Lenynek komentáře u knih
Až budete číst starší recenze a zaměříte se na slovo "jejda", opravdu strhnete jednu hvězdu. Tak tragicky nevhodné slovo... :)) Každopádně, kniha má spád, je to jízda, nečekejte žádné pozvolné dostávání se do děje, na to není čas. Každá kapitola je nadupaná, občas to mrazí, jindy přemýšlíte, jestli by to vlezlo do padesátiminutové epizody některé z kriminálek. Nicméně, zápletka je neotřelá a konec není tak marný, jak se občas děje, když hádáte a myslíte, že váš tip by dával větší smysl. Jen to bylo asi až příliš hrr. I když... pozvolný konec by k celkové smršti nepasoval.
Děj knihy samotné mě nijak zvlášť neuhranul, ale neustále mě baví autorův styl. Tato kniha mi evokovala skládku myšlenek, které Minier má ohledně ožehavých témat dnešní doby. Ať už to je vliv sociálních sítí, klimatické změny nebo emancipace vědních oborů a záležitostí každodenní reality. Musím ale uznat, že to bylo v únosné míře a dost mě zaujala úvaha jedné z postav, která faktickými daty sršela,... srovnání byla dosti podnětná. Celkově mi to na pozadí detektivního případu hrálo, ale do pětihvězdičkového standardu ta jedna štace chybí.
Božský Jurek vstal z mrtvých, zálibně se věnuje astrologii, manipulaci a zneškodňování všech typů muničních překážek. Za něj je ta hvězda dole, neb pan všemocný už opravdu agresivně probouzí mou skepsi. Ale to vše vyvažuje naprosto dokonalý popis detailů, které vás přenesou na místo a ještě lepší budování atmosféry. Tímhle mě Keplerovic duo dostalo a dostává vždy, když mi předloží své myšlenky.
Tahle kniha... Po prvních stranách přehodnotíte všechna nejlepší ocenění, jaká jste kdy udělili. A s dalšími stránkami si budete připadat, jako by vám dort polili sirupem, pak přidali karamel a nakonec vám jej ozdobili marcipánovou dekorací. Už si myslíte, že nic lepšího nepřijde a pak najednou pláčete, jste dojatí. V příštím okamžiku opět pláčete, ten humor prosakuje až k vám, ať jste momentálně kdekoliv. Na samotném konci se cítím jako zvonkohra z nakřáplých mušlí, které rozeznějí tu nejprostší melancholii. Čtěte to sami, mohli by na vás zírat jako na emočně labilního blázna. Ještě byste to těm okounějícím budižkničemům mohli doporučit. :)
Asi mám raději příběhy, jejichž děj musí čtenář teprve odhalit. A musí odhalit něco, co je jeho fantazie ochotna přijmout. Knihu jsem dočetla v noci, řekla jsem si, že se na hodnocení vyspím, všechno se v hlavince hezky poskládá, souvislosti mi dojdou.. . Ale buď jsem natvrdlá a nebo to po prvotním nadšení byl spíše propadák, ale řekněte mi. Jak to s tou Sophií vlastně bylo? Ten konec je takový nonsens, jakého jsem v knize nebyla už dlouho svědkem. Začátek byl příjemně mrazivý - úchylky, zvrhlosti, dívčina nad věcí, oukej. Pokračování příběhu nabíralo na obrátkách a asi nebylo moc z čeho vařit, i dort pejska a kočičky by mi chutnal více. Teatrální povzdech a jedeme dál.
Shrnu všechny díly u posledního přeloženého a snad neurazím zaryté fanynky a fandy, Attica jsem si představovala jako ten nekňubovský typ Eda Sheerana, jen v lepší tělesné kondici. Až u Praštěného mě napadlo mrknout na obálku a hned se ta představa přerodila v něco mnohem více "hot". Druid, který ustavičně bledne z hrozeb, které vystihuje lidové rčení "nic není tak horké, jak vypadá". Nakonec to stejně vždy vyřeší nějaká ta vazba a medvědí amulet. Kvituji skvělý překlad a vůbec autorův talent. Pobavila jsem se a bylo mi příjemně, nejvíce u hovorů s elementály. Super.
Než se odhodlám k četbě podobně náročných témat většinou trvá nějaký čas. I přes nízký počet stran si na tohle hutné svědectví vymezte hodně času, protože to není čtení, které zvládnete během pár hodin. Osobně jsem nebyla schopná přečíst více než 40 stran denně. Nedovolím si vyjádřit jakýkoliv úsudek, vůči této tématice, nepřipadá mi patřičné soudit a komentovat, rozhodně však bylo zajímavé číst o prostředí a chodu KT z pohledu lékaře-patologa. Konečná část s uvedenými opravami originálu mě mírně iritovala a možná bych byla raději kdybych ji nečetla. To, že se autor dopustil nějakých faktických chyb, může po tomhle autentickém svědectví vzít čert.
Náááhodou, pecička. V momentě, kdy se přenesete přes to, že sex je jako čaj o páté - tradicí a nutností, pak je to super počtení. Neskutečně mě bavily vtípky v každém dílu, dialogy, bylo to plné šťávy. Rozhodně celá série zabaví a pobaví.
Celou sérii jsem přečetla takříkajíc jedním dechem. Nejenže mě tyhle koncepty knih, plné andělů, démonů, nesmírně baví, ale zejména hlavní hrdinka mě překvapila. To jak si autorka pohrála s celkovým pojetím, ve kterém (přestože se jednalo o partu puberťáků) postavy vystupovaly dospěle, Ann byla milá (jako fakt milá!) holka, ke které patří ten správnej bad guy, který není úplně zatracený... Plus ta poselství víry (a to mi občas blikalo v hlavě červeně), která nenásilně dodávala knihám i hlubší význam. Wendy je talent.
Nějak jsem to té Eleanor nežrala, byla silná už od začátku, jen došlo k socializaci a přerodu. Báječná kniha, plná bortících se předsudků, citlivého pohledu z opačné strany a víry v malé krůčky. Přiznejte se, kdo si v autobuse taky hrajete?!
No já vám nevím, nemělo to šťávu. Žádný švih, element, pro který bych po knize sahala s nadšením a nedočkavostí odhalit to tajemství, kdože to byl?! Napadlo mě přirovnání k To je vražda napsala, baví tě znělka (dětské kvílení), ale žádný díl si nepamatuješ tak, abys o něm mohl vyprávět. Krom toho ta vášeň mezi Tórou a jejím přicmrndovačem byla opravdu spalující. Ale to už je takové poslední nimrání se ve zdechlině.
Miluju příběh o Krásce a Zvířeti, v jakékoliv podobě. Tahle story ale není obyčejnou pohádkou, po čas čtení máte neodbytný pocit, že na vás volá a křičí, abyste zahodili hranice a limity vědomí. Vypráví o touze a pocitu, který pohání fantazii a chce nakrmit nenasytného. Mně osobně tato kniha vzala srdce. Není klasická, není pro každého, ale naplní vám útroby radostí a bolestí, a touhou pohnout se v tento moment dál. Někam, kde to neznáte a přesto víte, že je to to nejsprávnější místo, kde byste měli být.
Pro mě taková ta klasická detektivka, kdy informace nacucáváte jako houba. K manévrování pro nějaké "hádej, kdo jsem" moc prostoru není, protože ty indicie prostě nejsou. Přesto však velmi chytlavý námět, při němž se vám kolečka mozkovny protáčejí celkem svižně.
Nepamatuji si, kdy naposledy mě nějaká kniha šokovala. Mínusem budiž její rozvláčný začátek, ale později o napětí nebyla nouze. Konec a odhalení pro mě byly opravdovým překvapením a impulsem se pustit i do dalších autorových knih, z nichž jsem byla neméně nadšená.
Z celé série rozhodně nejlepší autorův počin. Netradiční závěr a typický rukopis pisatele mě opravdu bavil. Jisté podezření jsem měla, i když bylo jen třetinové ;) , napětí a konečné rozuzlení si zaslouží udělené hvězdy.
Rozhodně zajímavý příběh, bavilo mě to prolínání dvou příběhů, které do sebe neskutečným způsobem zapadaly. Projevil se tak cit nejen autorův, ale i překladatele. Závěr už nebyl tolik překvapivý, ale rozhodně za to přečtení kniha stojí.
Asi mi bude spousta lidí odporovat, ale mě se kniha nelíbila téměř vůbec. První reakcí po přečtení byl mírný úšklebek a pronesené "slátanina". Ne že by na mě kniha od začátku takto působila, naopak se nesla v zajímavém duchu, ale konec v podobě po prašulích toužící matky jsem už nechápala. Věřím tomu, že své čtenáře si kniha najde, u mě ale nepochodila.
Kniha měla složitý děj a rychlý spád. Přehršel osudů by si možná zasloužil mírnější tempo.Pro téměř všechny situace, které v knize nastaly, se našlo brzké řešení a proto celá kniha působila dojmem, jakoby autorka chtěla říct moc věcí a to hned, najednou a nevěnovala dostatečnou pozornost ani jedné dějové linii.
Celkově si na konci knihy oddechnete a řeknete si "ano, bylo to fajn a docela hezké", ale třeba podobná Tamara McKinley je jiný oříšek. ;)
Autorku mám moc ráda. Její knihy bych spíše řadila do "milostných" detektivek, protože i když jde většinou o zločin, přidává se k ději taky příběh dvou lidí. Tohle je pro mě pravé počtení na chmurný podzim.
No teda tohle jsem nečekala. Děj plyne bez vytáček, nevěřím mu a nebaví mě. Knihu jsem jako správná literární sketa přelistovala, zastavila se na pár stránkách, abych omrkla, co je dál, přečetla poslední stránku a tím byla pro mě uzavřena. Nikdy více.