LeserDe
komentáře u knih

Je to hodně depresivní čtení, ta deprese a úzkost na mě sálá z každého řádku a mám chuť tu knihu odložit, ale nakonec to neudělám. Dočtu ji a připdám si obohacena, možná za to může slovní zásoba, s níž autor operuje, nevím. Atmosféra knihy si zaslouží pět hvězdiček v každém případě.


Někdo tady psal, že se to četlo svižně, to je pravda, svižnost ten příběh asi nejlépe vystihuje, nejsou tam žádné přebytečné popisy, navíc ty kulisy jsou netradiční a i proto mě kniha jako čtenářku bavila. Vhled do rozpadu manželství se mi taky líbil, protože se obešel bez fňukání. Podle mě je to svěží román, který si užije snad každá žena.


Ke knize se ráda a pravidelně vracím, je to hodně dívčí četba, trochu staře napsaná, tedy alespoň podle mě, mám radši modernější jazyk, ale ty myšlenky a určitá něha je občas potřeba.


"Život píše svoje vlastní osudy a zaznamenává je do minulosti každého z nás" - úvodní věta o této knize je všeříkající. A přesně takhle je napsaná celá kniha. To nechcete.


Bavilo mě to porovnání, to zachycení sociálních i charakterových rozdílů, ten nesoulad. Míň mě bavil jazyk a styl knihy... Ale špatné to rozhodně nebylo.


Skvělé, to vnitřní napětí a boj se sebou samým, který hlavní hrdina svádí, je něco, co zná každý z nás. Divadelní hra, která je psaná lehkou rukou, přitom pojednává o těžkých tématech.


T. W. je silný především v dialozích a psaní her, také umí bravurně popisovat vnitřní svět ženských hrdinek, a to je právě to, z čeho těžil v těchto povídkách. Je to rozhodně příjemné čtení, díky vybroušenému jazyku i vypointovaným příběhům. Doporučuji


Skvěle napsané vzpomínky a neméně výborné ilustrace. Je to hezky. a poctivě udělaná kniha. Lehce nostalgická, vtipná, dojemná.


Nevím čím to bylo, ale nečetlo se mi to zrovna nejsnáz, louskala jsem to asi týden. Ale je to moc krásný, takový mystický.


Dostala jsem knihu darem a nic od ní nečekala. Moc mě nebavila, měla jsem problém de do ní začíst. Možná jsem teď jen naladěná na jiný typ příběhů...


Jsem líná psát dlouhý elaborát. Kniha mě bavila, reálie byly popsány dokonale do nejmenších detailů a ani příběh nenudil.


Myslím, že je to velmi dobře a citlivě zpracované téma šoa.


Asi se k té knize budu msuet ještě jednou vrátit a přečíst ji pomaleji. Mám tuhle autorku příliš ráda na to, abych jí ubrala dvě hvězdy, takže to v sobě ještě nechám uzrát.


tohle je jednoznačně nejlepší kniha E. Jelinekové, jediná kniha, do jejíchž postav jsem se dokázala vcítit a aspoŇ částečně pochopit jejích počínání.


Bavila mě jedna jediná povídka, a to ta Neffova. Zbytek mě míjel.


Je to strašně dobré. Strašně dobře napsané. A strašně moderní. A přečíst by si to měl jako nejdůležitější českou alegorii, která u nás kdy vznikla, každý. O tom žádná... Ale místy to člověka prostě nudí. Nebo alespoň mě, ať se snažím, jak se snažím.


Jednotlivé části knihy a příběhy mě bavily, jediné, co mi vadilo, byl fakt, že jsem se o Gruzii vůbec nic nedozvěděla. Ani o zvycích, ani o lidech, v tomhle ohledu to bylo takové ploché. Přitom jsem si myslela, že národy na východ od nás jsou hrdé.


Moc se mi to líbilo, tou náladou, těmi popisy i tím, co prožívali lidé, jejichž domovům hrozil zánik. Američané sice mají jinou náturu než my, ale text jasně ukazuje, že vztah k domovu, půdě a obavy spojené s naší existencí jsou stejné u nás všech, ať jsme afektovaní američané, Indové, Číňané nebo Češi. Myslím ,že tahle kniha bude vždycky současná.


Obča ssi ráda přečtu nějaký napínavý thriler, tohle sice bylo napínavé, ale jinak mě to moc nebavilo a dočetla jsem to jen proto, že jsem za knihu utratila peníze.


Dělalo mi problém se textem prokousat, četla jsem ho rok, což je možná můj rekord. Není to nejčtivější kniha, všechno tam plyne tak neurčitě, pomalu, není tam nic, co by čtenáře zaujalo a nutilo ho se od knihy neodlepit. Nicméně téma hledání vlastní identity mi přijde natolik nosné, že jsem nemohla jinak než dát pět hvězd. Bylo zpracované dobře.
