LinVa komentáře u knih
Všichni z mého okolí, kdo tuhle knihu četli, ji chválili. Ve mě to vyvolalo pocit, že to číst nechci, když mě všichni pořád bombarduji dotazy "už jsi četla Hanu? Ne? Ježíš, to si musíš přečíst!"
Dozrál čas a já jsem po ní sáhla. A přečetla jedním dechem! A teď budu chodit a říkat "už jsi četla Hanu? Ne? Ježíš, to si musíš přečíst!"
Nádherně napsané, čtivé, lidské a uveřitelné. Protože tohle se prostě může stát komukoliv z nás..... a na konci mi i slza ukápla. A ne jedna.
Za mě je tohle kniha, která by se měla přidat do osnov povinné četby, jako Petr a Lucie.
Kniha má dobrý spád. Jak se blíží den D je stále těžší a těžší ji odložit a nedočíst na jeden zátah. Určitě doporučuji.
V porovnání s "Manželovo tajemství" jsou Sedmilháři jiná liga (mnohem mnohem lepší)
Kniha má spád, dobře se mi četla. Bavilo mě přepínání mezi současností a minulostí (Deníkem). Rozhodně pokračuji čtením druhého dílu - Pátá oběť.
Přečetla jsem si pár komentářů a
1. Překombinované? Za mě nikoliv.
2. Zmatené? Za mě nikoliv.
3. Mnoho postav? Možná ano, ale stále se opakující a navíc mnoho postav bylo už v předchozích dvou kniháchq.
Za mě skvělá kniha, propracovaný příběh, který dává hlavu a patu. Navíc závěrečné vysvětlení, že i kdyby Vám nakrásno cestou něco uteklo, tak se to dozvíte.
A poslední kapitola? Říkám si jen "Bože můj, já chci další díl!"
Více takových propracovaných knih!
Pro mě to nebylo tak zábavné, jako první díl, ale i tak to bylo super počtení. To, na co si stěžují mnozí v diskusích (totiž, že je tam moc dějových linek a moc postav) mi vůbec nepřišlo.
Poslední kapitolu jsem četla dvakrát .... protože mi hlava nebrala, kam se ten příběh obrací.
Den po dočtení jsem si koupila třetí díl - Šesté dítě... a jdu do toho!
Kniha má spád, žádné dlouhé opisování, ale děj frčí. Málo postav, což dává malý prostor pro možného pachatele a tak se dá z mého pohledu snadno říci, kdo je padouch. Každopádně se to dobře četlo a knížka se mi moc líbila.
Ideální čtení na dovolenou :)
Tohle bylo pro mě moc silné kafe. 2x jsem musela odložit, když vycházelo na povrch, v čem že je zakopaný pes. Tohle je příběh, který nechceš číst.
AM píše čtivě a bez dlouhých protahování, takže jsem knihu dočetla (a potěšil mě závěr)
Ale už ji nikdy do ruky nevezmu....
Tahle kniha mě příliš neoslovila. Špatně se mi četla. Dočítala jsem jen, abych zjistila pointu příběhu a tu jsem se nedozvěděla, protože je to první kniha z řady.
Jediné, co se mi líbilo byla část, kdy je hlavní hrdinka u moře. Druhý díl již číst nebudu :(
knížka je hezky napsaná a je čtivá. Nejsou zde žádné pasáže, kterými je potřeba "se prokousat".
Kdybych nevěděla, že je to podle skutečného příběhu, tak bych si říkala, že už je to přitažené za vlasy. Jak všechno prochází a vychází. Lale byl synem Štěstěny.
Z téhle knihy mám pocit, že ten koncentrák nebyl zas až tak hrozný, když ho člověk přežil.
Nechala jsem se nachytat na komentáře "Mrazilo mě v zádech! Dlouho jsem se tak nebála ...."
Za mě tedy průměrný příběh, téměř žádné napětí a dost mezer v příběhu.
Nutno ale uznat, že mě to bavilo číst.
Do příští tvorby bych doporučila víc propracovat příběh, styl psaní za mě OK. :)
SPOILER:
Vrah se řídí pravidlem chytím, zahrabu a kochám se. Pak tedy nechápu, proč najednou zrychlil tempo a chytal další a další. Pak chtěl zabíjet jen aby měl čas na novou. Přitom je chytal, aby je trestal přežitím!
U boční linie se stalkerem jsem vůbec nechápala, proč to tam je? Jediná spojitost byla právnička a podezřelý z únosu.
A na konci ten happy end s chyceným útočníkem, kterého náhodou zahlédne z auta ... no to už ve mě vyvolalo úsměvný úšklebek.
Příjemné čtení. Uvěřitelný příběh, který může prožít každý z nás. Četla jsem v karanténě, za okny mlha..... a já se nemohla zbavit pocitu, že slyším šumět moře a cítím vůní soli a písku.... i olivy jsem si otevřela :)
Igor měl pro mě tvář Jirky Bartošky.
Pro mě zklamání. Vubec jsem se nemohla začíst ..... líbil se mi námět. Lákalo mě vědět kdo/co/jak. Ale styl psaní mě odradil.
Knížka se moc hezky četla, měla spád. Konec zvláštní, ale zajímavý.
Chápu, že pro někoho konec může být degradací celého příběhu.
Za mě ale pěkné .... a na konci jsem si říkala "tak tohle mě ani ve snu nenapadlo" :D
Třetí díl mě zklamal. Opět se ve středu knihy nic neděje, ale po prvních dílech jsem už věděla, že je to jen omáčka pro poslední pěkné kapitoly.
Ale rozuzlení mě tentokrát moc nenadchlo.
krásná kniha pro děti.
Úvodní povídačku po třetí kapitole už odříkávali s námi.
Vtipná jména podle profesí. Prostě pohodové čtení na večerní usínání.
Mě nejvíc dostávaly závěrečné věty "a měli se rádi" "a bylo jim dobře"
doporučuji pro všechny kluky i holčičky
Knížka je hezky napsaná, reálná. Děti moc bavila a vtáhla je do děje. Po poslední kapitole byl smutek, že je konec a dotaz: "Přečteme si to někdy znovu?" dává jasně najevo, jak se jim to líbilo.
Za mě jako za dospěláka to nebyl takový hit, nelíbilo se mi pár rodičovských postojů .... ale pro mě ta kniha psaná není :D
Nejdřív jsem se nemohla začíst, i když mě styl knížky bavil. Na chvilku jsem ji odložila, pak se k ní vrátila a dočetla jedním dechem.
O pozadí skutečné události jsem se dozvěděla až po dočtení, což můj zážitek ještě umocnilo.
Knížku bych doporučila k přečtení - příběh, romantika, válka, strach i odvaha a emoce.... tohle všechno se v této knížce dá najít.....
Kniha je psaná krásnou češtinou, ale celkově slabá. Zápletka s mrtvolou a starým obšourníkem tak nějak vyšumí. Z mého pohledu příběh negraduje, náhle skončí a vy si říkáte ... hm, no a co jako?
Po prvním dílu jsem si říkala, že se to hezky čte, tak budu číst i druhý díl. Děj mě tedy skoro celou knihu moc nebral, říkala jsem si, že třetí asi už číst nebudu.
Ale stejně jako v první knize - poslední kapitoly mě nalákaly na další díl.
škoda, že k těm posledním kapitolám je tak dlouhá předehra o ničem.
Četla jsem dětem, které to moc bavilo. I mě se příběh líbil.
Máme knihu z roku 1981, poslední kapitola 23 Vyznamenání plná titulů předsedů a výborů pro výchovu mládeže byla trochu "navíc"
Každopádně Naschválníčci palec nahoru.