limetka2008 komentáře u knih
Od knihy jsem si podle obálky asi slibovala něco jiného než dva příběhy plné snadno předvídatelných klišé a občas ne zcela uvěřitelných situací. Zejména erotické výlevy mladší Marie působily křečovitě, prvoplánově a nepravděpodobně. Dalo se to přečíst, ale za krátkou dobu si tuto knížku už nebudu pamatovat. Celkem o ničem to není.
Mne příběh příliš nezaujal, postavy byly pro mne málo prokreslené
Četlo se dobře, ale nebylo to moc uvěřitelné - ten motiv byl nevěrohodný a přijít o dítě kvůli pomstě????
Dobře napsaný příběh, jak je u této autorky již zvykem. Téma těžké a smutné, bohužel, za zavřenými dveřmi bytů se takových případů najde jistě nemálo. Přečteno jedním dechem a smutná pachuť zůstane ještě dlouho........
Silná výpověď o vůli žít a nevzdat se, psaná s osobitým humorem. Do Kladrub jsem jezdila za kamarádem, který se také octl na vozíku, mně se chtělo brečet a on se nevzdával a ještě povzbuzoval i mne. Snad i proto mne tak kniha tak oslovila.
Četla se dobře, nicméně pořád nemůžu přijít na to, co tím chtěla autorka sdělit a proč je tam, stejně jako v Bábovkách, tolik negativního. Nic mi to nedalo kromě toho, že po další Třeštíkové už nesáhnu.
Dalo se to. Taková klasika v tomto žánru. Zápletka nebyla až tak moc "přešvihnutá", jak to autoři thrillerů občas dělají. Pokud potkám další knížku tohoto autora, přečtu si ji, cíleně ji asi hledat nebudu.
Nic co by mi utkvělo v hlavě po přečtení knížky. Oddechovka, která neurazí, ale ani moc nepotěší.
Slušný průměr, autorka se dokázala vyhnout zaužívaným klišé, která jsou tak častá v románech z lékařského prostředí. Hlavní hrdina tedy není primář Sova, ale člověk z masa a kostí s chybami a starostmi i radostmi, jaké máme všichni. Stojí za přečtení, i když hluboké myšlenky, které by člověku rezonovaly po přečtení v hlavě, se nekonají.
Opět brilantně napsáno, příběh je velmi smutný, nicméně právě proto uvěřitelný, z reálného života.
Pro mne velmi poučná kniha, mnohokrát jsem si říkala, co by autor říkal na změny, kterými čeština prošla do dnešních dní a bylo velmi zajímavé číst kapitolu o perspektivách jazyka a srovnávat, v čem se autor trefil a v čem naopak ne. Nádherná knížka, jsem vděčná člověku, který mne na ni upozornil a půjčil mi ji.
Tomáš Halík poutavě zasadil autobiografické vyprávění do kontextu doby, pravdivě a bez patosu líčí situaci církve v komunistickém Československu a nejrůznější související události. Nevyhýbá se ani velmi bolestným věcem svého života, plynoucím z neporozumění, snad i závisti.... S pokorou líčí mety, které by leckomu jinému možná stouply do hlavy - doktoráty ze světových univerzit, Templetonovu cenu.... A navíc je mistrem slova, není to suché, kniha se čte výborně!
Autora popisu knihy chci poprosit, aby opravil hrubku na správné "analyzuje", myslím, že "analizuje" nás vede úplně někam jinam :) kam moc nechcem
Ale bleee, nedočteno, příběh se táhne, pomáhá si prvoplánovým popisem erotických scén a zvěrstev v koncentráku a jinak nuda nuda nuda. Ráda končím kolem strany 100. Teď čtu na záložce o autorovi, jak od 13 let kouřil marihuanu, tak tím se možná leccos vysvětluje...
No..... co dodat? Každý tam najdeme své peripetie životních zatáček, odboček, slepých cest i křižovatek, i poznání, čeho všeho ten zlej zmetek umí využít.... ale i naději. Útlá knížečka velká obsahem. Budu se k ní určitě víckrat vracet.
Povídky jsou mistrně napsané, některé dost zvláštní a na můj vkus je v nich celkem často smrt. Celkově je mi z nich spíše smutno, ale nelituju, že jsem je přečetla.
Otřesný příběh o naivitě, pádu a nelehké cestě vzhůru. Znám z okolí, jak jeden chybný krok - špatná volba životního partnera - roztočí v životě sestupnou spirálu a řetěz dalších přešlapů. Přečetla jsem jedním dechem, Urbaníková píše lehkým perem a pěkným stylem.
Nádherný příběh skutečné životní cesty, víry, poctivosti a ctižádosti.
Naprosto výborně vystavěný a vypointovaný příběh, ten závěr byl tak luxusní, že mohl být snad i delší. Přečetla jsem knížku na jeden zátah, to se mi už delší dobu nestalo!