lencin komentáře u knih
Síla krajiny v různých dobách - v minulosti (rok 1849) i současnosti. Chvílemi jsem se ztrácela, ale bylo pro mě zajímavé přemýšlet o spiritualitě dříve a dnes.
Výborná kniha. Forma krátkých příběhů dle vzpomínek doplněná fakty mi vyhovala a četla se jedním dechem.
Vynikající kniha. Stejně jako předcházející kniha, Zulejka otevírá oči, mě i tato nadchla. O povolžských Němcích jsem toho moc nevěděla. Díky této knize se to změnilo a já se dostala k dalším střípkům obrazů ze sovětské historie. Doporučuji.
Výborný příběh. Život řeckých uprchlíků v socialistickém ( i porevolučním) Československu. Velmi čtivé a zajímavé.
KT je moje oblíbená autorka. Její Gerta i Bohyně se navždy zapsaly do mé čtenářské paměti.
Bílá voda je pro mě také velmi vysoko, ale moje top to není. Obdivuju obrovské množství prostudovaných materiálů a vytrvalost při zpracování těžkého tématu. Knihu jsem četla jedním dechem a jen nerada odkládala. Přesto se mi při dočítání této knihy objevila taková zadní myšlenka. Proč tak dokonale propojené osudy? A ta myšlenka bohužel zůstala i po dočtení. Z mého pohledu jsou osudy (až zbytečně) pospojované, a tak působí trochu překombinovaně.
Ale i tak úžasný čtenářský zážitek.
Krásná a silná kniha. Zamyšlení nad náboženstvím, jeho podobami a jeho význam pro člověka.
Příběh Very a Anny, žen, které od sebe dělí mnoho let, ale přesto mají i leccos společného. Silný příběh o zákrutách lidských životů.
Osobní příběh paní Veroniky. Snaha vypořádat se se svým životem vypsáním svého příběhu. Obsah byl pro mě celkem zajímavý, ale vadila mi forma, kniha byla jazykově chudá a vložené citáty působily trochu chaoticky.
Povídky nejsou můj šálek kávy. Ale slyšela jsem rozhovor s autorem a zaujala mě ukázka. A celkově to nebylo vůbec špatné. Nejvíc se mi líbila Hranice lesa a Rosný bod
Velmi oceňuji styl psaní. Děsivě krásné.
Zajímavý pohled.
Některé dvojice byly pro mě velmi silné a oslovily mě, některé mi přišly banální. Celkově jsem si ráda přečetla a zamyslela se.
"A za koho mě považujete vy?"
Maranatha.
Velmi dobrá a zajímavá kniha i pro mě, nekřesťana sice, leč člověka hledajícího a toužícího po hluboké spiritualitě.
Velmi silné.
Zajímavé rozhovory, které mi vysvětlily řadu neznámých queer pojmů. Mám moc ráda rozhovory F. Titlbacha v DeníkuN a moc se mi líbila i tato kniha. Doporučuju.
Poselství knihy je velmi silné. Vždy, v každém okamžiku svého života máme možnost volby. Volby, jak se k situaci postavíme. A dokud žijeme, tak máme naději.
Nejvíc mě ohromila statečnost a hned pak také odvaha paní Mirky sdílet veřejně své myšlenky a názory. Neskrývá se za nikoho jiného a jde s kůží na trh.
A název, tak ten mě zasáhl opravdu silně.
Myslím, že kniha má význam nejen pro ni jako terapie, ale i pro čtenáře jako námět k zamyšlení. Pro mě určitě. Díky.
Silné čtení, ale asi teď ne pro mě to pravé. Cítím pravdu i hloubku, ale neumím se napojit. Věřím, že se jednoho dne přiblížím.
Četla jsem většinu jednotlivých dílů v DeníkuN, přesto jsem si chtěla přečíst i jako knihu. A nelituju. Jako celek se mi líbilo ještě víc a přiblížilo mi to neznámou Ameriku z jiné strany. Pro mě přínosné.
Krásné povídky, které se ke mně dostaly jen shodou okolností. A jsem za to ráda. Bylo to milé čtení. Nejvíc mě zasáhly povídky Milí přátelé (stejná konverzace očima manželky i manžela, a taky pejsek Šmudla) a Vánoční příběh (věci po Němcích, Blaženka). Jemné a přitom hluboké.
Jímavé a hluboké. Starý muž bilancuje svůj život, vrací se ve svých vzpomínkách do doby kolem svých 15 let. Nic není doslovně vysvětleno, čtenář je nucen číst mezi řádky a vytvořit si svoji verzi, jak se příběh mohl stát.