LiLinka
komentáře u knih

Román z knižního prostředí, který je velmi čtivý, svižný a milý. I když je předvídatelný, bude vás bavit do poslední strany. Hlavní hrdinka Sára je ztělesněním knihomolské romantické duše když se v jejím životě ocitne bad boy Maxim, no je to jako z pohádky...


Proč ten otevřený konec? Dějově celou dobu o ničem a na konci nás chce autorka najednou děsně napínat a v podstatě nutit číst další díl(y).


Skvostně napsané velmi bolestivé příběhy. To není nic pro mě.. já si radši přečtu ten nejsladší brak na trhu :D. Je to opravdu smutná kniha, která mi připomněla pár událostí a to se mi zrovna teď nepozdává.


Dočteno. Díky čtenářské výzvě na Instagramu od @bookscalling jsem se konečně odhodlala ji vytáhnout z knihovny a ponořit se do příběhu Obamových. I když je to pořádná bichle, čte se úplně sama a vy chcete těch stran přečíst ještě jednou tolik. Rozhodně všem doporučuji si přečíst, je to vhled nejen do politiky, ale převážně do života a pocitů (afro)amerických občanů. Při čtení se mi vrátily myšlenky ke knize Černobílý svět od Kathryn Stockettové, kterou jsem přelouskala jedným dechem na gymplu a myslím, že to chce rereading.


Až na to, že se mi to nezdálo žánrově jako thriller, ale spíš romantika, tak je to skvělá YA jednohubka, která se skvěle četla. Doporučuji a jsem zvědavá na další díl, protože konec byl velmi zvláštní...


Kniha se tváří jako velká romanťárna a čtení na letní večery, přitom je to celkem drsný kus reality. Hlavně na konci.


Krásná oddechová knížka, kterou doporučuji přečíst všem ženám. Na letní volné chvilky ideální. Děj je svižný, milý a rozhodně se nebudete nudit.


Moc pěkný oddechový příběh na léto, který mohu doporučit. Kniha má spád, čte se velmi hezky a konec je (ne)čekaný. Ráda si přečtu i další díly a to nejsem už věkově vůbec cílová skupina. :)


Uff. Tak nějak si nemůžu uspořádat myšlenky o této knize v hlavě a natož je nějak rozumně sepsat. Byla to velice zajímavá, poučná, napínavá kniha, zároveň ale až zbytečně moc dlouhá. Pořád dokola se tam opisovaly některé pasáže, díky kterým by kniha mohla být o 100 stran kratší. (Nejde o to, že nemám ráda dlouhé knihy, ale zde to bylo opravdu zbytečné a zdlouhavé, zatímco konec byl zvláštně utnutý.) Velice obdivuji, jak autorka dokázala popsat chování a prožívání člověka s Aspergerem. Rozhodně by si ji měl každý přečíst a zapřemýšlet nad tím, že každý z nás je osobitý jedinec.


Jelikož většina recenzí týkajících se této knihy se zabývá porovnáním s knihou Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, tak i já, jelikož jsem obě knihy četla, zhodnotím jejich "podobnost". Sirotčinec, (I. i II. díl) který jsem četla zhruba před rokem, byl pro mě velmi milým "strašidelným" čtením. Nemám však zrovna v lásce sci-fi žánr a tato kniha, zvláště druhý díl, mi přišel opravdu za vlasy přitažený. Zato Asylum mě zaujalo daleko více. Příběh je více uvěřitelný a tím dodává knize značnou dávku napětí a strachu. I když všechny vložené fotografie neodpovídají textu, dodávají knize záhadnost. Řádky utíkají jeden za druhým, kniha se čte opravdu sama a za jedno deštivé odpoledne ji máte přečtenou. Rozhodně doporučuji a za mě více než zmiňovaný Sirotčinec.


Úžasná kniha. Ačkoli byla poměrně dlouhá, četla se velmi dobře a stránky utíkaly jedna za druhou. Doporučuji. :)


Krásná kniha, jsem ráda, že jsem se k její četbě dostala.


Colleen píše bravurně, o tom žádná. Ale co se týče tohoto díla, něco mu chybí. Je to oddechový romantický příběh, který neurazí, ale nenadchne. Hlavní hrdince by se hodily hlubší popisy pocitů a zápletky jsou nějak klouzající po povrchu.


Námět stejný jako v knize Rockové tango, kterou jsem četla nedávno, takže mě to až tolik nezaujalo, ale oddechovka fajn.


Touha jít si za svými sny. Snažit se odhalit opravdové pocity lidí, kteří na první pohled vypadají jako šťastní, protože jsou bohatí. A taky umět odpouštět. To vše nám ukazuje hlavní hrdinka Ruby.
Podaří se jí to u Jamese i jeho sestry Lýdie?
Atmosféra historických budov Maxton Hall College a Oxfordu byla skvělá.
Po přečtení skvělé série Znovu a nemálo méně nadšených recenzí na tuto novou sérii Maxton Hall, jsem neměla velká očekávání. Nakonec musím říct, že mě první díl bavil stejně, ne-li víc a jsem ráda, že jsem jí dala šanci.


Kniha je na objemná, má přes 400 stran a přitom ji máte přečtenou za chviličku. Čte se sama, příběh plyne velmi přirozeně, je zajímavý a bude vás bavit. Co příběhu dodává to pravé ořechové, jsou dvě dějové linky, v současnosti a minulosti. Trošku jsem se občas ztrácela ve vedlejších postavách, ale to byla maličkost.


Je uklidňující přečíst si příběh někoho dalšího bez příkras a přílišných odborností. Toho najdete celkem dost, ale reálný (ještě navíc) humorně podaný příběh, to je v této oblasti vzácnost.
Jakmile ji otevřete, zavřete ji až po dočtení poslední stránky. Určitě doporučuji.


Příběh Everly a Nolana, studentky a jejího profesora. I když je jen o něco málo starší než ona, veřejný vztah si nemůžou dovolit... navíc si každý z nich nese svoji ne zrovna lehkou minulost.
Bavilo mě to, ale ze všech čtyř předchozích dílů zatím nejméně. Jsem zvědavá na pátý, poslední díl.


Pan (Paul) Romantik (Riley) je příjemnou letní jednohubkou.
Hlavní hrdinka Eden mi ze začátku přišla trošku chaotická a nerozhodná, ale v chvíli, kdy si uvědomila, co pro ni Paul znamená, si už šla tvrdě za svým cílem.
Čte se sama, příběh zajímavý a svižný.
Jsem zvědavá, kam a jak se vyvine pokračování této nové série Mistři lásky.


Dominiku jsem nejprve začala sledovat na Instagramu, kde mě zaujala svými příběhy a zajímavostmi z Jižní Korei, kde momentálně žije. Až tam jsem zjistila, že napsala knihu a zrovna vyšel druhý dotisk. Hned jsem ji musela pořídit a přečíst.
Nelituji, je to skvost. I když je ve slovenštině, četla se mi úplně sama. Povídky jsou psané čtivě, zajímavě a hlavně vtipně. Určitě doporučuji.
PS: V jedné povídce najdete krásnou ukázku toho, jak Taiwainci nosili roušky i před covidem a dokonce to považovali nejen za nezbytnost při nemoci, ale i za módní doplněk.
