Lenka4 komentáře u knih
Velmi poučný pohled na vlka v čase, napříč kontinenty a v konfrontaci s lidmi. Každý tvor má přirozené právo na život. Jistá úskalí přináší moderní přeměna vlkodlaka v eko-vlka. Člověk by si měl zachovat respekt před divokým zvířetem, v jeho prostředí se chovat obezřetně a naučit se bděle hlídat svá stáda. Pak je soužití jistě možné.
Autorovi se příliš dobře nezdařilo do textu vkomponovat případy z praxe. Většina je zakončena sdělením, že o osudu protagonisty nic dalšího nevíme. Spíše to však působí dojmem, že nic dalšího neobsahuje právě vytěžovaný pramen a na zkoumání jiných nebyl čas. Některé příklady (maškary či nevěstinec) jsou líčeny obšírně, leč přesný sled událostí se v nich ztrácí. Kniha s lákavým titulem není příliš čtivá, ale kdo se jí prokouše, dozví se leccos zajímavého.
Vydat se na cestu k počátkům letectvím s touto pilotkou opravdu stojí za to. O její vášni pro létání nejlépe svědčí svatební foto. Takto připomenout by si zasloužily i průkopnice v jiných oborech, jejichž jména a osudy časem upadly v zapomnění.
Autorovi nechybí nadšení pro vyhledávání informací ukrytých v archivech. Zapracovat by měl na způsobu jejich prezentace. Výsledné texty jsou místy dost roztěkané a zasloužily by si pečlivější korekturu.
Potěšení pro milovníky ryzí duchařiny i pro čtenáře, kteří dávají přednost racionálnímu vysvětlení nadpřirozených jevů. Zde si každý přijde na své.
Od těchto vzpomínek se dá odejít až s přečtením poslední stránky. Ne kvůli napětí „jak to dopadne“, ale pro jistou obyčejnost, která umožňuje sdílet s vypravěči jejich přání, příhody, prostředí, vztahy s příbuzenstvem. Prolínání malých osobních událostí s velkými dějinnými má nenahraditelný přínos k lepšímu poznání a pochopení naší historie.
Psychologicky laděné povídky přinášejí podnětnější četbu, než klasické detektivky s vraždou na začátku. Mají originální náměty a důvtipné pointy. Skvělé čtení.
Při čtení knihy se jistojistě každý zbaví veškerých úzkostí a paniky, neboť celá jeho mysl bude zaujata přemýšlením nad tím, jak někdo něco tak plytkého může napsat, vydat, nechat přeložit a vydat v češtině...
Velmi silná je dějová linie Ellidy, která nese zásadní poselství. Pěkně je vykreslena naivita, se kterou se její nevlastní dcera vrhá do manželství s představou, že jí přinese lepší život, než dosavadní domov.
Pro hodnocení jednotlivých balad by bylo možné využít celou bodovou stupnici. Pěkná je například Romance helgolandská či Ballada zimní. Žel, s Karlem Jaromírem Erbenem v tomto oboru lze jen těžko soupeřit.
Tematicky pestrá sbírka, které však chybí vnitřní náboj. Spíše, než vzletné úvahy o životě a smrti či dojmy z Paříže, tak utkví v mysli dílka pod souhrnným názvem Pranepatrný Ezop:
Neznalost klasiků neomlouvá
Na blízké větvi
krákorala sova
Taky mě to
řádně udivilo
Když jsem se potom
blíž informoval
zjistil jsem že nikdy (ale nikdy!)
nečetla Brehmův Život zvířat
Práce vycházející z archivních pramenů a zasazená do obecněji známých dějin postrádá čtivost. Bedřich Reicin v textu ani nevyniká jako hlavní protagonista. Velice mizivé jsou informace o rodině a soukromém životě, pomocí nichž by bylo možné vykreslit plastičtější obraz jeho osoby.
Nijak brilantní satira, ospalá jako francouzské provinční město, trochu zajiskří až se vstupem růžového nábytku na scénu v polovině příběhu. Předvídatelný závěr nikoho nepřekvapí. Vpravdě odpočinková četba.
Připomínka lidické tragédie v nápadité kompozici.
Sklep plný mužů
sotva dýchá
A drolí bláto z nohavic
A ve škole se s rancem hrůzy
nevejdou ženy do lavic
A děti
klečí na stupínku
A neví proč
A neví zač
A prvně vidí hořet knihy
A prvně slyší kachní pláč
Chvályhodný záměr, problematická realizace románové biografie. Nejlépe dopadlo líčení událostí v dospělé části příbuzenstva Čapkových. Příhody tří sourozenců svým stylem odpovídají spíše dětské literatuře. Dobové pozadí je jak vystřižené z učebnic dějepisu. Ostré žánrové přechody přispívají ke zviditelnění důrazu na poučný charakter díla.
Milé vzpomínání na žití s Vladislavem Vančurou odkrývá i zdroje inspirace ke spisovatelovým dílům. Pouť časem, který přinášel radosti, těžkosti i podnětná seznámení, žel končí jeho smrtí.
Zdenka Koubková mohla svým příkladem ukázat cestu nejen dívkám ke sportu, ale i dalším lidem trápícím se jinakostí k nalezení vlastní identity. Snad řešení, které zvolila, přispělo k jejímu dalšímu spokojenému životu. Při pohledu do zákulisí sportu se zdá, že se jedná o živé téma i po desítkách let, které od popisovaných událostí uplynuly. Po přečtení ukázek z díla Lídy Merlínové Zdenin světový rekord zjišťuji, že mé výhrady k autorovu literárnímu slohu jsou zcela marginální.
Hodně obsažná a podrobná publikace o historii lovectví a chovu zvěře. Vše bohatě ilustrováno. Žel, účelem budování všech těch krásných obor a zvěřinců bylo něco, čím by se člověk pyšnit neměl.
V proudu sběrového papíru v podobě slov opakujících již řečené a tím evokujících nevzrušivou každodennost, se občas vynoří vzácná kniha v podobě příběhu. Není jich mnoho, ale mají osobitou atmosféru i pointu.