Lenka.Vílka komentáře u knih

Tohle byla jasná jízda do deprese. Vysvětlí se úplně všechno a vlastně se dostaneme na začátek příběhu. Na začátek všeho. Proč člověk začne dělat to, co ve svém životě nenávidí nejvíc? Což je pro českého čtenáře vlastně konec. Protože zbylé čtyři díly nevyšly. Nu což, je čas zapojit fantazichii...

8 23.07.2019

Mocinky moc mě bavila minulost našeho Balzamovače. Vím, proč byl vždycky odstrkovanej a necítil se dobře s ostatními. Proč je takovej jekej je. A až budu vědět proč dělá přesně to, co nesnášel, budu šťastná. I za něj? Uvidíme...

Děj ovšem dál pokračuje jednotlivými příhodami jako v prvním díle, ale ta červená nit je už trochu silnější. Ano, i mě dojal příběh s malým dítětem. Ale na druhou stránku jsem práci Panenkářky nenáviděla. Vážně by jste tohle chtěli? Nebo stačí práce Balzamovače? Buď je to hezké nebo podle psychiky kruté. Ale láska je věčná, tak kdo by nechtěl panenku?

Konečně jsem se víc dostala do příběhu za příběhem samotným a dostala se víc do emocí Balzamovače a vážně mu to přála. Ale občas je třeba udělat víc než jenom udělat bordel, aby mu přišla uklidit...

9 23.07.2019

Hodně zvláštní kniha u které jsem ráda, že mám po ruce druhý díl. Protože po prvním díle jsem zmatená. Dozvíme se, že náš Balzamovač to nemá snadné. A taky proč. Jenom stále nevíme, proč tohle dělá, když jeho kultura tohle moc nebere.

K příběhu. Tedy, pardon. Asi tam nějaký byl, ale jeho červená niť byla tak slabá, že jsem ji přes svit sluníčka neviděla. Celé je to tvořené několika příběhy. Osudy lidí a práce Balzamovače. Ty byly sami o sobě dobré. A hlavně jiné. Každý z nich.

Kresba se mi moc líbila. Rozvláté a rozverné. A hlavně jasný a zřetelný rozdíl mezi babou a chlapem. Nesnáším, když to někde nepoznanám.

Jinak kniha byla nejspíš překládaná z polštiny narozdíl od druhého a třetího dílu. A kromě klasiky "tohle je konec, čtěte z druhé strany" ještě okénko s přepisem a výslovnosti. Dobrej bonus.

Jsem zvědavá na druhý díl. Snad náš Balzamovač najde někoho s teplou kůží na víc než jedno použití.

A jelikož v knize není nic explicitního, nechápu, proč je na knize "komiks pro dospělé". Kvůli tématu smrti?

A může mi někdo vysvětlit, proč jsem po přečtení anotace čekala, že mrtvoly po nabalzámování obživnou? Tak trochu jinej Tru Calling. Ale to v knize, ale pst, vážně není. Zatím silně civilní příběh...

9 23.07.2019

Nejsem na Conana.

Ajajaj, tak proč si to ta baba půjčuje? Proč? Aby dala špatný hodnocení? Ne. Proč? Protože když jsem přišla do knihovny, koukala kniha přímo na mě. V tomhle krásném velkém sexy formátu. Blikala na mě jako děvucha za sklem a na mě bylo jestli hodím minci a bude se mi líbit jak zatancuje. Hodila jsem minci a...nóó, už jsem viděla víc sexy taneček.

Začne to obálkou. Která by se mi líbila. Kdybych nevěděla, že je to jediná varianta obálky. Ta s kopcem mrtvol je dobrá, ale v porovnání se zbylýma je prostě na třetím místě. Pokračuje to kresbou samotnou a příběhem, který mě vlastně nudil. Takže ty tři hvězdy jsou v podstatě za kresbu, luxusní provedení Arga, možnost výběru obálky a velkého formátu knihy. Pokud jste "Conan člověk", tak si představte zbylé dvě hvězdy :)

Hodnocení a drobný komentář u jednotlivých povídek. Ano, tentokrát trochu dost suše, ale jinak to nešlo. Víc by ze mě nikdo nevypáčil.

16 22.07.2019

Přestože základ těhle dvou povídek je stejný (no, asi bude i u první části Čtyři po půlnoci), Sluneční pes mě bavil mnohem víc.

No, jako vždy. Komentáře k povídkám logicky u povídek. Jo, tam taky hodnocení povídek. Hodnocení knihy je tedy čistě orientační ;)

Update 15.12.2020: jelikož se nejedná o povídky, ale novely, raději hodnocení a komentář kopíruji sem. Pro jistotu ;)

Policajt z knihovny 2/5
Nešlo mi to. Povídku jsem četla až moc dlouho. Je to rozsahem skoro jako kniha a já se s textem prala celou dobu. Nápad dobrý, ale mě to celé nesedlo. Policajta si určitě repete nedám :(

Sluneční pes 5/5
Děsivé, napínavé a na konci silně uspokojující. Líbilo se mi, jak děs postupně vystřídala úleva, aby se při uvědomění děs vrátil. A poslední stránka byla vyloženě...no...bu bu bu.
A členové rodinky Kevina pobavili. Hlavně jeho táta. Nejdřív takovej odtažitej a potom jak se do toho zabral!

12 22.07.2019

Na tuhle sérii jsem se moc těšila. Trpělivě jsem si počkala, až konečně vyjde její první díl. To čekání ale za to stálo.

Je to taková klidná detektivka. Žádný krvák. Pořád jenom je to kniha dvacet let stará, takže to berte v potaz. Věci z minulosti starého člověka, byly logicky haló v té době, dnes už ne. Takže jdeme i hodně do minulosti. A kdo o Islandu nevěděl nic, tady se tím pádem jemně nastíní co a jak.

Takže...dva příběhy. Jedna vražda, starý učitel, jedna sebevražda, muž z ústavu. Každému, kdo už někdy četl byť jedinou detektivky, je jasné, že to má něco společného (navíc když je obojí v anotaci, nevyplave to během knihy). Jenom jde o zjištění co a kdy se to v knize rozsekne. Brr...

Jenom jsem si musela zvyknout na ta jména. Z těch čárek ve jménech jsem byla nejdřív trochu nesvá, ale je dobře, že to tak nechali (viz moje oblíbená Sarah, která je převážně Sára). Stejně jako to nevykání.

Trochu mě mrzelo, že se autor víc věnoval Pálmimu a jeho soukromému pátrání než pátrání Erlendura (ale ono to smysl dává, protože si čtenář skládá informace z jedné linky dohromady, k té druhé). No, ale co, mám před sebou dost knih, bude na to ještě čas. Ale udělala jsem si ohledně něj trochu obrázek za základě toho s dcerou. K téhle sérii se neobrátím zády. A k raznému Erlendurovi už vůbec ne.

Konec sice spíš jako ze scifi než z detektivky, ale co už...v ten moment mi začal dávat smysl ten název alespoň.

Autor mi sednul i po stylistické stránce. Píše moc dobře. Text je jemný a nenásilný. Dokázala jsem se vcítit do těch špatných vzpomínek na komplikovanou minulosti bratrů. Taky popis všeho, ten mě dokonale přenesl na místo.

Co mě zklamalo, byla ale kniha jako věc samotná. Jsem třetí maximálně čtvrtý člověk, který jí četl. Vlastně nemá tolik stran, ale je strašně tlustá a těžká, protože stránky (použitý papír) jsou strašně tlusté. To jsem u knihy ještě neviděla. Takže se blbě držela a nešla pořádně rozevřít. Chudák ten, kdo jí četl jako úplně první :(

18 19.07.2019

Na jednu knihu toho bylo moc. Jedna linka v přítomnosti, druhá v minulosti. A tohle všechno (jako to dělá vždy ráda) autorka (opět) narvala do jedné knihy. Jo, je to hezky komplexní a propejené, sejde se to (jak jinak, dah?), ale zároveň strašně překombinované, takže na to kolik má kniha stránek (málo), tak se prostě musí něco ošidit. Je to psychothriller (možná by se vzhledem k vývoji současné literatury mohlo přemýšlet o novém žánru v seznamu, takhle tam skončí detektivka, ale to není pravda, nebo thriller, což taky není pravda), který se drží autorky standardu. Proto knihu přečtete rychle. Jenže na to, kolik se tam toho dělo, mi přišlo, že tak zhruba do poloviny se nic nestalo. A ze stejného důvodu ze mě i vždy vzpomínka na to, že jsem četla, tak hodně rychle vyprchá...

12 17.07.2019

Tohle mě extrémně bavilo.

Opět, na začátku knihy je vysvětlený děj, aby se čtenář neztratil, ale potom už jede děj. Barta mi bylo líto. Zažil si svoje a měl jasno. Nechce mít se Zdrojem nic společného. Ale věci se vždy nedějí tak, jak by si jeden přál. Hlavně, když váš kamarád po nehodě získá schopnosti. Se kterými chce konat dobro. Říká. Co nastane je otázkou času. Ale nebude to hezký. Protože už není doba Flashe, ale Griffina!

Kresba. Na tomhle příběhu se podílelo hodně lidí. Takže hodně stylů. A kolikrát hodně rozdílných. Naštěstí se to sešlo dobře a ani jedna z nich nebyla vyloženě ošklivá (krom jednoho jsem se všemi měla premiéru). Ale...když to porovnám, číst celý komiks s úvodní kresbou by mi vůbec nevadilo!

Škoda, že nejspíš nevyjde i zbylých sedm čísel příběhu. Ta druhá neuzavřená linka zamrzela :(

Starý komiks byla taková správná blbinka. Mladej Bart, takže žádné hluboké zamyšlení nečekejte.

10 17.07.2019

Tak zhruba do patnáctého dílu jsem četla hodně za sebou, teď vždy "až vyjde další díl a bude v knihovně". Ale to není důvod, proč mě poslední díly nějak moc nebaví. Není to jenom absencí mojí oblíbené postavy. Je to stále dobrá řežba, ale...na mě už moc dílů řekla bych. Kolik je do konce? Patnáct knih? Uvidíme, co bude dál...

7 16.07.2019

"Vy jste emzáci...Ne, vy jste emzáci...Prr, vy emzáci...My nejsme emzáci..." Ratatata!

Je tam sice všechno, ale když tam není ON a jeho nadržený keci, tak to je o stupeň horší příběh, a to mě fakt mrzí. Ano, i přes tu úchylárnu na konci.

(Bonus s plastelínou pobavil. Jenom si nechci představovat, jak došlo k její "smrti".)

8 15.07.2019

Jelikož u nás všechno nevyšlo, beru příběh jako alternativní realitu. Ne jako komplikovaný příběh, mimo jiné o cestování v čase s následky předělání reality nasledkem Krize, jejíž všechny díly a fragmenty u nás nevyšly. Protože to by mi asi hráblo.

Komiks jsem si užila, protože...

Je to prostě příběh z budoucnosti, kam se dostal Superman (vše je v knize osvětleno na začátku, takže ok), kde je momentálně velký průšvih pro ty dobré. A jelikož je na Zemi červené Slunce, nebýt létacích prstenů, Superman by byl jinak v háji. Žádný schopnosti, když je ostatní mají? Sakra? Přesně! Protože když tady Clark umře, tak se nikdy nestane to, že se dostane do budoucnosti a udělá všechny ty dobrý věci, který udělal, než se všechno sesypalo. Prostě klasický paradox cestování v čase. Ale když na tohle všechno zapomenete, je to příběh, kde jsou dobrý (ale ve skutečnosti zlý) versus špatný (ale je skutečnosti dobrý), protože tak to učí i děti ve škole, který si užijete. Hlavně, ať jsou všichni cizácí za mřížema!

Starší komiks pobavil. To jako jo. I přes ty slzy :(

Kdyby to bylo od někoho jiného, možná se tolik nebavím. Vím, že je Geoff srdcař a dýchá pro svoje postavy (občas i za ně) a potom to všechno předá nám, čitatelům i sledovatelům. Protože jádro příběhu vlastně nepřináší moc nového, ale zároveň je tam všechno, co z příběhů dělá absolutní pecku, protože ve výsledku jsem se nenudila a příběh mě bavil. Úkol to splnilo.

13 15.07.2019

Věděla jsem, že s touhle knihou budu mít problém. Proto jsem její četbu stále odkládala? Nejspíš jo. Asi jsem nějak podvědomě tušila, že jako všežravec (asi jsem mezi komentátory jediná) nebudu mít problém knihu přečíst. Ale napsat sem komentář, to bude oříšek (mimochodem, skoro na všechny z nich mám alergii, takže by mi odpadla důležitá složka stravy, kdybych se rozhodla pro vegetariánství).

Protože ten, kdo nejí maso není automaticky netyran (čti lepší člověk). Přestože se to spousta jednostranně zaměřených prací snaží naznačit. Fajn, ne naznačit, prostě to tvrdí. A tečka. Jiný názor přes své klapky nevidí. No, a moje dilema, zda být krotká nebo mlžit, abych nena€&@la ani jednu ze skupin, je pryč. Protože já vám povím tajemství. Ti všichni co jí maso, ví i tak dost věcí (a těm kterejm je to u zadku, můžete napsat klidně milion knih a natočit milion snímků, budou to mít u zadku stále) a stále to dělají. Proč? Protože to je jejich volba. To je stejné s kouřením. Oni ví, že to není zdravý, ale i tak to dělají. Proč? Proč, sakra, ne?! Ale než se na mě úplně nas€@€te, tak ještě jedno přiznání. Jsem proti zabíjení zvířat pro zábavu a sport. Nejsem proti zabíjení zvířat při nadbytku (protože následky by byly katastrofální).

Čili hned po přečtení pár komentářů jsem měla obavy z jednosměrného zaměření knihy. Že to je pro vegetariány/vegany, kteří se budou usvědčovat akorát o tom, jak jsou lepší, když nejí maso. No, je to tak napůl.

No, teď už raději ke knize. Ať se znaky vejdu do jednoho komentáře.

Jde vůbec oddělit zda je kniha dobře napsaná a přináší hodnotné informace a svoje životní přesvědčení? Určitě to jde, ale v rámci hodnocení této publikace? Je to kniha (teď už na 100%) vegetariána pro vegetariány, ale nechává se tam ta šedá zóna, kdyby to náhodou dostal do ruky i někdo jiný. Proto se mi libilo, že není jenom o tom jednom (jak může někoho mylně napadnout z názvu knihy), ale dívá se na věc komplexně. Veškerá strava nás lidí na základě svých vlastních životních zkušeností. Je to víc beletrie s příklady v praxi a podstatnými body k pochopení, než klasická literatura naučná. Což je fajn, takhle se kniha dostane k víc lidem. A o to jde především.

Za mě bylo důležité celé sdělení knihy: "Sami se po přečtení rozhodněte." Protože ono ani to vegetariánství (následky získávání neživivočišneho základu pro jejich stravu jsou taky velký) není tedy úplně neškodné a pro stále dost lidí je důležitá cena, proto nejdou do alternativních zpísobů (i když, co je "alternativní" a pro koho, že?). Pokud si chcete přečíst nějakou knihu, po které přestanete jíst zvířata, tak si přečtěte něco radikálnějšího, o to téhle knize podle mě ostatně nejde. Jak jsem psala. Volba je na každém. Ale třeba za sto let bude všechno jinak. Vždyť už teď je normální venčit prase mezi paneláky a domácí mazlíčci se přece nejí. Vážně by mě zajímal standard společnosti za pár stoletích. Třeba v té době už budou lidé jíst jenom přírodní kostky s proteiny a nás budou mít za barbary.

Hlavní je všeho střídmě. Obilí se pěstuje, aby se z něj něco vyrábělo. Na tom nic špatného není. Zvířata se chovají, aby z nich bylo jídlo. Na tom nic špatného není. Ale zvolit si eticky a lidský postup k získávání svojí stravy, to je něco jiného. Kvůli tomu není třeba něco vynechat. Jenom koukat, co do té pusy strčíte.

Ale opravdu, ale opravdu vážně mi nesedla jedna myšlenka z knihy. Když já nebudu jíst zvířata, ale zároveň se budu snažit, aby se zvířata (všechna) chovala (a zpracování) v dobrých podmínkách. Ok, já toho docílím. Tím padnou důvody? Když budu vědět, že 100% masa má "zdravý základ", znamená to, že jsem dosáhl svého cíle snažení. To je dobře. Ale znamená to zároveň, že v ten moment začnu zase zvířata jíst? Za mě je tohle přemýšlení schizofrenní. Ale momentálně jiné řešení není. A pokud jo, a veškerý chov zvířat by se zrušil, je mi jasný, že světová krize by nastala v obrovském měřítku.

Dobře shrnutá fakta. Čtivě psané. No, co napsat dál přesně nevím. Sice těžko vyzradit spoilerem děj (ha ha, to jsem dnes vtipná), ale lepší představu si uděláte přečtením knihy než čtením zdejších komentářů ;)

Za mě jsou tedy podstatné tyto body, které aplikuji ve svém životě:
- jíst co nejvíc lokálních potravin...
- jíst co nejvíc sezónních potravin. Prostě květák není celý rok. A když jsou cukety, tak prostě lezou i ušima, přestože každý rok máme jenom dvě rostliny, ale vypadají vždy jako Adéla...
- starat se o to, co jím, pokud cokoliv jím. Ano, já si klidně zaplatím 40 kč za 10 vajec, vedle kterých leží plato 30 vajec za 55 kč, protože znám rozdíl...
- neplýtvat žádným jídlem, živočišného ani rostlinného původu...
- motto "Co je moc levný, má podezřelý původ" za každé situace...
- když to chceš sníst, nepojmenuj to a nehraj si s tím. Ano, jako malá jsem měla za domácí mazlíčky králíčky a slepičky, a trvalo mi docela dlouho, než jsem pochopila, že neutekli ani nebyly staří a umřeli. Což bylo trauma, které jsem zpracovávala hodně dlouho...

V kontextu těhle bodů a všeho co vím, umím si představit život bez masa? No, vzhledem k cenám věcí ho jím už tak jako tak stále méně častěji než dřív, takže vlastně umím. Všechno souvisí se vším. Ale vynechat jednu složku potravy je svobodná volba. Nikomu nic nebrat ani nenutit. Ale zatím jenom pokud by mi to bylo zakázáno ze zdravotních důvodů.

Jenom při čtení nezapomeňte, že autor je romanopisec, ne odborník, takže si může dovolit k faktům přidat svůj názor životní zkušenosti. Což z knihy dělá kousek, který přečtěte bez problémů jako román, ne literaturu naučnou. A oceňuji jeho přístup. Nad tímhle musel strávit hodně času...

16 13.07.2019

Hodnotit tuhle knihu je těžké. Najde se někdo, kdo zvládne oddělit svůj názor a přesvědčení, aby zvládl říct, i když třeba nesouhlasí, že kniha byla dobře fakticky poskládaná a čtivě napsaná? (Čekám, vy hrdinové!) Ostatně jako vždy. Ti, kteří si knihu přečíst chtějí, budou při čtení kývat, potom dají dobré hodnocení a trefný komentář. No, a ti druzí budou psát do diskuze ke knize prapodivné komentáře, přestože knihu nečetli, protože číst to je pod jejich úroveň a komentovat je taky trapný, raději psát vypatlaný komentáře do diskuze (ale podle jejich přesvědčení, které jim samozřejmě neberu, ale u jaké příčky končí přesvědčení a začíná fanatismus?).

Přesně jak tedy (tady) psali už jiní. Tohle si přečte ten, kdo CHCE, ne ten, kdo by MĚL. Ale je to jejich boj, který musíme bojovat s nimi (proti nim) jinak půjdeme právě proti tomu, co jsme teď dočetli, protože já tady nechci bejt, až se nám to vrátí nabalený jako velká sněhová koule, když na začátku to byla taková nenápadná malá kulička...

Snyder ale udělal něco, co vás přinutí přemýšlet. Uvádí příklady z naší minulosti, ale i z přítomnosti, které se spolu prolínají. A vy si řeknete: "Počkej, ale to je moje přítomnost, ne jenom těch ostatních, přítomnost toho kolem mě...". Protože jako my se z historie snažíme poučit, aby se věci neopakovali, stejně tak oni si z minulosti berou postupy s určitým upgradem tak, aby to nikdo neprokoukl.

A i přes to, co si myslím a vidím kolem sebe, nikdo ještě nepřišel s ničím lepším, než je demokracie a kapitalismus. Tedy jinak. Ano, už lidé přišli s dost dobrými myšlenkami. Jenže potom se toho vždy chopil někdo, komu hráblo během procesu získávání moci nebo už předtím a jenom uměl lhát, a celý to všem svýma ambicema ostaním po(s)...kazil.

(Zrovna se chystám na Opuštěnou společnost, mrká na mě z poličky, a jak jsem si procházela komentáře, dobře jsem udělala ohledně pořadí četby knih.)

27 10.07.2019

Musím přiznat, že tohle bylo dobr(ější)é. Plus za fakt, že se autorka udržela pod tři sta stranami a něco si nechala do dalšího dílu. Takže se věci neopakovaly stále dokola a kniha neměla prostor začít nudit natahováním. Úplně stejná romantická blbina jako mnou naposledy čtený Kontrakt, ale tohle byla trochu víc uvěřitelnější pohádka. Ale teď už zase na chvíli pauza, nějak se mi ta romantika sešla najednou a cítím na sobě, že mi to nedělá dobře :D

SPOILER: Škoda, že jí nejdřív zblbnul a teprve potom šel s pravdou ven. Co potřebuje. Ale zase to nevytvořilo nejistotu, kdy to přestane být "zblbnu tě - něco potřebuju" a začne "zblbnu tě a něco potřebuju - sakra, jsem v tom až po uši". Asi to má být romantičtější pokud to není "hrábne mi, souhlasím a pomůžu a během toho se zamilujeme". A od té doby, co to prasklo to byla těžká romanťárna. A aby autorka vybruslila z patové situace svých hrdinů, vymyslela konec přímo fantasmagorický...

13 09.07.2019

Upřímně nevím, co na tuhle knihu napsat. Po přečtení anotace jsem si řekla: "Počkej, vždyť jsi tohle stejné už viděla v tolika filmech a už to bylo taky v hodně knihách!". Byla jsem prostě zvědavá. Na knihu se zde pěje chvála, tak jsem doufala, že v ní najdu něco...jiného, navíc, nového. No, to se sice nestalo, ale pokud jsem vynechala ty nudné řeči o práci (kvůli které to všechno bylo a já ani nechopila, co Richard dělá přesně za práci, evidentně něco v reklamě, ale co?!), byla to příjemná četba, ale pérka mi to nepostavilo. Ideální četba jako "cestovní paperback" pokud by Baronet zbytečně nevydával pevné vazby. Vylezu, nechám někde v čekárně na poličce a na dalším přestupu si vezmu jinou harlequinku. Nebudeme si lhát, to je to, co v knize dostanete. Nemít kniha posledních padesát stran a celkově o sto méně, dám snad i tři hvězdy, a budu ignorovat neoriginalitu. Vy ostatní si zbytek hvězd do pěti k mému  hodnocení domyslete. Kniha totiž splnila, co měla. Zabavila. Ale jenom na chvíli. Bohužel bez nějakého přínosu a přesahu.

(Ale bonus to zabil. To už mi růžová lezla i ušima. Brrr.)

16 09.07.2019

SICE SI NEJSEM VĚDOMA TOHO, ŽE KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER, ALE NĚKDO BY SI TO MOHL MYSLET, TO ZNAMENÁ JEDINÉ, ŽE KNIHU NEČETL, TAKŽE PRO JISTOTU - OBSAHUJE NEJSPÍŠ SPOILER. BĚHEM "KRIZOVÝCH" BODŮ VYSVĚTLÍM, PROČ TO NENÍ SPOILER, AŤ S TÍM NIKDO NEMÁ PROBLÉMY ;)

Zaujala mě anotace. Jenže kniha byla úplně jiná. Rozhodně už ne tak za(u)jímající.

Kniha začne prologem. Ten je napsaný dost drsně a bez emocí. Je to popis toho útoku z anotace. A vy si řeknete: "Hele, to by mohl bejt dobrej thriller." Jenže prolog skončí. A dost se změní styl autorky. Takže vás hned napadne: "Co se muselo stát tak závažného, že se z té milé holky z vesnice stala taková zahořklá potvora?" Protože mi jdeme do minulosti, kde se hned setkáme s dost stereotypy té doby. A o to víc mi Julie přišla jako úplná blbka. A ten její vyvolený jako idiot (sorry, ale najít si bohatého staršího chlapa je vykoupeno hodně věcma, což jí najednou vůbec nevadilo, takže ty dovětky na konci částí kapitol z minulosti vyzněly trapně).

Navíc si řeknete moje oblíbené WTF za to, co zvládne autorka narvat do jedné kapitoly. Včetně cudného popisu právě oné dívenky a potom hodí (citace je v první nebo druhé kapitole, je mimochodem obsažena i v ukázce knihy na stránkách prodejce ebooku, odkud šel zkopírovat a je volně dostupný každému, takže ne spoiler): "Stáhla jsem se, celá červená a vyděšená z toho, jak moc mé tělo reagovalo. Pořád jsem byla panna, ale v hlavě se mi honilo jen Chci, aby mě š@#l do bezvědomí. Ukázalo se, že jsem latentní děvka." Moje nadšení, že se nejedná o další slípku do sbírky tedy zmizelo hodně rychle. Po pár stránkách. Kde hned skočí na toho "finančníka" i přes ty řeči o tom, že holky z jejich vesnice zůstávají doma, nejdou do města, do toho satanova doupěte (též obsah prvních dvou kapitol, který si každý může přečíst v ukázce, takže ne spoiler). Ale prr. Zbytek knihy není tak špatný. Ne, ne. Je ještě horší.

Julie, Alice, JP, to jsou naši vypravěči, podle kterých jsou pojmenovány kapitoly v knize (to je obsah knihy, názvy kapitol knihy, ne spoiler). Julie je ta divná manželka, Alice je polda a JP je jediný normální člověk v knize, přestože to je právě on, kdo sedí za mřížemi, protože se přiznal (v anotaci, žádný spoiler). Jeho příběh mě bavil a dojal.

Kniha nemá drajv jako její konkurence v žánru. Není tak čtivá. Vlastně mi bylo jedno, jak se do toho obýváku životnímu peripetiemi postavy dostaly (v anotaci, není spoiler). Až na JPho. Protože všechno to "proč" bylo ve výsledku tak hloupý a zbytečný! Stejně jako celá tahle kniha. Kromě postavy JPho.

(A navíc mě iritoval překlad a pády se jménem JP, které tam prostě nebyly. Už jsem to psala u jiné knihy. Buď u knihy udělejte výjimku se jménem nebo ať překladatel jinak poskládá větu. Byly tam kvůli tomu momenty, které vypadaly jako kdyby překládal retard. A to je škoda. Protože zbytek knihy byl bez chyb a dobrý.)

Nesnášim nové autory! Hlavně, když mi jejich hrdinové přijdou po chuti. Což se mi stalo tady. Hlavní hrdina mi sednul. Příběh byl suprovej. Atmosféra skoro jako u...ne, ne, žádné porovnávání, autor je unikát a nemám to ráda. Tohle mě bavilo.

Askeho pustili z vězení. Přišel o všechno. O práci u policie (scéna z pracáku byla dokonalá. "A co říkáte na práci v call centru?"), svůj život a minulost. Teď má závislost na práškách, takže jeho snídaně, oběd a večeře je zaplněna dlouhým seznamem. A potom je tady jeho minulost. Průběžně odkrývaná během děje. Navíc přítomnost taky stojí za houby. "Najděte tělo mého syna, protože je nám jasné, že je mrtvý, ne pohřešovaný a možná tím smažete to, co jste zkazil." od zadavatele, aby jeho stará měla klid. Ale vážně to bude tak jednoduchý? V knize.

Ok, není to jako něco od Petera Maye ani jako od Jo Nesba, jak jsem si přečetla v komentářích, tak se mi zdá divné, že to někdo porovnává. Hlavní hrdina je troska ve středním věku a má na to nárok. Zažil si svoje a má duchy minulosti, kterých je těžké se zbavit. Že by tenhle "případ" k tomu vedl? V knize.

("No, co se stalo, stalo se. Zbytek je jenom mezi vámi a tím nahoře."..."Vedoucím sociálky?")

Askeho jsem si hned oblíbila. Ty jeho poznámky a úvahy (psáno v první osobě) mě dostaly. Stejně jako jeho dostal návrat. On tam vlastně nechtěl. Chtěl jenom předstírat, že něco dělá, protože vnitřně tuší, že už na svojí starou práci nemá. Jenže věci nebudou takové, jaké si je naplánoval. A ještě se toho dost stane.

("Řeči o mé nepříčetnosti jsou příšerně nadsazené...")

Navíc mě během čtení stále víc iritovalo slovo detektivka na přední straně knihy. Byl to prostě román. Možná atmosféricky psychologický román s detektivní linkou (zápletkou), která slouží k tomu, aby hlavní hrdina poznal sám sebe a mohl se následně odpoutat od minulosti. A trochu toho nadpřirozena. Protože on "jenom nezabil při nehodě holku". Proto jsou následky větší a vina horší. A proto je minulost na tak velkém prostoru, když to všechno byla SPOILER jenom lež, ze které se (možná?) stalo víc SPOILER.

Pokud jste na detailní popis asi úplně všeho, od vnitřních pochodů, na hódně detailní popis pitvy, hodně dumání, hodně popisů z honby za práškovým opojením a následným opojením, je to kniha pro vás. Ano, je tady popis všeho.

Ale jak jsem psala už předtím. Není to detektivka, jak je psáno na obálce. Na další díl se těším.

16 08.07.2019

Temná minulost.

Temná současnost (přítomnost?!).

Temná budoucnost.

Začnu tím, že mě bavila celá pointa tohohle komiksu. Za ten nápad, jak sestavit příběh, velké plus. Mám ráda alternativní jednohubky, mám ráda jednorázovky divného typu, mám ráda vyjetí z mantinelů klasiky. A tohle mi dal tenhle komiks. Já chápu, že někoho to nemusí bavit. Vlastně se tam řeší, že nejenom klaďasové to mají v krvi, a stále budou mít svoji věčnou nemesis, a taky to, že ta věčná nemesis se vždy připomene. A svým způsobem (logicky, že?) v každé části to stejné v jiném provedení. Takže půjde o to, zda vám to provedení a příběh sedne.

Je to prostě Dynastie Temného rytíře.

A tady je kámen úrazu. Minulost je tak nádherně nakreslená, až jsem slintala. Takže jo, když jsem se dostala k současnosti, "normálnost" kresby prostě zamrzela. Kresba odděluje části, ale i tak jsem si řekla: "Sakra!" a smutnej smajlík.

Ale jako celek se mi to líbilo. Ale celkově mi přišlo, že ke konci kvalita klesala. Nebylo to jenom kresbou, ale první příběh byl prostě top. Budoucnost byla načrtnutá dobře. O to víc mě mrzelo, kam se příběh nakonec dostal.

Starší komiks se mi moc líbil. Barry se spojí s Jayem, aby zabránili katastrofě, která se odehrává v obou jejich světech. Že by Savage? Jasně, proto tady ten příběh taky je. Ale copak chystá? Že by nějaké lumpačiny? Hmm...

Za tuhle knihu jsem moc ráda. A že oběma příběhama prostupuje Vandal Savage. Je to dobrej záporák (ano, nebudu lhát, znám ho víc z televize než z komiksů), takže jsem ráda, že jsem si s ním mohla zablbnout.

Jediná chyba na kráse komiksu je nepřesnost překladu.
Kniha je rozdělená na tři části: Dark Past, Dark Present, Dark Future.
Na knize u obsahu je: Temná minulost. Temná přítomnost. Temná budoucnost.
V knize jsou části pojmenované: Temná minulost. Temná současnost. Temná budoucnost.

Ups... :(

13 04.07.2019

Pamatujete na Alex? No pokud ne, autorka vám to připomene. A vy si hned řeknete: "Tahle?!" Jo, tahle. Sice sedí, ale taky si pamatuje na Kim. A jelikož je to psychicky narušená osoba, chová se podle toho i za mřížemi. Po přečtení anotace mě hned napadlo, zda si autorka jenom nechtěla ušetřit práci na knize. Což je ode mě rozumný předpoklad. Protože by mohla rozjet hru a na konci by se řeklo, že přestože to nedává smysl, vlastně to smysl dává, protože je Alex tak geniální, že v paranoie měla plán b, při nejhorším plán c (no, abecedu znáte) a tohle je ono. Tohle nemám moc ráda. Svědčí to o tom, že autor si nechává otevřená zadní vrátka a kdyby bylo nejhůř, použije tuhle kartu. Jasně, takhle průhlednou pointu by napsal každý průměrný pisálek. No, ale tohle je Angela Marsons, takže bacha na chybné předpoklady. A čím víc jsem se blížila ke konci, tím vím mi docházelo, že toho co chtěla Alex dosáhnout a proč to udělala (SPOILER #@#&@==@ SPOILER), nakonec vedlo k tomu, že Kim (SPOILER #@&@&@#@ SPOILER). A to se mi líbilo. O to víc se těším na další díl :)

Nedávno se zde rozebírala možnost označit, zda je série o jednotlivých případech nebo propojená. Čímkoliv. Tuhle knihu můžete číst klidně jako první v sérii. Ale na druhou stranu, kdo je Alex se podrobně dozvíte přečtením druhého dílu. Čili Ďábelské hry. Tady se to dozvíte "tak cestou". A prostě si nevychutnáte celou tu dokonalou vadnost Alex. Nepochopíte, proč je těžké (a zároveň tak snadné) jí nenávidět (zároveň obdivovat). Vždyť ona jenom zkoumá hranice svého oboru. Takže zároveň přijdete o to těšení, zda Alex 2.0 překoná Alex 1.0., protože Alex 1.0. nebudete znát. Takže tuhle sérii od začátku. Prosím!

Na začátku je mrtvola. Hodně divná smrt a hned dost možností, jak to mohlo být, když se začnou odkrývat informace. Stejnou měrou je na střídačku příběh Alex. A já celou dobu: "Co ta baba v tom vězení chystá?!". No, vzhledem k věcem, jak se postupně dějí, vám dojde, že chystá něco velkého. Včetně útoku na to nejzranitelnější místo v životě Kim. Takže dnes s Alex jdeme víc do psychického teroru, ale samotné vyšetřování je taky zajímavé. Je to jenom jiné než předchozí díly. A to je dobře. Protože zatím autorka vždy držela stejnou šablonu. Jak vyšetřování, tak vyzdvihování a obouchávání členů svého týmu. Takže uvidíme, co bude v dalším dílu. Jsem zvědavá, jak se s tím autorka popere. A jsem ráda, že i jemu dala víc prostoru.

Posledních sto stran čteno se zatajeným dechem a rychlým otáčením stránek. Jako vždy u autorky. Když už Kim pochopí, co a proč. Chcete to taky vědět? V knize.
A vrah mě nenapadl dřív, než byl v knize odhalen a jenom jsem si řekla: "No, jo, to dává smysl!", ale rozhodně mě to nenapadlo dřív. Takže spokojenost.

(Nejvíc mě ale na znepokojovalo to samé, jako v první knize s Alex. Že jestli jsou všechny ty metody pravdivé a aplikovatelné podle popisu v knize, tak kdo ví, proč děláme to, co děláme, a kdo si to potom přijde vybrat.)

Technická informace:
Knihu jsem měla půjčenou z knihovny. Nevím, kdo jí měl všechno půjčenou přede mnou, ale tolik oslích rohů jsem neviděla už hodně dlouho. Bů na vás! Ničte si takhle barbaři svoje knihy. Ble na vás! A fuj k tomu!

20 03.07.2019

Bylo to vtipné, to zase jo. Jenom si nejsem jistá, zda je tenhle formát pro mě. Hodnocení je za onu vtipnost, čili zbylé dvě si tam domyslele, pokud na tohle jste. Za mě první a zároveň poslední stripy, nechytlo mě.

10 29.06.2019