Lenka.Vílka komentáře u knih

("You can run, we'll find you" ... You can run, But we will find you - Matchbook Romance)

Přiznám se, "Vraždy na pitevně" jsem ještě neviděla. Proto jsem si řekla, že je čas se do knih konečně pustit. Výsledek? Příjemné překvapení. A jelikož tenhle týden dávají seriál od začátku, a já vždy chytla rozjetý vlak, vím, na co budu koukat. No, takže Chirurg.

Začátek prostě musí zaujmout. Na stole leží nová oběť, a modus operandi prozradí, že s tímhle vrahem už měla policie co dočinění. Takže napodobitel? Nebo bylo všechno trochu jinak? A pomůže žena, která tehdy sériového vraha zabila? Zabila skutečně jeho nebo to byl pouze zastírací manévr vraha, aby mohl pokračovat? Nebo nebylo všechno trochu jinak, ale úplně totálně jinak? A to mě na knize bavilo. Že čtenáře nutí přemýšlet o různých teoriích. Navíc kniha obsahuje poctivou policejní práci a pár drsných scén a popisů. Jenom na mě bylo moc popisů práce Catherine. Klasické romány z lékařského prostředí mě nebaví. Ale v téhle míře jsem to autorce (ještě) odpustila, protože ve většině případů se to do děje hodilo (v klasickém krimi by to bylo ale vystřiženo, ale vzhledem z jaké si práci si autorka odskočila k psaní, chápu).

Podle toho, co jsem četla, tak je lepší číst i druhý díl hned na to, protože je pokračováním. Rozhodně doporučuji. Ale jako detektivku pro ženy. Nejsem si jistá, jestli jestli by tohle byla četba pro většinu chlapů. A ještě upozornění. Nikdo z vyšetřovatelů není uchýl, závislák, alkáč, jenom je tady syndrom "ošklivé holky". A ta milostná linka Moora mi přišla nevhodná a neprofesionální (přestože většina čtenářek nejspíš udělala: "Ach, pucík.")

(Pro mě byl hodně zmateční název série. Jako, kde je ta druhá paní, po které se jmenuje série? Mám brát první dva díly jako jakýsi prequel? V tom případě je zajímavé, že název a číslování sérii je stejné u nás jako u originálu. Zajímavé.)

20 06.09.2018

("The earth invasion has just begun, join us in the army that's arising." ... Earth Invasion - Skillet)

Než se pustím do děje, zmíním jednu hodně děsivou věc. Druhý díl, přestože psaný někým jiným, působí úplně stejně jako první. Ani od jednoho z autorů sérii jsem jinou knihu nečetla, tak nemám co porovnávat. Ale te styl, způsob vyprávění, jak jdou za sebou kapitoly, je úplně stejný. Já bych změnu autora nepoznala. Takže jak? Sedli si moudré hlavy ke stolu a řekli autorům: "Tak teď napíšete příběh. Bude tam tohle a onohle a hlavně nezapomeňte, ať je to podobné a čtivé. Ať vyděláme i na něčem dalším, když už začíná seriál." A oni to napsali? Já proti tomu nic nemám, to zase prr. Ať se dělá propagace. Ale proč to musí být stylově tak podobné jedničce?! Měl to napsat jeden člověk, nebo měl každý z autorů přijít se svým stylem.

Námět mě bavil víc než u prvního dílu. A doufala jsem, že to autor nepokazí. Stránka, výzvy a nakonec začnou mizet i lidé. No, prostě pecka. Sice trochu méně vtipné, než první díl, ale čert to vem. Já se bavila. Miloučká knížečka na pršivé odpoledne jako první díl.

13 02.09.2018

("Bang bang! A bullet to my head." ... Bang Bang - Story of the Year)

Tápala jsem a nestydím se za to. Důvody jsou jasné. Nehraju hry a žádnou knihu z univerza jsem ještě nečetla. Ale z toho, co jsem měla před sebou mám jasné výsledky. Komiks mě bavil a určitě se zase o něco prodlouží můj seznam knih v "chystám se číst". Jenom je těžké se o těhle pár stránkách víc rozepsat, protože to byl jenom kousíček něčeho velkého. Jenom nechápu, proč vyšlo zrovna tohle, když se jedná o zatím (?) poslední kousek v sérii Mass Effect komiksů. Zvláštní...
Kresba byla nádherná a úchvacující. Tu si očička užívala.

12 30.08.2018

Začátek knihy působí jako mix pocitů viny, přehnaných představ a výčitek ohledně možné nemoci, hlavní hrdinky. Trochu jsem měla obavy, jak to dopadne. Jak se s tím autorka popere. A jestli mě ono "co by kdyby" stále opakované dokola (které moc nemusím) hlavní hrdinkou (navíc umocňené vyprávěním první osobě, takže tam to jde prát ještě víc) moc nevycucne a potom neodradí a nezhnusí celý příběh. Tady je odpověď:

Prvních sto stran se nic neděje. Jenom ten mix emocí, které Cass nutí vytvářet šílené scénáře a zvyšují paranoiu. Ale tentokrát změna. Není to z alkoholu. Ale popojedeme. Ale kam? Do stejné situace dalších sto stran? Ano. Protože nejsnazší řešení jsou prášky. Protože jenom tohle pomůže ženě, která je přes den sama doma a hrabe jí. Jasně, veselý prášky na uklidnění, a aby měla ještě větší okna! Jupí!

Možná proto mi pointa přišla dobrá a uspokující. Protože mě už nebavilo číst "něco o ničem".

Klidně to přiznám. Kdyby to byla první knihy od nové autorky, odložím a možná ani nedočtu. Protože ono ani to tápání Cass nebylo napínavé nebo mrazivé. Rozhodně ne tolik mrazivé jako Za zavřenými dveřmi. Ale vy to čtěte, protože víte. Že autorka psát umí (opět neskutečně čtivé!) a že na vás během knihy vyrukuje s peckou a zvratem mega rozměrů. Vy to víte a čekáte. A čekáte a čekáte a ono to nakonec přijde. Jenom strašně pozdě. Takže to vydržte a autorka vás odmění něčím, co nečekáte (teda alespoň já to nečekala). Ano, v tomhle žánru jsou knihy horší i lepší. Ale taky špatné i vynikající. Ale jenom pár z nich jsem ochotná přečíst znovu. Jediné, co knihu zachránilo, byla čtivost a závěrečná pointa. Dvě věci, dvě hvězdy. Sorry, tentokrát to u mě autorka projela.

PS: škoda, nepovedeného českého překladu knihy. Asi to mělo být údernější, ale "The Breakdown" víc odpovídá obsahu knihy...

SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER
Konec byl vážně pecka, když všichni ví (Cass a čtenář). Možná kdyby to autorka do té doby tolik nepřepálila a právě tam ubrala strany, a část bitch strikes back byla trochu delší a rozepsanější, hodnotím výš.
SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER

23 27.08.2018

Z knihy jsem měla trochu strach. Další nový detektiv, který má spojitost minulostí s případem. To letí (stejně jako nevěrohodné vyprávěčky alkoholičky), takže jsem byla trochu skeptická. Začetla jsem se. Asi hledám novou sérii, která bude zároveň bestseller (já vím, to označení o reálném prodeji nic nevypovídá) a zároveň mě dostane. Proč jsem nemohla dát pět, ale dala jsem jenom dvě, vysvětlím dál v komentáři.

"Vy jste něco jako Kurt Wallander?"
Tahle věta byla na začátku lehce vtipná. Ale jak šel děj dál, a jak to bylo celé napsané, už to bylo vtipné méně. Vzhledem k informaci ohledně autora a seriálu Wallander. Ale jak jsem četla dál, bylo jasné, že do Mankella má ještě hodně daleko (já nevím, tak dvě stě knih). Celou dobu čtení jsem se nedokázala ubránit, že čtu něco "seriálového střihu". Až moc podle šablony. Tím nemyslím, že jsem hned věděla, kdo je vrah. Jenom v knize nebylo nic na "wow efekt", z čeho se posadím na zadek. Trochu mi vadily nepřeložené anglické věty a texty. Ne každý si přeloží. Škoda. Jenom jsem četla až moc dlouho a po kouskách. Prvních sedmdesát stran jsem dala na jeden zátah a zbytek právě po kouskách. Celkově prvních sto stran mi přišlo neskutečně čtivých, potom to prostě jenom "šlo" a ke konci od poloviny neskutečně táhla nuda. Prostě jsem neměla důvod být natěšená na další kapitolu stylem Chrise Cartera nebo Larse Keplera. Další knihu zkusím. Maximálně se stane jenom to, že jí vrátím nedotčenou do knihovny...

"A i když nedokázal vysvětlit proč, něco mu říkalo, že navzdory usilovné práci jeho nových kolegů vyřešení případu nakonec bude jen na něm."
Bod, kdy jsem se vážně, ale vážně rozesmála. A na kom jiném, Fabiane? Vždyť se série jmenuje po tobě! Protože všichni kolem tebe se jenom snaží, a to je hezký. Vopravdu jo. Ale jenom ty jsi dost dobrej na to, abys to vyšetřil. V jiných knihách mi sólisti nevadí za jedné důležité podmínky. Musím je buď milovat nebo nenávidět. K osobě Fabiana Riska (no není to ironie nebo jenom hříčka jména soudě podle jeho vlastností?), jsem za celou knihu nenašla nic. Neštval mě, ale ani jsem mu nedržela palce. Prostě mi byl celou dobu ukradenej. A to si myslím, že není dobře. Nedostal mě žádných způsobem, negativním ani pozitivním.

Výsledek? Nepovedej hybrid Wallandera a Mostu se u mě v druhém díle bude muset pekelně snažit, aby se i v mých očích přiblížil tomu hóžo bóžo označení "bestseller".
Překombinované, táhle, bez náboje, popis videokazet měl šokovat asi jenom na oko, ale u mě docílil úplně jiného efektu, včetně všech morbidností (autor by si měl dát rande s Mo Hayder, ať ví, jak na to). Celé až moc vyšperkované, načančané, umělé a nepřirozené. Žádné myšlenky po dočteni. Teda kromě: "Jupí, už to mám za sebou!"

Jinak, až moc "Hadrový panák vibe". V mém případě to není lichotka knize...

25 25.08.2018

Pokud nemáte Amy v oblibě, od knihy ruce pryč. To je jenom varování na začátek. Ale pokud vám její humor nesedí a přesto se pustíte do knihy, je to z jediného důvodu. Chcete napsat vážně hodně negativní komentář. Protože:

Tohle je Amy Schumer. A je úplně stejná jako kdokoliv z její branže. Někdo si myslí, že vtipná je, někdo si to nemyslí. Musí vám sednout její humor a její přístup. K životu, lidem, věcem kolem. Protože tímhle jejím stylem ukazuje v knize celý její život. Ale bacha, žádná autobiografie. Protože kdyby se takhle psaly všechny, bylo by to jiný kafe. Myslím, že základem téhle knihy (hned po upřímnosti) je její strukturu. Kniha nezačíná stylem: "Ahoj, jsem Amy, narodila jsem se...vtipná historka...potom střední...vtipná historka...bla bla bla..vtipná historka...potom mi bylo dvacet dvacet...bla bla bla..." Chápete, jak to myslím. Kapitola "o něčem", tam Amy vzpomíná a komponuje tematicky, ne časově. Takže nemůže přijít nuda.

(Co bych možná vytkla jsou dvě první kapitoly. Kdo neví, do čeho jde, asi si řekne: "Rajda." a knihu odloží. Ale pokud víte od koho knihu čtěte, nevadí vám to. Amy začíná u své nejlepší kamarádky. Ale proč ne, na druhou stranu. Každá holka se ráda pochlubí kamarádkou, která je tady pro ní 24/7.)

Vtipná témata jsou střídána těmi vážnějšími. Prostě jaký život je sám o sobě. Jenom mě mrzelo, že některé pasáže se trochu táhly, ale některé byly jako až trochu z rychlíku. Jinak byl obsah dokonalý a nic bych na něm neměnila. Ráda si počkám na další její kousek.

Doporučuji každému, kdo ví, kdo Amy je. Pokud to nevíte, zjistěte si to, a potom si knihu přečtěte.

(Poprvé jsem četla knihu v angličtině hned po vydání. Proto oceňuji vynikají překlad, ve kterém jsem četla znovu, a podle toho nyní hodnotím.)

17 24.08.2018

Kniha začíná jako vždy. Dořešení epizody z minulého dílu. Což bylo super. Stejně jako zbytek knihy. Drsné, násilné, nádherné. Přesto jsem čekala asi trochu víc. Jako kdyby tady někdo už chtěl skončit, ale nevěděl tak úplně jak na to. Takže i přes moje výhrady ke třetímu dílu, tenhle byl pro mě nejslabší. Ale nechci bejt zlá, přece to je jenom závěrečný díl. Za první polovinu bych dala pět hvězd, ale za druhou mnohem míň, asi dvě. Konec sice dobrý, ale zároveň naprosto neuspokojivý. Závěrečná pecka nepřišla. Škoda.

12 23.08.2018

Kdyby šlo o normální knihu, kde chcete hrdinu nahradit dvojníkem, je to snadný. Prostě chvíli nebude spát se svojí ženou. Ale pokud chcete nahradit Freemana, bude to těžší. Jak na to? Vyrobíte dvojníka, nadrogujete ho speciální směsí, aby nepoznal, že ta ženská, co s ním spí není jeho manželka. Pochopitelně všechno monitorujete. Aby se dívali a studovali dvojníci. Protože potom budou spát s tou ženskou, jestli pozná rozdíl mezi nimi a skutečným Freemanem. A to vše do té doby, než ten rozdíl nepozná. Protože potom ani jeho manželka nepozná rozdíl. No není to geniální nápad?!
Teoreticky...
Že Freeman prokoukne o co jde, a vymyslí plán, je jasný (hele, jsme teprve tak na 50 straně, takže je to celkem logické). Jenom se připravte na dost stran testů. A jak se z toho Freeman vylíže mě pobavilo, protože se zase opakuje stejný vzorec z dílu předchozích. Prostě když jste ve Freemanovo moci, máte jenom ty dvě možnost. A ona pomůže...
Jenže potom se stalo něco neskutečného. Něco, co jsem ani nečekala. Následující duel byl úplně epic a celkově série chytla druhý dech. Nekompromisní řěžba ve stylu prvního dílu. Protože i druhá část byla vážně dobrá!  Vážně jsem tenhle obrat nečekala. A ani nebudu psát slovo spoiler, ale zůstane další zamilovaná dušička. Což mě mate. Já to přiznám. Pokud na začátku Jó nelhal, tak řekl, že taky s nikým ještě nespal. Nevím, jaký čas uplynul od prvního dílu, ale v tom případě palečky a tleskám, protože jemu se teď stačí otřít o ženskou (nebo jí o něj), a ona je. A vůbec nevadí, že je mezi mini pět metrů prostoru. Von se vo ní votře i na tu dálku. Takovej borec to je, ha!

12 23.08.2018

Už se v tom začínám ztrácet, pokud mám být upřímná. Protože autor to píše tak, že momentálně může psát stále to samé dokola. Jenom vymýšlet další ujetiny a jak postavy přijdou k úhoně. Protože jsou jenom dvě varianty pokud zase přijde někdo další ohrožující draky: bude buď drsně poražen nebo se stane spojencem. Minule Freeman získal spojence, který byl i v tomhle díle úplně stejně nechutný. Scéna z lázní na mě byla ble. Ale alespoň se ta tlusťoška v tomhle díle už tolik nesvlíkala, jako minule.
V tomhle díle se to celý opakuje. Taky nejdřív "zabiju tě" a potom spojenec. Že holka dopadne zle, zmiňovat nebudu. Tady věčně přežívá a vyhrává jenom Freeman! Ráda bych tento díl hodnotila "odpadem", ale nemohu. Možné totiž je, že jsem jenom něco nepochopila. Že nahota cosi symbolizuje a sex je vypravěč rozebírající scénu bylo vždy k pochopení a tak nějak dávalo smysl. Ale v trojce mi přišlo, že prostě jenom napsali a nakreslili svoje honičské fantazie. Nic proti tomu, ale proč to alespoň nedává smysl jako díly předchozí. Takhle se akorát rychle skáče ze scény do scény, kde mi to občas nedávalo smysl, kvůli té rychlosti. Na to jak všechno bylo předtím okecávané, teď jenom utíkají. Nevím proč. Možná už nemají dobrý příběh. Takže skok a buď něco nechutného nebo uchýlného. Všechno to působí prvoplánově na efekt ve snaze šokovat nebo ukázat, že to jde ještě víc drsněji než pár stránek předtím.

Protože každý si ve své hlavě představuje věci, to je snadný. Ale provedení je horší. Někdo to udělá tak, že se stane spisovatem. Někdo v noci v parku (s nadějí, že ho u toho nechytí policajti).  S tímhle dílem měli autoři zůstat v parku. Ale mám půjčené i další díly, tak to zkusím dál (kresba krásná jako vždy)...

12 22.08.2018

V poslední době vychází až moc knih, z jejichž anotace nelze poznat, o čem kniha je. Čili kniha mě zaujala obálkou, ta je krásná. Tím ale nadšení končí. Průběžně jsem si četla komentáře, abych se konečně dozvěděla, o čem kniha je.

Kniha začíná celkem nadějně. Myslela jsem, že v ní půjde o to, že chlápek unese holku, bude jí věznit, mučit a týrat, aby Stokholm zapůsobil tak, že s ním nakonec začne spát dobrovolně. A tím vznikne ona volba z anotace. Jenže o tom ta kniha není. Číst knihu s tímhle dějem by mi vůbec nevadilo. Tím by kniha naplnila ten slib o tom, že je to drsná kniha, a to varování, že kniha není pro romantické dušičky. Varování: je to pro romantické dušičky, není to erotický thriller. Pokud chcete toto, knihu nečtěte. Není to v ní.

Místo toho začne romantika, která mi lezla na nervy. Autorka do romance našroubovala blbosti z minulosti, které tvoří další žánr, která ovlinila přítomnost, ale nakonec šlo jenom o romantiku. Konec předvídatelný. Na pár posledních stránkách "efekt nebezpečí" jako v každé podobné knize.

Mám ráda romantiku, pokud je dobře napsaná. Ale celý příběh zabilo to, co jí mělo udělat jinou. Byl to opruz a nuda.

A je to tady. Poslední díl, který nám dovršil tuhle ujetou cestu. Nečekala jsem, že to zvládnu tak rychle, ale příběh jsem vyloženě hltala. Byla sranda, nechutnosti a nářez. Co jsem čekala, to jsem dostala....

20 20.08.2018

Bylo mi řečeno (a slíbeno), že to bude hrůza. Nebudu se hádat.

15 19.08.2018

OBSAHUJE MÉ ÚVAHY NAD DĚJEM, MŮŽE SE TEDY STÁT, ŽE OBSAHUJE SPOILER
Nepochopila jsem, proč se vdova vydá na začátku za svou pomstou jenom v křiváku a kalhoták. Ona si ho potom sundá a bojuje jenom v kalhotách, což jsem chápala ještě míň. Ale potom z ní hezky stříká krev na tu její nahotu. To zase že jo. Jestli to mělo jiný význam, než na tolika stranách ukázat prsa, tak jsem ho nepochopila. Ale jako úvod do druhé knihy dobré. V téhle pasáži je přesto dost věcí, které jsem nepochopila. Což v knize bude ještě hodněkrát (soudě po zběžném prolistování).
Bílá vlajka v plavkách. Při jejím vytahování jsem nechápala, jak to tam mohlo být prakticky dané. Jako nahumlané, to bych pochopila. Ale že si sundá z těla mokré plavky, co jsou tvrdé jako po naškrobení jsem nepobrala. Vdova se v ten moment asi zamilovala. A proč se tam potom zase všichni svlíkli na vrchu té ponorky? Ne nechápu. Jako nový začátek? Kvůli tomu bude mít snad zabijákova kočenka toho tygra, ne? A ještě ty další věci k dokázání loajality, ne? Ale na druhou stranu. Výmluva proč na pár stránkách vidět další nahou babu.
Ale jako kdyby úvod byl nějaká tečka za prvním dílem. Jednička byla fajn, ale tady začíná jeden bizár za druhým. Paj Ja Šan, která nechce, aby náš hrdina byl hlavou Sto osmy draků. To chápu. Ale proč se ten týpek zase svlíknul? Během záchrany své milé. To v prvním díle nedělal nebo jsem si to nevšimla zaujata až moc dějem?
A potom přijde další zabiják. Jasné, kočenka. A ty elektronický plavky. A von je zase nahej! Jako když chceš bejt šéf, tak se nepereš oblečenej? Nechápu.

Ale skoro mě napadá otázka, proč to všechno. První díl by ještě šel dějově i kresbou. Tohle bylo spíš kresba a sem tam zajímavé dění. A vždy nějaká interakce se ženou. Jestli toto vzniklo jenom pro zábavu, a aby bylo na co koukat, tak to beru. Jo a další díl si půjčim. Konec slíbil, že by se to mohlo trochu změnit.

11 19.08.2018

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER
První kapitola mě bavila. Hlavní hrdina neví, kdo je. Prostě jenom střílí naslepo. To by mi nevadilo. Když hrdina tápe. Ale vadí mi, když tápe i čtenář. Dost se tady mluví o věcech, ale ty věci jsou jenom naznačované, protože jedna strana předpokládá, že druhá ví vo co go (ale fakt neví!). Takže kniha jde stylem, kdy se kolem hrdiny dějí věci, které jsou sice dobře a originálně vystavěné. Ale kde se má popisovat, tam je ticho po pěšině. Klouže se až moc po povrchu. Občas mi přišlo, že se autor domnívá, že jeho postavy jsou retardi. Něco se řekne, aby se na druhé straně to samé zopakovalo. Asi to za ty dvě minuty zapomněli. Nebo já nevím co. Nevadí mi, když se vedou dlouhé hovory o ničem. Vadí mi, když během toho hovoru druhá strana přitakává a doufá, že druhý ví, o co jde, že se trefí. Z toho jsem jako čtenář byla otrávená. Přesto se hlavnímu hrdinovi občas vynoří vzpomínky v určité situaci (asi aby scény nebyly suché a ploché), ale on dál tápe. Pokud by jednalo o první (nebo spíš nultý) díl v sérii, který skončí tak, že se hlavní hrdina dostane do Amberu, a v dalším ději se všichni mezi sebou budou rubat a intrikovat, tak super (že už tam nebude lidský svět, ale jenom ten opravdový, čili Amber). Protože já za celou tu dobu necítila k hrdinovi sympatie ani se mi nehnusil. Prostě mi byl ukradenej. Jenom ze mě trochu emocí vykřesal konec. To jak dostal na sedinku a jak skončil. Vlastně konec ve vězení se mi četl nejlépe a možná až v ten moment mě to fakt začalo bavit. Zkusím druhý díl a budu doufat.
(Ale na to kolik má kniha stran (a jaký má formát), jsme četla až moc dlouho.)

13 19.08.2018

Povedený a zajímavý origin, který má problém. Strašně dlouho se tam nic neděje v rámci akce. Diana je ve světě lidí roztomilá. Postupně se všemu učí. Adaptuje se světu lidí a své nové síle. Ale dělá to celou knihu. Jedna akcička a potom zastavení ještě jednoho "padoucha" a je konec knihy. Podle děje a epilogu je jasné, že pokračování bude hodně zajímavé. Přesto byl i tenhle díl dobrý. Prostě jako první díl filmu. Vždyť to znáte, jak je to s těmi prvními díly...

10 18.08.2018

Problém tohohle kousku je v tom, že kuchař měl všechny možné luxusní ingredience, a přestože dodržel postup, nevyšel z toho na konci luxusní pokrm, jak se předpokládalo.
Ale opět se ukázalo, že když tam není Superman, tak jsou všichni v řiti. Protože jakmile uražené dámičky příšly za Clarkem, situace se začala zlepšovat. Vlastně mi všechny postavy přišly s dobrou danou rolí. Nejdřív řešily problémy jednotlivě, aby se spojily na finálové řešení. Všechny postavy kromě Batmana. Já nevím, mě se tam zdál jenom jako do počtu.
Ale jinak klasický příběh ligy, který mě bavil, ale neměl žádnou hloubku. Kresba krásná, to problém téhle série není. Tentokrát žádná okna zkažená vazbou. Proč? Protože tam bylo málo velkých dvoustranných kreseb. A že k tomuhle příběhu by se to hodilo.

ZAČÁTEK SPOILERU
Jenom konec a celé to vyznění? Snad budou dál v dději následky nebo tak, protože jinak by byl dost neuspokojivý (stylem: hmm, je to, jdeme domu, snad je po vsem, uvidíme).
KONEC SPOILERU

A ještě že nemám epileptický problémy. To rozmazané písmo byl masakr (hodilo se to do situace, ale i tak brutální).

19 18.08.2018

K tomu abych knihu nazvala "fakt hustej nářez" mi něco chybělo. Proto zůstanu jenom u "hustej nářez". Přestože tak dobré jako první díl to taky nebylo. Příběh pokračuje tam, kde skončil. Emzáci padaj a konečně mi série dává jakýsi smysl, protože první jsem brala jako exibici trojkombinace (vysvětlení u jiných knih autora) a bavila jsem se. Jenom jsem asi čekala víc po prvním super duper díle. Takže zatím čtyři a těším se na trojku. První díl totiž končí dost vlažně (?). Že kdybyste nechtěli číst dál, nic se nestane. Ale dvojka končí tak, že nemáte na výběr. I kdyby jste nechtěli číst...

17 16.08.2018

Nějak zvlášťně se to táhlo, přestože mi děj přišel jako z rychlíku. Pan scénárista jako by v první polovině neodhadl momenty, kde je třeba se zastavit, rozhlédnout a teprve potom do toho kopce vyběhnout. Prostě se rozběhl a v půlce si řekl: "Hele, já už jsem v půlce kopce? Dáme přestávku."
(Proto dávám čtyři.)

Když na tenhle handicap knihy člověk zapomene, byl v ní vlastně dobrý příběh. Jít trochu víc do hloubky a psychologie postav, tak je to ještě víc epic.
(Pouze potvrzení, že přes čtyři hvězdy jít nemohu.)

Příběh byl (jinde) už stokrát omletý, ale nebyl špatný. Muž obviněný z vraždy, předpokládaně mrtvý, a o všechno připravený se za velké pomoci svého alter ega vrátí na scénu. Otázkou potom tedy logicky zůstává. Zůstane Oliver Queen pod zemí a přežije jenom Green Arrow? Odpověď a rozuzlení v komiksu. Bohužel celá kniha působí jako dvojdíl seriálu. Což je podle mě škoda...ale proč ne, že jo...
Konec přesto potěšil, protože dával smysl. Protože slibuje jízdu v pokračování...
(Což zrušilo potvrzení čtyř hvězd a já dám pět.)

Kresba potěšila. Hezké, barevné, evidentně si s tím vyhráli. Škoda, že nebyla o kapku temnější. Potom by pro mě bylo snadnější uvěřit naléhavosti a temnotě děje.

Největší výtka kresby, je dost fatální chybou. Takže vzkaz pro kreslíře: "Domluvte si, jakou zbraň Green Arrow používá." Když stojí na tý věži, co je v každém dílku, které se odehrává v Seattlu.
V záři měsíce jde vidět natažený kladkový luk a v bližším záběru té samé scény je klasický holý luk. Když zapomenou dokreslit tětivu, ještě to rozdýchám, ale tenhle detail byl na mě moc.

Tenhle komiks se zařídí na první místo žebříčku: "Nejrychleji prozrazená tajná identita." společně s: "Nejdebilnější umělé našroubování vztahu." 

12 14.08.2018

Druhý díl překvapil. Protože byl lepší než první díl. Protože vysvětlil věci, které jsem vytkla prvnímu dílu.

Hláška knihy: "Všichni se zkrátka zbláznili, ale účinek na mě byl právě opačný. Jsem opět příčetná. Jak ironické."

A o tom kniha je. Příčetná Harley proti dosti nepříčetmu Sebevražednému oddílu. A když budete zlobit, nerozradím vám, jak to bylo s tím Zodem z prvního dílu ;)
Rube se od začátku do konce a je to vlastně i vtipné.
Kniha obsahuje další osobní složky, dočkáme se jednoho návratu a jednoho nového člena. Kniha navíc příjemně návnadí na pokračování. Něco mi říká, že to bude pecka (Liga spravedlnosti vs. Sebevražedný oddíl).

Jo, a PS: pokud bych četla oba díly hned za sebou, dám prvnímu o hvězdu víc. Takhle nechám hodnocení a až budu číst znovu, hezky za sebou ;)

13 13.08.2018

Tenhle příběh měl všechno. Zabijáka, který oním zabíjením trpí (pasáž s vysvětlením slz ale na mě byla moc krátká). Ženu, která měla zemřít, ale místo toho se dočkala konce úplně jiného čekání. Mafii, která je drsná, ale vlastně ani to mi nevadilo. Na druhé straně je totiž Plačící drak, který se o vše postará. Nemám tušení, jak je to s dějinami, ale pasáž s postupem vývoje skutečné mafie a té japonské, mě moc bavila. Stejně jako vysvětlení, proč nakonec vlastně nevadí, že k smrti, ale měla nastat, nedošlo. Děj má hlavu a patu, celé to bylo úplně nádherné a rozkošné. Ano, za mě jsou dvě nejsilnější části knihy právě se ženami. Nezabití svědkyně a tatérka. Kresba byla nádherná. Z anotace: "eroticky nabitá". Řeknu to takhle. Nejvíc eroticky nabité na tom bylo právě to, co si čtenář dopředstavuje ve své hlavě. A že prostoru je dost. Za to vše je manga vděčná kresbě. Já toho viděla ještě málo, ale něco už jo, ale kresba tady je úchvatná. Příběh je vlastně jednoduchý a všechno už čtenář viděl nebo četl jinde (ale na druhou stranu, kniha je z roku 1986), takže to nejde odsoudit z tohohle důvodu. Ale kresba. Ach ta dokonalá kresba.
Vadila mi jenom jedna věc (nejsem na to moc zvyklá). Minulost. Jak se Jó stal zabijákem a co následovalo hned poté, se čtenář dozví až v polovině knihy v jednom úceleném bloku. Vážně nádherně dlouhém (teď jsou častější flashbacky rozdělené a táhnoucí se celou knihou). A potom zbytek děje.
Kniha ve mě vyvolala emoce a to je hlavní. Musím souhlasit, vyjít dnes, asi z toho čtenáři nejsou tak vydřený, ale tenhle kousek vyšel, když já ještě byla na houbách. A byl by hřích zakázat svým očím, aby tohle viděli, a mozku, aby tohle četl.
Doporučuji deseti zabijáckými dýkami z deseti a hodnotím jenom pěti, protože víc nejde.

13 11.08.2018