Lenka4 komentáře u knih

Verše působí prázdným dojmem. Kde chybí vnitřní prožitek, nepomohou umně poskládaná slova. Že by se ani jednomu z překladatelů nepodařilo vyjádřit Rilkeho básnické cítění? Duinské elegie jsou navíc poněkud krkolomně těžkopádné. Pavel Eisner evidentně vystihl vyznění německého originálu. Možná byl autor příliš uzavřen ve svém světě, do kterého je těžké vstoupit, nebo jsou jeho verše okázalou pózou. Čestnou výjimkou je báseň Na předměstí. "Ta stará, kašlem ochraptělá žena, tam nahoře, je mrtva. - Bože, žel, jen škleb a posměch lidí za ní šel ... A neznali ji ani podle jména. Pohřební vůz stál dole, černý, lesklý. Ten nejlevnější; když se vzpříčila rakev, tu dovnitř s klením, plni zla, ji strkali, až dveře za ní třeskly. Hubené herky kočí s bičem v pěsti hnal ke hřbitovu, lehce, jako by nevezl celé jedno údobí života trampot, mrtvých snů a štěstí."

09.05.2016

Text autorky vhodně propojuje vzpomínky a slova skladatele, jehož život i tvorba jsou tak představeny v dostatečně bohaté šíři a ucelenosti.

23.04.2016

Kniha je v podstatě shrnutím profesního života Ilji Hurníka, o jeho osobním životě moc nevypovídá. Dala by se charakterizovat jako školsky poučná a oslavná. Pro hudebního analfabeta jsou některé pasáže těžko srozumitelné a celkové dílo pak nemůže dostatečně ocenit.

13.04.2016

Ač se děj odehrává převážně v cizině, je to opět pěkná česká oddechová detektivka. Díky za ni.

10.04.2016

Fakta předkládaná v publikaci jsou v obecné rovině očekávaná. Problematika je probírána opravdu detailně (např. přesná množství kovů a cenností). Třebaže se jedná o odborný text, stává se pojednou dramatickým, a to ve chvíli, kdy je přibližován osud židovského zlata po osvobození republiky. Přináší pro mne zcela nové informace, které jsou opravdu překvapivé. I když ve své podstatě logické - která armáda by si po svém vítězství neodvezla válečnou kořist? Navíc, když během války utrpěla značné škody a ztráty.

28.03.2016

Příběhy svým obsahem i formou velice nápadně připomínají Dekameron Giovanniho Boccaccia. Duch Rusi a ruské duše, který bývá přítomen v klasické ruské literatuře, se vyskytuje pouze ve velmi malé míře. Možná snaha o světovost nápodobou západního stylu smíšená se zbytky národní originality ve svém výsledku vzbuzuje spíše rozpaky.

20.03.2016

Úzce tematicky zaměřená kniha obsahuje velice podrobné informace o možnostech poštovního styku nedobrovolných obyvatel Terezína za 2. světové války. Je však zacílena hlavně a především na filatelisty, takže ostatní čtenáři musí dávat pozor, aby jim při přeskakování detailních popisů razítek a označení dopisnic a poštovních formulářů nějaká zajímavost neunikla.

12.03.2016

Velice obsáhlý a podrobný pohled na vznik a fungování ghetta v Terezíně a na jeho nedobrovolné obyvatele. Autor mohl jako další šťastlivci, kterým se podařilo válku přežít, vyprávět svůj osobní příběh. Místo toho - s nezúčastněným odstupem - předkládá fakta v ucelenosti a z různých úhlů. První díl je výborný, ve druhém se už některé záležitosti opakují a navíc obsahuje až nadměrné množství statistických tabulek věnovaných opravdu detailním záležitostem. Redukce by neškodila ani u přepisů nařízení a formulářů. Příliš šťastné není umístění poznámkového aparátu do třetího dílu, praktičtější by bylo v podobě poznámek pod čarou přímo u textu. I přes tyto nedostatky se jedná o úctyhodné dílo.

01.03.2016

Knížka je určena široké veřejnosti, proto je psána přístupnou formou, stručně a výstižně. Přeci jen bych ale uvítala širší a hlubší záběr - obsažnější představení černé knihy, dobových reálií a historických souvislostí.

13.02.2016

Podrobné události přibližující dění v obou obcích nejvíce jistě ocení místní rodáci a další osoby, které mají k místu nějaký vztah. Ostatní s překvapením zjistí, jak se na malých vesnicích v různých dobách žilo. Obecné historické události a společenské změny se odráží i na místních poměrech, cenné je autorovo osobní svědectví - jeho vzpomínky. Informace v publikaci se mohou zdát až zbytečně detailní, ale místní obyvatelé získali tak obsažnou kroniku, že jim ji obce mnohem větší a významnější mohou jen závidět.

06.02.2016

Přehledná a čtivá publikace o postavení žen ve společnosti a snahách o jeho zlepšení. Soustředění na střední a vyšší vrstvy je patrně způsobeno možností čerpat z dochovaných pramenů. Chudina se psaní deníčků a korespondence nevěnovala. Při možnostech, jaké měly dívky v oblasti základního vzdělání, to vlastně ani nešlo.

31.01.2016

Pěkně zpracovaná publikace o životě neobyčejné obyčejné ženy. Zvláště působivé jsou zápisky z let 1895 - 1896. Prosté záznamy v sobě nesou hluboký smutek po smrti Vojtěcha Náprstka.

26.01.2016

Edice má velmi pěkný úvod o fungování hrdelních soudů. Překvapivá je nákladnost exekucí, ale i jednoduchost rozsudků. Za vraždu smrt, za ostatní podmínečná smrt, čili příležitost k nápravě. Takový trest dnes už neexistuje. Jen zlé činy zůstaly stejné.

24.01.2016

Autor se vypořádává s událostmi, které poznamenaly jeho život verši stručnými, trochu chladnými. V těch kritických, protirežimně zaměřených, je cítit potlačované vnitřní naštvání. Zážitky i sny líčí střízlivě, bez vypjatých emocí, někdy ne zcela srozumitelně. Básně patrně nevznikaly prvoplánově pro vydání sbírky, ale jako způsob reakce na aktuální dění, se kterým měl autor potřebu se nějak vyrovnat.

13.01.2016

Sympatická, pohodová, pestrá sbírka. Zajímavé postřehy a náměty (Kam zmizel holub či Příběh jezírka: "Náhle si vzpomněl na nebesa. Vykřikl: Bože! Utonu! Kameněl vědomím, že klesá, a o to víc se blížil dnu. I sochu škrtil v pozdní víře drát, který trestat nepřestal. A kolemjdoucí pyšné zvíře bez povšimnutí kráčí dál."), lehký vtip (Autoškola, Okolí zrcadla). Ve verších se odráží autorův pozitivní přístup k životu, všímavost a citlivost pro vnímání nálady prostředí, ve kterém se právě pohybuje.

07.01.2016

Zvláštní sbírka. Na první přečtení nepochopitelná, slova zdají se být prázdná, jejich smysl uniká. Při následném listování se už občas objeví dříve skrytá emoce. Od delšího setrvání u knížky však odrazuje autorův odtažitý styl a její grafická úprava. Stránky s černým orámováním mají patrně evokovat smuteční oznámení. Třebaže se téma smrti v básních objevuje často, celkově nijak zvlášť truchlivě nepůsobí. Vynikající svou atmosférou je báseň Schovávaná. Žel, ostatní verše tak zaujmout nedokázaly.

06.01.2016

Ladění sbírky je nostalgicky podzimní. Z veršů vyznívá odevzdaná smířenost se životem, bez touhy po jaru. Zklidnělá duše nechce budit radost, která v ní usnula. Občasná hra se slovy v některých básních působí rušivě, někdy se vydaří. Slavnost: "Kdož propadáte bažině bažení, která své věrné žírnou slávou sytí, vy blahoslavení blažení, v blahovůli a blahobytí! Hozené za hřbitovní zeď jsem našla kosti, ještě ne mé a přece mé. Nejsme a nebyli jsme na slavnosti a ani tam být nechceme."

05.01.2016

Velice přínosný pohled skrze děti na civilní obyvatelstvo a jeho strádání v době 1. světové války. Některé informace jsou v souhrnu dost překvapující, například počet různých sbírek. Poučné čtení vedoucí k zamyšlení. Jak bychom v podobných podmínkách dlouhodobého hladu, nedostatku a psychických stresů přežili my - pohodlím zhýčkaní lidé?

02.01.2016

Knihu možná ocení generace, která socialismus nezažila. Pro ty ostatní nepřináší nic překvapujícího. Autoři z rozhovorů konstatují, jak to tehdy chodilo a co změnilo po roce 1989. Každá společnost zná svoje pravidla, psaná i nepsaná, a všichni obecně vědí, jak se v nich pohybovat. Otázkou zůstává smysl studie, už s ohledem na minimální počty vypravěčů, kteří navíc netvoří reprezentativní vzorek zástupců jednotlivých profesí. V případě, že autoři chtěli zachytit hlavně svědectví lidí, měli dát větší prostor přepisům rozhovorů. Tazatelé byli limitováni už tím, že rozhovory jim pochopitelně poskytli pouze lidé s čistým svědomím. Pro celkové historické zhodnocení zkoumaného období je kromě většího časového odstupu, aby byl eliminován vliv osobní zaujatosti, nutno pracovat se širší základnou narátorů. Kladem publikace je možnost nahlédnout blíže do fungování různých oborů lidské činnosti.

26.12.2015

Hodně silné čtení. Není však omezeno jen na líčení drastických scén z tábora (některé jsou opravdu hrůzné). Autor hledá i odpověď na otázku, proč vše probíhalo tak hladce, bez odporu. Poválečný život Capesia a jeho obhajoba působí při vědomí osudů jeho dřívějších sedmihradských sousedů a známých, se kterými se setkal v Osvětimi, jako výsměch. Nelze se divit, že téměř všichni, kteří asistovali při cestě lidí z transportů na smrt, se cítili nevinní (jen vykonávali rozkazy). Chtěli si prostě zachránit život, k čemuž dostali šanci. Na rozdíl od těch, kteří do koncentračních a vyhlazovacích táborů přijížděli v dobytčích vagónech.

Řazení výpovědí, záznamů či rozhovorů působí obzvláště zpočátku, dokud není zřejmé, kým je vypovídající osoba, dost nepřehledně. K tomu přispívají i skoky v čase.

12.12.2015