Lenka.Vílka komentáře u knih

Koruna nenávisti netrpí tím, čím trpěla autorky předešlá série. Čili to, že až během čtení zjistíte, o čem je kniha, protože anotace vám to nepoví. Tady je prostě jenom totálně blbě napsaná. Vždyť ona ví, proč si "toho nejděsivějšího muže" bere. A ví, co udělala. Nebo je za tím něco víc? Napadne vás. Přece mě s takovou jednoduchostí nebude autorka tahat 200 stran, že? Nóó...je to Amo.

Nejde tedy o to, že by autorka byla blázen. Jde o to, že je to hodně špatný vzor. Že vám vydají (teď už ani nepotřebuje velká nakladatelství, že?) každou blbost, kterou si vymyslíte. A protože u nás Baronet evidentně prosperuje, budeme si podobné literární skvosty užívat ještě dlouho.

Tentokrát mě ale potěšilo, že jsem v komentářích nenašla věty typu: "Ach, ten Bryant je tak úžasnej!" To mi udělalo vážně radost. Možná je svět ještě trochu normální. Protože tady jde o děj téhle knize. Ne o to, "co by se mohlo stát dál" a buď charakter převrátí nebo ukáže, že celou dobu neměl na výběr a potom se ukáže pravda. Kdyby spolu lidi mluvili, mohla to být dobrá kniha. O jednom díle. Možná za jednu hvězdu (a ne kvůli obálce, ale ději). Ale takhle to je blbost minimálně na dva díly, která mě teda do extáze nepřivedla.

Jako vážně? Tohle se někomu líbí?! Asi teda jo podle hodnocení. Ale, prosím, když už to řeknete, že se vám kniha líbí, neberte to vážně jako realitu. Ok? Já to beru jako brakové sci-fi. Potom jo, potom je šance, že se jako čtenář dostanu na konci knihy. Celá kniha je totiž koncipována jako mindfuck. A že u mě to bylo rape nejdrsnějšího kalibru. Ale jestli to je to, po čem současní čtenáři touží, budiž.

(Z mého přečtení vydavatelství potažmo autorka vydělali možná ani promile. To mě těší. Jdu se vyblejt a pokládám někam, kde knihu neuvidím do té doby, než půjdu do knihovny. Je ještě něco horší než odpad? Doufám, že to bylo tištěný alespoň na recyklovanym papíru. Novej za tohle? Shit!)

Na závěr si rýpnu do děje knihy:
Narozdíl od první série autorky jsem pochopila, co mi chce textem říct. Mělo to ale háček. Celou tu formu příběhu. Amo byla Amo se vším tím přínosem pikačovin, jak má ve stálém repertoáru. Kdyby si odpustila všechny ty kraviny kolem a rozepsala se, rozepsala pořádně postavy a charakter, soudě podle konce, kdy vám dojde, o co celou dobu (skutečně!) šlo a co se děje, mohl to být dobrý psychologický román. Bohužel si ale Amo zahrála na Amo a byla z toho obyčejná trapná kravina s nevyužitým potenciálem. Ale spíš je to tím, že na vyšší spisovatelskou ligu nemá.

Stále stejně dobrá detektivka s dost fantasy prvky. Když jsem se dostala k té části, kde Joona Sagu přesvědčuje, jak to bylo s tím tělem Jurka, které našli, myslela jsem, že se počurám smíchy, jestli se to ukáže jako pravda a ne že tam všem už hrabe a i po smrti je dál straší (je to hned na začátku knihy, kdo si myslí, že je to spoiler, je vůl a nemá tušení, o čem je tahle knižní série!). Čili dalších 300 stran jsem četla dost ostražitě.

Pokud knihu budu brát jako crossover žánrů dávám pět. Za detektivku...tolik, aby mi průměr dal čtyři hvězdy.

Ale raději už od knihy a komentáře pryč. Než o tom budu moc dlouho přemýšlet nebo napíšu víc a dojde mi, že je to vlastně na hvězdy tři. Protože ta stále dokola opakovaná zápletka regulované a nesmrtelné nemesis mě už docela nudí. A táhne to celou knihu někam, odkud není návratu. Pro mě vrchol série Lovec králíků, který byl příjemně jiný a vlastně i docela vtipný, tohle bylo...raději už ani slovo, nebo fakt ty tři hvězdičky. Takže jsem se možná na další díl těšila, byla dostatečně navnaděná, ale..

Napsáno stále stejně dobře. Večer jsem vzala knihu do ruky a už to jelo. Ale. Jo, kniha má až moc "ale"...

ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILERU
Líbilo se mi jediné. Psychický rozebírání postav, aby je dostal tam, kam chtěl. O to víc mrzelo, že po tom všem crcání, kdy postavy skutečně dostane tam, kam chtěl, se všechno vyřeší tak rychle. Což je logické a je mi jasný, proč to tak bylo, kvůli dalšímu dílu, ale protože už netoužím tuhle zápletku dál rozpitvávat, konec mi nesedl. Možná proto mě tentokrát nenažhavil jako minule. Ale naopak otrávil. Kdo četl, ví jak to myslím. Protože...

Zabij bobra a zachráníš les? Fuck me!
KONEC MOŽNÉHO SPOILERU

22 29.08.2019

Velmi příjemná kniha a překvapení. Na sérii jsem se chystala už strašně dlouho a vážně to stálo za to. Navíc vás potěší ten prvek "on ví, jak to chodí doopravdy".

Počáteční dilema, zda jít do toho, mě moc bavilo. Protože je to dobře rozepsaný. Ze zahraničí jsem zvyklá na kovboje, co hned tasí kolty a jdou do boje. Ne, Miko přemítá. Což někoho bavit nemusí, ale ten to taky nemusí číst. Že? Vždyť u policie nedělá a bokovky, který bere, nejsou takový. A hlavně nejsou nebezpečný jako tenhle případ. Ve všech ohledech. Navíc ex parťák, co s tím přišel, je podezřelej jako čistej vzhduch na hlavní třídě. Takže jo, hlavně vopatrně. Celý to bylo až do finále dobrý. Jenon musíte počítat s tím, že tohle je česká kniha od českého autora. Vážně vám na konci nevyskočí tajné dvojče ovládající kung-fu ;)

(A celkově rozuzlení? Nemohu si pomoct, ale není to tak většinou? Jestli hledáte "něco v něčem", co neustále nabízí "server" ve spoustě variací, tady nehledejte. Pokud občas rádi vytáhnete kabel ze své hlavy, kudy vám proudí potřeba komplikovaných zápletek, které jsou sice fajn, ale s realitou nemají nic společného, bude se vám kniha líbit.)

Místy i docela vtipné.

Četla jsem první vydání, z roku 2013. A jsem za to ráda. Ok, fajn, ta nová obálka se taky hodí k ději. Ale je fakt hnusná. Sorry, ale je to tak.

Dělám to nerada, ale tentokrát musím. Ani na vteřinu jsem nebyla ztracena ve vyprávění, jeho rovině, posunu, důvodu změny ich a er. Četla jsem v komentářích že se to někomu stalo. Mé IQ je průměrné, přesto u mě no problema. Jak vznikl jinde problema, já nachápala, na na, prostě nachapala (no překlepa, vím co písala). Prostě jenom musíte přečíst každé slovo každé řádky. Což na počet stran není zase taková oběť. A pro mě žádný problém, protože vážně super.
(A mě to fakt bavilo. Jako to nadechnutí a myšlenka "Jo, takhle." Lineární vyprávění by se sem nehodilo. Vzhledem ke konci. A za to (kromě epilogu) by jste chtěli ještě dát to ze strany 214? Ne, to by nebylo ono. Pouze jeden z příkladů. V ostatních to fungovalo, protože je kniha strašně dobře napsaná, ale v tomhle asi nejvíc.)

Co mám povídat kolem a kolem. Bavil mě děj. Jak je to napsaný taky. A kniha na pár chvil udržela mojí pozornost. A protože jsem nenáročný čtenář (cha cha cha), výše zmíněné mi stačí. Rozhodně budu číst sérii dál.

21 27.08.2019

Už jsem tak trochu pochopila, co je Erlendur zač. Takže se v knize objeví všechno, co jsem si oblíbila. Hustej bručoun, hustej pozitivář a hustá nevěřenka, která mi v téhle knize udělala velkou radost.

Celé to začíná vyšetřováním smrti starého člověka. Aby se mohlo jít do minulosti jak zavražděného, kde se odkrývá spletitý osud několika aktérů, těžce poznamenaných minulostí onoho může. Též se něco zase dozvíme o samotné zemi, která s tím zase trochu souvisí. Nebo taky ne. (Oj, jak já smála na konci minulého dílu, když se čtenář dozví, jak to bylo s tím hrobem "buditele".) Takže si počkejte, jestli to zase bude podobné nebo ne (myslím ta blata tentokrát). A taky doma to není skvělý. No, s takovou dceruškou se nedivím. Takže se kříží jedno vyšetřování s druhým, které taky není snadné.

Jinak celkově všechny ty situace otec/dcera za mě v knize byly nejsilnější (série má dost knih, tak snad se časem víc seznámíme i se synátorem). Ale jak se blížil konec a všechno se odkrývalo, napadlo mě: "Prosím Erlendure, udělej to samé co minule!" No, a dopadlo to, jak to dopadlo...

Tuhle knihu sráží jedna věc. Anotace, která je u vydání z roku 2004. No, ty vole, ještě že jsem jí, k#@&a, nečetla před čtením knihy! Nevím, odkud to je, ale vykecá tolik věcí, až mi bylo smutno. Skoro celou knihu. Až se divím, že v ní není ještě celá zápletka! Na knize je jiná. Krátká, dost podobná té z nového vydání. A taky dost podobná stylem textu v knize. Takže pokud si chcete v knize užít překvapení, nečtěte anotaci. Pokud jí někdo znění, ok, ale chudáci ti, kdo četli před datem tohohle komentáře :(

V doslovu knihy je zmíněno, že v islandském telefonním seznamu, bychom autora našli pod "A", ne pod "I". Jasně, trochu matoucí, ale dává to smysl, vzhledem k tomu severu (asi to trochu nastuduju). Jenže v našich podmínkách to akorát mate. Protože když jsem už minule hledala autora v regálu knihovny, tak mě knihovnice odkázala na písemeno "A", protože jsem pod "I" našla jiné jeho tituly, ne ten mnou hledaný. Ano, v naší knihovně kvůli systému islandských jmen mají autora pod dvěmi písmeny. Protože to Indriðason vlastně není příjmení. Čili to smysl dává. A pod "I" v regálu knih měli víc. Ale v katalogu ho vedou jako "Indriðason, Arnaldur". No není ten svět s jinýma kulturama hned o něco veselejší?
Bohužel pod písmenem "A" v té době seděl nějaký pán a mě bylo trapné před ním ty čtyři knihy z regálu o dva metry vedle (před jeho očima) přesunout správně na písemno "A" z písmena "I", aby byly u sebe. Ale příště, příště bude pomsta dokonána. Muha haha!!!

(Adaptaci už mám doma, tak se už těším.)

16 24.08.2019

Celý díl si pro sebe v podstatě uzme akce. A trochu knize chybí věci, které má mít právné finále knižní série. Nečíst knihu s myšlenkou "Tokijský ghú:re", tak za mě hodně neuspokojivý konec. Zakončení volných konců postav? Zakončení a dobudování charakterů a nějaké vyústění? Chybí tomu hořkosladký pocit, který mívám u posledních dílů. To mi zde chybělo. Takže jo, akce jak ve filmu d Bjůsem Vyližem, ale ten feeling, kterej to mělo mít, zůstal někde v čekárně. Proto nemohu říct, že mě to vzalo za srdce, ale ani že to je propadák. Jenom to je dost jiné, než jsem jako čtenář očekávala. Od posledního dílu :(

10 21.08.2019

I přes druhou polovinu, která je jeden velký souboj, kterým se hrdinové (ti přeživší) připravují na finále, možná byl nejlepší úvod. Tohle já můžu :)

Takže co napsat k ději? I přes tu velkou "bum bum" a přípravu na to nejdůležitější "bum bum" dalším díle, mě to strašně bavilo. Když i inspektoři čekají průšvih a velké ztráty, je vám jasný, že to žádná procházka růžovým sadem nebude.

Chvilka poezie opět v tom nejlepším momentu! (Chi chi chi!)

Kresba krásná jako vždy. A těch drobných detailů tam bylo tolik, že bych se odvážila tvrdit, že žádný díl jsem zatím nečetla tak dlouho. Prostě vychutnáváte.

Jo, málem bych zapomněla. "Ach" i "wow" :)
Přesto se nemohu zbavit dojmu lehkého natažení všeho, aby mohlo být dílu 14, ne 13...

13 21.08.2019

Tenhle díl mi přišel trochu uvolňenější než jednička. Autor nám opět zopakuje, že většina policistů se jenom tváří, že ví, co dělají, ale neví to a nechtěj vypadat blbě, přestože to o sobě všichni navzájem ví. Tady se totiž moc vražd neděje. Ale hodně se tady fetuje a chlastá. No, ono, co tam? Takový prototyp vesnice. Jenom trochu větší...

Ale když koukaj a komentujou mrvolu na hřbitově, to bylo vtipný. Stejně jako výslech slečny, která jí našla. Za mě to knihu nesnižovalo. Prostě ten nízký počet zavražděných autor uměle nezvyšuje jenom proto, aby to bylo pro čtenáře zajímavější, a udělal omáčku. Přeci jenom je to kniha z roku 2002. Takže jsem doufala, že potom i samotné rozuzlení bude "obyčejné" a nijak nafouklé (toto logicky psáno před dočtením).

Opět dost historického okénka. Jsem za to ráda. Nebudu se tvářit, že jsem o téhle zemi věděla víc než název hlavního města. Zase zhruba tak polovina knihy o postavách a druhá vyšetřování. Což je ok pokud má kniha 500 stran, ale lehce přes dvěstě snad bude o zvyku. Co oceňuji je víc reálný konec oproti knize Synové člověka (toto logicky psáno po dočtení).

("A co má vlastně znamenat ta ochrana islandské mentality a jazykové kultury, o které pořád mluvíš? Francouzi jsou neuvěřitelní patrioti a podívej se, jak jsou namyšlení a nudní. Chceš snad, abychom byli jako Francouzi? Podle mě nemá politika izolace budoucnost. Islanďané se nikdy nenaučí mít vkus, což se mimochodem projevuje i tak hroznými jídly, jako jsou beraní varlata nakyselo nebo opékané ovčí hlavy. Kdo to má žrát?)

Kam autor chodí na ty svoje řeči?! Je jak psycholog (vztaženo na závěr knihy, ne na citaci z minulého odstavce) a vlastně to dává smysl! Super! Přesto mě poslední kapitola rozhodila. Dost podobné jedné knize, kterou jsem četla nedávno. Docela by mě zajímalo, jak s touhle věcí autor hodlá dál pracovat a zda takhle nebude (snad) končit každá jeho kniha (dobře to nastavilo charakter Erlendura, plus to s jeho dcerou minule, tak jsem zvědavá, co s tím autor má za lubem).

PS: byla jsem dost překvapená ze vztahu hlavních vyšetřovatelských koumáků. Dost se mezi prvním a druhým dílem změnil. K dobrému (lepšímu) pochopitelně...

15 19.08.2019

Tentokrát je hlavní vedlejší postavou sám Alfréd. A že ta jeho minulost byla fajn. Hned na začátku třeba to nahánění policajtama. Alfréd vs. semafor! Jo, to bylo vtipné. Navíc, když se ukáže, že je silně propojená s přítomností. Čili finálové zúčtování nemohlo být ani lepší. Vzhledem k tomu, co postavy dovedlo přesně do toho bodu, kde jsou. Kdo z koho? Naprosto pecka příběh! A konec doják jako kráva. Fňuk, slzička...

Kresba se i tentokrát velice povedla. Jenom ten Batman nemusel mít většinou obroušené zuby jako Hannibal (chi chi chi, asi upíří deformace).

Víc nechci psát, protože těch informací o Alfrédovi bylo fakt hodně.

Bonus potěšil. Pohled pod roušku mafiánského zákulisí..

12 15.08.2019

Druhý díl je složen z příběhů, kde jsou v hlavní roli zaporáci. Jeden scenárista, jiný kreslíř na každý z příběhů. Ale je to propojené. Nedoporučuji tedy vynechat díl v pořadí. A dál zakončení příběhu z první knihy, Prokletý kruh (jenom škoda, že někde v knize není poznámka, že se příběh odehrává před první knihou a jde vlastně o trénink Duka, jestli je připraven. A jestli jsem internet pochopila správně, tak ten konec se vysvětlí dál v sérii Dark Knights: Metal, vyjde na podzim. Chápu, že jsem byla jediná, kdo si na konci řekl WTF, tak se mi ulevilo.)

Nejdřív přijde na řadu Mr. Freeze a přinese sebou zimu, depresy a nádhernou kresbu. Je to především pastva pro oči kvůli zpracování.

Potom Batman potřebuje pomoc od Poison Ivy. Ale rychle! Je to otázka života a smrti. A ještě nebezpečí na pozadí (příběhu, ne sličné doktorky). Moc krátký příběh, bohužel. Než jsem to vstřebala, tak byl konec.

A potom přijde na řadu Mad Hatter. Hele, v úvodu mě málem klepla pepka! Už jsem chtěla na Batmana volat PETU, ale ok :D pokračování je taky solidní haluz. Prostě Mad Hatter, vítejte na představení!

Je to příběh s motivem, "jak slepička chodila kvůli kohoutkovi po všech čertech", a to asi rozhodne, zda se vám bude kniha líbit. Takže ve finále se to (logicky) všechno sejde a slepička sežene všechno. No, teď už jde jenom o to, zda to pomůže kohoutkovi...

14 14.08.2019

Co jsem nejvíc ocenila u hlavního příběhu (Můj nejhorší nepřítel) je nelineární vyprávění. Jak se to postupně odkrývá. Proč jdou i lidi po Batmanovi? Proč Alfred řekl, co řekl? Proč Jim najednou není přítel? Díky tomu, jak je podáno vyprávění, se z knihy stane víc než jenom tupé odstraňování bezvýznamných padouchů. Toho důležitého má odvést daleko. Tak proč mu všichni najendou hází klacky pod nohy a chtějí mu v tom zabránit?

(Zrovna tuhle sérii jsem neměla v plánu číst. Ale sama nevím proč, najednou jsem v balíku s ostatními knihami měla Prvního spojence. Tak jsem si koupila i první dva díly. No, zatím jsem spokojená...příjemný omyl.)

Kresba samotná v hlavním příběhu byla dobrá. Ano, "dobrá". Chyběla mi jakási přidaná hodnota vyhrání si a vymazlení kabátku. Ale já jsem skromná. Jak mám ráda ve filmu scény v dešti, tady jich bylo taky dost. A luxusní. Ty to vynahradiy. Co oceňuji, je, že na tom dělal jenom jeden člověk. Což mám stejně nejraději.

("Jestli si myslíš, že umřu ve skupinovém objetí, tak si mužeš vybrat svůj oblíbený otvor a ten nápad si ---" no, nevyhrožuj, když nemáš dost času na proslov!)

Kratší příběh (Prokletý kluh) potěší, protože klasika. Prostě "Batman detektiv", kde je víc Duke. A dozvíme se věci...

14 14.08.2019

Základní anotace je dobrá. Nebudu lhát. Protože já si hned vzpomněla na knihy od Julie Garwood. Ty mě moc nebavily. A tohle je podobné. Trochu. Jenom je tam víc sexu. Sexu, který mě většinu času nebavil a byla jsem ráda, že už je hotovo. Ale to mi nevadilo, protože se ukázalo, že ostatní děj není (ze začátku) špatný. Já mám totiž v oblibě erotické thrillery, ale těch je pomálu. Spíš vychází erotické romány, které si hrají na jakýsi děj, možná i na thriller. Ale na druhou stranu je škoda, že to prokouknete tak rychle. Scény, které mohou skončit jenom tím jedním způsobem. Situace, které by měli skočit jinak, ale skončí jenom tím jedním způsobem. Vlastně i ta sprostá mluva mi zde nesedla. Jako kdyby nám autorka chtěla ukázat, že jsou její hrdinové "prostí z lidu", přestože oni se tak zvenčí nechtějí prezentovat. Nevím, jaký byl původní text, ale že se ty dva potkali na diskotéce? Pokud je čtyřicátník na diskotéce, je to zoufalec nebo uchýl, nebudem si lhát. Tudíž doufám, že je místo "ztraceno v překladu". Jinak to vyznívá dost uboze a zoufale.

Jenom je škoda toho častého střídání pohledu. Třeba po jedné stránce, které asi má přidat na údernosti. Jenže první půlka pohledu je dost často druhá polovina pohledu toho druhého. Prostě situace na sebe nenavazují. A to tam bylo dost často. Nebýt tohohle, tak je kniha podstatně kratší. Nepotřebuju to znovu číst. Já nezapomněla, co se dělo stránku zpátky! Fakt ne.

15 13.08.2019

Tak tohle bylo hodně divný, zvláštní a ujetý.

Takže... někdo, kdo má magický nadání, by nebyl nadšený z toho, že někdo chce svět bez magie. Příběh nebyl úplně špatný. Až na ty skoky ze scény do další. Akorát jsem furt hledala, jestli mi nějaký bídak nevytrhnul stránky. Je to na úkor tomu, že se něco stále děje. Což zamrzí.

Takže jo, byla jsem většinu času znamená jako lesní včela.

Přesto musím vyzdvihnout kresbu. Dnes se to vážně povedlo.

No, snad mě třetí díl nějak srovná. Protože konec byl dobrý...

12 11.08.2019

Překvapení. Proč? Že i po tolika dílech je autorka stále originální. Tenhle díl je trochu komplikovanější a má dost jiný postup vyšetřování. Ale o to víc potěší poslední kapitola. Já se na konci jemně usmála. Jinak to nešlo...
(Dnes všechno, nějak došla slova :( ...)

Co ale nevynechám je naštvání. Během jednoho týdne druhá kniha, jejíž lepená vazba s tou látkovou karvinou ve hřbetu, se mi roztrhla na prokleté straně 30...

23 10.08.2019

Nechala jsem se utáhnout na nudli. Dala svému oblíbenému uživateli palec za komentář a rezervovala knihu v knihovně. A až když jsem otevřela, zjistila jsem, že je to kniha od stejného autora jako Báječné dny. To není poděkování, ale "oh shit"...

Kniha to špatná není, to věru ne. Vždyť jsem jí dočetla! (Narozdíl od knihy Báječné dny.) A byla jsem schopná najít hodnocení na škále od nuly do pěti! (Spoiler...těžké rozhodnutí to nebylo.) Ale zbytek a to ostatní mi uniklo. Mít v oblibě lidi (ani živý ani vařený), určitě nadšeně klikám pět hvězd. Ale během čtení jsem si hodně rychle vzpomněla, proč jsem autorovu první knihu nedočetla...

10 08.08.2019

Ok, všechny jako víme, že je blbost, aby se na konci všichni smáli, drželi za ruce a zpívali si, jak to ten Superman zvládnul. Jak zachránil svět. Jenže na tomhle příběhu lze krásně vidět "komplex superhrdiny". Chci pomoct všem, ale nepočítám s tím, ze třeba pomoc nechtějí, nebo mi to nebude dovoleno, protože ti druzí je potřebují na zemi, ve špíně a prachu. A jak nikde v tom vzorečku nefiguruje on sám. Vždy víc myslí na druhé. Čili to vážně působí, že je Clark z jiné planety (ha ha ha) a o to je jasné, že jeho pád budu bolet mnohem víc. Víme, že s tím měl vždycky problémy. Tak co tedy v tomhle komiksu tvůrcům jde? Vykreslit to pořádně a jít do hloubky, protože nejsou rozptylováni dalším dějem. A kresba tomu pomáhá. Alex Ross umí. Žije tím, prožívá to. A to mě na něm baví. Takže jo, děj je na druhém místě, přestože myšlenka hluboká, ale ta kresba je prostě dnes na "ach" i "wow". Snad vyjdou i ostatní knihy z "narozeninové série" :O

17 08.08.2019

Dnes začnu kabátkem knihy. Obálka je nádherná. Písmo by mohlo z papírového obalu sice vystupovat ještě trochu víc, ale nevadí. Ale potom přijde šok, jehož první část nastala při vyzvednutí knihy z knihovny. Proč je to taková bichle?! Vždyť má kniha jenom 400 stran! No, odpověď snadná. Silný papír, široké okraje a písmo jako z první třídy. Jo, tady budete stránky otáčet hodně často.

Přiznání. Od autorky moje první kniha. Ledovou princeznu, která mě tak nudila, že jsem jí ani nedočetla, do seznamu prostě nepočítám. Jenže tentokrát jsem neměla problém s čtivostí. Ta byla v pořádku. Jenom jsem se nemohla zbavit pocitu, který zažívám při čtení knih třeba od Rachel Abbott. Čtu to kvůli stylu autorky, ne kvůli ději. Který je mimochodem tak zaměnitelný, že nebýt situace "nic jiného po ruce nemám", tak autorka opět skončí v seznamu nepřečtených.

Při čtení jsem si totiž vzpomněla na knihu Přiznání od Jo Spain. Jejíž knižní hrdinka měla stejný problém. Celou dobu se chtěla dostat nahoru, protože je tak jiná než všechny ty bohatý nány a ona vůbec není jako ony. Přestože se tak chová a tváří. Aby mohla být sice s nimi, ale zároveň si dokazovat, jak je jiná (i kdyby to byla jenom maska pro schování bestie). To vážně nesnáším. Tak jsem doufala, že mi minulost pomůže pochopit, proč se schovala za tu masku. Proč to za to stálo. A přestože mi poslední věta knihy nechala otevřenou pusu, s tím vším dohromady prostě nemohu být spokojená. Tím, že dám tři hvězdy dělám autorce laskavost, přestože to nemusí na první pohled dávát smysl.

Co ovšem zamrzí je to, kdy přijde ona pomsta z anotace. Já vím, že to není spoiler, ale všimla jsem si, že poslední dobou jsou zde lidé hodně citliví na (ne)poznání spoileru/nespoileru a toho, co je rozepsaná anotace v případě, že knihu sami nečetli. Pokud jste jeden z těhle lidí, následující odstavec nečtěte:

Myslela jsem, že to bude víc o té pomstě manželovi. Což je vtipné. Kdyby byla sama sebou, tak jí buď nikdy nezačne podvádět, protože se nezačne nudit, nebo jí nikdy nezačne podvádět, protože ho už dávno kopla do zadku. Čili to samotné "ty hajzle, alespoň ho vytáhni, když víš, že jsem vás načapala" je až někde u dvou sté stránky a do té doby se chová jako vzorová poslušná ženuška s lobotomií, prostě jako ve zlaté kleci. Jediné, co se dalo skutečně, ale skutečně číst a opravdu ale opravdu bavilo, bylo posledních 100 stran.

(Vazba čtené knihy se zničila hned. Na 30 straně se odlepila lepená vazba od té látkové věci vevnitř hřbetu a jak jsem dál knihou postupovala, odlepovalo se to víc a víc, až jsem byla na konci dalšího možného odlepování. Když si vezmu, že jsem byla druhý maximálně třetí člověk, který knihu četl, kvalita tedy nic moc. Jo, holt na mě padnul ten kousek, který nikdo nechce...)

18 07.08.2019

Asi bych komentář rozdělila na dvě části. A díky autorce můžu. Napsala knihu tak, aby se do ní mohl pustit i ten, kdo nečetl Mercy. Třeba někdo jako já.

Úvodní novelu Alfa a Omega beru jako hezký úvod do příběhu. Takže i já vím, kdo je kdo. Bylo to napsaný dobře. Já jsem tvůj, ty jsi moje a problém se smečkou. Navíc na těch pár stránkách autorka hezky popsala (volně naznačila, má to šedesát stran) hierarchii jejího světa, protože každý autor to bere jinak. Za mě dobré, svižně napsané. Ona osudovost trochu rychlá, takže to zamrzí, ale nic není dané. Zatím si klikli ti dva vevnitř, tak uvidíme, co bude dál. Ale je fajn, že to vyšlo v knize. Ne jako volně šiřitelný ebook, jak to občas vydavatelství dělají. Ale svým způsobem by to taky fungovalo jako delší úvod, pokud by se jednalo o nový příběh, ne spin-off k Mercy.

A potom přijde Štvanice. A je škoda, že má kniha tak málo stran! Protože se tam musí narvat všechno. Jak to s odpadlíkem, tak to mezi Charlesem a Annou, a taky spousta věcí ve smečce. Takže je jasné, co bude ve větším poměru. Ale to mi nevadilo. Druhý díl je. Dobře napsáno, bavila jsem se, mělo to hlavu a patu. Navíc zápletka s odpadlíkem (nebo že by věci byly trochu jinak?) nikdy neomrzí. Za mě všech pět. A nadšení jako bonus.

Příjemná vlkodlačí fantaska, která má všechno. Akci, lásku, skvělý příběh a dobře se čte. Já rozhodně jdu do Loviště :)

A nesmím zapomenout na tu nádhernou obálku... :)

11 05.08.2019

Hned na začátku knihy hrdinka uteče svému vězniteli a je zpátky ve světě. Svět šel dál a ona teď musí taky. Na mě možná byla až moc v pohodě. Možná jí tři roky věznění a ponižování na první pohled tolik neoddělaly, protože byla předtím polda. Ale i tak to na mě byla strašně rychlé. Původně jsem totiž myslela, že děj knihy bude vyšetřování příběhu propletené flashbacky. Proč jsem si to myslela? Protože kniha nemá ani 300 stran. Na onen případ a jeho vyšetřování tam bylo potom strašně malá prostoru. A to je podle mě škoda. Protože jinak mi kniha přišla dobře napsaná, celkově zajímavá a bavila mě. Sice průměr, ale to nic neubírá. Škoda, že autorka víc nerozepsala postavy. Ale kniha byla čtivá a nenudila jsem se. Což je hlavní. Ale i tak doufám, že se v druhém díle spisovatelka autorsky posune. I když kam, to je otázka. Když už napsala přes dvacet kniha a na mě to stejně působilo jako "celkem zajímavá prvotina". Zatím takový slušný průměr.

14 04.08.2019

Něco tak krásně napsaného a bravurně nakresleného jsem nečetla už strašně dlouho! Proto jsem teď trochu zaseklá a nevím, co do hájíčka zelenýho, napsat?

Čekala jsem napravení láskou, která je tak epická, že změní svět. Nečekala jsem duchovní cestu krutým životem poté, co se poprvé uvidí a bum, z nadržené, bojovné a tvrdohlavé královny, která si chce pokořit celý svět, se stane žena na své životní cestě. Poznat sebe, život, lásku, utrpení, nenávist, zlobu, opuštění, aby potom na konci cesty možná, ale jenom možná, pokud všechno pochopí, byla zpátky v náručí svého milovaného muže.

Celý tenhle příběh je sice nádherný, ale je v dokonalém souznění s kresbou, která ho posouvá na vyšší level (přestože se to na první pohled třeba nezdá...že by šlo ještě výš...přece je tohle už na vrcholu...to tím myslím...) a já si každou stránku prohlížela jako malé dítě hračky přes výlohu hračkářství. Zdá se to krásné a tak blízko, přesto nás celou dobu něco odděluje. Teď už záleží na jediném. Otevřete dveře a zmizíte hluboko v té nádheře?

Prostě nádhera. A celé to, že svět je sice krutý, ale kdo má dost síly, odvahy a lásky, muže být šťastný, je skvěle aplikovatelné do jakékoliv doby.

12 03.08.2019

Sice to bylo strašně hloupoučký, ale alespoň to bylo pořádně akční. Ale tím to končí. Viz můj komentář k druhému dílu. Ale i tak jsem ráda, že si kupuju jenom Harley z New 52, ne z Rebirthu...

9 03.08.2019