lencin
komentáře u knih

"A za koho mě považujete vy?"
Maranatha.
Velmi dobrá a zajímavá kniha i pro mě, nekřesťana sice, leč člověka hledajícího a toužícího po hluboké spiritualitě.
Velmi silné.


Zajímavé rozhovory, které mi vysvětlily řadu neznámých queer pojmů. Mám moc ráda rozhovory F. Titlbacha v DeníkuN a moc se mi líbila i tato kniha. Doporučuju.


Poselství knihy je velmi silné. Vždy, v každém okamžiku svého života máme možnost volby. Volby, jak se k situaci postavíme. A dokud žijeme, tak máme naději.


Nejvíc mě ohromila statečnost a hned pak také odvaha paní Mirky sdílet veřejně své myšlenky a názory. Neskrývá se za nikoho jiného a jde s kůží na trh.
A název, tak ten mě zasáhl opravdu silně.
Myslím, že kniha má význam nejen pro ni jako terapie, ale i pro čtenáře jako námět k zamyšlení. Pro mě určitě. Díky.


Silné čtení, ale asi teď ne pro mě to pravé. Cítím pravdu i hloubku, ale neumím se napojit. Věřím, že se jednoho dne přiblížím.


Četla jsem většinu jednotlivých dílů v DeníkuN, přesto jsem si chtěla přečíst i jako knihu. A nelituju. Jako celek se mi líbilo ještě víc a přiblížilo mi to neznámou Ameriku z jiné strany. Pro mě přínosné.


Krásné povídky, které se ke mně dostaly jen shodou okolností. A jsem za to ráda. Bylo to milé čtení. Nejvíc mě zasáhly povídky Milí přátelé (stejná konverzace očima manželky i manžela, a taky pejsek Šmudla) a Vánoční příběh (věci po Němcích, Blaženka). Jemné a přitom hluboké.


Jímavé a hluboké. Starý muž bilancuje svůj život, vrací se ve svých vzpomínkách do doby kolem svých 15 let. Nic není doslovně vysvětleno, čtenář je nucen číst mezi řádky a vytvořit si svoji verzi, jak se příběh mohl stát.


Kniha se mi líbila,ale pořád jsem měla pocit, že se odehrává v jiné, starší době. Zaujalo mě,jak detailně byly popisované pocity a prožitky obou hlavních hrdinů.


Výborně napsaná kniha. Přiměla mě k zamyšlení o životě i o posledních věcech člověka. O tom, jak bych si přála umírat a zemřít. A že prodlužovat za cenu velkého utrpení by pro mě nemělo smysl.....


Zvláštní kniha. Vynikající popisy atmosféry (až hororová) a lidského prožívání sebe sama. Na mě tam ale bylo příliš mnoho neřečeného,což mě znervózňovalo a trochu i mátlo.


Silný příběh baronky Blanky z Bratronic byl napsaný na motivy skutečných událostí jejího života. Prolínání malých osobních a velkých světových dějin. Krásný jazyk. TOLERANCE!!!


Krásné výtvarné zpracování. Za něj 5*. Obsahově hodně zjednodušené a krátké, určené spíše pro mladší čtenáře/řky. Vysoce hodnotím jako důležitý počin a první vlaštovku pro zvýšení sebevědomí českých žen!!!


Já nevím. Asi jsem čekala něco jiného, možná se můj názor ještě vytříbí, ale jsem z toho příběhu trochu rozpačitá a trochu i zklamaná.


Kniha se mi líbila. Byla jsem moc zvědavá na vysvětlení názvu, toho se mi dostalo. Líbilo se mi i grafické zpracování použitím dvou různých fontů ( pro Renée a pro Palomu). Celkově nepotřebuju jen akční typy příběhů, a tenhle plynul pro mě hladce a plynule, byť třeba pomalu. Byla tam spousta klišé, ale to pro mě nebylo na závadu, také se ve svých myšlenkám (třebas nechtěně) k různým klišé uchyluju. Kniha mi dala více námětů k přemýšlení, což oceňuji.


Jednoduché vyprávění se soustředí na popis cesty otce a syna postapokalyptickým světem. Vše, co mají, si vezou v nákupním košíku. Drsné, silné a neuvěřitelně depresívní.


Kniha se mi sice líbila, ale bylo pro mě velmi nezvyklé, že film mě zaujal ještě více. Byl k ní totiž skutečně dobrou ilustrací.


Lenku Reinerovou mám ráda jako spisovatelku a statečnou ženu, její dcery Anny si vážím neméně. Nejen jako dobré a statečné dcery (určitě muselo být náročné žít ve stínu takové matky), ale i jako spisovatelky, byť jiného druhu než byla její matka. Děkuji za zajímavé a inspirativní čtení.

I druhý díl se mi moc líbil. Hlavně popisy jídel a mongolských reálií.


Hezká kniha. Velmi oceňuji autorovu velkou snahu o více pohledů na tuto složitou problematiku.
