Lilda komentáře u knih

Už před přečtením knihy jsem slyšela, že jestli chci pořádnou dávku deprese, tak tohle je jedinečná volba. Řekla jsem si, že to určitě nebude tak hrozné a že se proti tomu obrním. Což jsem se snažila. Nicméně neúspěšně. Příběh a asociace mezi dítětem, kuřetem a naturalistickým světem mi sebral poslední naději, že ve světě to takhle nefunguje. Že přece tak zlý být nikdo nemůže. Plně jsem se s dítětem i s kuřetem v jistých myšlenkách ztotožnila. Stále jsem doufala v nějakou pomoc, která dítě zachrání a vše se v dobré obrátí. V průběhu čtení jsem měla potřebu dovnitř proniknout a dítěte se zastat. Myslím, že dívčí i mateřské srdce nad tímto zapláče. Ovšem mohou existovat i lidé, kteří si své emoce schválně obrní a pak s jistotou řeknou, že je to nijak nezasáhlo.

5 09.05.2018

Pořád si nejsem úplně jistá, jestli se mi kniha vlastně líbila nebo ne. Tři příběhy v jedné knize je odvážný počin, ale něco mi tam scházelo. Postavy byly zajímavé, ale každá mě svým způsobem nějak "iritovala", což možná měl být záměr. William a George mi připadali v něčem stejní, což je možná očekávatelné, když jsou z jednoho rodokmene, ale jejich reakce na životní situace mi přišly takové....předvídatelné. Tao je odvážná žena, nicméně svět v roce 2098 je těžko uchopitelný některé její úsudky mi přišly opět předvídatelné. Možná to je jen můj pocit, nechci nějak snižovat úroveň tohoto příběhu. Poselství hodnotím velmi kladně jako někdo, kdo pochází ze včelařské rodiny, nicméně psychologie postav..nevím.

4 10.05.2023

Cením knihu pro téma a zpracování. Budu doporučovat dětem kolem sebe. Mám ale i pár "ale". Některé chvíle jsou zvláštní například chování těch rodičů, možná mi i scházel nějaký úvod k tomu, kde se nacházíme, kolik je Anně let a tak podobně.

4 29.03.2023

Krásná schopnost vylíčení krajiny. Úžasné popisy situací a nádherné užití jazyku.

Každopádně - hlavní postava mě frustrovala. Jednak z důvodu toho, že si pořad představovala. Jak by ta či ona situace vypadala a vždy to zabralo spoustu stránek - jenže nakonec to všechno bylo jinak a žádné “by” podle jejich představ se nekonalo.

4 20.10.2021

Na Hamletovy monology si budu muset najít ještě zvláštní čas. Myslím, že je zde vyjádřeno mnoho myšlenek skrytých v jazykových obrazech.

4 27.04.2020

Ani nevím, jak vyjádřit své pocity ohledně tohoto příběhu. Tuhle knihu jsem našla asi ve čtrnácti ve skříni na půdě. Ležela tam odložená a zaprášená mezi mnoha knihami. Ani nevím proč, ale vzala jsem si ji a přečetla. Mnohokrát. Až teď, když jsem si ji po čtyřech letech přečetla znovu půjčenou z knihovny, protože svůj výtisk jsem nemohla najít, mi došlo, jak moc mi tento příběh ovlivnil vnímání světa. Je pravda, že čtení těch vět, které jsem uměla nazpaměť, mi připomnělo, že to, co čteme, nás utváří. Děkuji. I když je to obyčejný příběh, pro mě to má nádech něčeho, co nechci zapomenout. Petr a Jenička byli moji přátelé, jako bychom spolu trávili dětství a poslouchali zvláštní pohádky od dědečka a měli roztržené srdce kvůli druhým.

Musím říct, že komentář ad142, taktéž shrnuje moje pocity. A upřímně, mám trochu strach napsat jakýkoli názor či hodnocení Mersaulta, protože mi přijde, že možná každý má jakýsi patent na zhodnocení Mersaulta. Jaký byl, či nebyl. Jestli teda ano nebo ne. A já ..... nevím. Nelíbí se mi, jakým způsobem se zlehčuje vražda v tomto díle, i když je to zřejmě záměr. Nelíbí se mi opěvovaná netečnost protagonisty. I když je samozřejmě moc pěkné, že konal to, co opravdu chtěl a byl cizincem pro konvence. Ale paradoxně oceňuji to, že je to v tomto díle ukázáno. Je hezké říct, nepochopila jsi Cizince. Ale bylo to vůbec napsáno pro pochopení?

4 20.02.2020

Knihu jsem přečetla za dva dny. Byla. Hluboká. Vytrhující ze stereotypu. Kontrast k dnešní době plné plytkosti. Oskar. Otec. Matka. Babička. Dědeček. Hirošima,Drážďany,Dvojčata. To, jak utrpení mění všechno a všechny. Rozbaluje člověka a snímá z něho všechny slupky, až zbude jen torzo, na které se postupně nabalujou nové slupky, které to ale nikdy nezakryjí. Oskar je úžasná postava. Hluboká postava. Ale pro mě je nejdůležitější postavou babička. Někdy byla zticha, někdy mluvila až moc, nebyla odvážná, ale měla vůli j životu i po utrpení. Bála se ztráty. I dědeček se bál ztráty. Všichni se bojí ztráty.

4 25.10.2019

Autor má velký dar popisovat notoricky známé skutečnosti naprosto jinak, v jiném světle a z jiného úhlu, než jak je známe. Kniha vybízí k zamyšlení. Burcuje stejně jako Chatrč (ačkoli stojím za názorem, že ji nelze považovat za novou Bibli - nadneseně řečeno). Jsem velice ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Jakožto věřící člověk znám biblický příběh o stvoření. Ale tato kniha ho jakoby znovu tvoří, uvádí do nové dimenze. Nádhera. Nádhera.

4 11.04.2019

Skvělé na této knize je, že ačkoli je ústředním tématem zlo, tak ho autor probírá ze zdánlivě nepodobných problémů a to přispívá k zajímavosti celého tématu a knihy. Úžasné jsou jednotlivé případy, které byly podrobně rozebrány, což mě bavilo a zajímalo. Oceňuji velice subjektivní přístup autora, který se nebál, v pozitivním slova smyslu- všude cpát-svoje názory, které udělaly knihu osobnější. Kniha mi pomohla získat nový vhled do zla a jeho forem, které může být v mnoha, mnoha podobách. Velkým bonusem je autorova zapálenost pro téma a také pohled z náboženského hlediska. Skvělá témata, skvělé příklady, logické členění knihy je velkým bonusem pro toto téma. Líbí se mi, že se Peck pustil do takové náročného a obsáhlého tématu, jehož studium může otevřít oči. Líbily se mi všechny kapitoly, protože každá nabízela něco jiného. A zvláště poslední kapitoly, které byly psychologickým a morálním a zároveň vyzývajícím pojednáním. Jsem ráda, že jedna z tezí - proti zlu bojujeme opravdovou láskou - zazněla v této knize tak jasně. Samozřejmě že láska ke zlu je sama zlem, jak autor sám uvádí. Ale milujte své nepřátele říkal už Ježíš. Úžasně to vystihují poslední věty otevřeného konce: Vím, že dobří lidé se mohou nechat dobrovolně zranit zlem jiných - zranit, a přesto přežijí a nepodlehnou.

4 08.03.2019

Knihu jsem si vybrala v rámci povinné četby. Věděla jsem dříve, že patří k české klasice, ale taky, že je náročná. Musím říci, že i mně, jakožto obyvatelce Slezska a člověku, který se s nářečím setkává odmalička, dělaly některé básně velký problém. Plno výrazů je už zastaralých a občas jsem vůbec nerozuměla, co chtěl autor říci. Oceňuji záměr autora popsat sociální útisk slezského obyvatelstva a bezpráví činěno Poláky a Němci. Samozřejmě nejvíce se mi líbily básně Ostrava a Maryčka Magdónová.

4 13.10.2018

Děj mi připadal, jako kdyby autorka vzala Harryho Pottera a Stmívání, smíchala to v jednom hrnci, přidala kapku svých nápadů plus zajímavé vztahy a obalila to v lákající obálce. Přečetla jsem Eleanor a Park a i částečně Fangirl. Nedej se! bych si už zřejmě nepřečetla znovu, protože jediné, co mě zaujalo byl proměňující se vztah Simona a Baze, i když jsem stále doufala, že to nakonec skončí s Bunceovou, s kterou jsem velmi sympatizovala. Rozhodně si však nemyslím, že by to byla špatná knížka, i když podobnost s Harrym Potterem je nápadná, ale autorka příběh přetvořila k obrazu svému a jisté nápady se mi i líbily. Hodnotím jako oddechovou knížku.

4 09.09.2017

Nejvíce mě zaujalo autorčino zdůraznění VNÍMAVOSTI koneckonců, je to i v samotném názvu. Pro mě velmi důležitý aspekt chybějící ve mně samé i v lidech okolo mě.

3 09.09.2023

Moje oblíbená kniha.

3 15.11.2022

Přesně. Kniha shrnující všechny věci, které člověk ví a při četbě si říká: ,,Proč to nedělám?”. Bylo to pro mne přínosné a určitě potřebuji udělat reflexi pro svůj život. Co zkusit a přijmout za své.

3 18.03.2021

"Nejhorším nepřítelem skutečně demokratické společnosti je zakrnělá schopnost rozjímání a analytického myšlení jedince, ať už z jakéhokoli důvodu, prostřednictvím jakéhokoli média a v jakémkoli věku." Knížka, která mi pomohla zase o něco více vidět svět jiným pohledem.

3 25.05.2020

(SPOILER) Kniha mě donutila přemýšlet o tom, co čtu. Ne se vším jsem souhlasila. V knize byl nápadný autorův sklon k hnutí New Age. Dělalo to knihu zajímavější, neboť skrze to a i skrze jiné jeho velice osobní poznámky je kniha jakýmsi shrnutím jeho zkušeností. Nejsou to obecné poučky o životě psychoterapeuta, ale konkrétní oblasti, které on zkoumá a považuje za důležité. Líbí se mi kategirické rozdělení na části: Kázeň, Láska, Duchovní růst a víra a milost. Jak už jsem říkala, nesouhlasím se vším, ale naprosto oceňuji autorovu upřímnost. Zaujala mě myšlenka, že lenost je vlastně strach z překročení svých hranic a také neschopnost milovat. A to brání duchovnímu vývoji. A z toho plyne i autorovo přesvědčení, že zlo existuje. Zlé bytosti si nechtějí uvědomit svůj stav a začít na něm pracovat. Na druhou stranu tvrzení, že kolektivní nevědomí je Bůh a vědomí je člověk jako jednotlivec a ti dva spolu stále soupeří a duševní porucha nastává tehdy, jestliže se vůle jednotlivce odchýlí od vůle Boží, je velice odvážné. Dále totiž následuje věta, že cílem duchovního růstu je, aby mezi Bohem a jedincem nebylo rozdílu. A to je sice zajímavé a logické ve smyslu, jakým autor chápe Boha, ale pro mě nepřijatelné. To ale samozřejmě nesnižuje hodnotu tvrzení a chápu, že mnohé to může uchvátit. Na teď už třetí stranu obdivuji autorovu obraznist a srozumitelnost textu. A jsem opravdu nadšená z množství reálných příkladů případů. Je krásné, jak na konci kapitoly o Milosti zabíhá do opravdu hlubokých duchovních věcí, ale stále působí tak nějak - zmateně a na druhou stranu jasně. Tahle věta asi dost vystihuje, jaké mám z knihy pocity já. Určitě si ji ještě někdy přečtu.

3 10.07.2019

Nechce se mi věřit, že jsem tuto knihu opravdu přečetla. Uf. Ale jsem opravdu ráda. Mohla jsem nahlédnout do spletitého myšlení Exuperyho, který je především znám Malým princem. Kdo by řekl, že má takové názory na svět. Tato kniha má být shrnutím jeho myšlenek. A já jsem byla ze začátku v šoku. O čem to vůbec píše. Ale pokračovala jsem. Je to nezvyklá kniha a nezvyklá slovní spojení. Uznávám, že po prvních čtyřiceti stránkách člověk ví, o čem je kniha, neboť se zde stále opakují stejné motivy pouště, studně, oázy, města, žen. Jen se postupně více rozvíjejí. Mám v knížce hodně záložek. Některé věty jsou opravdu perly, ačkoli pro mě mají cenu hlavně, když jsou vytržené z kontextu. Hlavní myšlenka knihy pro mě byla ta, že věci a skutečnosti nemají cenu, pokud jim člověk nedá smysl. Moc se mi líbí myšlenky o lásce a milování. Na to uměl Antoine používat krásné věty, ačkoli možná to je dost zničeno jeho pohledem na ženy, které třeba chce občas zmrskat a polygamie mu zřejmě taky nevadí. Na posledních stránkách vnímám odpor k lepší rase či člověku . 211 kapitola je úplně vysvětlením, proč neexistuje nějaký lepší člověk. Zdá se mi, že král se jakoby více umírňuje. Na otázku Boha si Exupery odpovídá dosti zmateně. Ještě potřebuji zpracovat to, jak to myslí. Po dočtení jsem ráda, že jsem to dočetla. Nevím, jestli se někdy k tomuto dílu vrátím, ale záložky si v něm určitě nechám, abych se mohla inspirovat některými myšlenkami.

3 04.06.2019

Podle názvu jsem soudila, že to bude jakési veliké drama, ale nakonec jsem byla příjemně překvapena. Příběhy zasazené do této doby mám ráda. A detailní popisy krajiny, místností, oblečení mi pomáhaly si lépe situaci představit a do příběhu se více vžít. Musím říci, že ačkoli je Vojta ,,podpantoflák", teoreticky za to nemohl. Velice jsem s ním soucítila. Byl už v letech, do té doby závislý na mamince a mladá, krásná holka ho omámila a on si krásně maloval, jak to všechno bude krásné. Nejprve jsem ale měla pocit, že se to všechno nějak děje mimo něj, což se zřejmě dělo, jelikož silnější osoby, jako Boučková a Smrž všemu vládli a šli si za svými cíli. Člověk až nemůže uvěřit tomu, že se něco takového může i dnes dít v rodinách.

3 01.04.2018

Tento styl psaní a pohledu na svět je prostě geniální.