Lidska_ctecka komentáře u knih
Drahouškové,
nevím jak vy, ale já jsem čekala příběh o princezně zasazený do historického světa. Co si budeme, dost jsem se spletla : ). Mimo překvapení týkající se děje, jsem si čtení moc užila a oblíbila si hlavní postavu hned od začátku. Líbí se mi Ellina houževnatost a že se s nikým nemaže. Přiznávám, že občas se mi chování postav nelíbilo, nebo mi přišlo moc dramatické, ale to patří ke každé knize.
Určitě doporučuji přečíst celou sérii.
Drahouškové,
z této knihy jsem měla trochu rozporuplné pocity. Ze začátku se dosti vlekla a přišlo my, že tam bylo mnoho zbytečných věcí. Dost věcí jsem odhadla předem a nebyla jsem překvapená, když docházelo k "šokujícím" odhalením. Na druhou stranu konec mě velmi mile překvapil a líbilo se mi zacyklení zpět k 1. dílu. Druhá polovina knihy byla mnohem lepší.
Určitě doporučuji sérii dočíst, jestli nad tím váháte. Jen nemějte přehnaná očekávání, ať pak můžete být příjemně překvapeni. : )
Drahouškové,
bylo skvělé se zase po nějaké době vrátit do světa hraničářů. Ani jsem si neuvědomila, že mi to chybělo, dokud jsem nepřečetla poslední zatím vydaný díl série. I když asi nejsem primární cílová skupina, tak mě příběh bavil. Je pravda, že je čím dál těžší přijít s něčím novým a děj nebyl složitý. Ale kniha se četla krásně a v jednoduchosti je krása ne? : )
Drahouškové,
tato kniha je naprosto úžasná. Čte se sama a příběh mě úplně pohltil. V období, kdy jsem knihu četla, jsem napůl žila v dobovém Londýně. Prostředí staré knihovny a pomalu vzkvétající láska a náklonost postav, se mi neskutečně líbila. Jeden by řekl, že je psaná přímo pro knihomoly ; ).
Je pravda, že děj nebyl nijak náročný, ale čas od času se taková kniha hodí. Líbilo se mi rozdělení, kdy se v každé kapitole řešil určitý problém. Společenské problémy a určité dobové zvyky byly ideální změnou, kterou jsem uvítala.
Shrnula bych to větou: Trochu předvídatelný, ale originální a krásný příběh.
Drahouškové,
tato kniha je řazená do sekce pro děti a mládež, ale nachází se v ní spousty krásných myšlenek, které nutí čtenáře se zamyslet. Příběh bych doporučila všem věkovým kategoriím. Je pravda, že některé pasáže jsou zdlouhavější, ale o to víc si pak užíváte dějově nabyté části a rozhovory postav.
Je zajímavé hledat paralely mezi naším reálným světem a životem ve světě Tobiáše Lolnesse. Chvíli trvalo, než jsem se takzvaně dostala do tohoto knižního světa. Ale stálo to za to...
Drahouškové,
tato kniha se četla velmi rychle, neboť je napsaná krásným a lehkým jazykem. Děj mi přišel celkem originální a bylo zajímavé sledovat vývoj postav. Na mě se vše dělo možná trochu rychle, ale to je i tím, že jsem zviklá číst delší knihy. Rozhodně mi nepřišlo, že by v knize byli dlouhé popisy o ničem.
Od autorky jsem zatím četla i Dopisy ztraceným a Na co slova nestačí a obě knihy se mi líbili více než tato. Především porto, že mi hlavní hrdinové této knihy nebyli mnohdy sympatičtí. Často jsem nesouhlasila s tím, jak řešily své problémy nebo s tím jak se chovaly. Ale toto vyvažuje i spousta dobrých scén.
Myslím, že kniha stojí za přečtení. Nedostatky které jsem viděla jsou spíše subjektivní...
Drahouškové,
k této knize mě dovedl film, který se mi moc líbil. Téma hudby je mi blízké, proto jsem se rozhodla si přečíst i knihu a doufala jsem, že mi to přinese nový pohled. Příběh je povedený. Jenomže je popsaný stejně jako ve filmu. Vyskytly se i scény, u kterých se mi filmové zpracování líbilo víc - někdy mi přišlo, že je scéna popisována moc podrobně a někdy, že naopak něco podstatného chybí.
Pokud jste viděli film, doporučuji první díl přeskočit a přečíst si rovnou pokračování, které se mi líbilo víc...
Drahouškové,
tato kniha je plná vtipu a filmových i seriálových narážek. Je psaná moderním jazykem, který především starší čtenáři nemusí vždy chápat. Ale pro mladou generaci je asi o to bližší. Zkrátka je ideální jen pro určitou skupinu lidí, řekla bych.
Lehkost se jí však odepřít nedá. Chemie mezi hlavními mě bavila od začátku až do konce. Nejlepší za mě však byly (nejen sarkastické) poznámky a hlášky. Nevím kam na ně autorka chodí, ale přidávají jejím knihám hodně. A ještě playlisty samozřejmě. Ty jsou také naprosto úžasné a posouvají příběh na vyšší level.
P.S. Já asi patřím k menšině příznivců alternativního konce. I když stále nejsem plně rozhodnutá. Já si ideální konec představuji jako směs knižního a alternativního konce + víc času pro Charlee a její duševní stav, aby mohla dospět a najít sama sebe.
Drahouškové,
tato kniha mě moc bavila a v mnohém mě překvapila. Pojednává o vážnějších tématech se stejnou lehkostí a zároveň vážností jako v knize Pět kroků od sebe. Chvílemi to bylo dost zamotané, ale líbilo se mi, jak se zápletka rozuzlila. Na mě to mělo docela rychlí konec, ale to říkám u skoro každé knížky : ).
Podle mého má tato kniha také potenciál na kvalitní filmové zpracování (i když kvality knihy asi nikdy nedosáhnou).
Drahouškové,
tato kniha asi nebude úplně pro každého, ale pro mě byla jako dělaná. Potřebovala jsem nějakou oddechovku, co se čte sama. Navíc mě vždy baví, když jsou postavy "nucené" spolu být. (Špatně použité slovo, ale nechci nechávat spoilery. I když tady by to asi vůbec nevadilo). Pokud nečekáte velké dějové zvraty a nevadí vám, že pravděpodobně odhadnete konec, moc doporučuji. Hlavní hrdinové mě moc bavily.
P. S. Hlavní hrdina je asi nejlepší "nefantasy" kluk/muž co jsem za poslední dobu četla. (Proto ta poslední hvězdička). Gentleman, vtipný, rozumný... Pak mají mít holky reálné požadavky u svých drahých poloviček.. : )
Drahouškové,
za mě to bylo úplně skvělé. Když se do příběhu ponoříte, už vás nepustí. Nadchla mě originalita příběhu a jeho zpracování. Miluju fantazy příběhy, ale tenhle ve mě zanechal pocit, že by náš svět takhle vážně mohl vypadat.
Velmi cením promyšlenost příběhu a jeho jedinečnost. (Další zajímavost byla, že o sobě hrdinka smýšlí jako o ženě, ale ostatní ji oslovují jako chlapce a v dialozích mluví v mužském rodě).
Drahouškové,
za mě ještě lepší něž původní série: Kroniky pozůstalých. Hlavní hrdinka mi přirostla k srdci a má boží humor. Jase i Kazi byli občas trochu volovitější : ) (moje nové oblíbené slovo, které si asi nechám patentovat.. : D), ale to mi skoro nevadilo - možná to příběh vylepšilo. Dějová i romantická linky mi přišla dobře zpracovaná a promyšlená. A také cením dokončení příběhu o Lie a navázání na něj.
Drahouškové,
kniha krásně popisuje Divoký západ a to, jaký tehdy mohl být život. Ryzost tehdejších lidí na mě udělala dojem. Marty jsem si už od začátku oblíbila, i když se ne vždy chovala vhodně. Její situace byla těžká a za to, jak ji zvládla si zasloužila můj obdiv. A Clark je úžasný chlap se správnými hodnotami. A postupná cesta jak se sbližovaly navzájem i s Bohem vede do mého srdce.
Já se k příběhu moc ráda vracím..
Drahouškové,
do čtení této knihy jsem šla s velkým očekáváním. Viděla jsem spousty příspěvků, ještě než kniha vyšla v češtině. Chtěla jsem se vrátit do podobného stylu jako má Maasová a to se povedlo.
Příběh je velmi napínavý a poutavý. Už na začátku začíná netradičně. Postupně odhaluje všelijaké lži a intriky. Ale ani na okamžik mě nenapadlo, že se některé věci vyvinou tak, jak se vyvinuly. A to se mi už u mnoha příběhů nestává. Občas i ukápla slza a koutky úst se samy od sebe zvedaly. Romantická linka se také rozvíjela už od začátku slibně. Takže za mě docela ideál : )
Doufám, že pokračování vyjde so nejdříve a že si autorka udrží minimálně stejnou úroveň.
Drahouškové,
tento příběh ve mě po prvním přečtení zanechal své stopy. Což je myšleno jen v dobrém. Pár dní zpátky jsem si knihu přečetla po druhé a líbí se mi pořád stejně, ne-li víc. I když jsem věděla jak děj skončí, byla jsem při čtení stejně napnutá a nemohla knihu odložit. Chemie mezi hlavním párem je úžasná (a za mě popsaná ve správné míře), ale touha dozvědět se životní příběhy postav byla u mě možná ještě větší.
Většinou u rereadingů přeskakuji části, které nejsou tak zajímavé a napínavé, ale tady to prostě nešlo. Jinými slovy: velmi doporučuji : )
Drahouškové,
jak jsem slibovala v komentáři pod Dvorem trnů a růží, je tato kniha plná zvratů a odhalení. Rozhodně jsem takový vývoj událostí většinou nečekala. Je skvělé sledovat růst postav a jejich sbližování. Zkrátka se od ní neodrhnete (snad).
Za mě asi zatím nejlepší díl série (Dvůr stříbrných plamenů jsem ještě nečetla), i když následující jsou také opravdu povedené.
P. S. Navíc se zde nachází legendární 55. kapitola takže si jí užijte - jen je napsaná velmi upřímně a pro puritány to úplně není... : )
(!!!HLAVNĚ AŤ NIKOHO NENAPADNE JI ČÍST DŘÍV!!!)
Drahouškové,
tato kniha je naprosto nádherná, čtivá a především neskutečně vtipná a povznášející. Není vůbec nutné ji číst o Vánočních prázdninách. Zvedne náladu v každém ročním období.
Já si ji koupila hlavně kvůli obálce, takže mě lehkost a humor moc příjemně překvapily.
Říkám si, jestli bych takovouto rodinu chtěla, i když je s ní zábava. Spíš ne. Proto mě asi těšilo si ji na pár stránek vypůjčit a pobavit se.
Drahouškové,
neděste se (moc vás prosím) a neodkládejte knihu před tím, než přečtete alespoň víc než polovinu (nebo do té zajímavější části - to poznáte). Přiznávám, že začátek je velmi pomalý a popisný. Já to přikládám i faktu, že je třeba se postupně dostávat do nového fantasy světa. Chvíli trvá, než začneme chápat jeho fungování. Tato série je od začátku takové "fest" fantasy, jak říkávám. Přece jen první díly Trůnů nebyly z vílího světa...
Pokud jste někdo přišel po přečtení Trůnů, bude vám asi chvíli trvat, než si zvyknete na trochu jiný styl psaní. Ale je to pořád naše milovaná S. J. Maas, takže co ztratila na začátku, vynahradí nám v dalších dílech.