Litocha komentáře u knih
Mně se knížka líbila. Lacey sice pořád dokola řešila chemii, ale aspoň dávala najevo, že svou "práci" bere vážně. Líbil se mi nadhled - béčkový (no, možná spíše céčkový) romantický zombie horor pro teenagery, který má vylepšit reputaci herecké hvězdě :) Nad úryvky ze scénáře jsem se neskutečně bavila. Kriminální zápletka nebyla bůhvíjaká, ale byla celkem vítaným osvěžením. A já odjakživa fandím hodným hochům, takže i tady jsem byla spokojená, i když vzájemné oťukávání a poznávání mohlo být určitě propracováno lépe. Není to žádné umělecké dílo s hlubokým poselstvím, ale jako zábavná četba poslouží výborně.
Pokud se nepletu, knížka dostala Zlatou stuhu, a já netuším proč. Nápad výborný, ale zápletka nijaká, pořádná pointa chybí a Bornovy obrázky to nezachrání.
Opravdu působivá, trošku smutná, ale ne bezútěšná kniha napsaná a ilustrovaná tak, jak to uměla Daisy Mrázková. Je obdivuhodné, jak dokázala závažná témata a myšlenky podat lehce a poeticky, jak se dokázala dívat na svět čistýma očima a přenést to na stránky knížky.
Úžasná nadsázka, přehršel nápadů a hodnověrně působící stylizace. Zároveň se ale dotýká i etických problémů. Škoda jen, že je tak stručná, klidně bych snesla alespoň dvojnásobný rozsah.
Krásný nápad, krásné zpracování, zábavné postřehy. Myslím si, že dětem bude blízké, že obrázky vypadají, jako by je kreslily samy, a navíc se ještě přiučí empatii.
Dahlovsky zábavná i drsná knížka zároveň. Knížka není ani moc květnatá, ani příliš strohá, poměrně krátká, ale vůbec ne zkratkovitá, s krásným jazykem i ilustracemi. Líbí se mi, jak autor osvědčené, dětem známé postupy (opakování a stupňování motivů, postupné zapojování jednotlivých aktérů příběhu) kombinuje s originalitou a hravostí.
Knížku jsem četla až jako třetí v pořadí a užívala jsem si ji podobně jako ty předchozí. Nekonvenční Lucy si mě získala, Colin byl taky sympaťák (i když to, jak se na konci pořád nemohl rozhoupat, mě dráždilo). Právě konec byl dost natahovaný (kdyby si promluvili, mohlo být po starostech), pochyby mám i o tom, jak by bylo přijímáno spojení chudé neurozené dívky se šlechticem (ale vem to čert, tenhle žánr stejně není nic jiného než pohádka pro ženy). Líbilo se mi naopak to, jak okolnosti donutily Colina i Lucy, aby se stali empatičtějšími. Celkově je to svěží, úsměvný a nepřeslazený příběh o jedné nehodě, která změní dva lidské osudy.
Po několika Colleeniných knihách, které mě spíše zklamaly, mě tahle zaujala o něco více. Podařilo se jí vytvořit netradiční, excentrické prostředí a komplikovanou (a místy ne tak úplně sympatickou) hlavní hrdinku a vlastně docela zajímavý příběh. Sagan byl sympaťák, ale na svůj věk až neuvěřitelně vyspělý a rozumný. Rodiče by zasloužili. Oceňuji, že se autorka snaží poukazovat na závažná témata, ale jednak to tak úplně nezvládla, jednak bohužel často příliš klouže po povrchu a problémy bagatelizuje. (Aneb stačí si psychické problémy přiznat a je rázem vše vyřešeno, svět zrůžoví a zalije se sluncem?).
Čarodějka Winnie nás okouzlila a už jsme přelouskali všechny její příběhy. Škoda, že jich v češtině nevyšlo víc. Vtipný, vypointovaný příběh doplněný krásnými ilustracemi – to je něco pro mě. (A Wilbur bude asi má nejoblíbenější literární kočka.)
Tyhle verše jsou takové dívčí. Někdy trošku naivní, s opakujícími se náměty, dost se v nich objevují velká slova. Mám raději, když se s nimi spíše šetří, ale tady mi to ani nevadí. Poezie krásně plyne, působí upřímně, je citlivá, je v ní ukryta spousta – často hořkosladkých – pocitů. Nejvíc si ji asi užijí poprvé zamilovaní (či poprvé zklamaní), ale i mě stále ještě oslovuje podobně jako před více než dvaceti lety, kdy jsem ji četla poprvé.
Knížku jsem četla jako druhou (první díl série mě ještě čeká), ale byla jsem spokojená. Jedná se o čistou historickou romanci, kde se děj netočí kolem sexu, ale kolem toho, jak si k sobě hlavní postavy najdou cestu.
Autorka představila uvěřitelné postavy, Christopherovo chování slona v porcelánu bylo osvěžující. Bylo tady hezky znázorněno, že zdání může klamat (motivy a chování druhého nemusí nutně být takové, jak je ze svého pohledu vnímáme my) a že druzí na nás mohou oceňovat právě to, co vnímáme jako svou slabost.
Knížka má hezké ilustrace a chvályhodný záměr, ale příběh mě do kolen nedostal. Ignáce mi bylo až líto. Vtipné ale bylo setkání s mravenečníkem.
Jsem moc ráda, že se Horáčkových knih chopilo nakladatelství a po odmlce znovu začínají vycházet, je to pro mě totiž sázka na jistotu. Nenažraná koza mě bavila náramně (spolu s Husou Lízou se u mě dokonce drží na vrcholu žebříčku jeho knih). Je nejhumornější, vycizelovaná (opravdu tam není ani slovo navíc), s tradičně úžasnými ilustracemi i grafikou. Jsem ráda i za větší formát, takže ilustrace více vyniknou. Pro děti je přehledná, hned při prvním čtení zvládl syn doplňovat, co se s kozou po žracích orgiích dělo a po čem se kdo sháněl.
Za mě nejvyšší hodnocení a nedočkavě čekám na další knížku.
Zajímavá detektivka, u které oceňuji, že je určena dětem, ale nepůsobí dětinsky. Hazel si mě získala okamžitě, Daisy mi hlavně v prostřední části knihy dost pila krev. Líbilo se mi tajemné prostředí anglické internátní školy, jen se mi dost pletly všechny ty slečny. Knížka měla spád, a i když byla v mnohém naivní, upoutala mě víc než Flavia de Luce (která ale zase byla realističtější a dobově přesvědčivější). Jen ta obálka by podle mého mohla být zajímavější. Další díl si ráda zařadím do seznamu plánované četby.
Další klenot Petra Horáčka. Líza mi přišla drobet vtipnější, tahle zápletka byla možná předvídatelnější, ale to naštěstí malí posluchači a prohlížeči neřeší a prostě prožívají dobrodružnou cestu za kamarádem. A dospělý předčítač se může prostě kochat. A jako bonus si všichni udělají pořádek v černobílých ptácích (určitě stojí za to se po přečtení knížky zastavit v zoo a podívat se na aktéry příběhu naživo).
Zaplaťbůh, že se Radek Malý pustil do poezie pro děti. Zatímco veršům jeho dospělé prvotiny nějak ne a ne přijít na chuť (ale ještě to nevzdávám), básničky pro děti si vychutnávám.
Moc se mi líbí, že má sbírka jednotné téma (že si neskutečně užívám Čechovy ilustrace, snad ani nemusím zdůrazňovat, to se rozumí samo sebou) i to, že se jedná o to Čechy vytoužené (a proto možná i zromantizované) moře s jeho tajemstvím, zvuky, vůněmi, životem... Poezie (a ilustrace) pro děti, které nejsou banální, nebojí se být poetické a probouzí ve čtenáři otázky i city - jen tak dál, pánové!
Bez debat nejlepší autorčina kniha s mimořádně sympatickými a netuctovými hrdiny, humorem i romantikou. Četla jsem ji několikrát (poprvé jsem několik desítek stran přečetla v knihkupectví), a přestože se poslední dobou moc často k dříve přečteným knihám nevracím, tahle je adept na nové přečtení, až budu mít chuť na pohodovou romantickou knížku.
(A mně milostné scény nechyběly, v poslední době je toho sexu nějak všude plno a knížek tohohle žánru, které bych bez uzardění půjčila svojí mamince, zase tolik není.)
Kouzelná knížka. Poutavé ilustrace, zábavný, přehledný, výborně vypointovaný příběh, knížka krásná na pohled nejen kvůli obrázkům, ale i kvůli vyhrání si s písmem. Za mě rozhodně palec nahoru.
Z dosavadních tří dílů se mi tenhle líbil asi nejvíc, i když to na druhé straně není nic nezapomenutelného. Colleen mi byla sympatická, snad jen to její všeználkovství kolem namlouvání mě chvílemi trochu dráždilo. Jinak je to ale místy úsměvný poklidně plynoucí romantický příběh z malého města. Na relaxaci fajn, poměrně rychle se ale vykouří z hlavy.
Tohle bylo slabé. Nelogické dialogy, nijak závratný příběh, klišé, nejvíc mi pilo krev neustálé řešení toho sama o sobě nesmyslného dělení holka na vztah / holka na užívání si. Ten rozdíl má dělat vyzývavé oblečení? Protože nic jiného Alyssa nezměnila. Podle anotace to vypadalo na docela zajímavou knížku, i když s nijak neotřelým tématem, ale provedení zůstalo daleko za očekáváním.