Lenka4
komentáře u knih
Vetešník
Jess Kidd
Autorka se vyžívá v efektních detailech, s nadšením líčí bizarní osoby i věci, plýtvá duchařinou. Podivný zástup svatých má patrně za úkol odvést pozornost čtenáře od zaměření na logiku děje. Celé je to upovídané a zároveň nic neříkající.
Hod mrtvou labutí
Ondřej Hübl
Málo stačí, aby se absurdno změnilo v realitu. Doufejme, že se kniha nedostane do rukou dítkám na dálku adoptovaným.
Žlutá maska
Wilkie Collins
Romantické příběhy ze starých dob prošpikované intrikami, tajnými agenty, falešnými představami a různými nebezpečenstvími, vesměs s dobrým koncem. Vyprávění je poznamenáno duchem času stylem i obsahem, což má své kouzlo.
Hlubina
Jozef Karika
Po tolika brutálních scénách potřebuje rohypnol na usnutí i čtenář.
Nenažraná a jiné texty
Jindřich Kabát
Dvoukolejná vášeň - železniční satiru na první koleji brzdí zdlouhavost druhé koleje.
Dvojí návrat – příliš abstraktní, neuchopitelné a nepochopitelné bloudění.
Trosečník – zdařilá robinsonáda se zajímavým koncem.
Nenažraná – stravitelné, leč nikoliv příliš chutné.
Žena na lesní cestě
Megan Goldin
Postupné odkrývání indicií k předčasnému odhalení vraha nenapomáhá, někdy přímo svádí z cesty. Provedení dokonalého zločinu je poněkud překombinováno, čímž se ukazuje několik slabších míst, která působí nepřesvědčivě. Příběh se čte dobře a míra napětí neodrazuje od záměru jít si zaběhat do lesa.
Bod tání
Martin Němec
První povídky v sobě mají něco, co odrazuje od čtení. Odložit knihu předčasně by však byla chyba. Bodem zlomu je muž chodící pozpátku. Pak už přicházejí povídky prodchnuté láskou, zlobou, tajemnem, tísní, smutkem. Evokuji pocit temnoty s mihotavým světýlkem naděje. K nejzdařilejším patří Vypuštěný bazén.
Žena průkopníka: Příběh lobotomie
Samantha Greene Woodruff
Po literární stránce slabý román s nevhodně zvolenou koncepcí. Vkládání příběhu Margaret mimo časovou posloupnost působí rušivě. Suše popisný styl první poloviny díla by byl přijatelný v případě, že by se jednalo o skutečnou biografii. Nevím, proč autorka stvořila fiktivní příkladně kladnou Ruth, když se mohla inspirovat pravou ženou průkopníka, která by příběh pořádně oživila. Psychologicky lépe zpracovanou postavou je pouze Robert. Přínos knihy vidím v základním vysvětlení lobotomie, způsobu jejího provádění, představení výsledků a rizik.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Představy o dokonalém světě plném radostných lidí, kteří s nadšením pracují pro všeobecné blaho, jsou sice hezké, ale nerealizovatelné. Každý jedinec totiž ideální život vidí jinak a vynucované dobro se nakonec stává diktaturou zla. Dokonalé městečko je kniha čtivá, k zamyšlení a vhodná k vyplnění volného času, vzniklého přesunutím úklidu na někdy jindy.
Panny a netvor
Roman Cílek
Pestrá sbírka zločinů. U některých by bylo dobré je ještě trochu dopovědět a děje tak více osvětlit.
Blb na zahrádce
René Melichar
Téměř každá situace v sobě skrývá semínko, ze kterého lze vypěstovat veselou historku. Nadšený zahrádkář amatér se rád pochlubí vším, co mu vyrostlo. Včetně plevelu. Mistr zahradník však na výstavu posílá jen výpěstky kultivované a pečlivě vybrané.
Bizarní povídky
Olga Tokarczuk
Zcela výstižný název. Zajímavé nápady. Jen ty konce jsou většinou takové nějaké nijaké. Nevěděla si autorka sama rady, jak své bizarnosti vypointovat, nebo to byl rafinovaný záměr?
Pachatelé dobra
Věra Fojtová
Autorce se podařilo příběh postupně ztemňovat, takže počáteční ironický úsměv nad oběma vyšetřovateli je najednou pryč a nevrátí se ani na konci, kdy se opět vyjasní. Nejsilněji působí místa věnovaná psychickému stavu členů rodiny oběti.
Deník smutku
Roland Barthes
Nejedná se o deník v pravém slova smyslu. Monotónně se opakující záznamy „jsem smutný“ jsou sem tam vystřídány kusými poznámkami z běžného života, které však bez uvedení souvislostí v podstatě nic neříkají. Suchost zápisků nevzbuzuje žádné emoce. Celé to vede spíše k přemýšlení o autorovi. Byl ve svém pokročilejším věku stále tak přehnaně fixován na matku, pěstoval si smutek jako pózu, nebo sám sebe sobě poskytl jako studijní materiál pro zkoumání smutku? Co by z toho asi tak vydedukoval psychoanalytik? Škoda, že se se svým truchlením nevypořádal spíše literárním zpracováním matčina života. Z celého svazku je totiž nejzajímavější její kratičký životopis.
Jak se vraždí Zlatý slavík
Vojtěch Steklač
V době, kdy knížka vyšla, o ní jistě byl zájem. Oblíbený autor a oblíbený žánr. S odstupem let lze konstatovat, že jde o čtení spíše průměrné, které velký dojem neudělá.
Letí, letí andělíček
Jana Moravcová
Filozofii blešího trhu bych si přečetla raději, než další "detektivku" od paní Moravcové. Postavy donekonečna mluví o tomtéž a jejich podivné počínání není srozumitelně vysvětleno. Zápletka s cirkusovým dítětem je podána velmi nepřesvědčivě. A už vůbec si nedovedu představit, že by nějaká holčička vyměnila památník (navíc se vzácným podpisem) za šumák. Že on ho ten R. ve skutečnosti ukradl?
Vejce podle Stroganova
Naďa Horáková
Celkem svižný děj, ovšem příbuzenské propletence se zdají být poněkud nepřehledné. Kladně lze hodnotit osvětový přínos detektivky v oblasti gastronomie a fauny – netušila jsem, že je veverka chráněný živočich.
...a naposled konvalinky
Jarmila Pospíšilová
Příběh sám je trochu přeslazený, všechno se hezky samo vyřeší. Realita života má k idyle daleko, ale snad alespoň někomu knížka pomůže pochopit pocity člověka prožívajícího ve stáří a nemoci své poslední dny a zároveň i snahy a postoje pečovatelské strany. Žel, oslabení těla často doprovází i slabost ducha, což bývá velkou překážkou nalezení vzájemného respektu a empatie.
Neuvěřitelná potápěčská dobrodružství
John Bantin
První ponor nic moc, autor je evidentně spíše potápěč než spisovatel. Přesto čím hlouběji se čtenář do knihy noří, tím lépe poznává, co potápění obnáší, jaká má rizika, i co nadšenci od této činnosti očekávají. Silné zážitky typu vynoření z hlubiny v moři a zjištění, že doprovodná loď není nikde na obzoru, to jistě nejsou.
Zvířecí statek
George Orwell (p)
Očekávala jsem trochu optimističtější konec. Jenže život není pohádka a realitou bylo, je a bude, že zvířata, která jsou si méně rovna, musí svůj denní chléb těžce v potu tváře dobývati, držet pusu a krok a nepřemýšlet.
