Lena79 komentáře u knih
Kniha se četla sama, napsaná jednoduchým stylem-někdy bohužel až moc, připadlo mi jako by autorka měla velmi omezenou slovní zásobu...
Hlavní hrdinka má myšlení asi tak 15-tileté dívky-jen mi chyběla ta sedmikráska, ze které trhá okvětní lístky se slovy "má mě rád-nemá mě rád" :-).To jen tak okrajově...
Ale v globálu se mi to líbilo a dám se i do druhého dílu.
Mám z knihy takové rozporuplné pocity, docela jsem se v tak úzké knize ztrácela v postavách. Možná je to tím, že mě příběh nedokázal vtáhnout do děje.
Na autora jsem ale nezanevřela.
Příběhy Oldřicha z Chlumu a jeho přátel mám ráda. Trochu jsem se sice motala v postavách, ale nakonec se vše vyřešilo a dávalo to smysl.
Romantický příběh o lásce dvou lidí. Kam ale příběh zasadit, aby to dostalo grády? Teď je v módě psát knihy z prostředí 2. světové války, tak to dáme tam. Alespoň takto na mě dílo působilo. Ona Polka, on Němec.
Johann takový neslaný, nemastný mladík. Ramínko na nacistickou uniformu. Myslím, že kdyby byl "svině", tak by kniha získala zcela jiný rozměr.
Je až neskutečné, čeho jsou někteří dvounožci schopni udělat pro peníze a škody jsou nenávratné-viz záchrana nosorožce bílého.
Teď ke knize samotné. Ze začátku jsem měla strach, že mě příběh neosloví, ale opak byl pravdou. Nádherné vyprávění o životě slona, o zvyklostech těchto zvířat.
Oceňuji autorův styl psaní a námět.
První pětina knihy mě dost nudila, přemlouvala jsem se, abych knihu neodložila.
Max potřeboval hloupou naivní husičku, kterou by mohl ovládat a tu také dostal. Tolik asi k manželství hlavních hrdinů.
No, po pravdě, občas mi bylo Inge líto, hlavně když Max převzal výchovu jejich syna do vlastních rukou. Rodiče jí taky moc nepomohli. Tolik negativních postav v jednom příběhu.
Pak tu máme Felixe, který se marně snaží vyrovnat s minulostí a ztrátou blízkých...
Nakonec jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Kniha se četla téměř sama.
Jak sama autorka uvádí, vyslechla několik příběhů přeživších )nebo jejich potomků) a vložila je do jednoho románu.
Nebylo to špatné, ale četla jsem už lepší knihy na téma holocaustu.
Vzpomínky na dětství hlavní hrdinky mě moc nebavilo. Uznávám ale, že to bylo něco jako důležitá část celého příběhu.
Obdivuji přeživší, že dokáží na hrůzy holocaustu vzpomínat a žít s tím.
Kniha se mi četla dobře. Podrychtáře Václava jsem si vcelku oblíbila. Navíc nechybí nahlédnutí do běžných životů tehdejších Pražanů.
Och. Nejedno srdéčko milovníka jazyka českého zaplesá. Kniha je skutečným skvostem, kde si autor pohrává s krásnými českými slovíčky. Velmi pěkné čtení o méně pěkných věcech.
Román o posledních letech života českého spisovatele židovského původu Karla Poláčka je psán s humorem sobě vlastním, kdy máte pocit, že si Poláček dohlédl na to, jak má být román o něm samém vlastně napsán.
Sbírka povídek mě nijak zvlášť nenadchla , ale ani neurazila. Některé mě bavily více, některé méně. Myslím, že by si tuto knihu měl přečíst každý, kdo chce mít nějaké povědomí o autorově tvorbě.
Fiktivní příběh dvou mladých lidí, které rozdělila válka. Některé situace sice byly dost nereálné, vzhledem k tomu, do jakého prostředí byly zasazené, ale protože se jedná o fikci, nijak mi to nevadilo.
Naopak několik posledních stránek bych nazvala až trapnými. Přišlo mi, jako by autora tlačil počet stran a už bylo vcelku jedno, co napíše. Opakující se dialogy o ničem, ujišťování se o ujištěném. Je to docela škoda.
Už po několika stránkách jsem byla napnutá a zvědavá, co se z toho vyklube. Zdánlivě dva různé životní příběhy se pozvolně slívají do jednoho, což jsem asi i čekala. Nebylo pro mě jednoduché smířit se s vyústěním celé situace. Chvílemi mi to přišlo tak trochu divný. Jinak se ale knize nedá upřít čtivost. V konečném důsledku se mi líbila.
Vzpomínky staré ženy byly úžasné, bavilo mě číst o počátcích vztahu s manželem. Stejně úžasné bylo seznámení se psí slečnou..
Upřímně nevím, jak knihu hodnotit. Chvílemi bavila, chvílemi ne. Musím ale uznat, že se jedná o literární klasiku.
Autorku knihy neznám, je to moje první setkání. Mám ráda příběhy ze skotské Vysočiny z období kolem 11.-12. století. Tento příběh neměl hluchá místa, přestože čtenář od prvních stránek tuší, jaký bude asi konec knihy. Příjemná oddechovka.
Mám ráda historické romance, ale víceméně už mě moc nebavilo číst pořád to samé "On ji miluje, ona ho nechce, pak ji unesou a ona se konečně do něj zamiluje".
Tato kniha jiná. Hned od prvních stránek mě zaujala atraktivní zápletka a hlavní hrdina :-). Vtipná a čtivá oddechovka na jedno odpoledne.
Sice nemám třetí díly moc v oblibě, ale tuto knihu jsem také přelouskala během několika hodin. Něco se v ději zamotalo, něco vysvětlilo. Za mě asi dobrý.
Kniha na jedno, dvě odpoledne, nevím, co se přesně stalo, ale něco mě nutilo číst dál a dál. Moc se mi to líbilo. Opravdu odpočinková kniha.
Přečteno jedním dechem, ale..Já na tu klasiku prostě asi nejsem, ikdyž láska na pozadí války je pěkná věc. Ke knize se už nevrátím.