lenka0383 komentáře u knih
Celá série mě nadchla, první a čtvrtý díl se mi líbil asi nejvíc. Originální myšlenka, propracovaný svět a vztahy lidí v něm, spousta myšlenek má co říct i o našem skutečném světě. Paráda. Občas dlouhosáhlé popisy prostředí nebo bitev, které nesnáším, ale ty jsou spíš až v dalších dílech, no druhý a třetí díl jsem hodně pasáží přeskákala. Čtvrtý mě ale zase naopak hodně zaujal. Celá série je ale jednoznačně skvělá.
Nutí k zamyšlení, k tvořivosti, oddychu. Skvělé nápady, obdivuji autora, který tohle vymyslel.
Jedinečný svět, který mě ohromě bavil a moc ráda bych o něm věděla víc. Bohužel místo vysvětlení zajímavých aspektů tohoto světa se příběh točí okolo pár postav, které mi ničím zajímavé bohužel nepřijdou. Něco mi v autorově stylu výrazně chybí k tomu, aby mě bavilo to číst, do čtení jsem se musela vyloženě nutit. Chybí mi v tom nějaké emoce, které by čtenáře trochu vtáhly do děje a přiměly ho, aby postavám fandil, aby to prožíval s nimi. Tady je to všechno jako chladný popis toho, co se děje, vlastně přehršle různých malých dobrodružství, ze kterého hrdinové vždycky nějak zázračně vyváznou, ale mně vlastně bylo úplně jedno, jak to nakonec dopadne.
Kniha se mi velmi těžko hodnotí, protože jsem před jejím čtení již viděla film. Moc se mi líbí námět i styl autorčina psaní, ale na hodně místech mi to přišlo hodně rozvleklé a konec mě nijak nezaujal. Ve filmu mi to zakončení přišlo takové pádné a šokující, v podstatě skvělé, ale tady, když jsem měla k dispozici i vnitřní svět hlavní postavy, jsem nějak nemohla pochopit to, co udělala a proč to udělala. Jedna z kapitol, která je napsaná z pohledu její sestry, úplně vybočovala z celého rámce knihy. Přesto dávám čtyři hvězdy, protože se mi líbí styl, jakým autorka píše, a příběh je velmi originální a zajímavý, konec odvážný a nečekaný.
Některé postřehy jsou zajímavý a přináší jistě zajímavý pohled do zákulisí tohoto spisovatele, nicméně sama jsem se nějak nemohla naladit na autorovu vlnu a pochopit, co tím vším vlastně chce říct. Nechci knihu hodnotit jako špatnou, ale sama jsem s ní jaksi bojovala a nakonec nedočetla, protože mi její čtení nic nepřinášelo.
Kniha má dvě hlavní části - jednou jsou příběhy porodů, druhá je odborným výkladem pro porodní asistentky. Porodní příběhy jsou krásné a ukazují, jak normální a fyziologickou funkcí je porod. Odborná část je dle mého názoru plná již zastaralých informací a přístupů, některé z nich ani nesedí do našeho kulturního prostředí, ale pro laiky může posloužit.
Kniha jasně a srozumitelně, formou rozhovoru s českou porodní asistentkou, podává principy toho, jak funguje přirozený porod. Některá vyjádření jsou podle mě až příliš zjednodušující a ne se vším souhlasím, ale jako úvod do přemýšlení o přirozeném rození je to dobrá kniha.
Tato kniha není ani tak o tom, jak se připravit k porodu, ale jde spíše o autobiografický popis cesty porodníka Michela Odenta, který se pokusil o revoluci v porodnictví. V knize popisuje, jaké byly začátky "jeho" porodnice, co zjistil, když nechal ženy, aby rodily samy a samy si průběh porodu řídily, a jak si to odborně vysvětluje. Píše, co jim v porodnici fungovalo a co ne. Za mě jde o jednu z "povinných" knih, kterou by si měla přečíst každá těhotná žena. Jediné smutné je to, že se k jeho přístupu dnešní zdravotnictví teprve pomalu začíná dopracovávat.
Možná už jsem toho v době čtení měla nastudováno tolik, že mi tahle kniha nepřinesla žádné nové informace. Místo orgamického porodu se autorky zabývají spíš tím, jak se zbavit různých sexuálních traumat a strachů, jak je důležité správně se vyživovat a podobně. Za přečtení stojí první dvě kapitoly, které obsahují hluboká zamyšlení nad ženstvím a mateřstvím.
Velmi odborná a fundovaná kniha lékařky, která sama své čtyři děti porodila doma. Mnoho opravdu vědeckých informací ze studií, vše s odkazy na zdroje, jak se na skutečně odbornou knihu patří. Zdroj argumentů, kdy a proč (ne)odmítnout lékařské zákroky v těhotenství a při porodu, plus kapitoly o kojení a společném spaní s dítětem. Líbí se mi vyváženost pohledu, kdy autorka nabádá ke zodpovědnosti a dává návod, kdy přijmout lékařskou podporu, kdy je vhodné rodit císařským řezem a podobně.
Výjimečná kniha výjimečného člověka. O hledání víry, hledání cesty životem, o životě podzemní církve za doby komunismu i o cestě českého národa za svobodou. O putování a zkušenostech mezi různými kulturami a náboženstvími. Nejen množství informací o spoustě různých věcí, ale také mnoho duchovních zamyšlení.
Kniha mě nadchla. Zajímavý příběh dívky s OCD plný jejích myšlenek ilustruje, jak zoufale a nepochopeně se takový člověk cítí, když nemá kontrolu nad svými myšlenkovými pochody a je v podstatě v jejich zajetí. Také se mi líbilo, jak autor do textu začleňuje úryvky básní a různých lyrických zamyšlení. Nad těmi jsem se často zastavovala a hlouběji nad nimi přemýšlela. Nerozjuchaný konec do příběhu skvěle sedl.
Nádherné ilustrace plus příběh, který děti zaujme jazykovým zpracováním - jsou zde prezentovány myšlenky miminka vyvíjejícího se v bříšku, plus spousta naučných, přesto poutavých pasáží o srdci, nervové soustavě...
Kniha mě hodně bavila a na mnoha místech i dojala. Občas jsou některé situace trochu umělé a je z nich příliš cítit snaha autorky navodit nějaké téma nebo pocit u čtenáře, ale další kapitola mi dojem vždycky zlepšila. Příběh má i romantickou a napínavou linku. Dojem trochu kazí nepřehlednost členění na odstavce, kdy člověk čte a najednou zjistí, aniž by to bylo jakkoli graficky ošetřeno, že se ocitl v hlavě úplně jiné postavy, na jiném místě nebo dokonce o pár dní či týdnů později. Taky mi vadila nesouslednost v dodržování spisovné a nespisovné řeči postav, ale to už je věc překladu :-/ Všechny tyto nedostatky ale vyvažuje rozhodně zajímavý a napínavý příběh, který je originální a obsahuje nečekané zvraty a dramatický vývoj postav.
Neskutečně úžasná kniha, stokrát lepší než první díl. Neuvěřitelně zajímavý svět, originální a fascinující. A závěr je prostě brilantní. Takový, jaký musíte milovat i nenávidět současně.
Neuvěřitelně čtivá kniha, začátek pro mě byl horší, ale tak od třetí kapitoly jsem dočetla jedním dechem. Přátelství Willa a Drobka a spousta dalších drobností mě neskutečně dojala a nemohla jsem se odtrhnout.
Perfektní počin, skvěle napsáno. Doufám, že takových knížek vznikne víc.
Účel splňuje. Je provokativní, nutí k promyšlení věcí, které člověk znal a měl tak hluboko vryté v paměti, že už ho ani nenapadlo nad nimi přemýšlet. Skvělý počin. Mnoho formulací mi tam nesedí, ale to nevadí, protože i to vybízí k tomu, aby to člověk zkrátka vytáhl na světlo a znovu promyslel.
Tak jak jsem knihu s nadšením otevřela, po prvních dvou kapitolách jsem měla nutkání ji odložit. Hrozně se to táhlo, vůbec mě to nebavilo. Pak se to asi od půlky zase rozjelo a byla to bomba. Poslední kapitoly mě opět nebavily a konec mi přišel trochu nedotažený, ale přesto jsem ráda, že jsem knihu nakonec dočetla. Skvělé myšlenky, zajímavé podání "dokonalého" světa, originální nápad. Jen mi někde ten svět přišel trochu nedotažený, jako že jsem třeba nepochopila, proč když jsou ti lidé schopní vrátit se do mládí, proč vůbec stárnou, proč ty jejich nanity prostě nezařídí, aby zůstali věčně mladí? Spousta věcí mi tam neseděla, ale rozhodně mi kniha dala mnoho podnětů k přemýšlení.
Tak mám pocit, že jsem četla snad jinou knihu než někteří tady. Mně styl psaní Levithana prostě sedne, vůbec jsem se v tom neztrácela, ba naopak tomu ten jeho styl přidává originálnost a takovou lehkost. Psaní z pohledu "my" tomu prostě sedí a mně se to hrozně líbí. Bavilo mě to, přečetla jsem celou knížku za jedno odpoledne. I přeskakování mezi jednotlivými příběhy je skvělé, protože autor tím podle mě ukazuje, čím jsou si ty příběhy podobné, bere z nich ta ponaučení, která v nich jsou vepsaná. Jsou tam některé skvělé myšlenky, co se týče sociálních sítí a internetu a vůbec dnešní doby americké mládeže. Jsou to perly, co by se měly do kamene tesat :-D Jednu hvězdičku ubírám za to AIDS. To mi tam upřímně hrozně vadilo a nějak mi to kazilo dojem z knihy. Chápu, že gayové minulých dob to měli těžké, ale AIDS přece není záležitost homosexuality, ale záležitost promiskuity, a to jsou dvě věci, které mně se v mozku oddělují, tak jsem je tady nedokázala zapracovat do sebe. Prostě psaní na jedné straně o mladistvé a krásné lásce a do toho nějací zemřelí gayové, kteří si stěžují na společnost, která snad může za to, že onemocněli nevyléčitelnou nemocí? To mi prostě nesedí nebo jsem to nějak nepochopila. Naštěstí to tam bylo zmíněné jen párkrát.