Lidka
komentáře u knih
Poslední léto
Elin Hilderbrand
Ono tam toho nepravděpodobného a podivného bylo víc, řekla bych, že čtenář až žasne ... nemohu si pomoci, pro mne to čtení teda nebylo, ale chtěla jsem zkusit pro mne novou autorku.
Jinak k obsahu asi: Ať hodí kamenem, kdo je bez viny.
Zmizelá
Gillian Flynn
Vymyslet dva tak nesympatické hlavní hrdiny, tak to je od autorky počin. V podstatě je mi jich obou líto a nejvíce lituju toho, co tam zatím není. Závěr dle mne, na to, jak to všechno zamotávala, hodně málo nápaditý, řekněme.
Jinak žádné bombastické obraty neočekávejte. Asi tak . I na mne hódně "americké".
V jedné osobě
John Irving
Knížky Johna Irviga miluju , čtu je a vracím se k některým větám či pasážím zpět a čtu si je i nahlas a je mi u nich strašně smutno a jinde se směju a líbí se mi ty jeho obraty a podivnosti a jinakosti, ta jeho fantazie . V jeho knížkách je všechno láska, něha, melancholie, tajemství, smrt, víra, oběti, sex, politika, a láska k lidem a hrozně moc moudra a všechno je brilantně propojeno. A všechno, i to, co je hodně ožehavé a někdy hodně i drsné je podáno tak, že to neuráží, jako by i tu drsnou věc psal laskavě a s pochopení k těm , kterých se to týká a jako by chtěl, abychom i my to pochopili a přijali. Jeho hrdinové jsou tak málo dokonalí a přesto nebo právě proto jsou pro mne tak úžasní, že je miluji a chci je chránit.
Tahle kniha byla o jiné sexuální orientaci o problémech které to přináší, píše se v ní, že každý člověk má nárok prožít lásku a to s osobou jakéhokoliv pohlaví, ... no, ...tak to je ještě i dnes hodně ožehavé a ne vždy plně respektované. A cítíte, jak si spisovatel přeje vás požádat, že byste to respektovat měli a to i tehdy, když se s tím třeba nechcete ztotožnit. Při četbě pasáží, o umírání na AIDS mi běhal mráz po zádech.
Když kteroukoliv knížku od Irvinga dočtu, nechce se mi ji vracet ... ještě jednou ji prolistuji, znovu přečtu některé stránky a myšlenky, mám chuť vzít tužku a leccos tam zatrhnout, aby další čtenář nepřehlédl, aby toto či tohle důkladně přečetl... Já vím, že se to nesmí, nedělám to , jen píšu své niterné pocity. A tak i tuto půjdu a vrátím ... a pro sebe řeknu moc děkuji, moc /!/ za to, čím jste mne zase obohatil pane Irvingu a už teď se těším na další. Snad ...
České bezlepkové slavnostní pečení
Hana Šimková
Pro mne velmi cenné rady. Kdo nemá zkušenost s přípravou této stravy , každý ocení.
Osudu neujdeš
Stuart Woods
Čtivé, zajímavé, napínavé, odpočinkové čtení.Sice těch mrtvých bylo dost, ale tak to asi patří .
Potěšilo mne, že reálie jsou i skutečné, že ostrov Cumberland opravdu existuje, jakož i penziony o nichž se mluví jakož i stará osada otroků. Dokonce i sídlo Dungenes, ač dnes už jen jeho ruiny, a starý hřbitov jsou na svém místě. Cumberland je chráněná oblast a spadá pod Správu národních parků.
Jen postavy jsou smyšlené, ale to pochopitelně na nevadí. Zajímalo by mne, zda byl reálný krokodýl, ale i ten byl jistě výplodem fantazie autora. :-))
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Jaksi se nemohu odhodlat napsat komentář, pořád o té knize přemýšlím . Kdybych nečetla ty dvě předchozí knihy kterými si mne autor zcela získal, asi bych řekla, že to bylo sice zajímavé a čtivé, ale....
Je toho tu už napsáno hodně, i já dodávám, líbil se mi začátek, líbily se mi ty části odehrávající se v Afgánistánu. Škoda, že autor rozehrál tolik příběhů / i když ony s dějem jaksi souvisely, ale některé kdyby tam nebyly jaksi by opravdu nechyběly/ , ale v konečné fázi, tedy pro mne, knize více ublížily než prospěly. Líbilo se mi to afgánské a to, co bylo americké, to mne tolik nezaujalo. A taky dějová roztříštěnost , stále nové a nové postavy, ... . jako by toho Hosseini chtěl říci příliš mnoho najednou, vzal to příliš zeširoka a pak to už nespojil a nedal tomu mu nějaký tvar či řád.
O tom, že je skvělý vypravěč není pochyb. Moc se těším na jeho další knihu a doufám, že bude co nejvíce afgánská.
Čtyřúhelník - Příběh Péti z babyboxu
Ludvík Hess
Téma pro mne zcela nové a zajímavé. Velmi pěkně vykresleny charaktery postav, kolik lidí, tolik osudů.
Mildred Pierceová
James M. Cain
Hlavní hrdinkou je žena, která se po postupně mění z domácí "paničky" v emancipovanou bohatou podnikatelku a ani s muži na tom není tak špatně. Její slabinou je nekritická láska k rozmazlené a marnivé dceři Vedě, Tato láska přivede Mildred na pokraj zkázy. Osudový vztah matky k dceři je silnější než veškeré vztahy k mužům. Dokáže pro ni obětovat část svého života, možná i celý.
Perníková chaloupka
Václav Renč
Něco tak kouzelného může vzniknout jen spojením dvou neuvěřitelných osobností a to spisovatele pana Václava Renče a ilustrátora Jiřího Trnky. Schovávám jako nejcennější poklad vydání z roku 1948 pro svá vnoučata
Nevěrná
Lucie Müllerová
Žena v padesátce touží navázat na to, co před třiceti lety skončilo. Ale ono se mezitím tolik věcí stalo ... musí srovnat priority.
Nenáročné čtení, ale nemyslím, že se tohle nikdy stát nemůže. Ó může a komukoliv z nás.
Modrý dům
Táňa Keleová-Vasilková
Paní spisovatelka chce ukázat jak by to mělo v rodinách chodit, jak by to mělo být.....
Ono to tak i někdy může být, dokud babička je, jejím odchodem často idyla končí, ....
Potok stínů
Joy Fielding
Musím bohužel přiznat, že ač spisovatelka je mou oblíbenou, tak tahle knížka mne zklamala. Přišlo mi, že čím přidala na krvavosti, tím ubrala na zajímavém a důmyslné zápletce a takové to mrazení, co u mne nastávalo, když jsem četla třeba Jane utíká, Dej mamce pusu, jakož i u některých jiných, u mne tentokrát nenastalo.
Dopisy lásky
Maria Nurowska
Je to kniha o lásce. Elžbieta 25 let tají řadu věcí před manželem , pravdu píše do šesti dopisů, píše je s odstupem několika let manželovi, kterého nikdy nechtěla ztratit.
... Celá dlouhá léta jsem čekala na ten den, den pravdy. Byla jsem připravena přijmout trest za to, že jsem se zpronevěřila pravdě. Ze strachu. Z obyčejného lidského strachu, lépe řečeno, byl to strach zamilované ženy . To mne však neomlouvá ....
Je to sonda do života ženy poznamenané židovským původem, tíhou válečné i poválečné doby, komplikovanými vztahy k mužům, k otci, manželově první ženě a jejich synovi, ale i vztah k náboženské víře. A hlavně poznamenané tíhou věcí, které musí skrývat před tím, koho nejvíce miluje - před svým manželem.
Je to krásný psychologický román.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Tu knihu jsem strašně chtěla přečíst, ale nikdy jsem nemyslela, že až jí budu číst, že si budu strašně přát, abych jí už měla dočtenou. Nemohla jsem jí odložit, protože kdybych ji odložila už bych neměla sílu jí vzít znovu do ruky, prostě bylo to pro mne děsivé čtení a ke konci jsem u posledních kapitol už myslela, že to ani nedočtu.
Myšlenka, že některá nekonečna jsou větší než jiná je sice krásná, ale to nic neubralo na tragice příběhu. Proč já vždycky když něco takového čtu mám pocit, že autor mne, jakožto čtenáře, zneužil tím, že na mne vytasí tak silné zbraně, že když to přečtu tak budu příběhem jata .... já se nad knihou nerozplývám způsobem vyprávění, já se chvěju z toho o čem se tu píše. Ne, vícekrát bych ji neměla sílu číst. Já se určitě ani jednou nezasmála i když postavy mají černý humor. Nějak mi to prostě nešlo.
Já bych hodně ráda věděla, jak kniha zapůsobila na rodiče, kteří si toto, nedejbože, prožili jako rodiče, zda jim tento příběh v něčem pomohl. Já tomu prostě nevěřím.
Bylo to dojemné, silné, smutné, o tom, že život vůbec není o tom, co bychom si přáli.
Na Sibiř
Per Petterson
Knížka o silném a krásném sourozeneckém vztahu vyvíjejícího se v méně podnětném prostředí ve složitých společenských a rodinných situacích.
A taky mj. o tom, jaké to bylo za okupace v Dánsku.
Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Já za to nemohu, já se i nudila. Ne, není to otrlost v mé povaze, ale jak je všeho moc člověk otupí. Tady je moc postav, moc krve, moc mrtvých, moc krutosti a taky moc stránek. Byla jsem ráda, že to skončilo a běžím s knihou do knihovny, má ji tam zamluvenu pořádný zástup čtenářů. :-) Třeba někoho potěší a pobaví , u mne se nic takového nestalo.
P.S. Přiznávám, že o knížkách co mi nic nedaly píšu nerada, je to můj ztracený , tolik drahý čas.
Taťána a Alexandr
Paullina Simons
Jak mám psát o knize na kterou jsem se těšila řadu let, jak mám psát objektivně, když je to moje srdeční záležitost a já ji četla s růžovými brýlemi na očích. Četla jsem ji schválně celý týden, vychutnávala jsem si ji, šetřila jsem si ji, něco jsem četla i nahlas, prostě mne ty statě o tom, jak láska překoná všechno, a to i hrůzy války, dostaly. Mám už dost let na to, abych věděla, že takto to být nemohlo, ale já tomu uvěřila.
Je to krásná silná knížka, je v ní kus velké pravdy i kus romantiky. Je napsaná poutavě, čtivě, Silně.
Takhle to končí
Kathleen MacMahon
Někdy mám pocit, že ti, co píší anotace tu knihu ani nečetli. A tak člověk čte něco jiného než čekal. Viz tato kniha.
Začátek mne opravdu hodně nebavil, ale překlenula jsem to. Pak se děj začal trochu rozvíjet, ale bylo to jakési ploché, nedotažené. Mohu říct , že když jsem se dostala ke konci přišlo mi, že autorka zneužila silný motiv, aby nás dostala.
Město stínů
Ariana Franklin (p)
Jistě, byly tam zajisté většinou postavy fiktivní, ale příběh Anastázie existuje a přinutil mne k tomu, že jsem znovu začala v historii pátrat, jak to vlastně bylo. A to je dobré, ne?
Velmi zajímavě byla vykreslena doba nastupujícího masového vraha Hitlera.
Jinak co se vlastního příběhu týká bylo to napínavé, ale jak přibývalo obětí, trochu mi to přišlo už jednotvárné, okamžitě bylo jasné, kdo bude další na řadě.
Celkové hodnocení je ale hodně vysoké. Kniha určitě nadchne ty, co mají rádi fikci a tajemné příběhy zasazené do reálné historie. Tentokrát do ne tak daleké historie jako tomu bylo u jejich dalších knih.