bude vás děsit, bude zvrácený, šílený, bolavý. Budete se bát a budete doufat ve šťastné konce, kterých se však nedočkáte. Budete si říkat, proč to vlastně čtu, když je to tak strašné? A budete vědět, ž proto, že je to prostě dobré. Z těch pár, co jsem od Kinga četla, stojí na vrcholu. Snad někdy najdu odvahu projít si tím znovu...

06.03.2019 5 z 5


Teorie lásky Teorie lásky Ali Hazelwood

Život vždycky nedopadá tak, jak chcete...

ELSIE, která má mnoho tváří.
JACK, který je všechny vidí.

TEORETICKÁ FYZIKA.
EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKA.

A jeden článek.

Krásné. Vtipné. Něžné. Romantické. Víte, jak to skončí. Ale nevadí vám to. Protože - je to prostě skvělé!

Příběh o jedné teoretické fyzičce, jejím mentorovi, jednom pohovoru a spoustě nedorozumění. Příběh o lžích, manipulaci, zradě a zklamání. Ale také o přátelství, něze, lásce a naději. O kráse všedních chvil. O touze poznání. O tom, že když to člověk nevzdá, dojde tam, kde má být...

Můžeš být celý můj svět, když mi to dovolíš...

SNIVÉ. ÚŽASNÉ. ODDECHOVÉ.

29.10.2024 5 z 5


Polibek bez duše Polibek bez duše Jennifer L. Armentrout

NEBE a PEKLO.
DOBRO a ZLO.
STRÁŽCI a DÉMONI.
ZAYNE a ROTH.

A pak něco mezi tím. LAYLA. Napůl strážce a napůl démon. Ale nejvíc ze všeho sedmnáctiletá dívka, která se zmítá mezi tím, čím je, čím by chtěla být - i tím, čím být nechce. Ale osud je neúprosný...

Čtivé, napínavé, překvapivé a vtipné. Příběh o touhách, hříchu, vášni, pravdě i lžích. Intriky, nenávist, zloba i nebezpečí. Démoni, zombie, přízraky i obyčejní lidé. Duše, které lze ukrást jediným polibkem...

O lásce, která přichází znenadání. A nebo tu prostě je. Celé roky.

Roth a jeho hlášky mě neskutečně bavily. Jeho humor, sarkasmus, ironie i drzost. Že by i démoni měli duši?

Layla zjišťuje, že všechno je trošku jinak, než si myslela. Kdo lže? A kdo mluví pravdu? Komu může věřit?

Originální fantasy, která má švih, je vtipná, mezi hlavními postavami to jiskří, a i ty vedlejší jsou hodně zajímavé. Kdo komu nakonec ukradne duši?

...byl jsem ztracen ve chvíli, kdy jsem tě poznal...

SKVĚLÉ!

02.04.2024 5 z 5


Obraz Doriana Graye Obraz Doriana Graye Oscar Wilde

Tragédie stáří není v tom, že je člověk starý, ale v tom, že je člověk mladý...

Příběh o přátelství, zkaženosti, kráse, mládí, slabosti, svodech, lžích a prostopášnostech.

Ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši...

Obraz Doriana Graye je dvojí. Ten namalovaný a ten, který nám autor předkládá. Temný, zvrácený, hříšný, pohrdavý.

Každý žije sám svůj život, a za to, že ho žije, také sám platí...

Těžkopádné, zdlouhavé, zvláštní. Spousta mouder a spousta nudy (alespoň v mém případě). Vlastně se tam nic moc nedělo, jen neustále tlachali :)

Lidé si lehají na obětní oltář dobrovolně...

O jednom životě, o mládí, o snech, o lásce, o zradě i o smrti.

Svědomí a zbabělost, to je ve skutečnosti jedno a totéž...

Po nadšení z předchozích děl jsem zklamaná. Nejspíš jsme si s Dorianem Grayem do oka zrovna nepadli...

Každičký prchající okamžik nás o něco obírá...

Duch má bezesporu delší trvání než krása. Tím také lze vysvětlit, proč se tolik namáháme být tak přehnaně vzdělaní. V tom zuřivém boji o pouhé bytí toužíme mít v sobě něco, co nepomíjí, a proto si plníme hlavu veteší a fakty a bláhově doufáme, že tak se tu udržíme...

Ponuré, tíživé, burcující, pravdivé.

Dnes může člověk přežít všechno, jenom ne smrt.

27.04.2023 3 z 5


Byla prý docela hezká Byla prý docela hezká Michel Bussi

Život vždycky musí všechno přehánět, dodává štěstí i neštěstí v jedné dodávce, v jedné krabici, všechno najednou...

Příběh Leyli a jejích tří dětí. Příběh o nelegálních migrantech ze subsaharské Afriky, o naději, zoufalství, bídě i lásce. O zradě, prodejnosti, lhostejnosti a neúprosnosti osudu. O ztrátách, křivdách a nenávistích.

Je snazší utopit pravdu v oceánu lží...

O světě, jehož odvrácenou tvář většina z nás nezná - což je dobře, ale i špatně. O lidech, kteří jsou tak jiní a přitom v lecčem stejní. I oni milují své děti.

Tentokrát mě příběh vtáhl do děje až někde za polovinou. Potom už to byla jedna spanilá, blesková jízda až do konce - jen abych už věděla. Přesto jsem z knihy rozpačitá. Konec vlastně nenabízí žádné rozhřešení. Jen drsnou realitu života.

Byla kniha hezká? Vlastně ani ne. Snad pro ten námět, pro tu bezútěšnost, pro tu špínu, skrytou za pozlátkem světa, který si neví rady s tím, co natropil...

Názor na problém, kterým se autor zabývá, jsem si ještě neudělala. Ale rozhodně mám nad čím přemýšlet...

Prach se usazuje rychleji v našich srdcích než na nábytku...

06.11.2022 3 z 5


Maminka neříká pravdu Maminka neříká pravdu Michel Bussi

Bussi rozhodně není autor pro každého. Zpočátku to většinou v jeho knihách neodsýpá, ztrácíte se v ději, v postavách, máte chuť knihu odložit a už se k ní nevrátit... Ale když vytrváte, tak to stojí za to ;)

Pravda nebo lež? Co je lepší: aby dítě neslo břímě pravdy po zbytek svých dní, protože má právo znát pravdu, zatímco lež mu nabízí šanci roztrhat přeškrtanou stránku a začít psát nový život do čistého sešitu?

Dva zdánlivě spolu nesouvisející příběhy (parta zlodějů, neúnavně prchající před policií a malý chlapec, který tvrdí, že jeho maminka není jeho maminka) tvoří dohromady zvláštní směsici napětí, kdy nikdo není tím, za koho se vydává, a vy se v tom zmatku trošku topíte.

...každý život musí projít bouřemi, v každém životě musíme začínat znova...

Dvě přítelkyně, dvě matky, jedno dítě, pár sexy policajtů, jeden zapálený dětský psycholog, lidožravý obr, piráti, ztroskotaná loď a zámek se čtyřmi věžemi. Dětská fantazie, únik z drsné reality nebo pravda?

...opravdové poklady nejsou ty, které hledáme celý život, jsou skryté blízko nás a jsou tam odjakživa. Pokud je jednoho dne zasadíme, pokud je pěstujeme a každý večer zaléváme, přestože nakonec zapomeneme proč, jednoho krásného rána vykvetou, když už jsme v to nedoufali...

A Guti. Přítel, kamarád, ten, kdo naslouchá, ten, kdo vypráví příběhy, náruč, do které se lze schovat. Může obyčejná plyšová hračka rozlousknout záhadu, která se kolem malého Maloneho spřádá jako pavučina?

...i lidé, kteří vypadají hodní, takoví vždycky nejsou...

Musím přiznat, že jsem s touhle knihou zpočátku hodně bojovala - dvakrát jsem ji odložila, napotřetí jsem to už dala :) Trošku zvláštní, ponurý, drsný a místy hodně překvapivý příběh má však svoje kouzlo a když mu dáte šanci, myslím, že nebudete litovat. Když to do sebe totiž konečně všechno zapadne, tak prostě jen zíráte.

...někdy musíš dovolit někomu, koho miluješ, koho opravdu miluješ, aby odjel daleko. A pak na něj dlouho čekat. To je velký důkaz lásky, možná jediný...

Dojemné, bolavé, kruté. Ale na konci přece jen něco zůstalo. Naděje,láska a víra. Tři věci, kvůli kterým stojí za to bojovat a nevzdávat to. Žít...

27.10.2022 5 z 5


Všemi dary obdarovaná Všemi dary obdarovaná M.R. Carey (p)

Ne každý, kdo vypadá jako člověk, člověk je...

Nevšední, drsné, krvavé, hrůzné... Ale také velmi překvapivé. Nabité emocemi, krutou pravdou, adrenalinem, odvahou i šílenstvím. Beznadějné a přece se špetkou naděje v jedné křehké, dětské duši...

Hned v jedné z prvních kapitol jsem si myslela, že už vím, proč se kniha jmenuje Všemi dary obdarovaná. Ale vlastně jsem to skutečně pochopila až na konci. Proč tenhle název. Proč tahle dívka. Proč Melanie...

Proč právě ona a ne někdo jiný. Dívka s duší dítěte, odhodláním ženy a odvahou a čestností vojáka.

Příběh je zpočátku pomalejší, ale brzy nabere spád, napětí se dá krájet a čtenář do poslední chvíle netuší, jak to skončí. S nadějí - nebo bez naděje?

Je to jako kdyby se Bůh nikdy ani neobtěžoval...

03.05.2022 5 z 5


Prostě na mě zapomněli Prostě na mě zapomněli Jiří Holub

Příběh osmileté Klárky, která se s rodinou krátce po válce nastěhuje do opuštěného, vybydleného domu ve Svatém Wolfgangu - vesnici v Sudetech. Očima dítěte před námi autor odkrývá příběh, ze kterého mrazí i po letech. Příběh o mnoha podobách lidství, o touze pochopit nepochopitelné, o krutosti, zlu a pokrytectví. O neskutečné křivdě, bolesti a vině. O lásce. O bezútěšnosti, o tom, kam až člověk dokáže zajít ve své zaslepenosti. A také o síle člověka, který už nemá pro co žít a přesto stále žije, přežívá, čeká...

Bolestné, plné beznaděje, krutosti a hrůzy. Ale zároveň zaplněné nadějí, vírou a malými, nepatrnými zázraky.

...nechám v pokoji otevřené dveře, je krásně, tak aby léto mohlo přijít na návštěvu...

Příběh Klárky a Helgy, nerovného přátelství malé holčičky a staré, životem uvláčené ženy. Příběh o naději, lásce i smíření.

Lidi jsou stejně divná rasa. Pořád mezi sebou válčí, tu pro tohle, tam zas pro něco jiného, většinou vlastně ani nejde o to, pro co se válčí, ale jestli se válčí...

Příběh, který by nás měl varovat, aby k něčemu takovému už nikdy nemohlo dojít. V dnešní době víc než dřív burcující a naléhavý. Jako křik trýzněného, který nikdy neutichne.

31.03.2022 5 z 5


Komu zvoní hrana Komu zvoní hrana Ernest Hemingway

Krásné. Bolavé. Dechberoucí.

Napoprvé jsem vzdala. Podruhé mi ukradli duši. Já jsem je milovala - všechny. Ale nejvíc tu zvláštní, ponurou, válečnou atmostféru, která navzdory všemu přinášela naději. Nesmělou a bolestně zkřivenou, ale žijící. Doufající. Úžasný příběh, který se nečetl úplně snadno a přesto mi navždycky uvízl v srdci. Snad doufá, že se k němu někdy vrátím. A já se vrátím. Protože ten příběh za to stojí.

Za mě to nejlepší od autora. Příběh, na který se nezapomíná. Jedna z jizev v mém srdci a hřejivá vzpomínka, že i když tu naději někdy nemáte, stejně stojí za to bojovat a nevzdávat to. Stojí za to žít...

...a vzpomínat...

28.08.2020 5 z 5


Na Větrné hůrce Na Větrné hůrce Emily Brontë

Naposledy jsem četla už před mnoha lety, ale na tenhle příběh se prostě nezapomíná... Poprvé jsem to vzdala, podruhé z toho byla láska na celý život. Kruté, bolestné, čisté, krásné a hluboké. Všichni jsou těmi, kdo ztrácejí, všichni jsou těmi, kdo trpí. A naděje umírá a zase vstává a trmácí se dál, aby nakonec byla jediná, kdo přežil...

Nemohu žít, odešel mi život... Nemohu žít, odešla mi duše...

Možná je čas, abych se do bouřlivých výšin zase vrátila...

12.02.2019 5 z 5