lilites komentáře u knih
Jednoaktová hra na motivy stětí hlavy Jana Křtitele.
Jedná se o příběh Salome, která si vyžádala hlavu Jana Křtitele za svůj tanec u krále Heroda.
Docela pěkně zpracované, víc k tomu není co dodat, je to prostě převyprávěný příběh do formy divadelní hry..
(SPOILER) To je tak hezky propletené a zamotané, prostě skvělé.
Jde vlastně o velmi pěknou zápletku dvou sourozenců, která je nám na úplném konci vysvětlena.
Orsino je zamilován do Olivie, ta ho však odmítá a zamilovává se do Cesaria, který je však Viola v přestrojení, zmatek vznikne v okamžiku kdy se nám zde vyloupne Sebastiano (Violin bratr, o němž si Viola myslí že zemřel a on to samé o ní). Jsou si totiž velice podobní vzhledem a tak nám zde vyvstávají komické situace.
Viola je v službách Orsiniho jehož tajně miluje ale on neví že je žena.
Pak tu máme vykutálené rytíře Tobiáše a Ondřeje a společnici slečny Olivie, Marii, kteří pro své pobavení se snaží ze správce domu Malvolia udělat blázna všech bláznů, jestli se jim to povede nebo ne, nechám na zjištění Vám....
Bylo to velmi úsměvné, pěkné dílo. Jen mě trochu mrzí kostrbatý překlad pana překladatele Saudka.
Jinak u Shakespeara, nelze než doporučit všem čtenářům, kteří se k němu ještě nedostali...
Tato kniha mě popravdě dost zklamala..
Čekala jsem něco jiného... Z podtitulu.. žena, která se nikdy nevzdala cítím příběh odvážné ženy, která si musela něco vytrpět, ledsčím si prošla,rvala se se životem, musela něco vybudovat, ale tento příběh je o ženě ( Marianně, židovské Rakušance), která měla v životě skoro vše na co si pomyslela. Vedla v té době dosti privilegovaný život v hojnosti, provdala se za bohatého továrníka. Měla štěstí, že nezažila z druhé sv. války nic moc ošklivého. Jen musela žít v exilu a její početná rodina se rozprchla do celého světa, aby unikli Hitlerovi...
Dobře, pár nehezkých chvil v životě jí potkalo, ale koho z nás lidí ne... Jsou však lidé, kteří na tom byli, jsou a budou hůře... (bylo však zajímavé, že mnoho z těch události ji nějak neiritovalo, či moc nerozesmutnilo)..
Celou knihou se prolínají kapitoly z Marianniných mladých let a z let na sklonku života. Je to takové její vyprávění - vzpomínání.. Avšak podtitul se ke knize opravdu moc nehodí, protože jediné, čím hlavní hrdinka trpěla bylo odtržení od její rodné Vídně a od milované vnučky Yvonny, která se vdala do Holandska, kdežto Marianna své poslední roky trávila se synem v Belfastu..
Za mě tedy ne, zajímavé to pro mě nebylo..
Kniha na mě pusobila až depresivně, jak si M. stěžuje, jak stárne a přemýšlí co mohlo být, kdyby se nevdala za Adolfa, kdyby nebyla válka a kdyby stále vládla monarchie a ona byla ta bezstarostná dívka.. Prostě stále žije v minulosti, kdy nemusela nic a měla vše.. A mě to její stěžování strašně štvalo a nakonec mi byla i dost nepříjemná...
Pokud ale máte rádi, takové ty příběhy obyčejného/neobyčejného žití, tak prosím směle do toho...
Ač jen 200 stran tvoří tuto publikaci, tak je to kniha velmi ale opravdu velmi silná.
V knize je vylíčeno devět ,,příběhů,,. Devět vyprávění jedněch z posledních, dětských, Hitlerových rekrutů s výcvikem pro SS.
Tehdy 15-16 ti letí mladíci museli ač chtěli nebo nechtěli, byli prostě donuceni vstoupit do této skupiny, jelikož už Hitlerovi teklo do bot a na frontu posílal kohokoliv, kdo udržel pušku, takže i ,, děti,,.
Nejdřív podstoupili výcvik v Luhačovicích a místo dovolené doma, šup s nimi do SS a na frontu. Někteří z nich nastoupili do bojů těsně před koncem války a i tak prožili její hrůzu a mnozí z nich pak další čtyři roky v zajetí v dolech či kamenolomech v nelidských podmínkách. Někteří z nich ani nikomu neublížili a prožili si peklo a ti kteří ublížili měli v sobě peklo možná ještě větší...
Tetování krevní skupiny jim mělo být nápomocno v případě potřeby ošetření, nakonec však bylo spíše utrpením, Kainovo znamení, které je usvědčovalo z příšerných činů, za které tito mladíci nemohli a mnozí o nich ani nevěděli...
Velice pěkný a čtivý historický román...
Hlavní hrdina se rve se situacemi, které mu život nachystal a štěstí mu více méně přeje ( spíš více :D)..
Proměna knížecího klučíka v nevolníka-rolníka, z něj pak na rebela a bojovníka a nakonec ve spravedlivého a váženého člověka, se autorovi dle mého krásně povedla..
Velice příjemně mě překvapilo setkání s Janem Husem. Přidalo to knize na reálnosti i když je to příběh smyšlený.
Kniha má sice 600 stran, ale ani u jedné stránky jsem se nenudila, naopak mi kniha krásně plynula a než jsem se nadála bylo přečteno..
Vřele doporučuji..
Válečný román? Ne! Historický román? Ne úplně.. No nakonec to byla romanťárna level milion, ale bylo to roztomilé...
Tato kniha pohladila po duši, byla tak nenucená a čtivá. Užila jsem si ji a přečetla ji jedním dechem. U této knihy nemusíte vůbec přemýšlet a necháte se unášet příběhem polky Heleny, která si prošla sice peklem, ale neplánovaně se vydala cestou za štěstím. Stále však vzpomíná na svou sestru, kterou opustila, ačkoliv jejich matce slíbila, že se o ni postará. Co se stalo a jak se to stalo? Račte vstoupit do knihy..
Líbí se mi neotřelé téma Nového Zélandu a pohled na původní ( i když trošičku nepůvodní) obyvatele. Maorové a jejích kultura knihou krásně prostupují.
Pěkné odpočinkové čtení.
Uff..Toto nebylo snadné čtení..
Marně tápu co napsat k této knize....
Tři romaneta, jež každé nám má říci něco jiného, avšak jsou si v mnohém podobná..
Zázračná madona je plna vzestupů a pádů, o pomíjivosti mladí, krásy, lásky a o neutuchající touze po kráse a lásce..
Ukřižovaná mi učarovala nejvíce. Ppříběh je zajímavý, napínavý, protkaný mystikou i vědou. Je v něm zaobalený náboženský fanatismus.
Newtonův mozek byla jedna velká melancholie a bezmoc.. Lidé jsou zde vykreslení jako velice chytří tvorové, kteří by mohli vytvořit velké věci k dobru celého světa, jenže jejich špatné vlastnosti z nich dělají zvířata která nakonec zničí všechno a všechny.
Mnoho vět, mnoho myšlenek, mnoho těžkých zamyšlení..
V prvé řadě je nutnost uvědomit si, že tato kniha není Návrat Krále Šumavy, nýbrž je toto dílo založené na motivy již zmíněné knihy (stejně jako film), tudíž nemůžeme čekat stejnou věc a musíme být otevření něčemu trochu jinému. Též musím zmínit, že né každému se zamlouvá komiksový styl, ale já říkám: proč ne?
Podle mě je to zajímavé zpracování, je to něco jiného, nového a možná toto zpracování přitáhne i svátečnější čtenáře, kteří by si knihu o 400 stranách nepřečetli, zatímco komiks zvládnou za půl hodinky s relativně stejnými informacemi. (Samozřejmě nechci nikoho nijak popouzet.)
Můj názor je, že to není špatné, komiksy obvykle nečtu, proto nemohu porovnat grafickou stránku, ale mohu zmínit, že mě to bavilo, černobílá kombinace se k tomu dobře hodí, je to jednoduché, výstižné, jen to skákání v čase je občas trochu matoucí, jinak celkem dobrý počin.
Ale jak říkám, ne každému se autoři zavděčí a náročnějším čtenářům může být tato varianta nepohodlná.
Trochu jiné, trochu smutné, trochu vysvětlující a tak trochu zklamání.
Je ohromná škoda že se autoři zajímali pouze a jen o jedno z dětí. No budiž, odpouštím. Příběh mi tak nějak pořád připomínal osud samotného Harryho, když si všichni mysleli, že je zmijozelův dědic. Ačkoliv v tomto příběhu se jedná o tom, že si všichni myslí, že syn Draca je synem pána zla. Všecko se to samozřejmě zamotá a smotá, aby se to pak pomalu a divoce rozmotalo a ano, vše dopadne dobře.
Harry Potter je Harry Potter a toto je prostě něco jiného...
Zajímavý příběh jedné zajímavé knihy.
Realita protkaná magií a pohádkovými tvory.
Neboli... jak se může jednomu člověku změnit celý život po střetu auta a červené sedačky?
Hodně!
PS: Nebuď protivnej a sobeckej, nebo si pro tebe přijde uplakánek.
Pohřebiště zapomenutých knih, Barcelona, Julian Carax, Daniel Sempere, Fermín Romero de Torres. Nejsou to jen místa a lidé. Jsou to příběhy, záhady a rozličné osudy, které jsou něčím tajemným spojeny a já žiji s nimi. Prožívám každou jejich radost i bolest. Toulám se Barcelonou, čtu knihy a luštím záhadu jménem: Laín Coubert.
Dokonalá kniha od dokonalého spisovatele! Carlos Ruiz Zafon je spisovatel, jež se mi zaryl hluboko do srdce i duše.
Poslední medvěd mě sice z bot nevystřelil, ale rozhodně má co předat..
Je to především příběh malé April a medvěda, který uvízl sám na ostrově kde nikdo není..Ale také příběh o přátelství, potřebě lásky a porozumění, klimatických změnách, zamyšlení a procitnutí..
Kniha je především určena mládeži, proto v mnoha věcech přivírám oči, ale tento milý a trochu fantaskní příběh neublíží ani dospělákovi.. a proč podle mě fantaskní? Protože bych rozhodně nikomu nedoporučovala kamarádit se s divokou šelmou a už vůbec ne se zraněnou šelmou, která má ještě ke všemu očividně ukrutný hlad.. Nehledě na to, že bych se určitě s tímto chlupáčem dobrovolně vydávala do rozbouřeného moře, abych ho zachranila a nakonec tam sama malém zůstala jako potrava pro ryby..
No prostě, berme to jako ,, pohádku,, a snahu autorky přiblížit mládeži klimatické problémy, důležitost komunikace, přátelství a porozumění...
Tuhle sérii mám ráda, ale....
Popravdě řečeno mě třetí díl dost zklamal.. 690 stran o ničem..
Né úplně, ale jako celek to bylo opravdu slabé.. Myslím, že kdyby měla kniha polovinu stran, bylo by to lepší. Takhle tu máme velmi málo děje a spooustu nepodstatné omáčky..
Shrnu-li to nejzajímavější, tak bych zůstala u dračí slavnosti, nadpřirozeném vězení, záchrany ,,neporazitelného netvora,, a pak opět napínavě otevřený konec...
Doufám, že další díl bude zase lepší a nebude tak zbytečně natahovaný a ,,ucouraný,, jako tento.. To by mě opravdu mrzelo...
Další díl (šestý) ze série: Hříšní lidé Království českého, ale pro mě bohužel zatím nejslabší..
Tato kniha nese celkem tři povídky, které nám postupně poodkrývají Oldřichovu minulost.
První.. Vražda v ambitu.. nám ukazuje jak byl Oldřich z Chlumu v jinošském věku přijat do klášterní školy, avšak místo studia se připletl k první vraždě a vzhledem k tomu, že mu šlo o život, začal s vyšetřováním.. také se zde setkáváme s jeho první ženou...
Druhá... Masopustní maškary.. zde mladý, ale již trochu starší Oldřich, teď již jako písař kapituly (a vdovec), se setkává s mladým králem Přemyslem II. Otakarem a řeší záhadu ztraceného královského řetězu..nic moc záživného, ale dozvídáme se za jakých okolností se Oldřich z Chlumu seznámil se svým panošem Otou, a též, jak se dostal k místu královského prokurátora.
Třetí... Osudný turnaj..to je zřejmě nejznámější povídka, kdy Oldřich z Clumu jede na svatbu Beneše z Dubé a Ludmili z Vartenberka, kvůli smíru jejich rodů.. jenže nejdřív někdo zavraždí purkrabího a pak pána z Vartenberka..snoubenci o sebe nejeví zájem a vše rozhodne Boží soud.. A co chudák Ludmila? Ta se stává nakonec ženou Oldřicha, kterého již léta tajně miluje..
Druhý díl této new adult série: Handlíř.
Druhý díl je rozhodně 18+
Opomenuli tu ,,omáčku,, kolem a vztah Calypso a Desmonda, tak se mi druhý díl líbil možná trochu více než první. A tím důvodem je cestování po Říši noci a její poznávání. Také se dostáváme do Říše flory, kde se konečně začíná něco dějově zajímavého a přelomového dít. A ten konec mě rozhodně překvapil, tudíž si budu muset co nejdříve přečíst i díl třetí. Jsem zvědavá, jak to celé dopadne...
3,5-4 *
Tak tu máme třetí díl Divoké říše...
Už jsem začínala být nadšená.. prvních cca 80 stran proběhlo bez erotické scény, děj se začínal rozvijet, dozvěděli jsme se spoustu nového a pak...pak to zas začlo a skoro do konce knihy pořád dokola s*x, s*x a zase samý s*x... Nemůžu si pomoct, čeho je moc, toho je příliš a člověka to prostě přestane bavit.. kdyby autorka vynechala tak 150 stran, bylo by to snesitelnější...
Je fajn, že jsme se posunuli trochu v ději, dostali jsme se do Prahy a máme spoustu nových informací např. o zvláštním nektaru a náznak o rodině Brexly. A je také je fakt, že autorka umí napínat atmosféru, takže další díl si i přes určitou míru nechuti stejně přečtu, protože mě ten děj v pozadí prostě baví a zajímá... Nehledě na to, že Opie a mrňouska jsou naprosto skvělí...
Když jsem zjistila, že Věk přízraků bude mít volné pokračování, byla jsem nadšená a věřila, že si ho zamiluji stejně jako knihu první.
A co se nestalo... Já to zbožňuji, možná, ještě trochu víc než první díl..
Nevím jak to popsat, protože si nejsem vědoma toho, že by se tyto knihy něčemu, ať jen zdánlivě, podobaly...jsou pro mě strašně specifické.. je to spojení historie, českého prostředí, romantiky, mystiky, ale zároveň tato kniha zpracovává dost silné a důležité téma domácího násilí a také ženských práv v tehdejší společnosti...
Děj se nám odehrává v ústavu hraběte Pöttinga pro výchovu dívek, což byla první olomoucká škola pro ženská povolání s českým vyučovacím jazykem o níž jsem neměla ani potuchy a dohledavala jsem si další informace..
Setkáváme se zde s námi již známou postavou Ambrože a novou postavou Dany, již sužuje dávné prokletí skřítka, které se nám postupně odkrývá..
Zda jej zlomí nebo ne se dočtete v knize a já doufám, že si tuto knihu přečte a zamiluje spoooustu čtenářů, protože je opravdu skvělá...
A úplně nejvíc miluji ty dopisy Dany a Ambrože.. to je prostě neskutečné krásné a vy prostě strašně moc doufáte ve šťastný konec..
Je to perfektní a já se nemůžu dočkat podzimního třetího volného pokračování, protože to prostředí a ty postavy mi neskutečně chybí už teď..
A samozřejmě musím vyzdvihnout i opět překrásnou obálku a ořízku..
Poslouchala jsem jako audioknihu.
Tak tohle byla pecka...
Autorka sepsala (a namluvila, jako audioknihu) svou cestu, kterou podnikla pěšky za 7 měsíců přes Kavkaz, Gruzii až po Ázerbájdžán..
Popisuje krásu krajiny, setkává se s místními lidmi a vypráví nám o nich, ale i o zvířatech a dalších různých a občas i hrůzných historkách, z této cesty..
A nejen to... tyto historky a vzpominky jsou protkané i různými velmi zajímavými myšlenkami a až filozofickými úvahami o životě...
Opravdu velmi zajímavý poslech a já jen vřele doporučuji a obdivuji Viktorii, protože sbalit se (samotná holka) na půl roku a odejít někam do neznáma, kde nevíte co bude, jaké bude počasí, nebo co se všechno může stát, chce velkou odvahu. Já bych to nedokázala a tak jsem ráda, že na to má někdo ,,koule,, a já si to mohu alespoň takhle zprostředkovaně užívat doma v relativním klidu skrze tuto skvělou knihu..
Super a děkuji :-)
Tuto knihu jsem od začátku do konce celou probrečela..Tak krásná, jemná a přitom tak vážná i kouzelná.. možná i trochu léčivá..
Je to kniha, která vás pohltí, donutí vás vrátit se do minulosti, ke ztraceným věcem, snům, přáním, vzpomínkám a lidem, kteří už se nemohou vrátit..
Musím říci, že jsem v příběhu zapustila kořeny a nechtěla z něj vylézt, prožívala smutek s každou postavou a trnula do poslední chvíle nad tím, kdo se stane novým strážcem krámku. Nechtěla jsem / nevydržela bych totiž ztrátu další postavy, tak moc mi přirostly k srdci...
Překrásné, smutné i veselé.. dokonalé..
Tato kniha je dosti popisná, u mnoha knih mi to nevadí, ba naopak, ale tady to bylo poněkud přespříliš. Když někdo dokáže popsat obyčejnou stodolu na dvě stránky, tak už je to na mě až moc..
Příběh jako takový je velmi dobře napsaný, rozvedený a naprosto ze života..
Také mám po dočtení pocit, že bych se mohla z fleku starat o stádo ovcí.. až tak doslovné jsou popisy v knize.. ;)
A o čem kniha vypráví?
O rozmařilosti jedné mladé dámy, která svými vrtochy proměnila život nejen sobě, ale i dalším lidem (I naopak, jak už to tak bývá..).. bohužel jen jednomu člověku v dobrém, avšak po mnoha a mnoha útrapách. Ostatní však dopadli velmi zle..
Celkově knihu hodnotím kladně, ale nebudu vám lhát, když řeknu, že bych polovinu klidně vypustila. Bavila mě hlavně komunikace mezi postavami a úseky, kde se něco dělo, zbytek se bohužel táhnul a trochu jsem se nudila..