Lenka4
komentáře u knih
Všechna malá zvířátka
Walker Hamilton
Zbavit se toho, co člověka dusí, je někdy téměř nemožné, jindy překvapivě snadné. Přímočaře naivní řešení, třebas subjektivně vnímané jako spravedlivé, asi tou nejlepší cestou není. Jak jinak by ale mohl hlavní hrdina získat možnost žít spokojeně a v klidu?
Zahrady mrtvých
William Brodrick
Východisko děje působí nepřesvědčivě. Soudný člověk instrukce pro případ smrti sepíše jasně a srozumitelně. Hra „hledám to, nevím co“ nemusí pozůstalé bavit. Text je zmatený, na čemž má velký podíl i značně nepodařený překlad s chybami.
Nejhezčí mezi krávami
Zuzana Hubeňáková
Ryze odpočinkové čtení, které dokáže vykouzlit úsměv na tváři.
Bože chraň aspidistru
George Orwell (p)
Nadčasový příběh. Gordoni vyhlašující válku penězům a poté se užírající svojí chudobou se vyskytují v každé společnosti. Někteří ale nemají takové štěstí na přátele, či zatvrzele odmítají zmoudřet a převzít odpovědnost za život svůj i svých nejbližších.
Svatyně
Ken Bruen
Podezírám autora, že příběh psal pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek v obdobném množství, jaké naservíroval svému hlavnímu hrdinovi.
Ochránce starožitností
Jurij Osipovič Dombrovskij
Text je hodně nevyvážený. Části, ve kterých se autor pokouší zprostředkovat odborný pohled na historii i současnost města a okolí, jsou suchopárně popisné a velmi nudné. Líčení chodu muzea a jeho svérázných zaměstnanců i návštěvníků je naopak živé a působí jako zachycení skutečné reality.
Dědičný hřích
Roman Cílek
Povídky jsou spíše průměrné, některé již byly publikované v jiných souborech.
Shledání
Anna Seghers
Časový odstup mezi vznikem jednotlivých povídek je poměrně značný. Na celkovém ladění sbírky se to však neprojevuje. Hlavní postavy navenek neplýtvají emocemi. Četba není strhující, ale přirozeně plynoucí. Asi jako život většiny lidí, kterým nezbývá než smířit se s tím, že doba je někdy dobrá, jindy zlá.
Ostrov
Bianca Bellová
Z textu vyzařuje cosi odrazujícího. Dějové linky naznačené v úvodu nejsou tak lákavé, aby stálo za to, se s tím poprat. Takže knihu zařazuji mezi těch několik málo, které jsem odložila nepřečtených.
Bouře
Steve Sem-Sandberg
Postupné odkrývání časových vrstev zvyšuje zvědavost na okolnosti vzniku událostí. Závěr však nepřinese očekávané odpovědi. Ve své podivnosti působí, jako by si s ním sám autor nevěděl rady.
Sedlákův soud
Martin Jensen
Chvályhodný záměr přiblížit historické reálie formou beletrie narazil na autorův nedostatek nadání k vystavění napětí a málo odvahy popustit uzdu fantazii. Výsledek nepřináší příliš radosti milovníkům detektivek ani zájemcům o populární seznámení s prostředím středověké Anglie.
Prsten s kamejí
Otakar Chaloupka
Kameny na kroužku mají jen základní řez. Aby vznikl opravdový klenot, je třeba ještě hodně pracovat na výbrusu.
Ďáblova čísla
Vlastimil Vondruška
Možná více než vraždy zaujme popis nárůstu moci nad lidmi a její zneužívání pod praporem boje proti imaginárnímu zlu.
Božka
Ivo Toman
Božka je prezentována jako hloupá osoba. To však rozhodně není, naopak je nadmíru vychytralá. Zaměstnavatel jedná nemoudře, když jí to toleruje. Inu, dobře mu tak. Historkám chybí vtip a jiskra, takže vyznívají jen jako nekonečné stížnosti na to, co uklízečka provedla či neprovedla, což k zasmání nestačí.
Proti srsti
Klára Mandausová
Prostinký příběh, zábavný jako Milunin designový nábytek. Děj je předvídatelný, několik pěkných nápadů se rozmělní opakováním. Situaci nezachrání ani zprvu nadějná Macour, jejíž rejstřík projevů se záhy ukáže jako dost omezený.
Bubínek ze skla
Olga Hejná
Knížka vyšla v roce 1964. Dětský svět se od té doby hodně proměnil. Těžko říci, zda a jak by drobné příběhy oslovily dnešní mladé čtenáře. Starším, kromě přehnaně fantazijního úvodního Šaška, evokují poetiku vzpomínek na situace, které kdysi také mohli zažít.
Mrtvá na pranýři
Milan Růžička
Pranýř za městem je hodně zvláštní. Měl by se nacházet tam, kde se pohybuje nejvíce lidí, aby byl všem na očích. Místo mrtvoly bych k němu připoutala korektora textu. Důvod jeho pranýřování by byl na rozdíl od nebožky každému hned jasný. Podivností je v knize mnohem více, a to ve fungování úřadů a institucí, v těžko uvěřitelném jednání postav i v samotném ději, který často postrádá logiku. K nepřehlednosti přispívá i snaha autora utajit před čtenáři totožnost zločinců až do samého konce, ačkoliv osobám v příběhu je již známa.
Melancholický dekameron
Anton Pavlovič Čechov
Povídky o strastech a strázních mají blíž k realitě života než ty s happy endem. Naštěstí probleskující ironie trochu chrání před upadnutím do trudnomyslnosti.
Kunsthysterik
Blanche Cutie (p)
Kladně lze hodnotit pěkné rýmování a dotažení básní k pointě. Výsledný dojem však kazí zbytečné vulgarity. Stálo by za to, vykročit dále na poli poezie a zapracovávat hlubší myšlenky.
V Brně nasednu na šalinu
Trošičku infantilní smrtka
zamilovala se do dítěte
(pravda - trošku prapodivný vztah)
(nějak se mi pořád nezdá - že smrt vypadá jako kostra)
(nevím - kdo vymyslel tu kravinu)
(v Brně nasednu na šalinu a hurá vzhůru do smrtelné říše)
ta smrtka - mrška mi totiž pořád smsky píše
(no dobrá tedy - navštívím ji s pugétem konikleců)
(to bylo zase kec - zas žhavily se telefonní drátky)
prý nevrátím se z návštěvy té zpátky
ale já se vrátím - maminko
a budu čekat miminko
(kuš)
ta smrtka je totiž krásný mladý elegantní muž.
Nekamenujte proroky
Zdeněk Mahler
Představení Bedřicha Smetany si v podání pana Mahlera zaslouží velký potlesk. Odvíjí se ve svižném tempu. Tóny v moll se střídají s těmi v dur tak, jak to v životě bývá. Pěknou kulisu tvoří množství otištěných dokumentů a fotografií.