LenkaVrbatova komentáře u knih
Knihu jsem četla jako dospělý čtenář v rámci celostátní soutěže Souboj čtenářů.
Kniha je typickým příběhem dětského dobrodružství a nemusíte se bát, že je pouze pro romského čtenáře. Jsou zde samozřejmě odkazy na romskou kulturu a běžný život, ale celkově je to prostě příběh o klukovi na druhém stupni, který chce blbnout, líbí se mi holky, snaží se učit a během naší četby pomalu dospívá.
Dnešním mladým čtenářům by mohly dělat problémy dobové odkazy - pětiletka, souška, je/není ve straně apod. Jak jsem se sama se svými žáky přesvědčila, museli jsme si to dovysvětlit.
PS: Pro holky to moc není.
Knihy JC se čtou samy, Hrad ve Skotsku to jen potvrdil. Krásná vánoční romantika se základními skotskými reáliemi si mě zase získala od prvním stran. Navíc začínám milovat, jak se knihy proplétají a objevují se znovu postavy, které v jiných knihách byly vedlejší. Doporučuji číst před/vánočním období ;-)
Asi půjdu proti proudu, ale mně se kniha moc nelíbila. Připadalo mi, že po událostech války ve Vietnamu jen tak klouže, že by se dal příběh propracovat víc do hloubky, víc vykreslit postavy. Nevím, jak to přesně popsat, ale něco tomu prostě chybělo. Mojí velkou nevýhodou bylo zřejmě i to, že o válce ve Vietnamu jsem už ledacos četla a viděla, takže mě veškeré ty útrapy asi zas až tak nezasáhly, jak by měly. Velké plus celé knihy je ženská/dívčí vypravěčka. Celkově za mě ale průměr.
Láska po španělsku patří k těm knihám, ve kterých už od začátku víte, jak to dopadne. Přesto to čtete, relaxujete, fandíte oběma protagonistům. Milá letní četba, ve svém žánru prima čtení. Doporučuji.
Třeštíková nikde nebude spisovatelkou mainstreamu, proto nechápu, proč ji tihle čtenáři čtou a pak označují za odpad. Já její styl vyprávění miluju. Obdivuji, jak si umí hrát s jazykem (českým). Bavilo mě i jak se příběh poodhaloval ve zpřeházeném pořadí kapitol. Celý ten svět mi byl tak nějak blízký, i když nežiju ve světě drog nebo alkoholových dýchánků. Pro spoustu lidí to ale není. Nepochopí to. Sama marně přemýšlím, zda je v mém okolí někdo, komu bych knihu doporučila. Za mě ale super četba.
CH mě ještě nikdy nezklamala. Miluju její styl vyprávění, její postavy a jejich osudy. Vždycky mě baví, jak čtenář získává informace v průběhu celé knihy a hlavní se dozví až v závěru. Kniha Kosti v srdci mě bavila proto, že byla plná tajemství, která se neříkala, protože pravda bolí. Líbilo se mi prostředí (příště tuhle knihu budu číst v teplých krajinách) a rodinné vztahy. Kde jen ta CH bere ty nápady?
(SPOILER) Kniha je opravdu dobrá a čtivá. Nicméně po boomu a vychvalování do nebe blogerů jsem čekala asi víc. Upřímně jsem nečekala téma LGBT+. A to mě asi celou dobu štvalo, nejsem odpůrce komunity, ale číst o tom mě nebaví. Samozřejmě chápu, že bez toho by kniha ztratila podstatu příběhu a vůbec by nevyzněla. Budu se těšit na jinou knihu TJR.
Člověk žijící na vesnici přesně ví. Jsou to příběhy, které jsou uvěřitelné, přesně takové se mohly stát. Kniha se mi opravdu líbila, výborně se četla. Jen bych ocenila větší propojení jednotlivých příběhů.
Jen málokterý kniha mě rozbrečí - druhý díl Šikmého kostela to dokázal. Takových mistrů vyprávění jako je Karin Lednická by česká literatura potřebovala více! Myslím, že už se letos neobjeví kniha, která by tento román v mých očích předčila. Velmi doporučuji.
Listopád mě opravdu zklamal. Potvrdilo se, že Mornštajnová umí vyprávět, píše opravdu poutavě. Já se ovšem nedokážu vyrovnat s alternativní historií, kterou autorka na stránkách svého románu konstruuje.
Od téhle knihy jsem čekala více. Vztah protagonistů mě vůbec nebavil, byl podle mě až příliš obyčejný. Nejvíc mi ale při čtení vadily pasáže komentující příběh - eseje, novinové články, úvahy apod. To při čtení románu opravdu nevyhledávám. Knihou jsem se nemohla prokousat a četla ji více než měsíc.
Kniha jistě míří vysoko svou kvalitou, nicméně čtenář mého typu není cílovou skupinou.
Tahle kniha mě chytila asi ve třetině. Zpočátku mi neseděl styl této knihy - rozhovor, jednoduchý záznam výpovědí. Nakonec jsem si ale začala knihu představovat jako dokument a před očima viděla jednotlivé postavy. Ač jsem už několikrát četla, že kniha končí vypravování o kapele příliš rychle, mně to připadalo přesně tak akorát. Skončilo to tak, jak mělo. Velkým momentem překvapení pro mě bylo, když se odhalila autorka, potom to všechno zapadlo. Důvěryhodnost knihy dokazuje i to, že jsem chvílemi přemýšlela o tom, zda to všechno není pravda. Jednoznačně doporučuji.
I takovéhle knihy člověk občas potřebuje - nic náročného, kdy od začátku víte, že to dobře dopadne. Bavilo mě propojení Londýna a farmářského venkova, charaktery postav a vztahy mezi nimi.
Vřele doporučuji, ideální čtení na teplé letní večery.
Colleen Hoover miluji jako autorku romantických příběhů pro dospělé i dospívající. V tomto thrillerovém příběhu však dokázala, že je velmi schopnou vypravěčkou i komplikovanějších zápletek.
Knihu jsem přečetla na jeden “zátah” a byla jsem opravdu nadšená. Vyprávění mělo spád a vše do sebe zapadalo. Kniha mě opravdu dostala.
Nejhorší pro mě je, že si mohu neustále dokola opakovat otázku: Co je pravda a co je lež? a asi na ni stejně nenajdu odpověď.
Podobně jako tato kniha mě před lety dostala kniha Zmizelá. Je sice úplně jiná, ale moje pocity po dočtení byly podobné.
Hlavním nedostatkem této knihy je, že se Třeštíková netrefila do vkusu mainstreamového čtenáře. Ale já bych řekla, že to byl záměr. Nebaví mě ty neustálé kritiky všech chytráků. Je pravda, že jsou knihy, které se mi od ní líbily více, ale i tahle nebyla špatná. Baví mě její styl syntaxi. Baví mě její humor. Baví mě to, že jsou jí všechny ty kritiky u ..... a píše, co zrovna chce. Navíc si člověk při čtení této knihy uvědomí, jak moc se má dobře. Takže za mě dobrý!
Už dlouho se mi nestalo, že bych knihu nedokázala odložit. Přečetla jsem ji za jediný večer. Děj krásně plynul, byl čtivý. Romantická linka byla parádně vystavěna. A básně k tomu, může být něco víc romantického? ... Celý příběh byl proložený vztahem dcera-matka, jehož vyústění mě dvakrát rozbrečelo. Já z těch YA knížek asi nikdy nevyrostu ;-D
Kniha vhodná pro nenáročného čtenáře. Člověk se u ní pobaví a odpočine. Velké plus je i to, že se dobře čte. Bohužel konec už mi připadal natahovaný a těšila jsem se, až knihu dočtu.
Autorka opravdu umí tyhle romantické příběhy vystavět, a ač to může na první pohled vypadat jako jedno velké klišé, není tomu tak. Klobouk dolů.
Jak těžké toto hodnotit. Radku Třeštíkovou mám ráda. Její novější knihy se mi vždy líbily. Knihu jsem si chtěla dočíst, abych měla autorku přečtenou celou. Není to tak špatné, jak zde mnozí píší, ale znovu se ke knize určitě nevrátím. Jistě napsala/napíše lepší knihy. Místy mi to lehce připomínalo knihy Haliny Pawlowské, a tu opravdu nemusím.
V rámci žánru dobré. Neurazí, nenadchne. V řadě přečtených knih zapadne. Závěr byl na mě již příliš zdlouhavý, ale celkově mě kniha bavila, příjemná oddechovka.