Lenka.Vílka komentáře u knih

Když jsem začala číst sérii, nenapadlo mě, že i po takové době a tolika knihách, bude mít příběh stále co říct bez toho, aby se opakoval. Jenže to se nestalo. Právě naopak.

V tomhle díle se stane hodně věcí. Hodně se toho udělá, stane a řekne, aby na posledních pěti stránkách Lenka.Vílka řekla: "Ne, tohle k&#@a, ne." Protože to tušila, jenom doufala, že se to nakonec nestane. Protože já si hned vzpomněla na Guvernéra. Za éry Guvernéra si snad každý říkal, že tohle je top. Nic horšího se stát nemůže. Stalo se. Negan. A nebudeme si lhát, hodnej týpek to nebyl. Byl krutej, brutální a postrádal veškerou lidskost. Proto si nyní užívám jeho proslovy ve vězení. Ale že Kirkam přijde s něčím ještě odpornějším? Lidé se vyvíjejí. A tak vznikla Alfa, přivítejme jí na scéně.

TATO PASÁŽ OBSAHUJE MOŽNÝ SPOILER
Pochopila jsem to správně? Že konečně vyplaval na povrch skutečný důvod, proč Negan ještě žije? Jako autorova pojistka? Jako klíč do zámku téhle záhady zvané Alfa? Zlo použité k dobru ke zničení ještě většího zla v naději, že dojde k jakémusi napravení? Chci to v dalších dílech zjistit. Protože mám stále v hlavě to, co Negan řekl Rickovi poté, co mohl utéct z vězení a neudělal to. To je pro mě nejsilnější pasáž knihy společně s posledními pěti stránkami.
KONEC MOŽNÉHO SPOILERU

Takže závěrem. Tohle je hodně kecací a rozebírací díl, který (doufám) vyústí v jedno velké definitivní rozhodnutí. Ale ta čára v písku nevydrží dlouho. Jenom do té doby, než na ní spadne první oběť.

Nikdy mě v sérii název knihy nemrazil jako právě jako Život a smrt. Je jenom na vás, co vyberete. Život? Smrt? Varováni jste byli...

15 07.08.2018

Kniha vysílá jasný signál. Tohle je od fanouška, který si vyplnil svůj sen. A to já podporuju. Už od začátku mě dostal příběh. Sedm speciálních dětí, které všechny nejsou speciální, ale ono to možná bude ještě trochu jinak. Příběh čísla sedm zakryl všechno kolem. I ten konec světa. Od druhé poloviny mě zajímalo, jak to s ní dopadne mnohem víc, než nějakej konec světa. Přiznání. Takové hrdiny mám nejraději. Oni asi nechtějí být zlý, ale prostě se to stane. Osud, události je k tomu dotlačí a já na konci nevěděla, komu fandit. Jestli těm dobrým nebo těm zlým, vedeným jednou zmatenou holčičkou, která vyrostla do ještě zmatenější ženy.

A potom je tady ta hlubší stránka příběhu. Rodina, poselství, jednota. Možná se spolu hádáme, ale jsme tady jeden pro druhého. Hned jsem si vzpomněla na filmové Stražce. Proslov o tom, proč nejsou přátelé, ale rodina. Ano, máme neschody a naše sestra se rozhodla rozpoutat apokalypsu (ale třeba to dopadne dobře, ségra). Apokalypsu, kterou odstartuje hudba.

Druhá stránka je vizuál. Nádherný příběh s ještě nádhernější kresbou. Všechno to bylo o detailech, takže moje oči skákaly tam a zpátky, aby to všechno vstřebaly. Ať od písma, až po drobné vsuvky na konci sešitů. Od vtipného uvedení do nového sešitu po vizuál vypravěče. Jo, tohle se mi moc líbilo. Jak píše 3DD!D, i mě se hned vybavil Mignola, ale tady to bylo takové milejší. Kresba jako kdyby se snažila trochu stáhnout tu depresi, kterou na sebe stahuje příběh.

Po dlouhé době jsem předmluvu nečetla jenom proto, že je to součást komiksu, ale protože mě zajímala. Dva příběhy na konci potěšily. Staré dobré časy. Jo, nečekala jsem, že to bude tak dobré. A nečekala jsem, že budu umlčena a dojdou mi slova po dočtení knihy. A to nemá nic společného s autorem scénáře. Jenom jsem zjistila, že ten chlap je snad dobrej úplně ve všem.

Ještě dodám, že právě v tomhle vidím budoucnost současného komiksu. Ne staré dobré páky ve věčně nově strartovaných sériích. Ale v nových originálních příbězích, které mají hloubku. Klidně i v minisériích. Je mi to jedno. Chci něco, co mě posadí na zadek. Chci epično apokalyptických rozměrů. Chci najít něco, co bude jiné. I kdyby to mělo být v komiksu. Ve formátu, který dost lidí ani nepovažuje za knihu. No, to možná proto, že žádný komiks ještě nečetli. Tak by to hned viděli jinak.

Pac a pusu, všechna křidélka Lenky.Vílky nahoru a doporučuju (jenom) pěti hvězdičkami (protože víc nejde).

15 07.08.2018

Překvapení, to jednodnoznačně. Vzhledem k názvu knihy, jsem očekávala dva scénáře. Že si Bruce užívá život a vzpomínky přichází pozvolnu, aby třeba na konci udělal bum a jsem zpátky. Nebo se o padoucha z minulého dílu postará během prvních dvou sešitů a příběh pojede dál. Proto mě zmátl onen název. Kniha se spíš měla jmenovat: "Supertíha kniha druhá", prostě si nemohu pomoct. Prostě se pokračuje tam, kde jsme skočili minule. Děj tak akorát působí zbytečně natahovaně a nejlepší okamžik knihy je pro mě tak devátý sešit.
Jenže ten mi v první polovině neseděl kresbou. Vůbec se to k tomu zbytku nehodilo. Kdyby byl alespoň celý jiným kreslířem, tak to zkousnu, ale takhle mě to zamrzelo. Stejně jako konec knihy. Šup, zase změna. Ale tam mi to už nevadilo. Byla jsem na konci knihy.
Druhá nejlepší část knihy je Dvacet sedm. Wau, kresba byla dokonalá a moje oči si to užily.
Co na 200% pozitivně hodnotím je galerie obálek. Z tolika variací Batman vs Superman a Batman/Superman se to ve mě roztřáslo (to byla asi ta třetí nejkrásnější část knihy).
Ale četla jsem lepší příběhy s Batmanem. Což si myslím o celé téhle sérii.

11 06.08.2018

Senzační kniha. Čtu autora hezky popořadě a musím říct, že chápu, proč je teď tak oblíbený a zrovna tahle kniha znovu vychází. Nikdo nepozná rozdíl mezi tvorbou na začátku, ve středu a tou současnou. Harlan prostě umí.

Příběh z knihy mi na začátku zamotal hlavu. Nejdřív brácha, potom přítelkyně, do toho další postavy a tajemství, další vedlejší postavy, ale jak autor dává další informace, tak to do sebe začne zapadat, a já byla ráda, že je v anotaci jenom to, co tam je. Opět jsem byla napnutá jako kšandy a hltala každou stranu, protože autor umí moc dobře napsat i tu druhou část. Tu lidskou.

Sice...z toho, co jsem zatím četla, dost podobní hlavní hrdinové. Jak by se rozdali, ale osud (autor) jim stále přidává.

Přesto...nemohu říct, že by se autor opakoval. Jeho knihy mě umí překvapit. Už se těším na další.

Doporučuju. Všema deseti a pěti hvězdami.

20 05.08.2018

Zkusila jsem to. Dala jsem předpojatost stranou a řekla si, že Specialistku přečtu. Vydrželo mi to dlouho. Od té doby, co jsem se dozvěděla, že kniha u nás vyjde, vyšla, já si ji rezervovala v knihovně a já si jí před necelým měsícem přinesla domů. Všechno se rozplynulo v okamžik, kdy jsem doma knihu otevřela.

Specialistka. Je dobře, že informace "Od autorky knižního hitu Stmívání" není na přebalu. Překvapivě vepředu ani vzadu. Doporučení a kousky zahraničních recenzí jsou až v knize. Dramatický thriller, funguje jako příběh jako o Bournovi nebo o Bondovi, o ženě, která se dostane mezi lidi (narážka na současnou vlnu psychologických románů) a má plné ruce práce.
Skoro jsem na to skočila. Vždyť už to je doba, co autorka napsala ty svoje svěží bestsellery. Třeba vyzrála a její knihy nebudou jenom sladké jako cumel a konečně napíše něco pro velký kluky a holky. No, fakt tomu nepomáhá, že hned na další stránce vydavatelství napráská autorky ostatní knihy. V případě, že bych byla chlap, po přečtení anotace bych asi byla nadšená. Dost podobné sérii Jet, jejíž pokračování se u nás zaseklo za druhým dílem. Ale potom si jako onen imaginární muž najdu na internetu o čem jsou její předchozí knihy (byl jsem posledních patnáct let v kómatu, takže nevím...ok?) a z úst mi vyjde: "A ja jaj." Tady mi někdo lhal!

(Ale teď vážně! Jsem holka!)

Celou dobu čtení jsem nechápala, co čtu. Chování hrdinů mi nedávalo smysl. Fikce, to je mi jasné, ale chování jako z jiné planety je ten druh scifi, které nemusím. Souhlasím s komentářem ivca7818. Taky jsem v jednom komentáři našla "ti, co znají autorku, uvidí v tom prvky stejné jako v jejich ostatních knihách". Ne, já to neberu jako autorky trade mark. Já to beru jako vykrádání sama sebe, protože nedokáže přijít s něčím novým, něčím originálním. No, dám jí dalších deset let a uvidíme, kam se posune. Pokud se posune.

Jediný důvod, proč nenajedu do úpravy knihy a nezměním žánr, je ten, že je to napsáno na knize. Ale thriller to není. Je to lehký román pro ženy, který se v kulisách špionátorství snaží tvářit jako něco víc. Což knihu akorát sráží na kolena. Kdyby to napsali upřímně, čtenář hned ví, co čekat. Takhle čeká "thriller", který se nedostaví. Se zařazením "pro ženy" bych byla taky opatrná. Spíš "pro děti a mládež". A doporučení, že "od 16 let" je značně mimo. Klidně pro mladší. Nic závadného tam není.

18 03.08.2018

Takže Hustej nářez. Vo co jako jde?
Na jedné straně máme upíry a emzáky a někde mezi tím je lidská špína. Proto mě trochu zmátlo, že upíři jsou tak dlouho v pohodě ohledně téhle invaze. A rozhodnou se to řešit tak pozdě. Dokud nevyjde najevo, co mají emzáci v plánu ohledně upírů, měla jsem chuť knihu několikrát odložit, protože mě nijak zvlášť nebavila. Vraždění, násilí, sex, ujetý vraždění, ujetý násilí, ujetej sex. Takže opět trojkombinace jenom v jiných kulisách? Čekala jsem na něco, co mě překvapí. Ne nějakou inovaci, kvůli tomu jsem knihu číst nezačala. Ale něco, co mi vezme dech. Což nakonec přišlo. Takže jo, čtení jsem si začala užívat až od sté stránky. Od té doby to byla nádherná prasárna, která mi vzala dech. Takže radost. Dostala jsem, co jsem čekala. A byla to fakt pecka.

22 02.08.2018

Začátek mě bavil. Vždycky, když se perou Batman a Superman, tak je to pro mě nejlepší část komiksu. Tentokrát se ale přidá celá liga. Protože....Joker. A budou se smát všichni. Všichni kromě Batmana. A kromě mě.
Dost brutální. Hlavně závěrečný souboj dobrých proti špatným na troskách Gothamu a poslední volenka Batmana a Jokera. Jako vždy dokonalá kresba. To celou sérii propojuje, přestože kvalita scénáře je dost skákavá.

14 02.08.2018

Začnu obálkou. Ta je společně s Vlky nejkrásnější (zatím) ze série. Opravdu nádherná.
Úvod s Geppetten beru po dějové stránce, ale tomu, kdo to kreslil, bych zlomila tužku. Vážně příšerná kresba. Mauglí nebyl tak hroznej. Prostředek byl klasika. Naštěstí.

Zase ty moje oblíbené okraje. Nádherně zobrazený prostor pro vyprávěče. A do toho ty nádherný covery. Jo, a ještě děj. Modrák zakryl všechno. Nerada to přiznávám takhle veřejně, protože "moje pověst", ale slza ukápla. Nějak nemám sílu psát víc. Na další díl se těším. Co Wolfi a Zvíře. Co Růža, přestože bych jí něco rozbila o hlavu, aby se jí tam rozsvítilo.
(Četla jsem dost romantických knih, ale něco tak krásného, upřímného, krutého-vyberte si-jako to, co řekl Modrák Růže, překonalo všechno.)

Co vaše vydání? V tom mém bylo dost rozmazaných stran, kompletně...

13 01.08.2018

Když už to vypadá, že Mýty ani lepší už nemohou být, série vás přesvědčí o opaku. Popelka a Modrák mi udělali radost a od poloviny jsem četla se zatajeným dechem. Tohle byla obrovská, krutá, ale dobře napsaná (a nakreslená) bitva.

14 01.08.2018

Tommy Monaghan, seznamte se! Jediný člověk, jehož anděl na jednom rameni a ďábel na druhém rameni říká úplně to samé! Aby nakonec udělal úplně něco jiného...

("Myslíš, že bych tě otravoval a táhl přes celý město - kdyby to nebylo vážný?...Třeba můžeš být nadržený úchylák...No, pravda je, že on trochu nadržený uchýlák je...")

Hustej díl. Krvavé, nechutné, ďábelské, vtipné.
Paragraf osm!!! Všichni na Buena reagují stejně. Já to nechápu. Vždyť je to jeho superschopnost! A ten jeho slastnej výraz při útoku.

("Jak to děláš? Jak to, že se ti přes všechny ty nájemný vraždy daří působit jako slušnej člověk?...Já nevím, já...k tomuhle povolání přece nedostáváš manuál, ve kterém by se psalo, že protože jsi nájemnej vrah, musíš se chovat jako bezpáteřní svině. Jediný, co ti můžu říct, Tigelová, je, že k lidem, který mám rád, se snažím chovat slušně."

Myslím, že výše zmíněná citace vysvětluje všechno. Proč číst právě tenhle komiks. Hrdina se zásadami. Co, že se to občas zamotá? Phe.
(Závěrečná epizodka-nejenom u sexy prdelky-mě dostala. To se může stát jenom Tommymu.)
Tajně doufám, že poslední okno je odkaz na můj oblíbený film. (Don't you, forget about me. Don't, don't, don't, don't...) Jestli jo, miluju Ennise zase o trochu víc...

12 01.08.2018

Naprosto úžasnej trip uchylovinama. Hitman mi chyběl a jsem moc ráda, že se ke mně dostaly i tyhle první díly.
Začátek byl super. Měření pinďourů v zabijáckém stylu vhodně nažhaví na to, co bude dál. Takže kdo neví, co drží v ruce (jako komiks Hitman, ne toho pinďoura), má možnost si další četbu rozmyslet. A říkám to předem. Chybu udělá. Takže...co se stane, když nechcete pracovat pro parchanty a chytat pro ně superhrdiny? Půjdou po vás. Ale sorry, jakej debil se rozhodne jít zrovna po Tommym? Já vím, souško, já vím. Solidní debil. A taky Green Lantern. Páč má pifku, protože si myslí, že po něm jde Tommy. Zrovna Tommy, kterej se kamarádí s každým, kdo mu zaplatí pivo. Což ten týpek ani neudělal. Padouch!!! Za to si kulku zaslouží!!!

("Normálně superhrdiny nestřílím, kámo - ale ty ses přiblížil momentu, kdy možná udělám výjimku...")

Smála jsem se jako blázen. A smála a smála. Týmovka jako z vlhkejch snů každý normální holky (a jestli u vás nic, je to jasný, nejste normální...nebo holka), která sice neskončí happyendem a za zpěvu She's like a wind a závěrečného hudlana, ale i tak to stojí za to.

Plus závěrečná epizodka v podání nejlepších zabijáků v okolí (čili od Noonnana) a pár zombie. Mňam.

11 31.07.2018

Čekala jsem víc :(

Začátek byl slibný. Bruce, starý zlomený muž (mám ráda, když komiksové postavy stárnou, dává to scénáři dost prostoru pro mudrování), který všechno vzdal. To mám moc ráda. Ale mohl trochu déle dělat, že "na ten ples prostě nepůjde", než na něj šel. Právě v téhle části jsem čekala víc vnitřních monologů o zlém světě a jak už nic nemá smysl. A podobné. Na mě moc krátké, než se Temný rytíř znovu oblíkne mundůr, a jde do práce. A potom začne akce, která končí nějakým patosem, který jsem evidentně nepochopila. Nejde o to, že jsem knihu četla až teď. To si nemyslím. Jenom už bude pro jakýkoli komiks těžké překonat (ne Strážce) Elektru. Nejenom od Millera, ale tak obecně.
Jinak kresba byla nádherná. Upřímně, to jsem čekala a nakonec dostala. Takže tam jsem byla spokojená. Hodně jsem přemýšlela, kolika hvězdami hodnotit. Dám čtyři, ale komiks to má u mě, protože tři je zase málo.

Čekala jsem víc :(

14 31.07.2018

Naivně jsem si myslela, že nejhorší díl série mám za sebou, ale to jsem se mýlila. Blbé to není, jenom mi příběh nesedl...

13 29.07.2018

("Teda, Gibsone, kámo, tady jsou zvyklý na ledacos, ale na tohle nebudou mít nejspíš ceník." Já vím, je to pracovní záležitost. Ale jestli bych šla s někým do bordelu, tak jedině s Gibsonem!)

S knihou jsem měla problém tak zhruba od padesáté strany. Nejde o příběh primárně, ale spíš o to, jakým stylem je napsaný. První díl mi vyhovoval. Co povídka, to nový příběh. Takže všeho bylo tak akorát. Trojkombinace nadpřirozeno, násilí a sex byla dobrá na malém prostoru. Druhý díl má jasný problém. Tohle se tady epizodně opakuje. Takže padne trojkombinace a potom věta: "A vy si myslíte, že tohle je konec?" (Nebo postavičkám těhle divnejch šachů dojde, že to není konec, tak si prostě na chvilku daj pauzu.) A jede se dál od začátku a stále dokola, protože tohle vážně nebylo zachránění konce světa. Takže se to zase opakuje. Naštěstí kniha obsahuje věci, které to zachránili. Ale věta: "Nenávidím proroctví." byla vtipná možná ještě po padesátéosé, ale při stotřicátépáte jsem se už nesmála.

Ale nuda to nebyla, smála jsem se úplně stejně jako minule. Jenom jsem zjistila, proč mi byl minule Kosek tak sympatický. Protože tam nebyl furt. Teď tam je furt, jenom se obměňovala ženská, která mu...pomáhá s případem a penisem. A on jí pomáhá...no, se všema dírama (v tomhle komentáři nespecifikovaným způsobem...nebo jenom trochu).

("Nebude stačit, když si ho vyhoníte?" "Honění není sex." "V náboženské výchově nás učili, že je." "Tak to vám lhali. Rychle, paní Chlumská, kuřte." "Sakra, tak jako zamlada, když jsem začínala na ministerstvu průmyslu.")

Chyběl mi tmel minulého dílu. Hort zase tolik ne, ale Gibson. Je to moje oblíbená nechutná prdelka, kterou naprosto zbožňuju. Takže jsem si ho užila jenom na začátku (zbytek...kdo četl, ví...nepočítám). A potom mi prostě chyběl. Takže jestli máte chuť na něco silně politicky nekorektního, na odpočinek, něco nechutného, sprostého a krvavého, tady jste správně. Takže do jedné ruky Kotletu a do druhé bibly (i když, to je taky jedna velká prasárna). Bude to třeba, pokud si pro četbu zvolíte autobusové nádraží jako já ;)

PS: epilog mě rozsekal. Takhle si Dumas Tři mušketýry asi nepředstavoval ;)

15 29.07.2018

Jako první mě na knize zaujal obálka. Ta je vážně povedená. Ale hned jsem si na ní všimla i té druhé věci. Věty: "Pro fanoušky románu Já, Poutník", která by mi nevadila, kdyby byla vzadu.
Je to vážně podobně kvalitní kniha? (Ano, ale jiným stylem.)
Je to reklamní trik, protože obě knihy vyšly v Knižním klubu? (Ano, je.)
Hned mi bylo jasné, že to chci zjistit. Ale zase prr, jo? Knihu jsem si nekoupila. Ale i kdybych koupila, stejně bych na ní neměla dřív čas, než budou mít v knihovně.
Při prvním čtení asi bylo slunce, měsíc a všechny planety (no, možná celá mléčná dráha) ve špatné konstelaci, protože jsem se do knihy nezvládla začíst. Ale teď jsme o dva měsíce později a já se kaju. Nomád je jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.

Tajná služba má dva druhy lidí. Ty s bouchačkou, co všechno vyřeší. A ty s klávesnicí, kteří jsou na stejné úrovni jako ty první. Jenom si o tom potom nevypraví ve sprše. Což hezky ukázal i začátek knihy. Jak jsou ty za klávesnicí něco míň, ale jakmile velcí kluci s velkýma bouchačkama potřebují pomoc, je jim týpek, co ovládá dron najednou hodně dobrej. A nebudu lhát, jako fanda seriálů Spooks a Alias, mi hned v očích naskočily dolarové znaky jako v hracím automatu, když padne slovo "krtek". Protože tohle je moje nejoblíbenější téma.

("Přinejlepším jste dopustil, aby vám něco uteklo. A operační tým zaplatil za vaši laxnost životy.")

Je to Marc, který se vrátí z Francie domů, protože  si myslí, že mu pomohou. Kdo už nějaký ten román četl nebo viděl film, je mu jasné jedno. Že se stane podezřelým číslo jedna. Proto mě ona výše zmíněná citace hodně rozesmála. Protože za chybu vždy může klávesnice, ale za úspěch poděkují bouchačce. Mark se tedy pomocí svého mozku dostane z vazby a je rozhodnutý o dvou věcech. Zjistit, co se stalo. A přežít. No, jelikož má čtenář rád dobré konce a i u nás už vyšel druhý díl, druhá věc je jasná. Podaří se mu zjistit první část? V knize. Ale můžu prozradit, že jeho jízda je neskutečně čtivá a napínavá. A taky vtipná. Občas jsem měla vážně hysterické záchvaty smíchu způsobené hloupostmi, které hlavouni MI6 vypustili ze svých papulek.

Někdo tady zmiňoval, že nechápe tak rychlý přechod klávesnice na bouchačku. No, já zase nechápu rychlý přechod od já toho hajzla nesnášim, k já toho pucinka chci. Ale první případ je v knize vysvětlen. Druhý mi zůstane záhadou napořád.

Postav je tak akorát. Rozhodně jich není tolik, aby se v nich dalo ztratit. Každá strana jich musí mít pár, s tím by měl čtenář počítat, aby se dal rozjet dobrý příběh. Naštěstí je autor dobrý vypravěč a svoje postavy si zvládnul ukočírovat. A mě dal naději, že nemám házet britské autory přes palubu (v poslední době mi to s nimi nějak nevycházelo).

("Přeju ti, abys byl klikař, kámo. Klikař, nebo génius.")

...no, Marc Dane je obojí. Tak si raději dejte všichni majzla. Ok, jasno? A s malou pomocí je k nezastavení. Jenom knihu nedoporučuju na současné slunné dny. Začetla jsem se a kniha mě nepustila. Což je blbý, bacha na spálený záda. Nebo jestli někdo máte nějakou radu, jak číst těžkou knihu a přitom ležet na zádíčkách, ráda se nechám poučit. Trochu jsem se přismahla. Ale to knize nevyčítám. Za to jí děkuju...

20 24.07.2018

PRO JISTOTU. MOŽNÁ OBSAHUJE SPOILER

Zaujala mě anotace. Luxusní a já se na knihu moc těšila. Ale když jsem si jí přinesla domů z knihovny, byla jsem dost zklamaná. Na obalu je doporučení od Kinga. Že prej pro ty, kterejm se líbila Zmizelá.
Zaprvé, nemám ráda tahle porovnání.
Zadruhé, podle anotace jsem myslela, že to bude slasher (i v přítomnosti).
Tak jsem začala číst a pochopila jsem, proč to je kniha pro ty, kterým se líbila Zmizelá. Aby se ujistili, že Zmizelá je jenom jedna a že označení knihy "jako Zmizelá" je trapné a knihy by měly kopat za sebe. Protože Zmizelá je klenot. Poslední dívka je následující:

Kniha je logicky rozdělena na dvě části, které jsou od sebe odděleny, ne žádné flashbacky v rámci vyprávění v kapitole. Ale hezky odděleno. Začnu minulostí.
Je to klasická šablona. Parta pubescentů v lese a týpek, kterému se rozbilo auto a hned je onou bandou pozván k nim. Z hororů každý ví, že tenhle moment je 50/50 co se týká toho, kdo je potom všechny zabije. Občas je to "ten s rozbitým autem", v tomhle případě se jménem Joe nebo ten, kdo sleduje všechny a Joe pomůže k více krvi. Takže se kalí a největší borec přemlouvá největší upejpavku, která je vlastně nejvíc sexy ze všech (i víc než ta populární, která vždycky umře během sexu), že už by na to měli skočit, protože přece nebude panna napořád. V minulosti vás nemůže moc co překvapit. Ale myslím, že o to autorovi ani nešlo. Plus náznaky, jestli to celé nebyla nakonec Quinn byly dost nepřesvědčivé.
V přítomnosti je Quinn Poslední dívka spolu s dvěma dalšími. O tom, co se stalo těm dalším dvěma je taky napsáno. Jedna z nich se zabije a druhá se najednou po letech skrývání zjeví u Quinn. Ale všechno kolem toho nějak od začátku smrdí.
Minulost mě neděsila. Přítomnost nethrilla, vlastně dost nudila. Příběh to špatný nebyl, jenom tomu chyběla šťáva. Což jsem psala ke knize dost nedávno. Jenom mi přijde, že to je problém dost současných bestsellerů a módních knih. Prostě si u nich nedokážu představit, že čtu znovu (a v dost případech nechápu, že jsem vůbec dočetla). Poslední dívku bych znovu nečetla.

Co na knize ale vadilo úplně nejvíc je styl psaní minulosti (er) a přítomnosti (ich). To by nebylo nejhorší, to zvládnu (asi to bylo kvůli tomu s *****). Problém je v tom, že obě části byly psané jiným stylem. Minulost s takovou dětskou naivností a přítomnost s dospělou hořkostí. To bych chápala v případě, že obojí vypráví Quinn. Ale takhle to působí teen podbízivě a zároveň dospělácky odtažitě. Což asi způsobí, že stejnou knihu si přečte mladá slečna a bude se líbit i její o dvacet let starší mamce. Ta univerzálnost, aby se víc prodávalo mi vadí úplně stejně módnost žánrů, pokud nepřinesou žádnou inovaci. A to Poslední dívka (narozdíl od Zmizelé) nepřinesla.

SPOILER SPOILER SPOILER
Mám jenom problém s tím, kdo byl vrah. Autor se nás totiž celou knihu snaží přesvědčit, že to byl někdo jiný odváděním pozornosti v přítomnosti (asi aby kniha byla napínavá) tak moc, že úplně zapomíná, že na skutečného vraha nechodil žádný stín pochybnosti. To potom má za následek několika stránkové vysvětlování, jak to teda všechno bylo, pro čtenáře, které to nenapadlo. Ideální kniha na komentář: "Jo, toho jsem si částečně tipovala." No, já částečně taky. Stejně jako všechny ostatní. Protože ono tam těch postav moc nebylo. A nakonec to na mě působilo tak, že ani autor sám nevěděl do poslední chvíle, kdo to byl. Proto bylo nutné to dlouhé vysvětlování. S tím kdo je vrah, mi to přišlo akorát ujetý. Ale nešokovalo mě nic. Jediný co jsem nepochopila, byl Joe. Proč se tam zdržoval, když byl vlastně na útěku. Na mě to působilo, že se mu s tou bandou líbí...

17 22.07.2018

("Kámo, já ti tak zavidim. Nechápej to špatně, ale čas od času si přeju, aby zavraždili rodiče mně. Ten nedostatek nějakýho směrování, co jsem vždycky cejtil, kladu totálně za vinu tomu, že jsou pořád ještě naživu.")

Zabijačka je ve vězení a doufá, že jí kamarádi pomůžou. Ano, naděje umírá poslední. Ale vy ji vložíte do rukou mamlasů v pláštěnce? Tak Dave nabírá síly, aby se v budoucnu mohl postavit stěnám, které ho dělí od Zabijačky. Rozhovor na začátku v obchodu s komiksama je epic nerdish style. John/Jack. A jelikož dělám v obchodě zmínka o resetování kasy pokaždý, když "ty dva debilové" (jako Dave a Todd) chtějí dobré antré, a vyhodí pojistky, mě rozsekala. První polovina mi nesedla. Yoko faktor (jupí, povedl se mi odkaz na Buffy!) se postaral o to, proč byla první polovina nuda. Dave má holku, a tak nějak zapomněl na to, že jeho kámoška je v lochu. Ta se z něj nakonec pochopitelně dostane. Jak se to stane, mě vážně překvapilo. A vlastně i pobavilo. A děj z vězení a flashback na Taťuldu je nejlepší část knihy. Humoru je míň, stále akční a nechutné. Ale nějak jsem nenašla přidanou hodnotu knihy jako v předchozích dílech. Závěrečná vysekávačka mohla být o trochu delší (rozmlsal mě konec druhého dílu). Hlavně konec v nemocnici a celý epilog mě docela otrávil. Kdo četl, ví. Mě to přišlo trapný. Ale tentokrát to víme jistě. Příběh je uzavřený. Nebo snad ne? Zabijačko?!

14 20.07.2018

Charley mi v mnoha ohledech připomínala Anitu. A to není lichotka (první díl její série jsem nedala). Tyhle drsné kočky jednající s paranolmálnem to u mě mají těžké. Vždy se tváří jako největší drsno v okolí, že je nic nerozhodí, a jak nikoho nepotřebují. Ale nakonec mají nohy stejné želé a orgasmy jsou už jenom z dlouhého pohledu do očí (six packu, rozkoku atd) jako každá druhá z romantické knihy. Takže je třeba napsat dobrou detektivní část i tu lechtivou. Autorka má jediné štěstí, že to bylo vtipný. Ale to bych zase až moc nepřeháněla. Hlavní hrdinka je kousavá potvůrka a dost vtipného vyšlo právě z jejích úst. Jinak bych nedočetla. Přesto řadím mezi lepší v žánru. Z hodnocení to nelze poznat, já si to uvědomuju. Ale taky je to jedna z mála žánru, kterou jsem dočetla.

18 19.07.2018

Druhý díl vysvětlil všechno. Smrt Olivera a proč je zpátky. Kdo je Stanley, a že by ho měl asi jako znát, ale mlčí o tom, protože Ollie si věci nepamatuje, takže se drží od lidí, dokud si nevzpomene. Naprostá pecka. Části s Halem, minulost Stanleyho, další shledání po letech. Akce, trochu pošahaného okultismu, dojemný příběh, nádherná kresba. A přesně, jak jsem si myslela. Pokud by vyšly oba díly najednou, bylo by to wau a ách, ale takhle to bylo wau a ách na dvě etapy. Dokonalá pecka! Poslední sešit, kdy nastoupí s plný parádě junior byl asi nejlepší část :)

12 18.07.2018

("...proč by ji někde šest let skrýval a pak ji vracel domů?"..."Nemám zdání. Z mého pohledu to zatím vůbec nedává smysl.")
Mě smysl nedávala celá kniha, upřímně řečeno.

Problém knihy je v nepoměru otázek a postupně odkrývaných odpovědí. Stále samé otázky, ale tempo odpovědí je tak pomalé, že to byla místy až skoro nuda. Že za Natashy návratem bude něco víc, než že chtěla vidět taťku, je jasný dávno před samotným čtením knihy. Ale než jsme se k tomu dostaly, bylo do nudný. Vůbec jsem nebyla napnutá a po chvíli mě vlastně ani průběh moc nezajímal. Tedy až na konec. Abych věděla co, proč a jak. A ono co, proč a jak bylo pro mě značně neuvěřitelné. Protože kniha se zamotá v klasickém Abbottovském stylu a tentokrát to na mě bylo moc. Škoda, že se víc řeší v rodině než na policejní stanici. Jinak by příběh vyzněl úplně jinak. Čtivá kniha byla. Už jsem zjistila, že autorka umí, ale chyběla tomu šťáva. Omáčky byly hektolitry, ale šťáva žádná.

13 18.07.2018