Lenka.Vílka komentáře u knih

Nesouhlasím s bodem dva v anotaci. Kei konečně smočil a skoro celý obsah knihy je zaměřený na to, jak se v akci rozjede (myslím teda zabíjení, ta první akce je pár stránek). Tak někdo zařve, a co jako?! Nic jinýho nečekám a když to nedostanu jsem smutná. Jsem zvědavá, co bude dál. Ale doporučuji číst šestý a sedmý díl dohromady, ať si užijete víc (jestli mi nevěříte, na konci šestky to zjistíte samy).

13 22.03.2018

Už začátek mě pobavil, protože se potvrdilo, že Erika zvládne pracovat jenom pod tlakem. Minule začala skutečné vyšetřování až v moment, když byla suspendovaná. V Temných hlubinách si řekne náhoda. Hodně trapná náhoda. (To si tak hledáte koks a hele mrtvá holka.) Když se objeví kostřička v rámci jiného případu. Mám obecně "cold case" ráda, takže mi bylo jasné, že obsahově se mi zatím třetí díl trefil do noty nejvíc. No teď už jenom zjistit, jak to dopadlo. Vlastně velice nepřekvapivě (k mojí historii se sérii opravdu naprosto nepřekvapivě). Autor umí psát čtivě, ale velkým pomocníkem mu jsou krátké kapitoly a fakt, že se neustále něco děje (ne nezbytně v souvislosti s vyšetřováním, takže nevím, jestli to je pozitivní "něco se dít"). Prostě jsem to přečetla, ale efekt stejný jako minule. Přečteno, vráceno, ale to je vše. Za týden nebudu pořádně vědět, o co přesně šlo. Mrzet mě to nebude, ale další díl si zase přečtu (to je důkaz, že knihy nejsou špatné, ale stále jsem nenašla to "něco", co jsem hledala a nenašla v dílech předchozích). Přesto se něco od minulých dílů změnilo. Neříkám, že jsem si Eriku oblibila. Jenom mě už tolik mě neštve. Ale její jednání a směr používání logiky je pro mě stále záhadou.
Detektivka pro ženy? Jo. Ale jde to snad napsat i lépe, ne?

22 21.03.2018

Byla jsem upozorněna, že druhý díl je úplně jiný než první. Jo, tak to teda souhlas. Jsme na jiném místě, v jiné situaci, ve válce. Prostě další facha Takeshio Kovacze. A na tom autor těží. Mě už je skoro jedno, kde se to odehrává. Protože:
1) hlavní hrdina je borec, tak mu to jde všude
2) autor umí dobře psát
3) jsme na jiné misi a jiné planetě, takže se dají dlouze rozebírat další technická provedení aplikovaná do děje (teď se přiznám..bod tři zněl v mojí hlavě jinak...ale lépe jsem ho převést do písmen nezvládla...)
Ze začátku tak trochu Indiana Jones ve vesmíru, což je problém, protože mě takhle témata obecně neberou, ale...bod jedna, dva a tři.

("Wardaniová si nasadila emocionální obdobu skafandru, což je jediná obrana člověka v době, kdy se etická bariéra vnějšího prostředí změní natolik děsivým způsobem, že obnažená duše už nemůže přežít bez ochrany.")

Co zůstalo stejné, je autorovo filosofovaní a rozebírání všech věcí a všech situací. Autor totiž vymyslel princip, se kterým lze vyprávět příběh v podstatě o čemkoliv. Prostě vezmete čip, dáte ho do jiného těla na jiné planetě a je to. Nový příběh a nová situace. Možná by to po čase mohlo působit nudně, ale v případě autora si nejsem jistá. Jeho styl mě prostě baví, protože má všechny trumfy na své straně.

13 19.03.2018

Ghúl mi chyběl. Jelikož si knihy půjčuji, už na minulý díl jsem musela čekat, než se dostane do knihovny a byl to absťák. Jinými slovy. Dost zvažuju, si sérii koupím.
Tenhle díl byl prostě nejlepší. Ano souhlas, první stránka je bezva. Rejstřík postav a něco o nich. Asi dobře. K nám se asi dostane minimum mangy, která vychází. Ale "oni" toho maj rozečteného asi víc, takže za mě tak jako tak potěšilo.
Dostáváme se jinam. A to mě vrací k otázce, kterou jsem nechápavě pokládala u prvního dílu. To jsou všichni spokojení s tím jak to je? Ghúlové jsou lepší a silnější, tak proč s tím něco neudělají? V každém okrsku je to jinak. A v tomhle dílu se podíváme právě tam, kde Ghúlové myslí na revoluci. Tedy zbavení se podřadných druhů. Tedy lidí. Akční, emotivní, jednoznačně zatím nejlepší díl a taky svým způsobem dost brutální. Ale tohle na mě nepůsobilo jako brutalita na oko, aby autor šokoval. Veškeré násilí bylo silně emoční. A teď malá zpověď. Od téhle série jsem čekala hodně věcí. Zábavu, odreagovaní, chvilku dobře stráveného času. Ale nečekala jsem něco jako emocionální hloubku. Skvělé, doporučuju!

11 17.03.2018

Jsem šokována! Tedy pozitivně. V dalším díle pokračujeme dál, ale tentokrát mě to bavilo. Dost tomu pomohl způsob vyprávění. No každopádně, další díl si půjčim. Rozhodně.

12 16.03.2018

Tenhle díl mi neseděl. Čekala jsem akci vzhledem ke konci dílu předchozího, ale tohle bylo takový prapodivný. Sice ta akce přijde, ale já se u ní nudila. Skoro půl knihy je pitvaná scéna ve vodě, která prostě neměla koule. Což je ironie. Ale...trochu to vylepšuje Prsatice. Přestože buď nedělá nic nebo ječí, alespoň si na ní užijete pohled opět na skoro každé obálce.
Jelikož mám doma ještě další díl, pustím se do něj. Tak doufám, že se to zlepší. Držím si palec, protože až na propadák čtvrtého dílu mě série baví. Je jedno, jak moc to je nechutný. Což tenhle díl je hodně. Ale ani nechuťárny nezachrání špatný základ.

11 16.03.2018

Další díl si nechám až na zítra, tak tenhle komentář buď nesuďte nebo ignorujte.
Třetí díl mi principem výstavby děje připomíná dost současných knih. Dvěstěpadesát stran čekáte, než se v tom pindání začne něco dít. Začne. Ale na posledních dvaceti stranách, takže hodnotíte jako pecku. Ne, Gantz 3 mě na tohle neutáhne. Sice jsme se podívali na stereotyp toho, jak to chodí ve školství. Ale že bych se dozvěděla, proč kluk v patnácti může bydlet ve svém bytě, mi vzhledem k jiné kultuře nikdo nevysvětlil. Sere pes, fakt jo, popojedem. Protože vážení čtenáři, přijde novej prvek. Humor. Keiovi namlouvací techniky mě dostaly.
(Já jsem přece tvůj domácí mazlíček a s tím sex mít nemůžeš. Já se ním ale mazlil...)
Takže princip konec nám zachrání všechno tady fakt nastal. Ale...kvůli určitým informacím a náznaků čekám v dalším díle maso.
Vyjádřim se ještě k sympatiím k postavám. Zatím u mě vede "Lízal", protože ten je prostě nej. A moc toho nenakecá. Hlavně žádné "hnn", takže sympaťák. Navíc, na čtyřech mu to sluší v kombinéze. Snad neuře moc brzo. "Prsatice" by se nudila...

11 15.03.2018

Co napsat o druhém díle, abych zároveň nenapsala spoiler? Protože...druhá kniha začíná přesně tam, kde skončil první a skoro celý jeho obsah je pokračování první akce. Zvláštní je, že to nezačne nudit. Teda až na to věčné "hnn", to je jak pro fandy Formule 1. A vypadám snad na to já? Fakt ne. Skoro nic se nedozvíme z pozadí a důvodu, ale to je ok. Zatím ono natahování žeru. Ale upřímně, co z toho, když se všechno vykecá hned na začátku? Autor by musel potom zvolit úplně jiný směr a ten by mi přišel náročnější. Uvidíme dál, že?

12 15.03.2018

Může obsahovat SPOILER a berte v potaz, že až po dočtení knihy a napsání tohoto komentáře jsem si teprve zjistila, co je to "Seinen manga" a že tohle je SM (a nebrala jsem jako důležité přepisovat komentář...psala jsem ho jako náhodný čtenář, který neví, do čeho jde)...

Probudíte se v místnosti s bandou cizích lidí. Trochu jako SAW, ne? Až na to, že vedle vás stojí typek, vedle kterýho jste ve své poslední vzpomínce umřel. Hmm. A v tý místnosti je taky divná koule. Ale než začne hon na mimozemšťany, jak slibuje anotace, do bandy se přidá další člen. Který přijde zvláštním způsobem. Přesně tak, jak umřel. Takže následuje pár stran, jak se se po částech skládá nahá holka. To asi proto, že umřela nahá.
("A na tenhle její uděsný příchod zareagovala jedna část mého těla náramně nadšeně.")
A co se stane pak? Jeden z bandy si začne sundavat kalhoty. Načež přiběhne pes a taky si užije kousek svýho dortíku. Což je komentováno slovy: "Ven si to,--hozené sako na slečnu-- než si to s ním vyměním." V druhé půlce naštěstí konečně přijde akce (ale žádnej strach, ty kozy zůstanou), která je do konce úchvatná. Krásná kresba, dobrý děj, naznačení věcí, které se budou rozebírat dál. Dobré. Jenom jsem zvědavá, co bude přesně dál. Na to kolik má série dílu...

Tak trochu jsem nechopila, jak v knize funguje "zobrazování nahoty". Ženská komplet, nejenom velký umělý kozy, ale i podvozek. Ale pytlík je cenzurovanej (těma trapnejma kostičkama jako to dělaj v televizi). Sorry, nechápu. Mangu doporučuju všem. Jak běžnému čtenáři, kterému čtení zabere max dvě hodiny, podle jeho schopností čtení. I těm, kterým to bude trvat déle, protože z technických důvodů nebudou moc knihu stále držet v ruce (teda pokud nebude půjčená z knihovny jako v mé případě, ale koupená...konečně jsem pochopila, proč kniha z knihovny "zmizela" a já musela dlouho čekat, než jí znovu koupí). Jo, a ta nahá slečna je skoro na každé obálce kapitoly. Ale jak jsem zmínila na začátku, až potom jsem si našla termín "Seinen Manga" a všechno jsem pochopila.

15 13.03.2018

Neb jak si oblíbit záporáka, přestože to je děsná mrcha...

11 12.03.2018

Takže už znám pravdu, které jsem se bála. Zvuky jsou v uvozovkách všude. Nejenom ve Spadu. Ale což, to nějak dám. Co mě zaujalo? Myslela jsem, že půjde o povídky, které jsou samostatné jednotky, ale nakonec se ukázalo, že nejsou. Prostě útržky z práce pár týpků. Ale jsem si jistá, že i přes tu srandu raději nine to five...
Boží tango: 3/5
Příliš dlouhá swingers party: 5/5
Srdeční záležitost: 2/5
Pražské Kobky: 4/5
Artefakt: 4/5
Obálka: 5
Celkem: 3+5+2+4+4+5=3,8=4
Víc u jednotlivých povídek.

17 12.03.2018

Už začátek mě dostal do kolen. (Říkáte si, jak se může Deadpool ženit, když ani s nikým nechodil?) Celá úvodní řeč mini Deadpoola je úvod hodný Cicera. Vlastně si myslím, že Deadpool vynalezl stroj času, aby Cicera zabil, protože to byl žabař a nýmand.
Svatba samotná je vskutku romantické dostaveníčko a přehled žen (ne nutně pokaždé), které byly tak jiné, že do toho s ním šly taky (nejenom démonická bestie), opravdu pobavil. Každý z příběhů měl něco do sebe a žádný z nich nenudil. Ale potom se vrátíme. Líbánky stejně divoké jako rozlučka se svobodou. Taky "retro" flashback. Hitler chce zabít Furyho. Takže všichni cestujou v čase jako o život.
V celém díle ale nečekejte děj. Tohle je něco jako "co leželo na ulici, jsme otiskli". V tomhle směru jsou dost vtipný komentáře do děje. Ale to neznamená, že je díl míň dobrý nebo nuda. Protože já se bavila královsky. Vážná témata z předchozího děje si necháme na příště. Velké plus za rudýho mufíka.

13 10.03.2018

S autorem mám stále stejný problém a kdyby to nebyla taková klasika a jít o případ jiného spisovatele, asi jsem s ním už dávno skončila. Zatím jsem měla vždy problém se začtením se. Téma je dobré jako vždy a od druhé poloviny jsem se bavila a bylo to víc než super. Ale než jsem se začetla, tak se mi první polovina táhla. Vždy zapomenu na autorovu snahu mě v první polovině uspat a v druhé polovině odpálil. Ale je hezký, že spolu máme tenhle specifický vztah...

21 09.03.2018

Vetřelec: Covenant, ach.
Jak je možné, aby se z dobrého filmu přepisem stala silně průměrná kniha? Snadno. Dejte to napsat Fosterovi.
Covenant, ach.
Je to jako když vezmete flašku archivního červeného, vylejete do odpadu, nalejete do ní krabičák za dvacku a nabídnete hostům s tím, že bude archiv. Protože obal říká, že to bude jízda, ale když si nalijete, něco začne smrdět. Ale přece to hostiteli neřeknete! Co když vás už příště nepozve?! Tak pijete a doufáte, že to je třeba jenom jednohubkou a ono se to zlepší. A když jste na dně druhé sklenky, řeknete si: "Vážně jsem se jenom spletl v prvním úsudku nebo mi to vypálilo chuťové pohárky?"
Jo, takhle na mě kniha působí. Je jasný, co bude dějově dál, proto jsem s knihou netřískla. Na každé straně jsem měla text, ale zároveň mi v hlavě problikávaly obrázky z filmu, protože jinak bych se unudila. Nemám zkušenost s autorem, ale takhle nudný vyprávění jsem už dlouho nezažila. Zpátky k informaci, že čtenář ví, co bude následovat v další scéně. Předpokládám, že knihu četli hlavně ti, kdo viděli film. Protože tohle je pro fanoušky. Je to pro fanoušky a zároveň proč si nevydělat něco navíc v rámci univerza. Proti tomu nic nemám. V tomhle případě jsem stále doufala, že se to zlepší (že nezlepší, protože nemůže mi bylo jasný, ale nechte mi doufání), ale do konce knihy (na dně druhé sklenky), to byl stále stejný autorský patok. Dost slov kolem toho, že byl příběh super, ale nesedl mi styl autora, co? To jsem celá já...

Vtažení do děje naprosto nulové. Už jenom začátek, kdy se členové posádky probouzí a jeden z nich zemře. Do háje, já jim ve filmu držela palce až do poslední vteřiny, přestože to bylo nereálné přežití. V knize? Napsáno jako seznam věcí, co koupit na víkend v krámě. Škoda. Ale jinak děkuji za ty dovysvětlující momenty. Ty udělaly radost. Třeba proč jsou na lodi jenom páry. Já myslela, že je to kvůli tomu, aby tam mohli nacpat tu scénu ze sprcháče! A slečna zároveň nevypadala jako coura. Tak to jo, už chápu... ;)

13 06.03.2018

Naprosto nutné pro toho, kdo miluje film. Teda, pro toho, kdo zná někoho, kdo miluje film nebo někoho takového má doma. Jednoduchý přepis, do prvního čtení s velkou kresbou, který vás bude bavit i s "druhým čtením". Must have záležitost, jestli má být od malého teroristy chvíli klid :D

12 04.03.2018

Věděla jsem, že se mi kniha bude líbit. Mám ráda vše od Johnsona a kresba Franka je opět super, snad od něj "uvidím" v budoucnu víc. Supermana mám totiž moc ráda, s tím vším co zastupuje. Pokud mu scenárista nedá přehnaně mučednickou tvář. A že mi to občas leze krkem. Proto jsem ráda, že tady je Superman člověk (víte, jak to "člověk" myslím). Brainiac je super záporák a byl skvěle vykreslený. Jenom ten konec mě mrzel. Jeden sešit navíc by nikoho nezabil! Ale zase tolik to nevadilo, jenom jsem neměla čas na emoce. (Tohle je první vyprávění o Supermanovi, kde mě Jonathanova smrt nedojala, nebyl čas.) Ale čtení jsem si užila strašně moc. Až na ten konec, jak jsem už zmínila.

("Nazývají tě superčlověkem. Proč to ale dělají, když "člověk" vůbec nejsi? A "super"? Na tobě nic super není.")

Starý komiks, bez komentáře. Ale kvůli jeho špatnosti nedám čtyři, protože první část byla luxusní.

12 01.03.2018

O knize jsem povědomí měla, ale neměla jsem v plánu číst. Jenže potom jsem uviděla trailer adaptace, který mě dostal. A je to tady. Knihu jsem dočetla a na řadě je komentář.
Nejvíc se mi líbila jakási hlavní myšlenka. Mě je jedno, co si budou myslet oni o mě. Jenom nechci, aby si on myslel, že jsem ho podrazil. A naprosto souhlasím s komentářem Entertainment weekly na zadní straně (a to se mi většinou nestává, protože to beru jenom jako pindy ze zadní stránky, ale snad poprvé souhlas na 100 %). Ale zároveň je to i důvod, proč nemohu dát pět hvězd, protože mě nebavilo to "ostatní dění ve škole", protože prostě nejsem cílovka a tohle jde mimo mě. Ale naopak jsem si užívala emaily. Knihu rozhodně doporučuju k přečtení jak mladším tak i starším, protože pointě příběhu na věku nezáleží, jenom nezaručuji, že se vám budu líbit úplně všechno, pokud jste starší.

16 01.03.2018

Nejsem znalec v oboru post-apo a moc knih, které jsem četla nevyjmenuju. Možná právě proto se mi kniha jevila jako mix Doomsday (obsahem) a The Divide (jak lidem hrabe) s hodně, ale hodně kulek jako bonus. Jsem i nováček v knihách autora, tak snad takhle nepíše pokaždé. Prásk, ratata s uvozovkama. Nezvykla jsem si, fakt ne.

("To byla taková..., no vlastně nevím, co byla, ale byla to celebrita. Tak to před válkou chodilo, že lidi milovali nějaký lidi jenom proto, že je milovali i jiný lidi...")

Obálka super, tak si to představu. Hned jsem se těšila víc. Děj svižně odsýpá a není čas ani prostor na zdržování. Co bylo předtím se čtenář dozví způsobem, který to nezdržuje a průběžně. Nejsem Prague lover, takže kde se to odehrává je mi jedno (ale při popisu všech míst, jsem tam byla skoro jako live, to se povedlo). Teda dokud nepřijde řeč na Brno (ze kterého jsem viděla jenom vlakové nádraží a skoro mi přišlo, že tam už apokalypsa dávno proběhla) a neukáže se, že je to stejná díra jako Praha. Vážně tomu nebylo i před válkou? (Chi chi chi). O tom, jak autor píše se rozepisovat (jako všichni ostatní tady) nebudu. Tohle se mi líbilo se vším všudy, jak bylo předloženo (až budu mít autora načteného, rozhodnu se). Humor mě hodně bavil. Nebylo to stylem "popadejme se za břicho", ale příjemně posouval děj. A děj samotný? Mňam. To byla jízda. Viz trochu výš v komentáři. Furt se něco děje, takže i kdyby vás kniha nebavila, tak nemáte šanci to zjistit, jak neustále jedeme dál. Na pomalý a zraněný nemáme čas.

("A vy ostatní si mezitím můžete dát u baru naše místní pivo. Paní Voláková se zaklíná, že tentokrát už chytila správný výrobní postup, ale pro jistotu, kdo bude mít střevní potíže, dostane jedno pivo zdarma jako bonus.")

Jo, málem bych zapomněla. Hlavní hrdina borec borců, takže spokojenost. Ale četníček tomu nasadil korunu. Jeho adorace naším hrdinou mě vždy rozesmála.

21 27.02.2018

Hezká obálka, horší obsah. Vlastně stejný jako předchozí dva díly, takže průměr. Ale zpět k obálce. Ze série u mě vyhrál první díl. Ztracená Karkulka na zasněžené pláni (takže to odpovídalo). Ta modrá je prostě jenom hezká a nevyniká ničím, co by mě zaujalo. Na to jak je kniha tlustá, moc stran nemá. Použitý papír dělá své. Látkové záložka tahačka. Jsem ráda, že je tam vydavatelství dávají, ale pokaždé není kvalitní a potom se, natahují se, párají. Asi jsem se na ně zaměřila, protože poslední knihy, které jsem četla (beletrie) ji vždy měly. Tak jsem měla potřebu porovnávat. Když vám stojí na poličce víc podobných knih, máte onu potřebu.

Děj. Hlavní hrdinka je na útěku, protože se proti ní všichni obrátili. Jenže tady je ich forma vyprávění, takže se autorka zaměřuje jen na to, jak je ten Konstantin otrávený a nemělo by se mu věřit, místo popisu toho, co se zrovna děje doma...bylo by to zajímavé, natáhlo děj...takhle se zase dozvíme z vyprávění, ale je to trochu originálnější formou, než bývá zvykem. Na onom útěku je s týpkem, kterému by rozhodně věřit neměla. Na cestě do místa, kde by se všechno mohlo vyřešit. Já vím, takhle je to pokaždé. Taky pokaždé si toho zlobidlu oblíbíte a doufáte, že se všechno vyřeší, bude dobrý a i přes to všechno bude na konci muci muci, protože se hlavní hrdinka vyspí a druhý den přehodí výhybku a dojde jí, koho miluje skutečně a doopravdy (ne, počkat, to bylo v autorky jiné sérii, ne? Já už nevím...podle toho jde vidět, jak to s jejími knihami mám...čtu je, ale za týden skoro nevím, i čem to bylo. Ale v pohodě, pokud jste na tom stejně jako já, hrdinka vám vždy připomene, co bylo předtím a co vedlo k tomu a onomu). V příběhu mě moc nepřekvapilo. Teda kromě toho, že zaklepal bačkorama jeden z aktérů (pochopitelně nemyslím smrt. Myslím, že si všichni na konci sedli do kolečka, sundali si bačkory a klepali nima) a nevykecám kdo. To je v komentářích pode mnou označených spoilerem. Protože nato, jak byl jeho charakter rozebíranej a jak se někam posunul, to je škoda. Narozdíl od toho druhého.
První dvě třetiny to ještě šlo, ale potom se to tak divně sunulo dopředu, že jsem se nudila. Sice se tam stalo hodně věcí, ale předchozí díly se mi četly lépe, tady se všechno táhlo. Ale času stráveného se sérii nelituji. Na chvilku jsem vypla a kniha mě odnesla jinam. A to je myslím hlavní. Jak píšu pravidelně, napíšu to znovu. Být o deset let mladší dávám pět, takhle tři.

13 22.02.2018

Začnu lookem. Obálka, ta se mi moc líbí. Hezká, líbivá, správně barevňoučká. Prostě zaujme. Naprosto příšerná látková záložka. Jako než tohle, tak raději nic. Vezmu to matematikou. Kniha se do knihovny dostala na konci září. Takže jí přede mnou četli tak tři lidi. Záložka už je vytahaná, na konci se třepí. Prostě fuj.

Děj, který podle anotace sice zaujme, ale nijak neodstřelí, takže jsem byla hodně zvědavá, jak to dopadne. Začnu přítomným časem, ten mě totiž nebere, a proto se mi automaticky hůř četlo. Ale to nebyl jediný kámen úrazu. Celý to bylo takový kostrbatý a tím nemyslim jenom překlad království, který mi v hlavě drhnul během čtení celou dobu. Zimané zní fakt blbě (Winterians nešlo přeložit lépe? Třeba Zimní lidé? Místo doslovného Zimané...). Tím chci říct, že pokud by kniha byla alespoň dobře napsaná, tak je to pro mě průměrná zábava, kterou strávím, a jedu dál. Narozdíl od žánrově podobné Ledová jako sníh, kde se těším na pokračování, tady jsem ohledně druhého dílu vlažná. Sice nemám ráda nedočtené série, v tomhle případě udělám vyjímku.

14 18.02.2018